Zničit - synonyma

zkazit <co>

Zkazit: způsobit škodu nebo poškodit; zhoršit kvalitu, stav nebo vlastnosti.

překazit <co>

Zabránit v dokončení něčeho.

zhatit

Zhatit znamená zmařit, zrušit, zničit nebo zabránit realizaci něčeho.

znemožnit

Znemožnit znamená omezit či zabránit něčemu, co bylo původně možné.

zneuctít (dívku)

Zneuctít dívku znamená udělat něco, co oslabí její nebo jiné osoby vzájemný respekt, úctu a důstojnost.

zahubit <koho>

Zahubit znamená fyzicky usmrtit nebo zničit.

zkazit

Zkazit znamená poškodit, znehodnotit nebo zhoršit kvalitu čehokoliv.

zmařit

Zmařit znamená zrušit, zničit nebo zablokovat jakýkoli čin, akci nebo proces.

rozbít

Rozbít znamená rozdělit, roztrhnout nebo rozbít na kousky.

rozlámat

Rozlámat znamená rozdělit do menších částí, rozdrtit nebo zničit.

vyvrátit <co>

Vyvrátit znamená obrátit něco naopak, odmítnout nebo zpochybnit.

zdemolovat

Zdemolovat znamená rychle a násilně ničit nebo ničit ve velkém množství.

zpustošit

Zpustošit znamená zničit, poškodit; způsobit škody nebo zničit, zničit nebo devastovat.

zruinovat

Zruinovat znamená zničit, zbořit, způsobit zkázu a ztrátu.

rozvrátit

Rozvrátit znamená zničit, způsobit chaos nebo změnit něco do zcela odlišného stavu.

zburcovat <koho>

Zburcovat znamená vzbudit někoho k činnosti, obyčejně k akci nebo k aktivitě.

zbavit <koho> (funkce)

Zbavit člověka něčeho: odstranit něčí právo, titul, postavení, odpovědnost nebo vlastnictví.

vyhodit <koho>

Vyhodit: odstranit, vyloučit, vyřadit, vyřídit, poslat pryč.

zrazovat <koho od čeho>

Zrazovat znamená přesvědčovat někoho, aby se vyhnul či zdržel určitého jednání.

vystrčit <koho> (z řady)

Vystrčit člověka z řady znamená odsunout ho, aby se stal viditelným, a často také izolovat ho od ostatních.

ponoukat <koho k čemu>

Vybízet k úkonu, motivovat.

zlobit <koho>

Zlobit znamená být protivný a vyvolávat konflikt; tím člověka těžce urážet a případně i vyvolávat agrese.

zastihnout <koho>

Zastihnout někoho znamená náhodně potkat ho nebo být současně na stejném místě.

obdarovat <koho čím>

Obdarovat: dát něčímu dar, dárek nebo pozornost jako známku úcty nebo lásky.

unavit <koho>

Unavení: vyčerpání, únava, únavou dosáhnout vyčerpání, oslabit.

pečovat <o koho>

V starostlivě se postarat o někoho; podpořit jeho zdraví a potřeby; dbát na jeho dobro a pohodu.

prohlásit <koho čím>

Prohlásit někoho čímsi znamená vyjádřit veřejně jeho postoj, myšlenky nebo názor.

zatáhnout <koho do čeho>

Zatáhnout: přitáhnout někoho do čehosi, přimět někoho, aby se zapojil do něčeho.

orodovat <za koho>

Orodovat znamená hájit někoho, bránit jeho jméno, čest a práva.

zkoušet <koho n. co>

Zkoušet znamená testovat schopnosti, znalosti nebo dovednosti někoho nebo něčeho.

porobovat <koho>

Porobovat znamená páchat násilí nebo vydírání na někom, aby vám poskytl majetek nebo peníze.

zašpinit <koho n. co>

Zašpinit: udělat něco, co poškodí čest, dobré jméno nebo reputaci někoho nebo něčeho.

utloukat <koho>

Utloukat znamená tlačit, bít nebo donucovat někoho jednáním, které je nepříjemné nebo bolestivé.

získat <koho pro co>

Získat: vyhrát, dosáhnout, získat něco (např. informace, práva, zkušenosti, dovednosti).

uvést <koho>

Uvést: dát do pohybu nebo přítomnosti, představit, zahrnout do plánu nebo zákona.

pošvihat <koho>

Pošvihat znamená dát člověku najevo, že mu schvalujete jeho čin nebo rozhodnutí.

předstihnout <koho>

Předstihnout znamená udělat něco dříve než oni a být tak o krok napřed.

dodělat <koho co>

Dodělat: dokončit, udělat konečné úpravy a opravy na něčem nebo někom.

častovat <koho>

Častovat znamená oslovovat někoho s úctou, často ve formě titulů nebo titulovaných oslovení.

obelhávat <koho>

Obelhávat znamená podvádět, ošidit, zmanipulovat, často za účelem získání prospěchu.

splést <koho>

Splést znamená míchat, pomíchat nebo zaměňovat informace, názory nebo úsudky o určité osobě.

odloučit se <od koho n. od čeho>

Odejít nebo se oddělit od někoho/čeho.

utěšovat <koho>

Utěšovat znamená poskytovat útěchu, podporu a útěchu osobě, která je v nouzi.

vyprovokovat <koho>

Vyprovokovat: způsobit, aby se někdo začal chovat agresivně nebo se vystavil zvýšenému riziku.

bít <koho>

Bít znamená fyzicky napadnout nebo udeřit někoho.