Dopadnout - synonyma

padnout (až kam)

Padnout znamená dosáhnout nebo dosáhnout nějakého cíle nebo úrovně.

přistihnout (zloděje)

Přistihnout zloděje znamená nalézt nebo vidět, jak se zloděj dopouští krádeže nebo jiného zločinu.

chytit

Chytit: fyzicky sevřít, držet; získat, zachytit, ulovit, zmocnit se.

nachytat <při čem>

Nachytat: chytit (při čemkoliv), ulovit, získat.

pochodit

Pochodit znamená navštívit někoho nebo něco, projít kolem, obcházet nebo projít, obvykle proto, aby bylo viděno nebo si užít zážitku.

pořídit

Koupit, získat, zařídit, zrealizovat.

vyjít

Vyjít znamená dosáhnout cíle, odvrátit se z určité situace nebo jednoduše odejít.

povést se

Zachovat se, dělat nebo jednat určitým způsobem; projevit se.

vydařit se (zkouška)

Vydařit se znamená uspět, splnit cíl, dosáhnout požadovaného výsledku.

dolehnout <na koho>

Dolehnout na někoho znamená vyvíjet na něj tlak a uvalovat na něj nějakou formu nátlaku či manipulace.

postihnout <koho> (zákon)

Postihnout znamená uložit trest nebo sankci za porušení zákona.

přistihnout <koho při čem>

Přistihnout znamená objevit nebo zjistit, že někdo dělá něco, co by neměl.

nachytat

Nachytat znamená chytit nebo ulovit něco, např. zvíře, rybu, padoucha nebo informace.

podrobit <koho> výslechu

Podrobit koho výslechu znamená vyptávat se ho na konkrétní otázky, aby se získaly informace.

nachytat se

Nachytat se znamená být obviněn z čehožsi, být přistižen při provinění nebo při provádění něčeho nelegálního.

opít <koho>

Opít znamená podávat někomu alkoholické nápoje až do stavu opilosti.

uškrtit <koho>

Uškrtit znamená fyzicky zabít ho tím, že se přitiskne krk k oběšení, přehnutí nebo stlačení.

pochvalovat si <koho n. co>

Pochvalovat si něco/někoho: oslavovat sám sebe za úspěch či dobrý výkon.

strčit <koho kam>

Strčit znamená fyzicky nebo symbolicky přikládat něco do jiného. Když se řekne "strčit někoho kam", znamená to, že se dotyčný násilím nebo úmyslně přikládá do něčeho jiného.

obrátit se <na koho>

Obrátit se na někoho znamená vyžádat si jeho pomoc nebo poradit se s ním.

obelstít <koho>

Obelstít znamená vymanit se nebo dostat se přes něčí blokádu nebo překážku.

urazit se <na koho>

Rozhořčit se kvůli něčemu, co někdo řekl nebo udělal; jde o reakci na to, co bylo vnímáno jako útok nebo urážka.

prostoupit <koho> (revmatismus)

Prostoupit znamená proniknout hluboko do tkání a orgánů, čímž způsobuje revmatismus.

hanět <koho n. co>

Hanět znamená kritizovat, odsoudit nebo pomlouvat koho nebo něco.

poslat <koho ke komu>

Poslat = odeslat, zaslat; ke komu = k cílovému adresátovi.

odstranit <koho>

Odstranit: odstranit/odstranit/odejmout/vymazat/zrušit (člověka/věc).

uštvat <koho>

Uštvat znamená obviňovat či urážet osobu, zejména verbálním napadením.

uvést <koho>

Uvést: dát do pohybu nebo přítomnosti, představit, zahrnout do plánu nebo zákona.

představit <koho>

Představit znamená prezentovat někoho jinému, ukázat jeho kvality a schopnosti.

rýpat <do koho>

Rýpat se znamená kriticky komentovat a případně pomlouvat někoho nebo něco.

zviklat <koho>

Zviklat znamená obtěžovat, vyvíjet nátlak na koho (např. otravovat, šikanovat).

vydráždit <koho>

Vydráždit znamená rozčílit nebo nalézt v někom zlost a vztek.

dolehnout (zvuky)

Zahalit prostor zvukem; případně vyvolat pocit, že je zvuk všude kolem.

potupit <koho n. co>

Potupit: ponížit někoho nebo něco, očerňovat, zostudit.

pohřbívat <koho>

Pohřbívat znamená provádět pohřební obřad a uložit zesnulou osobu do hrobu.

soužit <koho>

Soužití je forma harmonického spolužití dvou nebo více osob, které si navzájem vyhovují a respektují se.

připravovat <koho o co>

Připravovat = usilovat o to, aby něco bylo připraveno předem pro požadované účely.

obtěžovat <koho>

Pokoušet se oslovit, obtěžovat nebo rušit bez jeho souhlasu.

napadnout <koho co>

Napadnout znamená fyzicky nebo verbálně útočit na někoho nebo něco.

oslovit <koho>

Oslovit znamená adresovat se k němu nebo jednat s ním.

zastrašovat <koho>

Zastrašovat znamená nutit někoho něčím dělat nebo nedělat, vyhrožováním nebo vyvíjením nátlaku.

odpudit <koho>

Odpudit : odmítnout, zbavit se, zbavit se osoby nebo věci; vyhnout se.

přesvědčit <koho>

Uvést někoho do přesvědčení, že něco je pravda nebo správné.