Nevyslyšet - synonyma

odmítnout

Odmítnout znamená odmítat či odmítat něco, co vám bylo nabídnuto nebo požadováno.

odmrštit

Odmrštit znamená odehnat něco rychle a silou, často s násilím.

odbýt

Odbýt znamená rychle a zároveň bez náročnosti vyřešit nějaký problém nebo postupovat jinak.

nevyhovět

Nesouhlasit, odmítnout, nevzít na vědomí.

odmítnout (ženicha)

Odmítnout ženicha znamená odmítnout jeho návrh na sňatek.

odmítnout (zákazníka)

Odmítnout zákazníka znamená odmítnout jeho žádosti nebo požadavky.

odmítnout (návrh)

Neuznat návrh; odmítnout ho.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odstranit či odmítnout někoho nebo něco. To může být odmítnutí návrhu, názoru nebo žádosti.

odbýt (nápadníka)

Odbýt: zamítnout, odmítnout nápadníka, nebo se od něj odvrátit.

odbýt (ve službě)

Odbýt znamená formálně a stručně odmítnout či dokončit nějakou žádost.

odbýt výuku

Odbýt výuku znamená ukončit ji, zastavit ji.

odbýt <koho> (vtipně)

Odbýt = odepřít někomu pozornost a respekt a předstírat, že nejsi doma.

odmítnout (pozvání)

Odmítnout znamená odmítat, odmítat pozvání nebo nabídku.

odbýt si <co>

Odbýt si něco: získat si něco za úsilí, úspěšně ukončit nebo dosáhnout něčeho.

odmrštit <co>

Odmrštit: odstranit násilím nebo silou, odvrátit.

nevyhovět <komu>

Nevyhovět znamená odmítnout jeho/její požadavek nebo žádost.

odmítnout (poslušnost)

Odmítnout znamená odmítat, odmítnout poslušnost nebo respektování autority.

odbýt si (trest)

Odbýt si znamená obdržet trest za porušení zákona.

odmítnout (obvinění)

Odmítnout znamená odmítat, odmítat akceptovat nebo přijmout něco (např. obvinění).

odmítnout (ostře)

Odmítnout (ostře): odmítnutí silou, bez kompromisu nebo diskuse.

odmítnout (nápadníka)

Odmítnout znamená jednoznačně odmítat, nebo nevěnovat pozornost něčemu, co bylo navrženo.

odmítnout <koho n. co>

Odmítnout je forma odpírání či zamítnutí žádosti, požadavku nebo návrhu.

odmítnout (útok)

Odmítnout útok znamená zastavit ho a odmítnout jeho provedení.

odmrštit (milenku)

Odmrštit milenku znamená jednoduše ji opustit, ukončit s ní vztah a vzdálit se jí.

odbýt si trest

Získat si odpuštění nebo zprostění viny, vyhnout se trestu za nějakou vinu nebo přestupek.

odmítnout (na poslední chvíli)

Odmítnout znamená odmítat či odmítat, odmítnout či odmítnout nabídku nebo požadavek.