Ohraničit - synonyma

omezit

Omezit znamená omezovat, ohraničovat, stanovovat meze nebo limit.

vymezit

Vymezit znamená určit hranice nebo definovat požadavky na něco.

určit

Určit: stanovit, vymezit; odhadnout, definovat, vybrat jednoznačnou možnost.

determinovat

Determinovat znamená stanovit, určit, definovat nebo jasně specifikovat cíl nebo cíle.

obklopit

Obklopit znamená obalit nebo obalovat něco nebo někoho; obklopit znamená obklopovat, obíhat nebo obepínat něco nebo někoho.

ovroubit

Ovroubit znamená upevnit, zafixovat nebo zabezpečit.

určit (předem) <co>

Určit: Určit znamená stanovit nebo vymezit přesnou hodnotu, pořadí nebo rozsah.

určit (nemoc)

Určit (nemoc): stanovení diagnózy onemocnění na základě symptomů a vyšetření pacienta.

přesně určit

Přesně určit: uvést něco s jistotou, odpovídající skutečnosti; provést přesnou identifikaci.

omezit <v čem>

Omezit: stanovit hranice, určit limity; snížit, zmenšit, omezovat.

obklopit (zdí)

Ohradit, obestavět, postavit kolem něčeho zdi či jinou překážku.

omezit se

Omezit se znamená omezovat svou činnost, chování nebo spotřebu, aby bylo možné dosáhnout určitého cíle.

časově vymezit

Definice časově vymezit: stanovit meze času pro splnění úkolu nebo cíle.

obklopit (světlem)

Ozářit, obestřít světlem.

určit (cenu)

Stanovení ceny, která je vhodná pro obě strany v obchodu.

určit <co>

Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.

obklopit (hradbou)

Ohradit, obmáčet (hradbou), omezit pohyb; obklopit čímsi (hradbou) pro ochranu.

obklopit (lidé)

Obklopit znamená obklopit někoho nebo něco lidmi, aby se ujistili, že je viděn nebo znám.

omezit (platnost)

Omezit znamená stanovit nebo zavést limity, co se týká času, počtu nebo množství.

určit (světové strany)

Určit znamená přesně stanovit, identifikovat nebo vymezit hranice nebo charakteristiky.

omezit <co>

Omezit znamená omezit něco, co je nepřístupné nebo omezit používání něčeho.

omezit (výrobu)

Omezit výrobu znamená snížit počet produkovaných výrobků na minimum.

určit <co komu>

Určit : určit, co komu patří nebo co konkrétní osobě vyplývá z dané situace či okolností.

vymezit (úkol)

Vymezit je definovat, stanovit nebo specifikovat limit, hranici nebo pravidla.

vymezit <co>

Vymezit: označit hranice, stanovit lípy, omezit, určit.

určit (osud)

Urcení osudu je myšlenka, že lidé nemají volnou vůli, ale jsou ovládáni některými věcmi, které jsou již dány.

určit (viníka)

Ustanovit viníka, zjistit, kdo je odpovědný za něco špatného nebo nezákonného.

určit <koho>

Určit: rozhodnout, vybrat; odlišit od ostatních nebo stanovit meze.

omezit (zásoby)

Omezit znamená snížit množství čeho, což se obvykle týká zásob.

určit si

Určit si znamená vybrat si, stanovit si nebo zvolit si něco jako cíl nebo řešení.

určit (úředně)

Stanovení či vymezení požadavků, pravidel nebo definicí podle zákona nebo předpisu.

vymezit (dohodu)

Vymezit znamená definovat a stanovit hranice nebo limity pro nějakou dohodu.