Dát výpověď - synonyma

povědět <co>

Říct, sdělit informace, vyprávět, vypovědět.

říci

Říci: vyjádřit myšlenku nebo názor nahlas nebo slovy, sdělit informace nebo vyjádřit přání.

vyložit

Vyložit znamená vysvětlit, popsat nebo interpretovat něco ve větším detailu.

sdělit

Informovat, oznámit, předat informaci; sdělit je vyjádřit něco, co je důležité.

vyjádřit

Vyjádřit je vyjádřit názor, postoj, myšlenku nebo pocity slovy nebo činy.

vyhlásit <komu> (válku)

Vyhlásit válku znamená oznámit stav války mezi jednotlivými státy nebo skupinami.

ohlásit

Ohlásit znamená oznámit nebo oznamovat informace, události nebo výsledky.

vykázat <koho odkud>

Vykázat znamená donutit někoho odejít z určitého místa.

vyhostit

Vyhostit je verbálně vyžadovat nebo nutit někoho, aby opustil určité místo nebo prostor.

vyhnat

Vyhnat znamená vystrčit nebo vyhánět někoho nebo něco z určitého místa, oblasti nebo stavu.

propustit

Propustit znamená ukončit zaměstnanecký poměr, odebrat člověka z pracovního místa.

zrušit (právní poměr)

Zrušit znamená zcela zlikvidovat právní poměr, čímž se zaniká všechny jeho účinky.

přestat sloužit

Přestat sloužit znamená skončit s úkolem, posláním nebo vykonáváním činnosti.

nefungovat

Nefungovat znamená nedělat to, co má, nebo nepracovat správně.

pokazit se

Pokazit se znamená selhat, zkrachovat nebo selhat v něčem, co bylo plánováno nebo očekáváno.

dohonit <koho>

Dohonit znamená vyčerpat danou osobu ve vzdálenosti, kterou mezi sebou máte.

vytknout <co komu>

Vytknout někomu něco je ukázat mu jeho chybu nebo ho za něco vyčítat.

chytit <koho n. co>

Získat nebo uchopit, často fyzicky, někoho nebo něco.

přestat

Ukončit, zastavit, nedělat.

přisoudit <co komu>

Přisoudit: přiřadit někomu právo, úkol nebo odpovědnost.

uklidňovat <koho n. co>

Uklidňovat znamená snižovat napětí, stres nebo úzkost, aby byla zajištěna fyzická i psychická pohoda.

zneužít <koho n. co>

Zneužít znamená použít někoho nebo něco k vlastnímu prospěchu bez souhlasu druhé strany.

odporovat <komu> (drze)

Odmítat příkazy nebo názory druhých, často s drzostí nebo odvahou.

zkazit <koho n. co>

Zkazit: Ničit nebo poškodit něčí či něčí vlastnosti, činnosti nebo vlastnictví.

pokropit <koho n. co>

Pokropit: rozprostřít co, padnout na něco (např. kapky nebo prášek).

povýšit <koho>

Povýšit znamená posunout někoho na lepší pozici, například na vyšší pozici ve společnosti nebo na vyšší úroveň vzdělání.

zaplést <koho do čeho>

Zaplést znamená provázat nebo přímo spojit někoho nebo něco s něčím jiným. Například dobytím nebo závazkem.

vystrašit <koho>

Vystrašit znamená vyvolat u někoho strach a úzkost.

přepsat <na koho> (majetek)

Přepsat majetek: převést vlastnictví majetku na jinou osobu.

trápit <koho s čím>

Trápit: působit fyzickou nebo psychickou bolest, utrpení nebo úzkost jiné osobě.

pochlebovat <komu>

Pochlebovat znamená lichotit nebo oslavovat člověka, aby se mu zalíbilo nebo aby se získalo jeho přízeň.

uvalit <na koho> (daně)

Uvalit na koho daně: naložit daně na někoho jako povinnost.

okouzlit <koho>

Okouzlit znamená zaujmout nebo oslnit svým chováním nebo vzhledem.

zbývat <co komu>

Zbývat: zůstávat, přetrvávat, zůstat nedotčený, být k mání.

střídat <koho kým>

Střídat znamená měnit se v činnosti nebo funkci v určitém časovém interválu. Ve vztahu k lidem to znamená vyměňovat se v provedení určitých činností.

propustit (z práce)

Propustit znamená odvolat člověka z jeho funkce nebo z nějaké pozice.

tupit <koho n. co>

Tupit: potlačovat, zeslabovat účinky něčeho, postupně oslabovat.

lehnout si <ke komu>

Lehnout si k někomu znamená vyjádřit mu důvěru a náklonnost. Jde o symbolické gesto, které může být buď vyjádřením nadšení, nebo uklidněním.

pronásledovat <koho>

Pronásledovat znamená systematicky sledovat a obtěžovat kohokoliv nebo něco.

poslat <co komu>

Poslat: předat (něco) komu; předat (něco) z jednoho místa na druhé.

vykrádat <koho n. co>

Vykrádat znamená ukrást něčí majetek neoprávněně a bez souhlasu.

porazit <koho>

Zvítězit nad někým, zvládnout, zdolat něco, co vyžaduje vytrvalost, schopnosti nebo dovednosti.

zničit <koho n. co>

Zničit: způsobit trvalou ztrátu či poškození člověka nebo věci.

dovolit odejít <komu>

Povolit někomu odejít, aby mohl jít dál nebo jinam.

vzít <co komu>

Vzít: převzít do svého vlastnictví, uchopit, odebrat, převzít do své kontroly.