Dát výpověď - synonyma
Celkem nalezeno 15 synonym ke slovu dát výpověď.
Význam: Ohlásit svou rezignaci, odstoupení od zaměstnání, tím, že podá pracovník zaměstnavateli písemnou výpověď.
povědět <co>
Říct, sdělit informace, vyprávět, vypovědět.
říci
Říci: vyjádřit myšlenku nebo názor nahlas nebo slovy, sdělit informace nebo vyjádřit přání.
vyložit
Vyložit znamená vysvětlit, popsat nebo interpretovat něco ve větším detailu.
sdělit
Informovat, oznámit, předat informaci; sdělit je vyjádřit něco, co je důležité.
vyjádřit
Vyjádřit je vyjádřit názor, postoj, myšlenku nebo pocity slovy nebo činy.
vyhlásit <komu> (válku)
Vyhlásit válku znamená oznámit stav války mezi jednotlivými státy nebo skupinami.
ohlásit
Ohlásit znamená oznámit nebo oznamovat informace, události nebo výsledky.
vykázat <koho odkud>
Vykázat znamená donutit někoho odejít z určitého místa.
vyhostit
Vyhostit je verbálně vyžadovat nebo nutit někoho, aby opustil určité místo nebo prostor.
vyhnat
Vyhnat znamená vystrčit nebo vyhánět někoho nebo něco z určitého místa, oblasti nebo stavu.
propustit
Propustit znamená ukončit zaměstnanecký poměr, odebrat člověka z pracovního místa.
zrušit (právní poměr)
Zrušit znamená zcela zlikvidovat právní poměr, čímž se zaniká všechny jeho účinky.
přestat sloužit
Přestat sloužit znamená skončit s úkolem, posláním nebo vykonáváním činnosti.
nefungovat
Nefungovat znamená nedělat to, co má, nebo nepracovat správně.
pokazit se
Pokazit se znamená selhat, zkrachovat nebo selhat v něčem, co bylo plánováno nebo očekáváno.
Podobná synonyma
zaujmout <koho čím>
Zaujmout: Vzbudit pozornost; získat pozornost.
přemluvit <koho k čemu>
Přemluvit - přesvědčit někoho, aby učinil něco, co původně nechtěl.
utišit <koho>
Umlčet, ztlumit, potlačit hlas člověka nebo jiného živého tvora.
zrušit
Zrušit: přerušit, zastavit nebo odstranit platnost, existenci či funkci.
upozornit <koho na co>
Upozornit znamená udělit informaci nebo varování někomu o čemkoli.
rozdrtit <koho>
Rozdrtit znamená fyzicky přemoci člověka silou nebo jeho psychiku.
zastat se <koho>
Bránit, hájit, stát se přítelem, podporovat a zastávat názory nebo jednání někoho.
lokalizovat <koho n. co>
Lokalizovat znamená určit polohu něčeho nebo určit, kde se něco nachází.
svést <na koho> (vinu)
Svést
přisoudit <co komu>
Přisoudit: přiřadit někomu právo, úkol nebo odpovědnost.
usměrňovat <koho>
Usměrňovat znamená vytvářet a udržovat řád a disciplínu, aby se zabránilo chaosu nebo porušování pravidel.
podnítit <koho k čemu>
Podnítit znamená vyvolat pozitivní reakci, motivaci nebo aktivitu u někoho.
utlouci <koho>
Utlouci znamená fyzicky nebo psychicky donutit někoho k něčemu.
dovolit odejít <komu>
Povolit někomu odejít, aby mohl jít dál nebo jinam.
zaútočit <na koho>
Zaútočit znamená fyzicky nebo verbálně napadnout někoho.
nalákat <koho>
Nalákat: přitáhnout (někoho) slibem čehosi, aby učinil to, co se po něm požaduje.
odstrašovat <koho>
Odstrašovat: stavět koho do nepříznivé pozice, vyvolávat strach, aby zabránil něčemu provést.
vidět <koho n. co>
Vidět - pozorovat, zaznamenat, spatřit očima; získat informace o čemkoliv či někom prostřednictvím smyslů.
udělit <komu> (cenu)
Udělit cenu znamená přiřknout někomu ocenění, vyznamenání, odměnu.
hubovat <koho>
Vyjadřovat se vysmívavě, ponižujícím způsobem nebo kritizovat někoho.
vyhnat (kouřem)
Vyhnat znamená vyřadit, odstranit nebo vyřídit něco pryč, z oblasti nebo z dosahu. Často se to používá k odstranění kouře.
dovést <koho kam>
Dovést: převést někoho nebo něco z jednoho místa na jiné, ať už fyzicky nebo metaforicky.
porážet <koho>
Porážet
účtovat <co komu>
Účtovat znamená vést účetní doklady, zaznamenat finanční transakce a vyúčtovat jejich výsledek.
hanět <koho n. co>
Hanět znamená kritizovat, odsoudit nebo pomlouvat koho nebo něco.
nabít <komu>
Nabít
okouzlit <koho>
Uhranout koho čím příjemným, nebo něčím, co je obdivuhodné.
darovat <co komu>
Darovat znamená věnovat nebo předat něco druhému člověku bez nároku na protihodnotu.
vyčerpat <koho>
Vyčerpat znamená vysát energii, silu nebo síly komu.
vyvolat <koho> (ve škole)
Vyvolat znamená vyžádat si přítomnost někoho ve škole, obvykle na požádání ředitele.