Nevyslyšet - synonyma

odmítnout

Odmítnout znamená odmítat či odmítat něco, co vám bylo nabídnuto nebo požadováno.

odmrštit

Odmrštit znamená odehnat něco rychle a silou, často s násilím.

odbýt

Odbýt znamená rychle a zároveň bez náročnosti vyřešit nějaký problém nebo postupovat jinak.

nevyhovět

Nesouhlasit, odmítnout, nevzít na vědomí.

odbýt (ve službě)

Odbýt znamená formálně a stručně odmítnout či dokončit nějakou žádost.

nevyhovět <komu>

Nevyhovět znamená odmítnout jeho/její požadavek nebo žádost.

odmítnout (útok)

Odmítnout útok znamená zastavit ho a odmítnout jeho provedení.

odmítnout (návrh)

Neuznat návrh; odmítnout ho.

odmítnout (zákazníka)

Odmítnout zákazníka znamená odmítnout jeho žádosti nebo požadavky.

odmítnout (ostře)

Odmítnout (ostře): odmítnutí silou, bez kompromisu nebo diskuse.

odmítnout (ženicha)

Odmítnout ženicha znamená odmítnout jeho návrh na sňatek.

odbýt si (trest)

Odbýt si znamená obdržet trest za porušení zákona.

odbýt <koho> (vtipně)

Odbýt = odepřít někomu pozornost a respekt a předstírat, že nejsi doma.

odmítnout <koho n. co>

Odmítnout je forma odpírání či zamítnutí žádosti, požadavku nebo návrhu.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odmítnout jeho návrhy, argumenty nebo požadavky.

odbýt výuku

Odbýt výuku znamená ukončit ji, zastavit ji.

odmítnout (obvinění)

Odmítnout znamená odmítat, odmítat akceptovat nebo přijmout něco (např. obvinění).

odmítnout (poslušnost)

Odmítnout znamená odmítat, odmítnout poslušnost nebo respektování autority.

odmítnout (na poslední chvíli)

Odmítnout znamená odmítat či odmítat, odmítnout či odmítnout nabídku nebo požadavek.

odmítnout (pozvání)

Odmítnout znamená odmítat, odmítat pozvání nebo nabídku.

odbýt (nápadníka)

Odbýt: zamítnout, odmítnout nápadníka, nebo se od něj odvrátit.

odbýt si <co>

Odbýt si něco: získat si něco za úsilí, úspěšně ukončit nebo dosáhnout něčeho.

odbýt si trest

Získat si odpuštění nebo zprostění viny, vyhnout se trestu za nějakou vinu nebo přestupek.

odmítnout (nápadníka)

Odmítnout znamená jednoznačně odmítat, nebo nevěnovat pozornost něčemu, co bylo navrženo.

odmrštit <co>

Odmrštit: odstranit násilím nebo silou, odvrátit.

odmrštit (milenku)

Odmrštit milenku znamená jednoduše ji opustit, ukončit s ní vztah a vzdálit se jí.