Zastavit - synonyma
Celkem nalezeno 17 synonym ke slovu zastavit.
Význam: Zastavit znamená ukončit nebo přerušit činnost, pohyb nebo tok.
zůstat stát (s autem)
Zůstat stát s autem znamená zastavit se s autem na místě a čekat.
přimět <koho> k zastavení
Vyvinout tlak, aby kdokoli zastavil.
zadržet (útok)
Zadržet útok znamená zastavit jeho průběh a zamezit dalšímu pokračování.
zarazit
Zarazit znamená zastavit se, uskutečnit rychlou změnu směru nebo zmírnit rychlost.
zablokovat
Zablokovat znamená zastavit nebo omezit přístup, použití nebo funkci.
stopnout
Zastavení činnosti, procesu nebo aktivity; zastavení činnosti, aby se dosáhlo cíle.
přerušit (práci)
Ukončit nebo prerušit činnost, práci, proces nebo akci.
ustat
Ustat znamená zastavit se, přestat činit činnost, ukončit, zbavit se aktivity.
přestat
Přestat znamená ukončit nebo zastavit činnost, aktivitu nebo výkon.
zůstat stát
Zůstat stát znamená setrvat na stejném místě a nechat situaci být, nezměnit ji a neučinit žádný pohyb.
zastavět <co>
Zastavět znamená vybudovat stavbu na daném místě.
obestavět
Ohradit, obklopit, oplocením, zabezpečit.
zatarasit <co>
Uzavřít, zabránit průchodu; blokovat, nechat neprostupným.
zahradit
Zahradit znamená ohraničit plochu, například pomocí plotu nebo stěnou, a tím vytvořit oplocené místo pro pěstování plodin nebo jiných rostlin.
dát do zástavy
Dát do zástavy znamená poskytnout jedinci nebo instituci formu záruky za finanční závazek.
ochromit <co>
Ochromit znamená omezit či zabránit něčemu, aby se mohlo plně rozvinout.
Podobná synonyma
napadnout <koho>
Napadnout
stát se
Stát se znamená dosáhnout určitého stavu nebo úrovně, často po určitém procesu nebo události.
zdravit <koho>
Zdravit
vypovědět <koho>
Vypovědět znamená formálně ukončit pracovní poměr s určitou osobou.
oslabit (útok)
Snížit intenzitu, sílu nebo účinnost útoku; zmírnit dopad.
vyhýbat se (práci)
Vyhýbat se znamená unikat nebo se vyvarovat něčeho, jako je daná práce.
naléhat <na koho>
Naléhat znamená vyžadovat něco intenzivně a trvalou formou. Něco, na co je někdo vyzýván, jehož požadavky jsou silně zdůrazňovány.
vyrazit <koho>
Vyrazit znamená rychle a výrazně odejít nebo odstranit něco nebo někoho.
ostouzet <koho>
Ostouzet
drbat <koho>
Drbat se rozumí třením nebo tlumením kůže člověka nebo zvířete, obvykle s náznakem nepříjemnosti.
nakopávat <koho>
Nakopávat znamená verbálně či fyzicky napadat, urážet nebo obtěžovat někoho.
uvalit <na koho> (daně)
Uvalit na koho daně: naložit daně na někoho jako povinnost.
svést <na koho> (vinu)
Svést
plísnit <koho>
Plísnit znamená vysmívat se někomu nebo se k něčemu vyjadřovat s nelibostí nebo pohoršením.
pověřovat <koho>
Pověřovat znamená dát někomu právo nebo zodpovědnost za něco.
vyprovokovat <koho>
Vyprovokovat: způsobit, aby se někdo začal chovat agresivně nebo se vystavil zvýšenému riziku.
očekávat <koho>
Očekávat
nadšení
Nadšení je silným zážitkem vyvolávaným radostí či entuziasmem. Je to stav, kdy je něco nadšeně přijímáno a s nadšením očekáváno.
dorážet <na koho>
Stále napadat a útočit na někoho nebo se do někoho oboustranně opakovat.
svléci <koho>
Svléci znamená odstranit oblečení nebo zbavit něčího jiného jeho vybavení.
sledovat <koho>
Sledovat: dávat pozor a pečlivě pozorovat pohyb, vývoj nebo postup někoho nebo něčeho.
přidat (práci)
Přidat znamená připojit se k činnosti nebo aktivitě, nebo přidat k něčemu více.
stát se slepým
Ztratit zrak a stát se slepým.
odlákat <koho>
Odlákat je přesvědčit někoho, aby se odvrátil od něčeho nebo od někoho.
rozzlobit <koho>
Rozzlobit znamená rozčílit; vyvolat v někom zlost nebo rozhořčení.
zasáhnout <koho> (infekce)
Ohrozit infekcí, infikovat, napadnout, napadajícím způsobem postihnout.
zlehčovat <koho n. co>
Zlehčovat znamená snižovat důležitost, vážnost nebo váhu něčího.
přestat <na čem>
Přestat na čem: ukončit, zastavit činnost.