Dát výpověď - synonyma

povědět <co>

Říct, sdělit informace, vyprávět, vypovědět.

říci

Říci: vyjádřit myšlenku nebo názor nahlas nebo slovy, sdělit informace nebo vyjádřit přání.

vyložit

Vyložit znamená vysvětlit, popsat nebo interpretovat něco ve větším detailu.

sdělit

Informovat, oznámit, předat informaci; sdělit je vyjádřit něco, co je důležité.

vyjádřit

Vyjádřit je vyjádřit názor, postoj, myšlenku nebo pocity slovy nebo činy.

vyhlásit <komu> (válku)

Vyhlásit válku znamená oznámit stav války mezi jednotlivými státy nebo skupinami.

ohlásit

Ohlásit znamená oznámit nebo oznamovat informace, události nebo výsledky.

vykázat <koho odkud>

Vykázat znamená donutit někoho odejít z určitého místa.

vyhostit

Vyhostit je verbálně vyžadovat nebo nutit někoho, aby opustil určité místo nebo prostor.

vyhnat

Vyhnat znamená vystrčit nebo vyhánět někoho nebo něco z určitého místa, oblasti nebo stavu.

propustit

Propustit znamená ukončit zaměstnanecký poměr, odebrat člověka z pracovního místa.

zrušit (právní poměr)

Zrušit znamená zcela zlikvidovat právní poměr, čímž se zaniká všechny jeho účinky.

přestat sloužit

Přestat sloužit znamená skončit s úkolem, posláním nebo vykonáváním činnosti.

nefungovat

Nefungovat znamená nedělat to, co má, nebo nepracovat správně.

pokazit se

Pokazit se znamená selhat, zkrachovat nebo selhat v něčem, co bylo plánováno nebo očekáváno.

nařídit <co komu>

Nařídit komu něco: přikázat někomu, aby udělal něco, co je po něm požadováno.

povědět (rychle)

Říci, prozradit, sdělit.

zaměstnat <koho>

Zaměstnat znamená přijmout někoho do pracovního poměru s finanční odměnou za práci.

vytlačit <koho n. co>

Odsunout, vyhnat, vyhnout, vyřadit.

informovat <koho o čem>

Informovat znamená sdělovat někomu informace o něčem.

pozdravit <koho>

Pozdravit znamená vyjádřit pozitivní přivítání, uznání a úctu.

odcizovat <co komu>

Ukrást něčí majetek nebo práva.

připravovat <koho oč>

Připravovat oč: vybavit někoho informacemi a znalostmi, aby byl schopen čelit situaci nebo úkolu.

pokazit

Pokazit znamená znehodnotit, poškodit, zhoršit kvalitu nebo funkčnost.

vypovědět <koho>

Vypovědět: vyjádřit svůj názor nebo postoj, často vůči něčemu nebo někomu.

rozjitřit <koho n. co>

Rozjitřit: vzbudit a udržet pozornost, zvýšit napětí, zajímavost či zájem o danou věc nebo osobu.

docházet <ke komu>

Docházet k někomu znamená přijít na návštěvu nebo ke konání jiného společného účelu.

zaručit <co komu>

Zaručit je poskytnout někomu jistotu, že splní své závazky a povinnosti.

hněvat <koho>

Hněvat se míní projevovat velkou nebo silnou nespokojenost a zlost, zejména na někoho.

políčkovat <koho>

Políčkovat znamená chovat se vůči někomu arogantně, přehlížet jeho názory a dovolovat si před nímm.

rozzlobit <koho>

Rozzlobit znamená rozčílit; vyvolat v někom zlost nebo rozhořčení.

vzdělat <koho>

Vzdělat: poskytnout někomu kvalitní vzdělání/vzdělávací zkušenosti.

vzít <co komu>

Vzít: převzít do svého vlastnictví, uchopit, odebrat, převzít do své kontroly.

podvádět <koho>

Podvádět znamená užívat nepoctivých praktik k získání nespravedlivé výhody nebo k omezení někoho jiného.

hlídat <koho>

Hlídat znamená dohlížet a strážit nějakou osobu, věc či místo.

odplácet <komu za co>

Platit zpět, vracet stejnou měrou, jako bylo obdrženo; vyplácet protiúčty za splnění povinností.

útočit <na koho>

Napadat, útočit na někoho fyzicky nebo verbálně, aby se dosáhlo nějakého cíle.

vybít <komu> (zuby)

Vybít zuby: fyzicky napadnout člověka a způsobit mu zranění, obvykle na obličeji a čelisti.

podstrčit <co komu>

Podstrčit znamená předložit někomu nápad nebo myšlenku, aniž by se o to dotyčný přímo zajímal.

mít <koho k čemu>

Mít znamená vlastnit nebo užívat nějakou věc nebo osobu k určitému účelu.

vrhnout se <na koho>

Vrhnout se na někoho znamená okamžitě se ho zhostit, například práce či úkol.

utišit <koho>

Utišit: zklidnit, umlčet, přerušit.

vyčerpávat <koho>

Vyčerpávat znamená vyčerpat fyzickou, psychickou nebo materiální energii někoho.

vyložit <co kde>

Vyložit znamená vysvětlit, objasnit nebo interpretovat pojem, názor nebo myšlenku.

obviňovat <koho z čeho>

Obvinovat znamená obžalovat někoho z provedení deliktu či protiprávního jednání.