Nezměnitelný - synonyma

stálý

Stálý: trvalý, pevný, neproměnný, nezměněný, vytrvalý.

trvalý

Trvalý se vztahuje k něčemu, co je dlouhodobé, stálé nebo neměnné.

konstantní

Konstantní se vztahuje k něčemu, co se nemění, je stále stejné nebo je pravidelné.

stejný

Stejný: totožný, shodný, podobný, stejně jako, identický.

neproměnný

Neproměnný je pojem označující stav, v němž se něco za daných okolností nemění.

pevný

Pevný znamená pevný, silný a pevný; odolný vůči změně, pohybu nebo porušení.

statický

Statický znamená neměnný, bez pohybu nebo změny; nezávislý na čase anebo na prostředí.

neměnící se

Neměnící se: trvalé, stálé, nezměněné, nezměnitelné, neproměnné, stálé.

proměnlivý

Proměnlivý znamená změnlivý nebo neustále se měnící, často se odkazuje na situace, které nejsou trvalé nebo stabilní.

variabilní

neměnný (zákon)

Neměnný zákon je zákon, který je nastaven na trvalou a nezměnitelnou úroveň.

neodvratný (osud)

Neodvratný osud je situace, kterou nelze zvrátit nebo změnit. Je to nevyhnutelný konec.

nevyhnutelný

Nepříjemný, ale nutný; nevyhnutelný znamená, že je nezbytné, aby se situace vyřešila.

nezvratný

Nezvratný: nelze změnit, není možné odvrátit ani změnit; definitivní, neodvolatelný.

postihnout <koho> (zákon)

Postihnout znamená uložit trest nebo sankci za porušení zákona.

nevyhnutelný (porážka)

Nezadržitelný, nutný, nevyhnutelný - všechny tyto slova shrnují význam slova "nevyhnutelný", což znamená předem stanovenou, neměnnou, nezbytnou porážku.

zákon

Zákon je soustava předem stanovených pravidel, jež regulují chování lidí a mají za účel udržet pořádek a zajišťovat spravedlnost.

přijmout (zákon)

Přijmout zákon znamená schválit jeho pozměňovací návrh pomocí hlasování a zařadit jej do platného právního systému.

určit (osud)

Urcení osudu je myšlenka, že lidé nemají volnou vůli, ale jsou ovládáni některými věcmi, které jsou již dány.

osud

Osud je všeobecně přijímaný pojem pro nevyhnutelný výsledek, který nelze změnit. Je to nezměnitelná skutečnost, která člověka omezuje.

přisuzovat <komu> (osud)

Přisuzovat osud : odpovídat za výsledky činů nebo určitých událostí.

přestoupit (zákon)

Přestoupit znamená přecházet z jedné strany na druhou nebo překračovat nějakou hranici. V právním smyslu to znamená přecházet z jedné právní úpravy na jinou.

trvalý (svazek)

Trvalý svazek je stálý a ustálený soubor lidí, zákonů, organizací nebo věcí, který je stabilní a trvá dlouhou dobu.

neměnný

Neměnný znamená, že se něco nemění; je pevné, stabilní a trvalé.

překračovat (zákon)

Překračovat zákon znamená jednat a konat proti němu, porušovat jeho pravidla.

mravní zákon

Mravní zákon je systém morálních zásad, který určuje, co je správné a co je špatné.

vyhlašovat (zákon)

Vyhlašovat znamená oznamovat, vyhlásit nebo prohlásit nějakou věc jako zákon.

etický (zákon)

Etika je obecný zákon, který řídí chování, rozhodování a morální standardy.

přemáhat (osud)

Bořit překážky a přemáhat osud; bojovat, abych dosáhl lepšího osudu.

nedodržet (zákon)

Nedodržet zákon znamená porušit jeho pravidla a uložené sankce.

stav mimo zákon

Stav mimo zákon je situace, kdy je člověk nebo skupina obyvatel vystaveno vyššímu právnímu riziku, než je běžné.

mít platnost (zákon)

Mít platnost znamená mít pravomoc a autoritu; zákon je platný, pokud je podepsán a schválen.

zachovávat (zákon)

Zachovávat zákon znamená dodržovat a respektovat právní předpisy.

vnucovat (zákon)

Vnucovat znamená násilím prosazovat nebo nutit něco, co není v souladu s vůlí jiných lidí.

porušit (zákon)

Porušit znamená přestat dodržovat zákon nebo jiné pravidlo.

neměnný (cena)

Neměnný = trvalý, nezměněný; užívá se k popisu ceny, která se nezměnila.

být stejný

Být stejný znamená mít stejnou vlastnost, hodnotu nebo charakteristiku.