Určovat - synonyma
Celkem nalezeno 16 synonym ke slovu určovat.
Význam: Udělení konkrétního významu, definování; stanovit, rozhodnout, přidělit.
stanovovat <co>
Ustanovení čeho nebo čeho hodnoty; předepsání čeho nebo čeho pravidel.
vymezovat
Určovat hranice, omezovat či stanovit podmínky.
vytyčovat
Určovat hranice, meze nebo pozice; stanovit nebo definovat pomocí značek nebo čar.
vytýkat
Vytýkat je polemizovat, poukazovat na nedostatky nebo výtky; vyčítat; kritizovat.
jmenovat <koho>
Jmenovat znamená ustanovit někoho do určitého postavení nebo funkce.
ustanovovat
Ustanovovat znamená oficiálně stanovit, nastavit nebo vytvořit.
nominovat
Nominovat znamená oficiálně navrhnout někoho nebo něco pro určitou úlohu, funkci nebo vyznamenání.
zjišťovat <co>
Zjišťovat znamená objevovat informace nebo skutečnosti o něčem.
rozpoznávat
Rozpoznávat znamená identifikovat či poznat něco, co je již známé.
determinovat
Determinovat znamená určit, stanovit nebo vymezit určité hranice či pravidla.
přidělovat <co komu>
Přidělovat znamená rozdělovat či přiřazovat něco komu.
kárat <koho>
Kárat znamená připomínat někomu jeho chyby nebo nesprávné chování a očekávat, že se to už nebude opakovat.
vyčítat <co komu>
Vyčítat: kritizovat, vytýkat někomu jeho chyby nebo selhání.
stanovovat (cíl)
Stanovovat znamená definovat cíl nebo určit nějaké hodnoty.
zdůrazňovat <co>
Zdůrazňovat znamená přidávat důležitost nebo význam něčemu.
vyčleňovat
Oddělit, odlišit či rozdělit něco od ostatních, oddělit něco (prostor, činnost, dovednost atd.) od jiného.
Podobná synonyma
ztuhnout <komu> (noha)
Ztuhnout: znehybnět, nastat tuhost nebo napětí v svalu nebo končetině, jako je např. noha.
přisoudit <co komu>
Přisoudit: přiřadit někomu právo, úkol nebo odpovědnost.
zmocňovat <koho k čemu>
Zmocňovat se vyjadřuje k pověření někoho konat určité úkony a jednání, čímž dochází k delegování právních úkonů.
unudit <koho>
Unudit
odporovat <komu> (drze)
Odmítat příkazy nebo názory druhých, často s drzostí nebo odvahou.
požadovat výkon <od koho>
Žádat, aby se někdo zavázal dodržovat určité standardy či požadavky.
předčit <koho>
Předčit
prozradit <co komu>
Prozradit: sdělit jiné osobě informaci, kterou sama osoba nezná.
živit <koho>
Živit: zajišťovat pravidelnou potřebnou péči a podporu, aby bylo zachováno zdraví a životní úroveň.
zpravit <koho>
Zpravit někoho znamená informovat ho o něčem.
být určen <komu>
Být určen: jít nebo být označen pro určitou osobu, účel nebo cíl.
difamovat <koho n. co>
Difamovat znamená zpochybňovat či očerňovat něčí čest, slávu nebo jméno.
napadnout <koho co>
Napadnout znamená fyzicky nebo verbálně útočit na někoho nebo něco.
posadit <koho kam>
Posadit: usadit někoho na místo, např. ve voze, na židli, na trůn apod.
ničit <koho n. co>
Ničit znamená fyzicky nebo psychicky poškozovat, znehodnocovat nebo dokonce zcela zničit.
vysmívat se <komu>
Vysmívat se
navrhnout <co komu>
Navrhnout: předložit návrh, který může být buď přijat nebo odmítnut.
vzkazovat <co komu>
Vzkazovat je posílat komukoliv zprávu, například pomocí telefonu nebo internetu.
dorážet <na koho>
Dorážet na někoho znamená opakovaně ho napadat nebo mu činit problémy.
poradit <co komu> (tajně)
Poradit
vytrhnout <koho> (ze snění)
Vytrhnout někoho ze snění znamená probudit ho z představivosti a začít se soustředit na to, co se děje ve skutečnosti.
obelhávat <koho>
Obelhávat znamená podvádět nebo oklamat někoho, abyste dosáhli bez jeho vědomí nebo souhlasu něčeho.
žalovat <koho>
Žalovat znamená stěžovat si někomu na něco, obvykle s cílem dosáhnout nápravy.
pustit se <do koho>
Pustit se do něčeho znamená začít s něčím pracovat nebo s něčím začít.
disgustovat <koho>
Vyvolávat odpor, vzbuzovat rozčarování, náladu ošklivosti nebo znechucení u někoho.
vztahovat se <na koho>
Vztahovat se na někoho znamená udržovat s ním vzájemný vztah a přizpůsobit se jeho potřebám a přáním.
bít <koho>
Bít
přitížit <komu>
Přitížit
obklíčit <koho>
Oblastí nebo skupinou obklíčit koho znamená obklopit ho nebo zablokovat jeho pohyb tím, že obklíčíte jeho pohyb jinou skupinou nebo oblastí.
polepšit <koho n. co>
Zlepšit vzhled, postavení nebo jiný stav člověka nebo věci.