Donutit (k živoření) - synonyma

rozhodnout (o vině)

Udělit rozhodnutí o vině nebo nevině osoby.

osvobodit <koho>

Uvolnit koho z pout, vysvobodit ho z nevolnictví, násilí a jiných form otroctví.

odmítnout (útok)

Odmítnout útok znamená zastavit ho a odmítnout jeho provedení.

zavrhnout

Zavrhnout znamená odmítnout, odepřít, odsoudit nebo odmítat.

zatratit

Zatratit znamená definitivně odmítnout, znevažovat nebo zneužívat.

přimět <koho k čemu>

Přimět znamená donutit někoho k určitému činu nebo jednání.

blahoslavit <koho>

Blahoslavit znamená oslavovat či chválit někoho.

zapudit <koho>

Zapudit znamená vyhnat nebo odstranit někoho nebo něco.

oddalovat <koho od koho>

Oddalovat znamená odkládat, odkládat činnost, neplnit požadavky nebo zdržovat se od něčeho.

sledovat <koho>

Sledovat znamená pozorovat a věnovat pozornost člověku nebo jeho činům po dlouhou dobu.

tupit <koho n. co>

Tupit: potlačovat, zeslabovat účinky něčeho, postupně oslabovat.

obořit se <na koho>

Napadnout, útočit na někoho verbálně či fyzicky.

usmrtit <koho> (bodnutím)

Usmrtit znamená způsobit smrt bodnutím.

naslouchat <čemu>

Vnímat, poslouchat a porozumět tomu, co druhý říká, a reagovat na to.

přivyknout <čemu>

Přivyknout <čemu> znamená zvyknout si na něco, adaptovat se na nové podmínky.

vypudit <koho>

Vypudit znamená násilně a nenávratně odstranit nebo vyhnat.

kvůli čemu

Kvůli čemu je výraz, který se používá pro označení jedné nebo více záměrných činností, činů nebo událostí.

vztahovat se <na koho>

Vztahovat se na někoho znamená udržovat s ním vzájemný vztah a přizpůsobit se jeho potřebám a přáním.

otřít se <o koho>

Setkat se (konfliktně), narazit, mít nějaký kontakt s někým nebo s něčím.

ovládat <koho>

Mít kontrolu nad něčím nebo někým; mít schopnost nebo moc manipulovat, řídit, obezřetně řídit nebo regulovat.

informovat <koho o čem>

Informovat znamená sdělovat někomu informace o něčem.

podněcovat <koho>

Podněcovat znamená vyvolávat či stimulovat jistou činnost, názor či zájem.

dostat <koho>

Dostat: obdržet, získat (něco/někoho).

uniknout <čemu>

Uniknout <čemu> znamená uprchnout, vyhnout se něčemu, vyváznout z něčeho.

utloukat <koho>

Utloukat znamená tlačit, bít nebo donucovat někoho jednáním, které je nepříjemné nebo bolestivé.

podráždit <koho>

Podráždit znamená vyvolat v něm rozčílení, frustraci nebo zlost.

přimět

Přimět znamená donutit nebo vybízet k činu, aby bylo něco provedeno.

vystrčit <koho> (z řady)

Vystrčit člověka z řady znamená odsunout ho, aby se stal viditelným, a často také izolovat ho od ostatních.

zahrnout <koho čím>

Zahrnout znamená začlenit, zapojit nebo zahrát někoho či něco do něčeho.

zaútočit <na koho>

Zaútočit znamená fyzicky napadnout nebo útočit na někoho.

vyčerpat <koho>

Vyčerpat znamená fyzicky či psychicky vyčerpat, zbavit někoho sil nebo energie.

poslat <koho ke komu>

Poslat = odeslat, zaslat; ke komu = k cílovému adresátovi.

položit <koho> (nemoc)

Položit (nemoc) znamená diagnostikovat a léčit nemoc.

zohyzďovat <koho n. co>

Zohyzďovat znamená činit něco nevzhledným a ošklivým.

vyčerpávat <koho>

Vyčerpávat znamená vyčerpat fyzickou, psychickou nebo materiální energii někoho.

otázat se <koho na co>

Interrogovat někoho o něco; ptát se; zjišťovat; dotazovat se.