Facebook

Zákonitost - synonyma

Celkem nalezeno 8 synonym ke slovu zákonitost.

Význam: Zákonitost je vztah mezi dvěma ději nebo jevy, který je pravdivý nebo platí vždy a bez výjimky.

zásada

Zásada je všeobecné principy, které určují jak se má člověk chovat nebo jak má být něco prováděno.

teze

Teze je názor nebo myšlenka, který je podložen argumenty a slouží jako základ pro další výzkum.

východisko

Východisko je základní bod, ze kterého se odvíjí další postup.

zákon

Zákon je soustava předem stanovených pravidel, jež regulují chování lidí a mají za účel udržet pořádek a zajišťovat spravedlnost.

řád

Řád je systém, který řídí pravidla, používaná k řízení či organizování. Často se vztahuje k hierarchii, která je používána k řízení nebo uspořádání.

pravidlo

Pravidlo je určený pořádek nebo norma, která se používá k řízení činností nebo kontrole chování.

norma

Norma je pravidlo, standard, kritérium nebo obecně akceptovaný požadavek.

zákonnost

Zákonnost je princip, podle kterého lze hodnotit společenské jednání a jednání vládních orgánů.

Podobná synonyma

porušit (zákon)

Porušit zákon znamená porušit jeho pravidla nebo jej nedodržet.

teze (přednášky)

Teze je myšlenka nebo argument, který je prezentován na začátku přednášky a používá se k nastínění tématu.

stav mimo zákon

Stav mimo zákon je situace, kdy je člověk nebo skupina obyvatel vystaveno vyššímu právnímu riziku, než je běžné.

přestoupit (zákon)

Přestoupit znamená přecházet z jedné strany na druhou nebo překračovat nějakou hranici. V právním smyslu to znamená přecházet z jedné právní úpravy na jinou.

přijmout (zákon)

Přijmout zákon znamená schválit jeho pozměňovací návrh pomocí hlasování a zařadit jej do platného právního systému.

mít platnost (zákon)

Mít platnost znamená mít pravomoc a autoritu; zákon je platný, pokud je podepsán a schválen.

zásada (politická)

Zásada (politická) je princip, který definuje základní filozofii, kterou následuje politická strana nebo vláda.

uplatnit (pravidlo)

Uplatnit znamená aplikovat, používat nebo implementovat pravidlo nebo zákon.

Nový zákon (část)

Nový zákon je druhá část Bible, která zahrnuje výklad událostí po narození Ježíše až po jeho návrat. Obsahuje 27 knih, v nichž se zaznamenávají Ježíšovy nauky a zázraky.

překračovat (zákon)

Překračovat zákon znamená jednat a konat proti němu, porušovat jeho pravidla.

mravní zákon

Mravní zákon je systém morálních zásad, který určuje, co je správné a co je špatné.

ctít (zákon)

Ctít zákon znamená dodržovat jeho pravidla a respektovat jeho autoritu.

právní norma

Právní norma je formálně vymezené pravidlo, které vymezuje práva a povinnosti mezi lidmi a stanovuje právní úpravu vztahů.

mimo zákon (osoba)

Osoba mimo zákon je někdo, kdo porušuje zákony a je nezákonný.

nedodržet (zákon)

Nedodržet zákon znamená porušit jeho pravidla a uložené sankce.

neměnný (zákon)

Neměnný zákon je zákon, který je nastaven na trvalou a nezměnitelnou úroveň.

vyhlašovat (zákon)

Vyhlašovat znamená oznamovat, vyhlásit nebo prohlásit nějakou věc jako zákon.

zásada (mravní)

Zásada je mravní norma, kterou se lidé řídí a která je pro ně důležitá.

norma (právní)

Norma je právní předpis, který stanovuje základní pravidla a určuje, jak se má člověk chovat.

dodržet (zákon)

Dodržovat zákon znamená plnit povinnosti a respektovat stanovená pravidla.

postihnout <koho> (zákon)

Postihnout znamená uložit trest nebo sankci za porušení zákona.

nedodržovat (zákon)

Porušovat, nerespektovat, nesplňovat požadavky zákona.

zachovávat (zákon)

Zachovávat zákon znamená dodržovat a respektovat právní předpisy.

přestupovat zákon

Přestupování zákona znamená porušování předpisů nebo zákonů.

etický (zákon)

Etika je obecný zákon, který řídí chování, rozhodování a morální standardy.

pravidlo (jednání)

Pravidlo je ustanovení, které stanoví jasné očekávání a předpisy pro jednání.

uznávaný (zákon)

Uznávaný zákon je právní předpis, který byl schválen vládou a který se vztahuje na širokou veřejnost.

vnucovat (zákon)

Vnucovat znamená násilím prosazovat nebo nutit něco, co není v souladu s vůlí jiných lidí.

teze (díla)

Teze je myšlenka či názor, který je podroben dokazování a obhajování.