Facebook

Navštívit - synonyma

Celkem nalezeno 10 synonym ke slovu navštívit.

Význam: Navštívit: fyzicky se dostavit na místo/událost/osobu, aby se setkal/a.

zavítat <ke komu>

Zavítat je projev zájmu o návštěvu. Znamená to přijít do místa, kde se daná osoba nachází.

podívat se

Podívat se znamená prohlédnout si něco, prozkoumat nebo prožít, aby se získal lepší pohled nebo zkušenost.

zajít <za kým>

Navštívit osobu, oslovit ji a sdělit jí něco nebo jí něco říct.

vypátrat <co>

Vypátrat znamená najít nebo objevit něco, co se dříve neznalo.

zjistit

Zjistit znamená získat informace nebo znalosti skrze výzkum, pozorování nebo dotazování.

nalézt

Nalézt: objevit, zjistit, identifikovat nebo najít (i v přeneseném smyslu).

najít

Najít znamená nalézt nebo objevit něco, co bylo předtím ztraceno nebo skryto.

najít <koho n. co>

Najít: hledat a objevit požadovanou věc nebo osobu.

vypátrat

Vypátrat znamená najít, objevit nebo zjistit informace, detaily nebo osobu.

zastihnout <koho>

Zastihnout někoho znamená narazit či potkat ho náhodou, když se právě nachází na určitém místě.

Podobná synonyma

lovit <koho n. co>

Lovit: sbírat, hledat a obecně snažit se nalézt či získat cokoliv, často zvířata.

odnaučit <koho co>

Rozvázat člověka od dřívějšího učení či návyku, nahradit jej novými znalostmi a dovednostmi.

pokazit si to <u koho>

Pokazit si to znamená provést něco, co se nepovede a následně způsobit škodu nebo ostudu dotyčné osobě.

nechat <co komu>

Nechat znamená povolit druhému, aby si to užíval, používal nebo si to vzal.

zahánět <koho>

Zahánět: vymýtit, odstranit, zbavit se (něčeho/někoho).

vymlouvat <co komu>

Vymlouvat se znamená udávat záminky nebo vyhýbat se odpovědnosti, aby člověk nemusel plnit to, co by měl.

balamutit <koho>

Balamutit znamená ponižovat, urážet, zesměšňovat nebo přemlouvat někoho, aby udělal něco, co nechce.

srazit <koho>

Srazit: snížit hodnotu, množství nebo velikost čeho (člověka, cenu, náklady, úroveň atd.).

kořit se <komu n. čemu>

Kořit se znamená urychleně unikat nebo utíkat, obvykle před nebezpečím.

dát <komu> výprask

Udeřit nebo trestat někoho fyzicky, například bičem, páskem nebo remcáním.

podněcovat <koho k čemu>

Podněcovat znamená vzbuzovat zájem, motivovat nebo vybízet k činnosti.

nabít <komu>

Poskytnout někomu něco, co je potřebné nebo vhodné; občas také nabídnout někomu (např. pomoc, radu, zastání apod.).

dovolit odejít <komu>

Povolit někomu odejít, aby mohl jít dál nebo jinam.

přemoci <koho>

Přemoci znamená porazit, zvítězit nad ním a dostat se do situace, kdy je druhá strana zcela bezmocná.

napadat <koho>

Napadat: přímo nebo nepřímo útočit na někoho fyzicky, verbálně nebo psychicky.

prospívat <komu> (pohyb)

Prospívat znamená poskytnout mu pohybovou výhodu a pomoci mu dosáhnout úspěchu.

počkat <komu s čím>

Čekat, aby někomu něco poskytlo, dalo nebo dovolilo.

častovat <koho>

Častovat znamená oslovovat někoho s úctou, často ve formě titulů nebo titulovaných oslovení.

nasadit <komu> (pouta)

Nasadit (pouta) znamená uvázat pevně pouty.

vypudit <koho>

Vypudit znamená vyhostit, propustit někoho bez možnosti vrátit se.

ubezpečovat <koho>

Ubezpečovat znamená zajistit někoho, aby byl bezpečný a chráněný.

vystřídat <koho>

Vystřídat znamená, že někdo nahradí někoho jiného ve funkci nebo činnosti.

vypudit <koho> odkud

Vypudit znamená vyhnat, vystrnadit (násilím nebo jinak) někoho z místa, kde se nachází.

dráždit <koho>

Dráždit: vzbuzovat nepříjemné pocity, vyvolávat vztek, rozčilovat, vyprovokovat.

dát <co komu>

Dát komu něco: předat mu nebo jí něco, co patří nebo co chce, nebo co jim slouží jako služba.

vyslýchat <koho>

Vyslýchat znamená vyptávat se na něco někoho, aby se získaly informace nebo došlo k určitému výsledku.

zaplést <koho do čeho>

Zaplést znamená provázat nebo přímo spojit někoho nebo něco s něčím jiným. Například dobytím nebo závazkem.

pokropit <koho n. co>

Pokropit: rozprostřít co, padnout na něco (např. kapky nebo prášek).

dostat <koho>

Dostat: obdržet, získat (něco/někoho).

odvolávat <koho>

Odvolávat znamená požádat o ukončení činnosti, např. funkce, práce, mandátu, odpovědnosti apod.