Nevyhnutelný - synonyma
Celkem nalezeno 7 synonym ke slovu nevyhnutelný.
Význam: Nepříjemný, ale nutný; nevyhnutelný znamená, že je nezbytné, aby se situace vyřešila.
nezbytný
Nepostradatelný, nutný; nemůže být opomenutý nebo ignorován.
nutný
Nechejte se inspirovat heslem "NUTNOST - to, co je třeba udělat, protože jinak by se situace zhoršila nebo by nedošlo k žádoucímu výsledku".
neodvratný
Neodvratný znamená nemožnost zastavit, zvrátit, změnit či zabránit.
neměnný (zákon)
Neměnný zákon je zákon, který je nastaven na trvalou a nezměnitelnou úroveň.
neproměnný
Neproměnný je pojem označující něco, co nemění svou podstatu ani vlastnosti a zůstává stejné.
neodvratný (osud)
Neodvratný osud je situace, kterou nelze zvrátit nebo změnit. Je to nevyhnutelný konec.
nezvratný
Nezvratný: nelze změnit, není možné odvrátit ani změnit; definitivní, neodvolatelný.
Podobná synonyma
stav mimo zákon
Stav mimo zákon je situace, kdy je člověk nebo skupina obyvatel vystaveno vyššímu právnímu riziku, než je běžné.
osud
Osud znamená to, co je předurčeno pro nás nebo pro naši budoucnost, a může to být dobré nebo špatné.
porušit (zákon)
Porušit znamená přestat dodržovat zákon nebo jiné pravidlo.
neměnný
Neměnný znamená stálý, nespolečný a trvalý. Označuje něco, co se nemění, zůstává stejné a nelze to změnit.
zachovávat (zákon)
Zachovávat zákon znamená dodržovat a respektovat právní předpisy.
osud (předurčený)
Osud je předurčená cesta, kterou člověk musí následovat - nezávisle na své vlastní volbě.
určit (osud)
Urcení osudu je myšlenka, že lidé nemají volnou vůli, ale jsou ovládáni některými věcmi, které jsou již dány.
zlý osud
Zlý osud je fenomén, který se týká nešťastných událostí, které se dějí v našem životě, a které jsou nad naší kontrolou.
vnucovat (zákon)
Vnucovat znamená násilím prosazovat nebo nutit něco, co není v souladu s vůlí jiných lidí.
mimo zákon (osoba)
Osoba mimo zákon je někdo, kdo porušuje zákony a je nezákonný.
postihnout <koho> (zákon)
Postihnout
nutný znak
Nutný znak je symbol nebo znak, který je třeba k něčemu použít; je nezbytný pro splnění určitého účelu.
uznávaný (zákon)
Uznávaný zákon je právní předpis, který byl schválen vládou a který se vztahuje na širokou veřejnost.
dodržet (zákon)
Dodržovat zákon znamená plnit povinnosti a respektovat stanovená pravidla.
neměnný (cena)
Neměnný = trvalý, nezměněný; užívá se k popisu ceny, která se nezměnila.
etický (zákon)
Etika je obecný zákon, který řídí chování, rozhodování a morální standardy.
nedodržovat (zákon)
Porušovat, nerespektovat, nesplňovat požadavky zákona.
Nový zákon (část)
Nový zákon je druhá část Bible, která zahrnuje výklad událostí po narození Ježíše až po jeho návrat. Obsahuje 27 knih, v nichž se zaznamenávají Ježíšovy nauky a zázraky.
mít platnost (zákon)
Mít platnost znamená mít pravomoc a autoritu; zákon je platný, pokud je podepsán a schválen.
překračovat (zákon)
Překračovat zákon znamená jednat a konat proti němu, porušovat jeho pravidla.
zákon
Zákon je forma právní pravidlo, které stanovuje povinnosti a práva lidí a organizací.
přestupovat zákon
Přestupování zákona znamená porušování předpisů nebo zákonů.
přijmout (zákon)
Přijmout zákon znamená schválit jeho pozměňovací návrh pomocí hlasování a zařadit jej do platného právního systému.
nedodržet (zákon)
Nedodržet zákon znamená porušit jeho pravidla a uložené sankce.
mravní zákon
Mravní zákon je systém morálních zásad, který určuje, co je správné a co je špatné.
přemáhat (osud)
Bořit překážky a přemáhat osud; bojovat, abych dosáhl lepšího osudu.