Vyvrátit - synonyma

popřít (zprávu)

Odmítnout, zamítnout; neakceptovat.

distancovat se <od čeho>

Odstoupit a zůstat ve fyzické nebo emocionální vzdálenosti od čeho.

zvrátit <co>

Zvrátit znamená změnit směr, obrátit, změnit běh věci.

vykloubit

Vykloubit znamená přetrhnout tuhé spojení mezi dvěma částmi nebo oddělit je od sebe silou.

vytrhnout <co>

Odstranit nebo vytrhnout silou, násilím nebo nátlakem.

vyrvat

Vyrvat = odtrhnout silou, násilím, nebo bez souhlasu; zlomit, odříznout, odtrhnout.

vylomit (z kořenů)

Vytrhnout nebo přemoci sílu, která drží něco pohromadě; odstranit či odříznout.

popřít (výrok)

Popřít znamená odmítnout nebo zpochybnit něčí výrok či tvrzení.

dokázat nepravdivost (tvrzení)

Vyvrátit nepravdivost (tvrzení); dokázat, že je nesprávné.

vymluvit <co komu>

Vymluvit znamená odmítnout to, co někdo řekl, nebo navrhl.

zničit <co>

Zničit znamená rozbit, poškodit, zcela zničit nebo zahubit.

pobořit

Zničit, zbořit; poškodit nebo zmařit úsilí někoho jiného.

převrátit <co>

Obrátit, změnit směr, vyvrátit.

vypít <co> (rychle)

Zkonzumovat rychle a úplně celou dávku nebo objem něčeho, obvykle tekutiny.

obrátit do sebe

Vymezit sebe sama jako protiklad oproti druhým, aby byly vyniknuty odlišnosti.

sehrát <komu> (scénu)

Hrát někomu scénu, předvést jeho roli nebo představení.

přisoudit <co komu>

Přisoudit: dát někomu nebo něčemu něco (např. odpovědnost, právo, jméno).

kynout <komu>

Kynout znamená zvyšovat intenzitu nějakého pocitu nebo výrazu, např. hněvu, strachu, vzteku, bolesti nebo zoufalství.

znít <komu> (v uších)

Být slyšen jako zvuk, zaznít v uších.

tvrzení

Tvrzení je vyjádření, které vyžaduje důkaz, aby bylo považováno za správné.

zasahovat <do čeho>

Intervenovat, zasahovat do něčeho s cílem změnit stav nebo výsledek.

opatřit <co komu>

Opatřit: dát/poskytnout něco komu.

jet (rychle)

Jet znamená rychle se pohybovat nebo cestovat.

přes sebe

Přes sebe: činit něco rychle, neformálně, rutinně, bez důkladného základního výzkumu nebo zkoumání.

nařídit <co komu>

Nařídit komu něco: přikázat někomu, aby udělal něco, co je po něm požadováno.

předhodit <co komu>

Předhodit znamená poskytnout něco někomu; dát ho mu nebo ho předat.

odplatit <co komu>

Odplatit: vykonat stejný čin jako druhému, aby se vyrovnala skládka nebo ztráta.

zmocnit se <čeho>

Získat pro sebe kontrolu nad něčím; opanovat, získat moc.

oznámit <co komu>

Oznámit komu co: sdělit informace, udělat něco známým.

dožadovat se <čeho>

Požadovat si něco naléhavě; usilovně očekávat, žádat.

dát <komu> výprask

Udeřit nebo trestat někoho fyzicky, například bičem, páskem nebo remcáním.

vynahradit <co komu>

Vynahradit je kompenzovat ztrátu nebo škodu, kterou někomu způsobíte.

navléci <co komu>

Navléci = obléci na tělo, obléknout.

obrátit

Obrátit: změnit směr, postavení nebo stav; převrátit, obrátit naruby.

nechat <čeho>

Nechat: Zanechat či opustit něco nebo někoho, nechat být, nechat volný průběh nebo vyvíjet působení.

vyrvat <co z čeho>

Vyrvat: odtrhnout silou nebo prudkým pohybem, oddělit co z čeho.

nadít se <čeho>

Nadít se znamená očekávat, že se něco stane nebo že se něco objeví.

ztuhnout <komu> (noha)

Ztuhnout: znehybnět, nastat tuhost nebo napětí v svalu nebo končetině, jako je např. noha.

mít užitek <z čeho>

Mít užitek z čeho znamená získat obecnou výhodu, přínos nebo prospěch z čeho.

předepisovat <co komu>

Předepisovat znamená udělovat příkazy, nařízení nebo instrukce pro někoho nebo něco.

oznamovat <co komu>

Oznamovat znamená sdělovat informaci nebo významnou událost někomu.

vlepit <komu> (pohlavek)

Vlepit (komu) znamená dát mu pohlavek nebo ránu.

vést se <komu jak>

Vést se s někým jak je vystihováno jako přístup, komunikace a interakce s druhou osobou.

odporovat <komu> (drze)

Odmítat příkazy nebo názory druhých, často s drzostí nebo odvahou.