Limitovat - synonyma

vymezit

Vymezit znamená určit či stanovit hranice nebo limity jakéhosi pojmu, věci či situace.

omezit

Omezit znamená stanovit nebo nařídit limity, aby byl tento limit překročen.

určit

Určit: stanovit, vybrat, vymezit nebo vyřešit něco jasně, konkrétně a s určitostí.

stanovit

Stanovit znamená jasně a určitě definovat nebo uvést něco do platnosti.

určit (předem) <co>

Určit: Určit znamená stanovit nebo vymezit přesnou hodnotu, pořadí nebo rozsah.

určit <co komu>

Určit : určit, co komu patří nebo co konkrétní osobě vyplývá z dané situace či okolností.

omezit se

Omezit se znamená omezovat se, tj. činit omezení ve vlastních myšlenkách, činech nebo jednání.

určit <co>

Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.

stanovit <co>

Stanovit: vymezit, určit, definovat.

stanovit si <co> (jako cíl)

Stanovit si znamená určit si cíl, který chceme dosáhnout.

určit (úředně)

Stanovení či vymezení požadavků, pravidel nebo definicí podle zákona nebo předpisu.

omezit (výrobu)

Omezit výrobu znamená snížit počet produkovaných výrobků na minimum.

omezit (zásoby)

Omezit znamená snížit množství čeho, což se obvykle týká zásob.

stanovit (postup)

Ustanovení je proces stanovování pravidel, postupů nebo cílů pro nějakou situaci.

určit (viníka)

Ustanovit viníka, zjistit, kdo je odpovědný za něco špatného nebo nezákonného.

vymezit <co>

Vymezit: označit hranice, stanovit lípy, omezit, určit.

stanovit si

Ustanovit si cíl, vytvořit plán nebo definovat postup pro dosažení požadovaného výsledku.

určit <koho>

Určit: rozhodnout, vybrat; odlišit od ostatních nebo stanovit meze.

omezit <co>

Omezit znamená omezit něco, co je nepřístupné nebo omezit používání něčeho.

určit (světové strany)

Určit znamená přesně stanovit, identifikovat nebo vymezit hranice nebo charakteristiky.

časově vymezit

Definice časově vymezit: stanovit meze času pro splnění úkolu nebo cíle.

stanovit (předem)

Stanovit znamená určit předem; definovat nebo stanovit pravidla, limity, podmínky a očekávání.

určit (osud)

Urcení osudu je myšlenka, že lidé nemají volnou vůli, ale jsou ovládáni některými věcmi, které jsou již dány.

přesně určit

Přesně určit: uvést něco s jistotou, odpovídající skutečnosti; provést přesnou identifikaci.

omezit (platnost)

Omezit znamená stanovit nebo zavést limity, co se týká času, počtu nebo množství.

určit (cenu)

Stanovení ceny, která je vhodná pro obě strany v obchodu.

určit si

Určit si znamená vybrat si, stanovit si nebo zvolit si něco jako cíl nebo řešení.

omezit <v čem>

Omezit: stanovit hranice, určit limity; snížit, zmenšit, omezovat.

určit (nemoc)

Určit (nemoc): stanovení diagnózy onemocnění na základě symptomů a vyšetření pacienta.