Zjistit - synonyma

stanovit <co>

Stanovit: určit, pevně a definitivně rozhodnout.

určit

Určit znamená stanovit nebo vymezit přesnou hodnotu, vlastnost nebo použití něčeho.

rozpoznat

Rozpoznat znamená identifikovat něco nebo někoho, včetně jeho vlastností, schopností nebo charakteru.

vypátrat <co>

Vypátrat: dospět k určitému závěru nebo zjistit něco skrytého či ztraceného.

vyzkoumat

Vyzkoumat znamená prozkoumávat, aby bylo zjištěno, jak něco funguje nebo proč se vyskytuje.

vyšetřit

Vyšetřit je proces, který se používá k získání informací a posouzení souvislostí, aby se zjistilo příčina nebo příčiny problému.

vyhledat

Hledat informace, data nebo objekty v různých zdrojích.

shledat

Shledat znamená objevit nebo objevovat; učinit poznání, dojít k závěru nebo vyhodnotit.

přesvědčit se

Přesvědčit se: vyžaduje osobní zkušenost, aby člověk dospěl k vlastnímu závěru.

stanovit

Stanovit znamená určit, fixovat, ustanovením stanovit nezpochybnitelný pravidla.

určit (nemoc)

Určit (nemoc): stanovení diagnózy onemocnění na základě symptomů a vyšetření pacienta.

určit <co>

Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.

přesvědčit se <o čem>

Přesvědčit se o něčem - získat jistotu a důvěru ve vlastní názor na základě činů a argumentů.

přesvědčit

Uvést někoho k určitému názoru či jednání pomocí argumentů a důkazů.

určit (světové strany)

Určit znamená přesně stanovit, identifikovat nebo vymezit hranice nebo charakteristiky.

stanovit (předpisem)

Stanovit znamená určit, vyhlásit předpisem (zákonem, nařízením apod.) a povinně platit.

stanovit (předem)

Stanovit znamená určit předem; definovat nebo stanovit pravidla, limity, podmínky a očekávání.

určit (úředně)

Stanovení či vymezení požadavků, pravidel nebo definicí podle zákona nebo předpisu.

vypátrat

Vypátrat znamená nalézt, objevit nebo vystopovat nějakou osobu, věc nebo informaci.

vyšetřit <koho>

Vyšetřit znamená provést vyhodnocení a vyšetřování, aby se zjistily skutečnosti a příčiny pro určenou osobu nebo situaci.

určit <koho>

Určit: rozhodnout, vybrat; odlišit od ostatních nebo stanovit meze.

určit (osud)

Urcení osudu je myšlenka, že lidé nemají volnou vůli, ale jsou ovládáni některými věcmi, které jsou již dány.

určit <co komu>

Určit : určit, co komu patří nebo co konkrétní osobě vyplývá z dané situace či okolností.

přesvědčit (matku)

Uvést někoho do stavu, kdy uvěří čemukoli a souhlasí s čímkoli.

vyhledat <co>

Vyhledat: hledat informace a snažit se je najít v určitém místě nebo zdroji.

shledat se

Setkat se, probrat si věci a navázat kontakt.

určit (viníka)

Ustanovit viníka, zjistit, kdo je odpovědný za něco špatného nebo nezákonného.

stanovit (postup)

Ustanovení je proces stanovování pravidel, postupů nebo cílů pro nějakou situaci.

vyzkoumat <co>

Vyzkoumat znamená provést podrobný průzkum, prozkoumat a důkladně zhodnotit .