Donutit (k živoření) - synonyma

rozhodnout (o vině)

Udělit rozhodnutí o vině nebo nevině osoby.

osvobodit <koho>

Uvolnit koho z pout, vysvobodit ho z nevolnictví, násilí a jiných form otroctví.

odmítnout (útok)

Odmítnout útok znamená zastavit ho a odmítnout jeho provedení.

zavrhnout

Zavrhnout znamená odmítnout, odepřít, odsoudit nebo odmítat.

zatratit

Zatratit znamená definitivně odmítnout, znevažovat nebo zneužívat.

přimět <koho k čemu>

Přimět znamená donutit někoho k určitému činu nebo jednání.

polidštit <koho n. co>

Polidštit znamená usměrňovat někoho nebo něco a dávat jim/tomu lepší vzhled.

unavit <koho>

Unavit znamená namáhat, fyzicky či psychicky vyčerpat.

vynutit <co z koho>

Vynutit: donutit někoho k činu nebo akci, kterou by jinak neučinil.

porazit <koho>

Porazit: vyhrát nad někým, porazit ho ve výzvě, souboji nebo zápase.

dojít <k čemu>

Dojít: dosáhnout určitého cíle, místa nebo stavu, který se očekává.

vyhnat <koho odkud>

Vyhnat znamená vyžadovat, aby se někdo odešel z určitých míst, aby se zbavil místa nebo situace.

poučovat <koho>

Poučovat znamená vysvětlovat nebo vykládat informace nebo vědomosti jiné osobě.

uvědomit <koho>

Uvědomit si někoho znamená vnímat a chápat jeho myšlenky, činy a pocity.

přenést <na koho> (vinu)

Převést odpovědnost za něco na osobu/organizaci.

vzít <koho> (za ruku)

Vzít za ruku znamená uchopit ruku druhého člověka jako symbol lásky, náklonnosti a podpory.

odmítnout

Odmítnout znamená odmítat, tj. odmítat či odmítat návrhy, nápady, požadavky, nabídky atd.

obtěžovat <koho>

Pokoušet se oslovit, obtěžovat nebo rušit bez jeho souhlasu.

přiřadit <co čemu>

Přiřadit znamená označit určitou věc nebo osobu za danou věc nebo osobu.

vyměnit <koho> n. co kým n. čím>

Vyměnit označuje nahrazení jedné věci či osoby druhou věcí nebo osobou.

vyučovat <koho>

Vyučovat znamená učit, instruovat a poskytovat informace konkrétní osobě.

uvolnit <koho z čeho>

Uvolnit znamená odstranit zábrany, překážky a nedostupnost: uvolnit člověka z moci, ze strachu, z omezení.

zmučit <koho>

Zmučit znamená fyzicky či psychicky týrat osobu, aby trpěla fyzicky či psychicky.

prohlašovat <koho za koho>

Prohlašovat znamená vyhlásit nebo oznámit někoho jako někoho jiného.

urazit <koho>

Urazit znamená narušit jeho důstojnost nebo cítit újmu slovními či fyzickými útoky.

hledět si <koho>

Hledět si někoho znamená pečovat o něj, pečovat o jeho dobro a dobře se o něj starat.

zkopat <koho>

Zkopat znamená přemoci někoho fyzicky a zasáhnout ho, obvykle s cílem způsobit bolest.

sledovat <koho>

Sledovat: dávat pozor a pečlivě pozorovat pohyb, vývoj nebo postup někoho nebo něčeho.

odhánět <koho>

Odhánět znamená vyhnat, vyvést nebo odstranit někoho nebo něco.

přelstít <koho>

Přelstít koho je obelstít ho, předvést mu falešný úmysl nebo předstírat něco jiného, čímž se dosáhne výhodného výsledku.

uniknout <čemu>

Uniknout <čemu> znamená uprchnout nebo se vyhnout situaci nebo útoku.

ovládnout <koho> (pýcha)

Ovládnout pýchu znamená odolávat přehnanému sebevědomí a namyšlenosti, abychom se mohli správně chovat k ostatním.

oddělit se <od koho>

Odejít, rozejít se; přerušit vzájemné vztahy nebo spojení.

směřovat <k čemu>

Směřovat znamená soustředit úsilí nebo energii k dosažení určitého cíle.

vychystat <koho>

Připravit člověka do stavu připravenosti; přizpůsobit se situaci, zajistit pohodu, vybavit potřebným vybavením.

odlákat <koho>

Odlákat je přesvědčit někoho, aby se odvrátil od něčeho nebo od někoho.