Nezměnitelný - synonyma

neměnný (zákon)

Neměnný zákon je zákon, který je nastaven na trvalou a nezměnitelnou úroveň.

neproměnný

Neproměnný je pojem označující něco, co nemění svou podstatu ani vlastnosti a zůstává stejné.

neodvratný (osud)

Neodvratný osud je situace, kterou nelze zvrátit nebo změnit. Je to nevyhnutelný konec.

nevyhnutelný

Nepříjemný, ale nutný; nevyhnutelný znamená, že je nezbytné, aby se situace vyřešila.

nezvratný

Nezvratný: nelze změnit, není možné odvrátit ani změnit; definitivní, neodvolatelný.

pevný

Pevný je odolný vůči změnám a silný; nezmění se a nezlomí.

nepochybný

Nesporný, jistý, bezpochyby pravdivý; nikým nezpochybnitelný.

neotřesitelný

Neotřesitelný znamená pevný, nerozbitný, nedotknutelný, nezpochybnitelný, nezměnitelný.

nezlomný

Nezlomný: silný a odolný; schopný vytrvat a vystát těžkosti; odhodlaný, pevný v důsledku.

apodiktický

Apodiktický znamená "absolutní pravdivost", což je stav, kdy je něco považováno za absolutně, nezpochybnitelně pravdivé.

pádný (důkaz)

Pádný (důkaz) znamená důkaz, který je dostatečný a relevantní pro podporu argumentu či tvrzení.

neměnný

Neměnný znamená stálý, nespolečný a trvalý. Označuje něco, co se nemění, zůstává stejné a nelze to změnit.

zlý osud

Zlý osud je fenomén, který se týká nešťastných událostí, které se dějí v našem životě, a které jsou nad naší kontrolou.

nevyhovující (důkaz)

Nevyhovující důkaz je důkaz, který není dostatečný pro jakýkoliv účel, např. pro doložení tvrzení nebo prokázání skutečnosti.

neměnný (cena)

Neměnný = trvalý, nezměněný; užívá se k popisu ceny, která se nezměnila.

pádný

Pádný má význam logický, silný, uvěřitelný a přesvědčivý.

etický (zákon)

Etika je obecný zákon, který řídí chování, rozhodování a morální standardy.

nepřímý důkaz

Nepřímý důkaz je forma argumentace, která se snaží dokázat skutečnost založením na důkazech, které s ní nepřímo souvisejí.

vnucovat (zákon)

Vnucovat znamená násilím prosazovat nebo nutit něco, co není v souladu s vůlí jiných lidí.

očividný (důkaz)

Očividný: viditelný, okamžitě zřetelný; důkaz, který je jednoznačný a jasný.

postihnout <koho> (zákon)

Postihnout znamená uložit trest nebo sankci za porušení zákona.

Nový zákon (část)

Nový zákon je druhá část Bible, která zahrnuje výklad událostí po narození Ježíše až po jeho návrat. Obsahuje 27 knih, v nichž se zaznamenávají Ježíšovy nauky a zázraky.

spoléhat se (na osud)

přisuzovat <komu> (osud)

Přisuzovat osud : odpovídat za výsledky činů nebo určitých událostí.

uznávaný (zákon)

Uznávaný zákon je právní předpis, který byl schválen vládou a který se vztahuje na širokou veřejnost.

zákon

Zákon je právní předpis, který ukládá obecně platné povinnosti nebo zakazuje nějaké činy.

osud

Osud je nevyhnutelná nebo nepředvídatelná událost, která je předurčena nebo ovládána silou, která je vyšší než člověk.

ctít (zákon)

Ctít zákon znamená dodržovat jeho pravidla a respektovat jeho autoritu.

určit (osud)

Urcení osudu je myšlenka, že lidé nemají volnou vůli, ale jsou ovládáni některými věcmi, které jsou již dány.

přemáhat (osud)

Bořit překážky a přemáhat osud; bojovat, abych dosáhl lepšího osudu.

důkaz

Důkaz je informace nebo důkazní materiál použitý k prokázání pravdivosti tvrzení nebo k potvrzení existence skutečnosti.

překračovat (zákon)

Překračovat zákon znamená jednat a konat proti němu, porušovat jeho pravidla.

přijmout (zákon)

Přijmout zákon znamená schválit jeho pozměňovací návrh pomocí hlasování a zařadit jej do platného právního systému.