Nezvratný - synonyma

neměnný (zákon)

Neměnný zákon je zákon, který je nastaven na trvalou a nezměnitelnou úroveň.

neproměnný

Neproměnný je pojem označující něco, co nemění svou podstatu ani vlastnosti a zůstává stejné.

neodvratný (osud)

Neodvratný osud je situace, kterou nelze zvrátit nebo změnit. Je to nevyhnutelný konec.

nevyhnutelný

Nepříjemný, ale nutný; nevyhnutelný znamená, že je nezbytné, aby se situace vyřešila.

pevný

Pevný je odolný vůči změnám a silný; nezmění se a nezlomí.

nezměnitelný

Nezměnitelný: nelze měnit, neměnný, stálý, trvalý, pevný.

nepochybný

Nesporný, jistý, bezpochyby pravdivý; nikým nezpochybnitelný.

neotřesitelný

Neotřesitelný znamená pevný, nerozbitný, nedotknutelný, nezpochybnitelný, nezměnitelný.

nezlomný

Nezlomný: silný a odolný; schopný vytrvat a vystát těžkosti; odhodlaný, pevný v důsledku.

apodiktický

Apodiktický znamená "absolutní pravdivost", což je stav, kdy je něco považováno za absolutně, nezpochybnitelně pravdivé.

pádný (důkaz)

Pádný (důkaz) znamená důkaz, který je dostatečný a relevantní pro podporu argumentu či tvrzení.

pádný

Pádný je výraz pro to, co je užitečné, platné nebo silné, obecně uznávané a vysoce hodnocené.

osud (předurčený)

Osud je předurčená cesta, kterou člověk musí následovat - nezávisle na své vlastní volbě.

neměnný

Neměnný znamená trvalý, nezměnitelný, stejný po celou dobu.

přesvědčivý (důkaz)

Přesvědčivý: schopnost udělat něco tak, aby to bylo věřitelné a přesvědčivé.

vyhlašovat (zákon)

Vyhlašovat znamená oznamovat, vyhlásit nebo prohlásit nějakou věc jako zákon.

důkaz

Důkaz je přesvědčivý doklad, který podporuje tvrzení nebo argument.

mít platnost (zákon)

Mít platnost znamená mít pravomoc a autoritu; zákon je platný, pokud je podepsán a schválen.

Nový zákon (část)

Nový zákon je druhá část Bible, která zahrnuje výklad událostí po narození Ježíše až po jeho návrat. Obsahuje 27 knih, v nichž se zaznamenávají Ježíšovy nauky a zázraky.

vnucovat (zákon)

Vnucovat znamená násilím prosazovat nebo nutit něco, co není v souladu s vůlí jiných lidí.

osud

Osud je všeobecně přijímaný pojem pro nevyhnutelný výsledek, který nelze změnit. Je to nezměnitelná skutečnost, která člověka omezuje.

neměnný (cena)

Neměnný = trvalý, nezměněný; užívá se k popisu ceny, která se nezměnila.

očividný (důkaz)

Očividný: viditelný, okamžitě zřetelný; důkaz, který je jednoznačný a jasný.

nepřímý důkaz

Nepřímý důkaz je forma argumentace, která se snaží dokázat skutečnost založením na důkazech, které s ní nepřímo souvisejí.

uznávaný (zákon)

Uznávaný zákon je právní předpis, který byl schválen vládou a který se vztahuje na širokou veřejnost.

etický (zákon)

Etika je obecný zákon, který řídí chování, rozhodování a morální standardy.

porušit (zákon)

Porušit znamená přestat dodržovat zákon nebo jiné pravidlo.

zákon

Zákon je soustava předem stanovených pravidel, jež regulují chování lidí a mají za účel udržet pořádek a zajišťovat spravedlnost.

postihnout <koho> (zákon)

Postihnout znamená uložit trest nebo sankci za porušení zákona.

nezlomný (vůle)

Nezlomný významně znamená odhodlanost, přesvědčení a pevnost ve vůli pokračovat v neoblomném směru.

zlý osud

Zlý osud je fenomén, který se týká nešťastných událostí, které se dějí v našem životě, a které jsou nad naší kontrolou.

mravní zákon

Mravní zákon je systém morálních zásad, který určuje, co je správné a co je špatné.

předurčit čí (osud)

Předurčit čí osud: rozhodnout o něčí budoucnosti; určit někomu cíl nebo směr.