Soustředit na sebe (pozornost) - synonyma

odstranit (nápis)

Vymazat, zrušit, odstranit.

sundat

Sundat: odstranit, odmontovat, odpojit, odložit.

zničit (závit)

Zničit závit znamená odstranit požadovanou geometrii závitu.

přimět <koho k čemu>

Přimět: donutit někoho k činnosti nebo k akci.

podnítit

Vyvolat, vzbudit, oživit, povzbudit, stimulovat.

pohnout <kým>

Pohnout kým znamená vyvolat pohyb nebo změnu u někoho nebo něčeho.

začít <co>

Začít: začít dělat něco nového; započít něčím; začít se soustředit; zahájit; začít od nuly.

dát se <do čeho>

Dát se: začít se něčím zabývat, angažovat se v něčem.

zmocnit se (vlády)

Zmocnit se vlády znamená oficiálně převzít kontrolu nad vládními funkcemi a procesy.

získat <co>

Získat: získat znamená získat vlastnictví, mít něčí souhlas nebo dovolit něčí činnost.

ubrat <komu> (ze mzdy)

Ubrat (ze mzdy) znamená snížit část výplaty.

odečíst

Odečíst znamená odebrat určitou část, například číslo nebo množství, od jiného čísla nebo množství.

srazit

Snížit množství nebo velikost něčeho; zredukovat či omezit čas, náklady nebo počet.

udělat (práci)

Provést práci, přesně a důsledně, aby byla zákazníkovi ku prospěchu.

zmoci

Zmocnit se: dosáhnout nebo využít něčeho, co znamená mít moc nad něčím.

rozkřikovat se <na koho>

Rozkřikovat se na někoho znamená velmi hlasitě na někoho křičet nebo na někoho napadat slovně.

pohnout <s čím>

Pohnout znamená fyzicky přesunout nebo změnit polohu nebo pozici něčeho.

zakročovat <proti komu> (úředně)

Zakročovat znamená přijmout úřední opatření proti někomu.

uštvat <koho>

Uštvat někoho znamená podráždit nebo vyprovokovat k něčemu špatnému.

domoci se <čeho>

Domoci se čeho: získat, obstarat nebo dosáhnout něčeho, co je důležité nebo požadované.

poučovat <koho>

Poučovat: poskytovat informace, vést k pochopení či vyučovat, aby se někdo naučil něčemu novému.

poručit <komu>

Poručit znamená dát jim příkaz nebo rozkaz, aby něco udělali.

přiřazovat <čemu> (číselnou hodnotu)

Přiřazování je proces, ve kterém se číselná hodnota přiřazuje k něčemu.

vystát <koho>

Vystát někoho znamená trpělivě trvat na jeho straně, podporovat ho a být s ním v dobrém i zlém.

vytmavit <co komu>

Umlčet nebo zeslabit někoho, aby nebyl schopen mluvit nebo se projevovat.

radovat se <z čeho>

Radovat se znamená prožívat vnitřní radost a štěstí kvůli něčemu zvláštnímu.

dopadnout <koho>

Dopadnout znamená dosáhnout očekávaného výsledku, či cíle, který byl nastaven.

poučit <koho o čem>

Poučit: vysvětlit a poskytnout informace (někomu) týkající se určitého tématu.

podivit se <čemu>

Podivit se <čemu> znamená projevit překvapení nebo údiv nad něčím.

naznačovat <co komu>

Naznačovat znamená dávat náznaky, či napovídat druhé osobě, že se něco děje nebo má dělat.

přitlačit <koho> (ke zdi)

Fyzicky donutit osobu, aby se dostala co nejblíže ke zdi.

opatřit <koho>

Zajistit komu potřebné věci či služby; zajistit komu potřebné finanční prostředky.

nabít <komu>

Nabít znamená poskytnout mu příležitost, prostor nebo energii k tomu, aby mohl dosáhnout úspěchu.

zatknout <koho>

Zatknout znamená vzít do vazby a odevzdat ho k vyšetřování a trestnímu stíhání.

naučit dělat <koho co>

Naučit dělat něco: získat dovednosti nebo informace nezbytné k vykonávání činnosti nebo k plnění úkolu.

útočit <na koho>

Útočit znamená fyzicky nebo psychicky napadat někoho.

urazit <čemu> (hrot)

Urazit čemu hrotem znamená fyzicky poškodit jemnou nebo citlivou část tím, že na ni někdo tlačí, tře, bodá nebo čehokoli jiného.

pocházet <co z čeho>

Pocházet znamená vycházet z něčeho, být odvozeno z něčeho, mít původ v něčem.

ostouzet <koho>

Ostouzet znamená zesměšnit nebo vyčítat; používá se k ukázání nespokojenosti s jeho jednáním.

vybudit <koho n. co>

Vybudit: probudit (z postele, z letargie); probudit/rozproudit/vyvolat/rozdmýchat činnost, city apod.

vtlačovat <co do čeho>

Vtlačovat je tlačit věc do něčeho, aby se vešla nebo aby se do ní zasunula.

přimět

Přimět znamená nutit k něčemu, což se často dělá silou nebo nátlakem.

upíchat <koho>

Upíchat znamená provést trest smrti ohněm případně oběšením.

bít <koho>

Bít znamená fyzicky napadnout nebo udeřit člověka.

vyváznout <z čeho>

Vyváznout : uniknout nebo se zbavit potíží, útrap, nebezpečí nebo odpovědnosti.