Facebook

Ochota - synonyma

Celkem nalezeno 15 synonym ke slovu ochota.

Význam: Ochota je dobrovolná a bezplatná vůle pomáhat druhým a činit dobro. Je to laskavost, přátelskost a schopnost přijmout a naslouchat.

úslužnost

Úslužnost je vycházkový způsob chování, který je založen na přátelskosti, ohleduplnosti a slušnosti.

ochotnost

Ochotnost je vůle a schopnost bez přemýšlení nabídnout svou pomoc a podpořit druhé.

snaha

Snaha je úsilí, vynaložené na dosahování cíle nebo získání něčeho co chceme.

chtění

Chtění je přání nebo touha po něčem. Je to myšlenkový proces, který vede k usilování o splnění cíle.

svobodné rozhodnutí

Svobodné rozhodnutí je volba nebo akce, kterou člověk učiní bez vnějšího nátlaku.

volnost jednání

Volnost jednání je schopnost jednat a projevovat se podle svých přesvědčení bez cizího dohledu nebo omezení.

požadavek

Požadavek je žádost o něco, o čem si člověk myslí, že by se mělo udělat.

žádost

Žádost je proces žádání či požadování něčeho od někoho jiného.

rozkaz

Příkaz nebo pokyn, který je vydáván s tím, aby byl okamžitě proveden.

přání

Přání je výraz touhy nebo přání něco dosáhnout nebo obdržet.

úmysl

Úmysl je vůle nebo rozhodnutí činit něco s určitým cílem.

shoda

Shoda znamená soulad, kdy se všechny strany shodnou na společném řešení nebo stanovisku.

soulad

Soulad je stav, kdy všechny části či prvky (lidé, názory, činy, atd.) jsou ve spojení a harmonii.

harmonie

Harmonie je shoda, soulad a vyváženost mezi věcmi. Je to ideál, ve kterém se všechny části doplňují dohromady a poskytují celistvost.

nepřátelství

Nepřátelství je stav, kdy dva lidé nebo skupiny lidí mají negativní postoje k sobě navzájem.

Podobná synonyma

jednání

Jednání je činnost, která zahrnuje proces rozhodování a vyjednávání mezi stranami.

mít přání

Mít přání znamená toužit po něčem, po čem toužíme, a snažit se to dosáhnout.

uvádět v soulad

Uvádět v soulad znamená sestavit dvě nebo více věcí do kompatibilního nebo harmonického stavu.

odkládat (rozhodnutí)

Odkládat: odložit něco na pozdější čas; odložit něco, co má být učiněno, aby se o něm později rozhodlo.

svobodně

Svoboda je stav nezávislosti, neomezeného pohybu a volby, vyjádřený vůlí člověka.

provádět (rozkaz)

Provádět: splnit, realizovat, uskutečnit, vykonat.

přání (v mn.č.)

Přání jsou vyjádřením prožitku štěstí, touhy po dobrém a touze po lepším.

splňovat <komu> (přání)

Splnit něčí přání znamená, že člověk nebo skupina lidí uspokojí očekávání druhých.

vyplnit (přání)

Vyplnit přání znamená jeho uskutečnění.

čestné jednání

Čestné jednání zahrnuje jednání s úctou k druhým a dodržování základních etických principů.

volnost

Volnost je schopnost být nezávislý, mít kontrolu nad svým životem a mít možnost volby.

jednání (nečestné)

Nečestné jednání: nedbalé, nespravedlivé činy, které poškozují druhé, například podvody a korupce.

rozhodnutí

Rozhodnutí je určení, které se týká budoucnosti a které se týká určitého úkolu nebo problému. Je to jakési vyřešení nebo výběr z možností.

ztěžovat <komu> (jednání)

Ztěžovat jednání znamená činit jej náročnějším, náročnějším, obtížnějším nebo složitějším pro danou osobu.

mít (přání)

Mít: uspokojit potřebu/požadavek, získat či získat/mít schopnost/pozici/majetek.

odsunout (jednání)

Odsunutí znamená odstranit, odstranit nebo přesunout něco na jiné místo.

utajit (úmysl)

Utajit znamená skrýt (informace) nebo se před něčím či někým schovat, tak aby osoba nebo věc nebyla známa.

naplnit se (přání)

Naplnit se znamená uskutečnit se, splnit se, dosáhnout svého cíle.

konečné rozhodnutí

Konečné rozhodnutí je definitivní, nezměnitelné a nelze proti němu podat odpor.

požadavek (etický)

Požadavek (etický) je princip, který vyžaduje, aby lidé jednali spravedlivě, slušně a odpovídajícím způsobem.

učinit rozhodnutí

Přijmutí jasného a závazného rozhodnutí.

postupovat (jednání)

Postupovat znamená jednat systematicky a s cílem dosáhnout požadovaného výsledku.

nezdařit se (jednání)

Neúspěch, selhání; nedosáhnutí požadovaného výsledku nebo cíle.

soudní rozhodnutí

Soudní rozhodnutí je rozhodnutí soudce, které určí, zda je obžalovaný vinný či nevinný.