Facebook

Doložit - synonyma

Celkem nalezeno 13 synonym ke slovu doložit.

Význam: Doložit znamená podat důkaz nebo důkazy, které podporují skutečnost nebo tvrzení.

dokončit nakládání

Dokončení nakládání znamená dokončení přípravy a přidělení všech potřebných materiálů a zboží pro přepravu.

doplnit (náklad)

Doplnit znamená doplnit něco, co chybí nebo je potřeba doplnit, aby se dokončil úkol nebo aby byly splněny náklady.

dodat <co k čemu>

Přinést, dodávat, přidat co je třeba; splnit požadavek.

dosvědčit

Potvrdit, že je něco skutečné, pravdivé nebo platné.

odůvodnit

Rationalizovat, vysvětlit, obhájit; dát logickou základnu argumentům.

zdůvodnit

Zdůvodnit znamená racionálně vysvětlit, proč je něco tak, jak je.

prokázat

Prokázat znamená dokázat, že něco je pravdivé nebo oprávněné.

uvést

Uvést znamená zavést něco nového nebo změnit stávající stav; představit něco, co bylo dříve neznámé.

citovat

Citovat je uvádět slova nebo myšlenky jiné osoby jako své vlastní.

připojit (příklad)

Připojit se znamená spojit, přidat nebo přiřadit se k něčemu, např. ke síti, souboru nebo dokumentu.

opodstatnit

Doložit fakty nebo důvody, které podporují názor či stanovisko.

ospravedlnit

Ospravedlnit znamená formálně se omluvit a/nebo vysvětlit důvod nesplnění nějaké povinnosti či neschopnosti k něčemu se zavázat.

dovodit

Dovodit znamená odvodit logické závěry z již známých informací.

Podobná synonyma

naučit se <čemu>

Učit se čemukoliv, abychom získali vědomosti, schopnosti nebo dovednosti.

odůvodnit (správnost)

Udělat názor závazným prostřednictvím důvodů a argumentů.

kořit se <komu n. čemu>

Kořit se znamená urychleně unikat nebo utíkat, obvykle před nebezpečím.

tíhnutí <k čemu>

Tíhnutí je nedobrovolný pocit přitahování nebo touhy po něčem nebo někom.

dokončit

Ukončit, vyřešit, dokončení.

doplnit

Doplnit znamená doplnit něco, co chybí nebo je potřeba pro kompletnost nebo dokončení.

odhodlat se <k čemu>

Odhodlat se k čemukoliv znamená odvážit se překonat strach, obavy a nejistotu a udělat to, co je třeba.

hotovit se <k čemu>

Hotovit se: připravit se, přičemž se hovoří o přípravě na nějakou činnost, kterou chceme vykonat.

dívat se vzhůru <k čemu>

Dívat se vzhůru: pozorovat nebe nebo výše položené objekty.

čelit <čemu>

Čelit: postavit se čelem k něčemu, činit nebo zažívat něco těžkého, přijmout čelit odpovědnost za něco.

přivolit <k čemu>

Udělit souhlas, dovolit k něčemu.

doplnit <co čím>

Doplnit: čímž jsou vyplněny mezery, tj. doplněny potřebné informace nebo prvky.

přimět <koho k čemu> (násilím)

Donutit (násilím) někoho, aby něco udělal nebo aby se nějak zachoval.

podněcovat <koho k čemu>

Podněcovat - stimulovat, motivovat, vybízet k činnosti.

mající sklon <k čemu>

K čemu: Tendence, předpoklad, potřeba nebo snaha postupovat jistým způsobem; sklon.

vyhýbat se <komu n. čemu>

Vyhýbat se je vyhnout se člověku nebo čemu, aby se vyhnul dané situaci.

podivovat se <čemu>

Podivovat se znamená vyjadřovat překvapení nebo nesouhlas k čemukoli.

zavazovat se <k čemu>

Slovo zavazovat se znamená slíbit něco a držet se toho.

kvůli čemu

Kvůli čemu: pro jiného účelu, cíl nebo důvod.

zabránit <čemu>

Zabránit <čemu> znamená předcházet aby se něco nestalo nebo neprovedlo.

chystat se <k čemu>

Připravovat se; přiřazovat úkoly, získávat informace a shromažďovat potřebné věci k dosažení požadovaného cíle.

věnovat se <čemu>

Věnovat se čemukoli znamená soustředit se na to a věnovat tomu svou pozornost.

dostát <čemu>

Splnit povinnost, zodpovídat za něco, dodržovat předem stanovené podmínky.

uvést v úřad (slavnostně)

Uvést v úřad: slavnostní převzetí a zahájení činnosti ve funkci.

znát se <k čemu>

Být obeznámeni s něčím/někým; mít osobní zkušenost s člověkem/věcí.

hodit se <co k čemu>

Hodit se znamená vyhovovat, pasovat, být vhodné.

přivést <k čemu>

Přivést = dovevést něco/někoho na určité místo, aby zde mohlo být použito/využito.

přiřazovat <čemu> (číselnou hodnotu)

Přiřazování je proces, ve kterém se číselná hodnota přiřazuje k něčemu.

přimět <koho k čemu>

Přimět: donutit k něčemu, vynutit si (čin, poslušnost).