Nezměnitelný - synonyma

stálý

Stálý: trvalý, pevný, neproměnný, nezměněný, vytrvalý.

trvalý

Trvalý se vztahuje k něčemu, co je dlouhodobé, stálé nebo neměnné.

konstantní

Konstantní se vztahuje k něčemu, co se nemění, je stále stejné nebo je pravidelné.

stejný

Stejný: totožný, shodný, podobný, stejně jako, identický.

neproměnný

Neproměnný je pojem označující stav, v němž se něco za daných okolností nemění.

pevný

Pevný znamená pevný, silný a pevný; odolný vůči změně, pohybu nebo porušení.

statický

Statický znamená neměnný, bez pohybu nebo změny; nezávislý na čase anebo na prostředí.

neměnící se

Neměnící se: trvalé, stálé, nezměněné, nezměnitelné, neproměnné, stálé.

proměnlivý

Proměnlivý znamená změnlivý nebo neustále se měnící, často se odkazuje na situace, které nejsou trvalé nebo stabilní.

variabilní

neměnný (zákon)

Neměnný zákon je zákon, který je nastaven na trvalou a nezměnitelnou úroveň.

neodvratný (osud)

Neodvratný osud je situace, kterou nelze zvrátit nebo změnit. Je to nevyhnutelný konec.

nevyhnutelný

Nepříjemný, ale nutný; nevyhnutelný znamená, že je nezbytné, aby se situace vyřešila.

nezvratný

Nezvratný: nelze změnit, není možné odvrátit ani změnit; definitivní, neodvolatelný.

ctít (zákon)

Ctít zákon znamená dodržovat jeho pravidla a respektovat jeho autoritu.

neodvratný

Neodvratný znamená nemožnost zastavit, zvrátit, změnit či zabránit.

zákon

Zákon je právní předpis, který ukládá obecně platné povinnosti nebo zakazuje nějaké činy.

osud

Osud znamená to, co je předurčeno pro nás nebo pro naši budoucnost, a může to být dobré nebo špatné.

porušit (zákon)

Porušit zákon znamená porušit jeho pravidla nebo jej nedodržet.

počet (pevný)

Počet je číslo nebo konkrétní množství určitého pojmu. Používá se k měření vztahů nebo jako míra pro srovnání.

neměnný

Neměnný znamená, že se nemění, je trvalý a stabilní.

postihnout <koho> (zákon)

Postihnout znamená uložit trest nebo sankci za porušení zákona.

stejný počet

Stejný počet znamená, že se jedná o stejnou číselnou hodnotu.

určovat (osud)

Určovat osud znamená rozhodovat o budoucnosti, řídit, měnit a zkoumat, co bude následovat.

určit (osud)

Urcení osudu je myšlenka, že lidé nemají volnou vůli, ale jsou ovládáni některými věcmi, které jsou již dány.

mravní zákon

Mravní zákon je systém morálních zásad, který určuje, co je správné a co je špatné.

osud (předurčený)

Osud je předurčená cesta, kterou člověk musí následovat - nezávisle na své vlastní volbě.

nevyhnutelný (porážka)

Nezadržitelný, nutný, nevyhnutelný - všechny tyto slova shrnují význam slova "nevyhnutelný", což znamená předem stanovenou, neměnnou, nezbytnou porážku.

stav mimo zákon

Stav mimo zákon je situace, kdy je člověk nebo skupina obyvatel vystaveno vyššímu právnímu riziku, než je běžné.

dodržet (zákon)

Dodržovat zákon znamená plnit povinnosti a respektovat stanovená pravidla.

vnucovat (zákon)

Vnucovat znamená násilím prosazovat nebo nutit něco, co není v souladu s vůlí jiných lidí.

přisuzovat <komu> (osud)

Přisuzovat osud : odpovídat za výsledky činů nebo určitých událostí.

pevný (ruka)

Silný, robustní, s dobrou fyzickou sílou.