Nezměnitelný - synonyma

stálý

Stálý: trvalý, pevný, neproměnný, nezměněný, vytrvalý.

trvalý

Trvalý se vztahuje k něčemu, co je dlouhodobé, stálé nebo neměnné.

konstantní

Konstantní se vztahuje k něčemu, co se nemění, je stále stejné nebo je pravidelné.

stejný

Stejný: totožný, shodný, podobný, stejně jako, identický.

neproměnný

Neproměnný je pojem označující stav, v němž se něco za daných okolností nemění.

pevný

Pevný znamená pevný, silný a pevný; odolný vůči změně, pohybu nebo porušení.

statický

Statický znamená neměnný, bez pohybu nebo změny; nezávislý na čase anebo na prostředí.

neměnící se

Neměnící se: trvalé, stálé, nezměněné, nezměnitelné, neproměnné, stálé.

proměnlivý

Proměnlivý znamená změnlivý nebo neustále se měnící, často se odkazuje na situace, které nejsou trvalé nebo stabilní.

variabilní

neměnný (zákon)

Neměnný zákon je zákon, který je nastaven na trvalou a nezměnitelnou úroveň.

neodvratný (osud)

Neodvratný osud je situace, kterou nelze zvrátit nebo změnit. Je to nevyhnutelný konec.

nevyhnutelný

Nepříjemný, ale nutný; nevyhnutelný znamená, že je nezbytné, aby se situace vyřešila.

nezvratný

Nezvratný: nelze změnit, není možné odvrátit ani změnit; definitivní, neodvolatelný.

pevný (ruka)

Silný, robustní, s dobrou fyzickou sílou.

porušit (zákon)

Porušit znamená přestat dodržovat zákon nebo jiné pravidlo.

neměnný

Neměnný znamená, že se nemění, je trvalý a stabilní.

složitý (osud)

Náročný, zapeklitý, často zmatený, nevyzpytatelný, obtížně pochopitelný.

mít platnost (zákon)

Mít platnost znamená mít pravomoc a autoritu; zákon je platný, pokud je podepsán a schválen.

stav mimo zákon

Stav mimo zákon je situace, kdy je člověk nebo skupina obyvatel vystaveno vyššímu právnímu riziku, než je běžné.

přemáhat (osud)

Bořit překážky a přemáhat osud; bojovat, abych dosáhl lepšího osudu.

být stejný

Být stejný znamená mít stejnou vlastnost, hodnotu nebo charakteristiku.

přijmout (zákon)

Přijmout zákon znamená schválit jeho pozměňovací návrh pomocí hlasování a zařadit jej do platného právního systému.

zákon

Zákon je právní předpis, který ukládá obecně platné povinnosti nebo zakazuje nějaké činy.

neodvratný

Neodvratný znamená nezvratný, neměnný; případný vývoj se již nedá změnit.

osud

Osud je sila, která nám určuje osud, nebo jinak řečeno, je to určující faktor naší budoucnosti.

nedodržovat (zákon)

Porušovat, nerespektovat, nesplňovat požadavky zákona.

nevyhnutelný (porážka)

Nezadržitelný, nutný, nevyhnutelný - všechny tyto slova shrnují význam slova "nevyhnutelný", což znamená předem stanovenou, neměnnou, nezbytnou porážku.

určit (osud)

Urcení osudu je myšlenka, že lidé nemají volnou vůli, ale jsou ovládáni některými věcmi, které jsou již dány.

osud (předurčený)

Osud je předurčená cesta, kterou člověk musí následovat - nezávisle na své vlastní volbě.

předurčit čí (osud)

Předurčit čí osud: rozhodnout o něčí budoucnosti; určit někomu cíl nebo směr.

trvalý (svazek)

Trvalý svazek je stálý a ustálený soubor lidí, zákonů, organizací nebo věcí, který je stabilní a trvá dlouhou dobu.

mimo zákon (osoba)

Osoba mimo zákon je někdo, kdo porušuje zákony a je nezákonný.

uznávaný (zákon)

Uznávaný zákon je právní předpis, který byl schválen vládou a který se vztahuje na širokou veřejnost.

stejný počet

Stejný počet znamená, že se jedná o stejnou číselnou hodnotu.

ctít (zákon)

Ctít zákon znamená dodržovat jeho pravidla a respektovat jeho autoritu.