Odmrštit - synonyma

odhodit

Odhodit znamená vyhodit nebo opustit něco, co je zbytečné nebo nepotřebné.

odstrčit

Odstrčit znamená odtáhnout něco nebo někoho dál od sebe, nebo je od sebe oddělit.

odrazit (útok)

Odrazit = obrátit útok zpět na jeho zdroj; bránit se silou proti nepříteli.

odmítnout (nápadníka)

Odmítnout znamená jednoznačně odmítat, nebo nevěnovat pozornost něčemu, co bylo navrženo.

odbýt

Odbýt znamená odmítnout či zamítnout nějakou nabídku, myšlenku nebo návrh.

zamítnout

Odmítnout; odmítnutí je akce nebo výrok, kterým se něco odmítá nebo zakazuje.

odmítnout

Odmítnout znamená odmítat či odmítat něco, co vám bylo nabídnuto nebo požadováno.

nevyslyšet

Nevyslyšet znamená nevyslechnout, nevyslyšením nedostat se odpovědi na danou otázku, nebo nezareagovat na prosbu/žádost.

nevyhovět

Nesouhlasit, odmítnout, nevzít na vědomí.

odbýt (nápadníka)

Odbýt: zamítnout, odmítnout nápadníka, nebo se od něj odvrátit.

útok

Útok je výraz pro úmyslné, cílené, násilné nebo nelegální jednání proti jiné osobě nebo skupině.

odrazit se (míč)

Odrazit se znamená odrážet, tedy odebráním energie dopravit míč na jiné místo.

odmítnout (ostře)

Odmítnout (ostře): odmítnutí silou, bez kompromisu nebo diskuse.

odmítnout (útok)

Odmítnout útok znamená zastavit ho a odmítnout jeho provedení.

odmítnout (návrh)

Neuznat návrh; odmítnout ho.

vražedný útok (na politika)

Vražedný útok je fyzické nebo verbální násilí páchané na politika, které může vést až k smrti.

odbýt si <co>

Odbýt si něco: získat si něco za úsilí, úspěšně ukončit nebo dosáhnout něčeho.

odrazit se

Odrazit se znamená odrazit se od něčeho nebo se od něčeho odvrátit; odrazit se znamená odmítnout, odvrátit se od toho.

odmítnout (ženicha)

Odmítnout ženicha znamená odmítnout jeho návrh na sňatek.

odbýt (ve službě)

Odbýt znamená formálně a stručně odmítnout či dokončit nějakou žádost.

útok (slovní)

Útok je vynucená činnost proti jinému jednotlivci, skupině či státu s cílem způsobit újmu či zranění.

vyvolat (útok)

Vyvolat: podnítit, způsobit (např. útok nebo boj).

odbýt <koho>

Odbýt znamená rychle a bez ceremonií odmítnout něčí návrhy, názory či žádosti.

odstrčit (skříň)

Odstrčit: umístit (např. skříň) tak, aby se od něčeho oddělilo.

odhodit <co>

Odhodit znamená odejmout, zbavit se čeho nebo něčeho, vyřadit z oběhu, zrušit.

odmítnout <koho n. co>

Odmítnout je forma odpírání či zamítnutí žádosti, požadavku nebo návrhu.

zamítnout (žádost)

Odmítnout, neuznat či zrušit žádost.

oslabit (útok)

Snížit intenzitu, sílu nebo účinnost útoku; zmírnit dopad.

útok (soustředěný)

Útok je soustředěná aktivita směřovaná proti cíli, která má za cíl způsobit ztrátu, škodu nebo újmu.

odbýt si trest

Získat si odpuštění nebo zprostění viny, vyhnout se trestu za nějakou vinu nebo přestupek.

odmítnout (zákazníka)

Odmítnout zákazníka znamená odmítnout jeho žádosti nebo požadavky.

odmítnout (na poslední chvíli)

Odmítnout znamená odmítat či odmítat, odmítnout či odmítnout nabídku nebo požadavek.

zneškodnit (útok)

Zneškodnit znamená odvrátit nebo zastavit útok či ohrožení.