Zákonnost - synonyma

zákon

Zákon je soustava předem stanovených pravidel, jež regulují chování lidí a mají za účel udržet pořádek a zajišťovat spravedlnost.

řád

Řád je systém, který řídí pravidla, používaná k řízení či organizování. Často se vztahuje k hierarchii, která je používána k řízení nebo uspořádání.

pravidlo

Pravidlo je určený pořádek nebo norma, která se používá k řízení činností nebo kontrole chování.

norma

Norma je pravidlo, standard, kritérium nebo obecně akceptovaný požadavek.

mravní zákon

Mravní zákon je systém morálních zásad, který určuje, co je správné a co je špatné.

překračovat (zákon)

Překračovat zákon znamená jednat a konat proti němu, porušovat jeho pravidla.

Nový zákon (část)

Nový zákon je druhá část Bible, která zahrnuje výklad událostí po narození Ježíše až po jeho návrat. Obsahuje 27 knih, v nichž se zaznamenávají Ježíšovy nauky a zázraky.

uznávaný (zákon)

Uznávaný zákon je právní předpis, který byl schválen vládou a který se vztahuje na širokou veřejnost.

právní norma

Právní norma je formálně vymezené pravidlo, které vymezuje práva a povinnosti mezi lidmi a stanovuje právní úpravu vztahů.

postihnout <koho> (zákon)

Postihnout znamená uložit trest nebo sankci za porušení zákona.

stav mimo zákon

Stav mimo zákon je situace, kdy je člověk nebo skupina obyvatel vystaveno vyššímu právnímu riziku, než je běžné.

zachovávat (zákon)

Zachovávat zákon znamená dodržovat a respektovat právní předpisy.

uplatnit (pravidlo)

Uplatnit znamená aplikovat, používat nebo implementovat pravidlo nebo zákon.

etický (zákon)

Etika je obecný zákon, který řídí chování, rozhodování a morální standardy.

nedodržovat (zákon)

Porušovat, nerespektovat, nesplňovat požadavky zákona.

nedodržet (zákon)

Nedodržet zákon znamená porušit jeho pravidla a uložené sankce.

pravidlo (jednání)

Pravidlo je ustanovení, které stanoví jasné očekávání a předpisy pro jednání.

neměnný (zákon)

Neměnný zákon je zákon, který je nastaven na trvalou a nezměnitelnou úroveň.

norma (právní)

Norma je právní předpis, který stanovuje základní pravidla a určuje, jak se má člověk chovat.

mimo zákon (osoba)

Osoba mimo zákon je někdo, kdo porušuje zákony a je nezákonný.

přijmout (zákon)

Přijmout zákon znamená schválit jeho pozměňovací návrh pomocí hlasování a zařadit jej do platného právního systému.

porušit (zákon)

Porušit znamená přestat dodržovat zákon nebo jiné pravidlo.

vnucovat (zákon)

Vnucovat znamená násilím prosazovat nebo nutit něco, co není v souladu s vůlí jiných lidí.

dodržet (zákon)

Dodržovat zákon znamená plnit povinnosti a respektovat stanovená pravidla.

přestupovat zákon

Přestupování zákona znamená porušování předpisů nebo zákonů.

mít platnost (zákon)

Mít platnost znamená mít pravomoc a autoritu; zákon je platný, pokud je podepsán a schválen.

přestoupit (zákon)

Přestoupit znamená přecházet z jedné strany na druhou nebo překračovat nějakou hranici. V právním smyslu to znamená přecházet z jedné právní úpravy na jinou.

vyhlašovat (zákon)

Vyhlašovat znamená oznamovat, vyhlásit nebo prohlásit nějakou věc jako zákon.

ctít (zákon)

Ctít zákon znamená dodržovat jeho pravidla a respektovat jeho autoritu.