Dát výpověď - synonyma
Celkem nalezeno 15 synonym ke slovu dát výpověď.
Význam: Ohlásit svou rezignaci, odstoupení od zaměstnání, tím, že podá pracovník zaměstnavateli písemnou výpověď.
povědět <co>
Říct, sdělit informace, vyprávět, vypovědět.
říci
Říci: vyjádřit myšlenku nebo názor nahlas nebo slovy, sdělit informace nebo vyjádřit přání.
vyložit
Vyložit znamená vysvětlit, popsat nebo interpretovat něco ve větším detailu.
sdělit
Informovat, oznámit, předat informaci; sdělit je vyjádřit něco, co je důležité.
vyjádřit
Vyjádřit je vyjádřit názor, postoj, myšlenku nebo pocity slovy nebo činy.
vyhlásit <komu> (válku)
Vyhlásit válku znamená oznámit stav války mezi jednotlivými státy nebo skupinami.
ohlásit
Ohlásit znamená oznámit nebo oznamovat informace, události nebo výsledky.
vykázat <koho odkud>
Vykázat znamená donutit někoho odejít z určitého místa.
vyhostit
Vyhostit je verbálně vyžadovat nebo nutit někoho, aby opustil určité místo nebo prostor.
vyhnat
Vyhnat znamená vystrčit nebo vyhánět někoho nebo něco z určitého místa, oblasti nebo stavu.
propustit
Propustit znamená ukončit zaměstnanecký poměr, odebrat člověka z pracovního místa.
zrušit (právní poměr)
Zrušit znamená zcela zlikvidovat právní poměr, čímž se zaniká všechny jeho účinky.
přestat sloužit
Přestat sloužit znamená skončit s úkolem, posláním nebo vykonáváním činnosti.
nefungovat
Nefungovat znamená nedělat to, co má, nebo nepracovat správně.
pokazit se
Pokazit se znamená selhat, zkrachovat nebo selhat v něčem, co bylo plánováno nebo očekáváno.
Podobná synonyma
zohyzďovat <koho n. co>
Zohyzďovat znamená činit něco nevzhledným a ošklivým.
odstěhovat <koho kam>
Přestěhovat se z jednoho místa na jiné.
difamovat <koho n. co>
Difamovat znamená zpochybňovat či očerňovat něčí čest, slávu nebo jméno.
dát výstrahu <komu>
Udělit varování člověku jako předzvěst potenciálního trestu za jeho jednání.
pobodat <koho> (vosy)
Pobodat vosy znamená udeřit je jejich bodnutím.
napovídat <co komu>
Napovídat znamená dát náznaky nebo rady, aby se někdo mohl dobrat k onému výsledku.
být příliš shovívavý <ke komu>
Být příliš shovívavý k někomu znamená příliš tolerovat jeho chování nebo jednání.
postupovat <co komu>
Jít/jednat krok za krokem po stanoveném postupu/plánu.
překážet <komu>
Překážet: představovat přítěž nebo bránit činu, úkolu nebo cíli.
nařídit <co komu>
Nařídit komu něco: přikázat někomu, aby udělal něco, co je po něm požadováno.
přemlouvat <koho>
Přemlouvat: usilovat o to, aby člověk učinil něco, co nechtěl, pomocí argumentů a vyjednávání.
znát <koho>
Znát někoho znamená být s touto osobou obeznámeni, znát jeho způsob myšlení a povahu.
obelstít <koho>
Obelstít znamená vymanit se nebo dostat se přes něčí blokádu nebo překážku.
poručit <komu>
Poručit
přenechat <co komu>
Přenechat znamená předat, nebo předávat někomu jinému.
dávat <komu> (požehnání)
Dávat
vychystat <koho>
Připravit člověka do stavu připravenosti; přizpůsobit se situaci, zajistit pohodu, vybavit potřebným vybavením.
šikanovat <koho>
Šikanovat znamená fyzicky či psychicky napadat, ponižovat nebo obtěžovat někoho, koho se dotyčný bojí nebo cítí být ohrožen.
ztuhnout <komu> (noha)
Ztuhnout: znehybnět, nastat tuhost nebo napětí v svalu nebo končetině, jako je např. noha.
parodovat <koho n. co>
Parodovat znamená vytvářet humornou imitaci něčeho či někoho.
odvléci <koho kam>
Odvléci: přesunout někoho nebo něco jinam; přenést někoho nebo něco někam jinam.
přenést <co na koho>
Přenést znamená převést něco na někoho jiného.
léčit <koho>
Léčit: zmírnit nebo odstranit příznaky nemoci nebo zranění pomocí léků, lékařských postupů nebo psychologické terapie.
dopřávat <komu čeho>
Dopřávat čemukoli znamená poskytnout něco, co je významné pro užitek, potěšení nebo užitek druhým.
osvobozovat <koho>
Osvobozovat je znamenat uvolňovat, osvobozovat osobu či skupinu lidí z něčeho, co je omezuje.
zkoušet <koho n. co>
Zkoušet znamená testovat schopnosti, znalosti nebo dovednosti někoho nebo něčeho.
vyčerpat <koho>
Vyčerpat znamená fyzicky či psychicky vyčerpat, zbavit někoho sil nebo energie.
svitnout <komu>
Svitnout
nedovolit <co komu>
Zabránit někomu v činu; nedopustit, aby se něco stalo.
přitěžovat <komu>
Přitěžovat