Ohraničit - synonyma

omezit

Omezit znamená omezovat, ohraničovat, stanovovat meze nebo limit.

vymezit

Vymezit znamená určit hranice nebo definovat požadavky na něco.

určit

Určit: stanovit, vymezit; odhadnout, definovat, vybrat jednoznačnou možnost.

determinovat

Determinovat znamená stanovit, určit, definovat nebo jasně specifikovat cíl nebo cíle.

obklopit

Obklopit znamená obalit nebo obalovat něco nebo někoho; obklopit znamená obklopovat, obíhat nebo obepínat něco nebo někoho.

ovroubit

Ovroubit znamená upevnit, zafixovat nebo zabezpečit.

určit (předem) <co>

Určit: Určit znamená stanovit nebo vymezit přesnou hodnotu, pořadí nebo rozsah.

obklopit (světlem)

Ozářit, obestřít světlem.

určit (viníka)

Ustanovit viníka, zjistit, kdo je odpovědný za něco špatného nebo nezákonného.

určit si

Určit si znamená vybrat si, stanovit si nebo zvolit si něco jako cíl nebo řešení.

omezit <co>

Omezit znamená omezit něco, co je nepřístupné nebo omezit používání něčeho.

vymezit <co>

Vymezit: označit hranice, stanovit lípy, omezit, určit.

určit (cenu)

Stanovení ceny, která je vhodná pro obě strany v obchodu.

omezit se

Omezit se znamená omezovat své chování, jednání nebo činnosti, aby se dosáhlo zamýšleného cíle.

určit (světové strany)

Určit znamená přesně stanovit, identifikovat nebo vymezit hranice nebo charakteristiky.

určit <co>

Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.

obklopit (zdí)

Ohradit, obestavět, postavit kolem něčeho zdi či jinou překážku.

obklopit (lidé)

Obklopit znamená obklopit někoho nebo něco lidmi, aby se ujistili, že je viděn nebo znám.

určit (úředně)

Stanovení či vymezení požadavků, pravidel nebo definicí podle zákona nebo předpisu.

určit <co komu>

Určit : určit, co komu patří nebo co konkrétní osobě vyplývá z dané situace či okolností.

vymezit (dohodu)

Vymezit znamená definovat a stanovit hranice nebo limity pro nějakou dohodu.

přesně určit

Přesně určit: uvést něco s jistotou, odpovídající skutečnosti; provést přesnou identifikaci.

určit <koho>

Určit: rozhodnout, vybrat; odlišit od ostatních nebo stanovit meze.

určit (nemoc)

Určit (nemoc): stanovení diagnózy onemocnění na základě symptomů a vyšetření pacienta.

určit (osud)

Urcení osudu je myšlenka, že lidé nemají volnou vůli, ale jsou ovládáni některými věcmi, které jsou již dány.

omezit (platnost)

Omezit znamená stanovit nebo zavést limity, co se týká času, počtu nebo množství.

obklopit (hradbou)

Ohradit, obmáčet (hradbou), omezit pohyb; obklopit čímsi (hradbou) pro ochranu.

omezit <v čem>

Omezit: stanovit hranice, určit limity; snížit, zmenšit, omezovat.

omezit (výrobu)

Omezit výrobu znamená snížit počet produkovaných výrobků na minimum.

časově vymezit

Definice časově vymezit: stanovit meze času pro splnění úkolu nebo cíle.

omezit (zásoby)

Omezit znamená snížit množství čeho, což se obvykle týká zásob.

vymezit (úkol)

Vymezit je definovat, stanovit nebo specifikovat limit, hranici nebo pravidla.