Nezměnitelný - synonyma

neměnný (zákon)

Neměnný zákon je zákon, který je nastaven na trvalou a nezměnitelnou úroveň.

neproměnný

Neproměnný je pojem označující něco, co nemění svou podstatu ani vlastnosti a zůstává stejné.

neodvratný (osud)

Neodvratný osud je situace, kterou nelze zvrátit nebo změnit. Je to nevyhnutelný konec.

nevyhnutelný

Nepříjemný, ale nutný; nevyhnutelný znamená, že je nezbytné, aby se situace vyřešila.

nezvratný

Nezvratný: nelze změnit, není možné odvrátit ani změnit; definitivní, neodvolatelný.

pevný

Pevný je odolný vůči změnám a silný; nezmění se a nezlomí.

nepochybný

Nesporný, jistý, bezpochyby pravdivý; nikým nezpochybnitelný.

neotřesitelný

Neotřesitelný znamená pevný, nerozbitný, nedotknutelný, nezpochybnitelný, nezměnitelný.

nezlomný

Nezlomný: silný a odolný; schopný vytrvat a vystát těžkosti; odhodlaný, pevný v důsledku.

apodiktický

Apodiktický znamená "absolutní pravdivost", což je stav, kdy je něco považováno za absolutně, nezpochybnitelně pravdivé.

pádný (důkaz)

Pádný (důkaz) znamená důkaz, který je dostatečný a relevantní pro podporu argumentu či tvrzení.

zákon

Zákon je právní předpis, který ukládá obecně platné povinnosti nebo zakazuje nějaké činy.

dodržet (zákon)

Dodržovat zákon znamená plnit povinnosti a respektovat stanovená pravidla.

nedodržet (zákon)

Nedodržet zákon znamená porušit jeho pravidla a uložené sankce.

neodvratný

Neodvratný znamená nemožnost zastavit, zvrátit, změnit či zabránit.

přisuzovat <komu> (osud)

Přisuzovat osud : odpovídat za výsledky činů nebo určitých událostí.

určovat (osud)

Určovat osud znamená rozhodovat o budoucnosti, řídit, měnit a zkoumat, co bude následovat.

nezlomný (vůle)

Nezlomný významně znamená odhodlanost, přesvědčení a pevnost ve vůli pokračovat v neoblomném směru.

neměnný

Neměnný znamená stálý, nespolečný a trvalý. Označuje něco, co se nemění, zůstává stejné a nelze to změnit.

porušit (zákon)

Porušit znamená přestat dodržovat zákon nebo jiné pravidlo.

určit (osud)

Urcení osudu je myšlenka, že lidé nemají volnou vůli, ale jsou ovládáni některými věcmi, které jsou již dány.

důkaz

Důkaz je jakýkoli doklad, který slouží k potvrzení nějakého tvrzení nebo skutečnosti.

nevyhovující (důkaz)

Nevyhovující důkaz je důkaz, který není dostatečný pro jakýkoliv účel, např. pro doložení tvrzení nebo prokázání skutečnosti.

osud (předurčený)

Osud je předurčená cesta, kterou člověk musí následovat - nezávisle na své vlastní volbě.

ctít (zákon)

Ctít zákon znamená dodržovat jeho pravidla a respektovat jeho autoritu.

pádný

Pádný je výraz pro to, co je užitečné, platné nebo silné, obecně uznávané a vysoce hodnocené.

mravní zákon

Mravní zákon je systém morálních zásad, který určuje, co je správné a co je špatné.

postihnout <koho> (zákon)

Postihnout znamená uložit trest nebo sankci za porušení zákona.

mít platnost (zákon)

Mít platnost znamená mít pravomoc a autoritu; zákon je platný, pokud je podepsán a schválen.

přestupovat zákon

Přestupování zákona znamená porušování předpisů nebo zákonů.

nepřímý důkaz

Nepřímý důkaz je forma argumentace, která se snaží dokázat skutečnost založením na důkazech, které s ní nepřímo souvisejí.

osud

Osud je nevyhnutelná nebo nepředvídatelná událost, která je předurčena nebo ovládána silou, která je vyšší než člověk.

nedodržovat (zákon)

Porušovat, nerespektovat, nesplňovat požadavky zákona.

nevyhnutelný (porážka)

Nezadržitelný, nutný, nevyhnutelný - všechny tyto slova shrnují význam slova "nevyhnutelný", což znamená předem stanovenou, neměnnou, nezbytnou porážku.