Nezměnitelný - synonyma
Celkem nalezeno 14 synonym ke slovu nezměnitelný.
Význam: Nezměnitelný: nezměnitelný se obvykle vztahuje k něčemu, co nemůže být změněno, aniž by došlo k poškození nebo ztrátě jeho podstaty.
stálý
Stálý: trvalý, pevný, neproměnný, nezměněný, vytrvalý.
trvalý
Trvalý se vztahuje k něčemu, co je dlouhodobé, stálé nebo neměnné.
konstantní
Konstantní se vztahuje k něčemu, co se nemění, je stále stejné nebo je pravidelné.
stejný
Stejný: totožný, shodný, podobný, stejně jako, identický.
neproměnný
Neproměnný je pojem označující stav, v němž se něco za daných okolností nemění.
pevný
Pevný znamená pevný, silný a pevný; odolný vůči změně, pohybu nebo porušení.
statický
Statický znamená neměnný, bez pohybu nebo změny; nezávislý na čase anebo na prostředí.
neměnící se
Neměnící se: trvalé, stálé, nezměněné, nezměnitelné, neproměnné, stálé.
proměnlivý
Proměnlivý znamená změnlivý nebo neustále se měnící, často se odkazuje na situace, které nejsou trvalé nebo stabilní.
neměnný (zákon)
Neměnný zákon je zákon, který je nastaven na trvalou a nezměnitelnou úroveň.
neodvratný (osud)
Neodvratný osud je situace, kterou nelze zvrátit nebo změnit. Je to nevyhnutelný konec.
nevyhnutelný
Nepříjemný, ale nutný; nevyhnutelný znamená, že je nezbytné, aby se situace vyřešila.
nezvratný
Nezvratný: nelze změnit, není možné odvrátit ani změnit; definitivní, neodvolatelný.
Podobná synonyma
určit (osud)
Urcení osudu je myšlenka, že lidé nemají volnou vůli, ale jsou ovládáni některými věcmi, které jsou již dány.
mít platnost (zákon)
Mít platnost znamená mít pravomoc a autoritu; zákon je platný, pokud je podepsán a schválen.
určovat (osud)
Určovat osud znamená rozhodovat o budoucnosti, řídit, měnit a zkoumat, co bude následovat.
stejný význam
Stejný: stejný, přesný, identický, srovnatelný, shodný.
postihnout <koho> (zákon)
Postihnout
vnucovat (zákon)
Vnucovat znamená násilím prosazovat nebo nutit něco, co není v souladu s vůlí jiných lidí.
neodvratný
Neodvratný je to, co je nezvratné, nedá se změnit a jde to už proti nám.
přestoupit (zákon)
Přestoupit znamená přecházet z jedné strany na druhou nebo překračovat nějakou hranici. V právním smyslu to znamená přecházet z jedné právní úpravy na jinou.
porušit (zákon)
Porušit znamená přestat dodržovat zákon nebo jiné pravidlo.
nevyhnutelný (porážka)
Nezadržitelný, nutný, nevyhnutelný - všechny tyto slova shrnují význam slova "nevyhnutelný", což znamená předem stanovenou, neměnnou, nezbytnou porážku.
stav mimo zákon
Stav mimo zákon je situace, kdy je člověk nebo skupina obyvatel vystaveno vyššímu právnímu riziku, než je běžné.
neměnný (cena)
Neměnný = trvalý, nezměněný; užívá se k popisu ceny, která se nezměnila.
nedodržovat (zákon)
Porušovat, nerespektovat, nesplňovat požadavky zákona.
Nový zákon (část)
Nový zákon je druhá část Bible, která zahrnuje výklad událostí po narození Ježíše až po jeho návrat. Obsahuje 27 knih, v nichž se zaznamenávají Ježíšovy nauky a zázraky.
zlý osud
Zlý osud je fenomén, který se týká nešťastných událostí, které se dějí v našem životě, a které jsou nad naší kontrolou.
neměnný
Neměnný znamená, že se něco nemění; je pevné, stabilní a trvalé.
zákon
Zákon je soustava předem stanovených pravidel, jež regulují chování lidí a mají za účel udržet pořádek a zajišťovat spravedlnost.
zachovávat (zákon)
Zachovávat zákon znamená dodržovat a respektovat právní předpisy.
mimo zákon (osoba)
Osoba mimo zákon je někdo, kdo porušuje zákony a je nezákonný.
etický (zákon)
Etika je obecný zákon, který řídí chování, rozhodování a morální standardy.
mravní zákon
Mravní zákon je systém morálních zásad, který určuje, co je správné a co je špatné.
osud
Osud je všeobecně přijímaný pojem pro nevyhnutelný výsledek, který nelze změnit. Je to nezměnitelná skutečnost, která člověka omezuje.
dodržet (zákon)
Dodržovat zákon znamená plnit povinnosti a respektovat stanovená pravidla.
uznávaný (zákon)
Uznávaný zákon je právní předpis, který byl schválen vládou a který se vztahuje na širokou veřejnost.
trvalý (následek)
Trvalý následek je dlouhodobý, trvalý výsledek nebo důsledek dlouhodobého účinku.
osud (předurčený)
Osud je předurčená cesta, kterou člověk musí následovat - nezávisle na své vlastní volbě.