Nevyhovět - synonyma

odmítnout

Odmítnout znamená odmítat či odmítat něco, co vám bylo nabídnuto nebo požadováno.

odmrštit

Odmrštit znamená odehnat něco rychle a silou, často s násilím.

odbýt

Odbýt znamená rychle a zároveň bez náročnosti vyřešit nějaký problém nebo postupovat jinak.

nevyslyšet

Nevyslyšet znamená nevyslechnout, nevyslyšením nedostat se odpovědi na danou otázku, nebo nezareagovat na prosbu/žádost.

odmítnout <koho n. co>

Odmítnout znamená zamítnout, zrušit nebo zavrhnout žádost, návrh nebo požadavek.

odmrštit (milenku)

Odmrštit milenku znamená jednoduše ji opustit, ukončit s ní vztah a vzdálit se jí.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odmítnout žádost nebo návrhy. Je to způsob, jak se vyhnout nepříjemné situaci nebo omezit přístup druhé osoby ke svému životu.

odmítnout (zákazníka)

Odmítnout zákazníka znamená odmítnout jeho žádosti nebo požadavky.

odmítnout (útok)

Odmítnout útok znamená zastavit ho a odmítnout jeho provedení.

odbýt výuku

Odbýt výuku znamená ukončit ji, zastavit ji.

odmítnout (pozvání)

Odmítnout znamená odmítat, odmítat pozvání nebo nabídku.

odbýt si (trest)

Odbýt si znamená obdržet trest za porušení zákona.

odbýt si trest

Získat si odpuštění nebo zprostění viny, vyhnout se trestu za nějakou vinu nebo přestupek.

odbýt si <co>

Odbýt si něco: získat si něco za úsilí, úspěšně ukončit nebo dosáhnout něčeho.

odmítnout (obvinění)

Odmítnout znamená odmítat, odmítat akceptovat nebo přijmout něco (např. obvinění).

odmítnout (ostře)

Odmítnout (ostře): odmítnutí silou, bez kompromisu nebo diskuse.

odbýt (ve službě)

Odbýt znamená formálně a stručně odmítnout či dokončit nějakou žádost.

odmítnout (návrh)

Neuznat návrh; odmítnout ho.

odmítnout (poslušnost)

Odmítnout znamená odmítat, odmítnout poslušnost nebo respektování autority.

odmítnout (na poslední chvíli)

Odmítnout znamená odmítat či odmítat, odmítnout či odmítnout nabídku nebo požadavek.

odbýt <koho> (vtipně)

Odbýt = odepřít někomu pozornost a respekt a předstírat, že nejsi doma.

odbýt (nápadníka)

Odbýt: zamítnout, odmítnout nápadníka, nebo se od něj odvrátit.

odmítnout (nápadníka)

Odmítnout znamená jednoznačně odmítat, nebo nevěnovat pozornost něčemu, co bylo navrženo.

odmrštit <co>

Odmrštit: odstranit násilím nebo silou, odvrátit.

odmítnout (ženicha)

Odmítnout ženicha znamená odmítnout jeho návrh na sňatek.