Určovat - synonyma

stanovovat <co>

Ustanovení čeho nebo čeho hodnoty; předepsání čeho nebo čeho pravidel.

vymezovat

Určovat hranice, omezovat či stanovit podmínky.

vytyčovat

Určovat hranice, meze nebo pozice; stanovit nebo definovat pomocí značek nebo čar.

vytýkat

Vytýkat je polemizovat, poukazovat na nedostatky nebo výtky; vyčítat; kritizovat.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená ustanovit někoho do určitého postavení nebo funkce.

ustanovovat

Ustanovovat znamená oficiálně stanovit, nastavit nebo vytvořit.

nominovat

Nominovat znamená oficiálně navrhnout někoho nebo něco pro určitou úlohu, funkci nebo vyznamenání.

zjišťovat <co>

Zjišťovat znamená objevovat informace nebo skutečnosti o něčem.

rozpoznávat

Rozpoznávat znamená identifikovat či poznat něco, co je již známé.

determinovat

Determinovat znamená určit, stanovit nebo vymezit určité hranice či pravidla.

přidělovat <co komu>

Přidělovat znamená rozdělovat či přiřazovat něco komu.

kárat <koho>

Kárat znamená připomínat někomu jeho chyby nebo nesprávné chování a očekávat, že se to už nebude opakovat.

vyčítat <co komu>

Vyčítat: kritizovat, vytýkat někomu jeho chyby nebo selhání.

stanovovat (cíl)

Stanovovat znamená definovat cíl nebo určit nějaké hodnoty.

zdůrazňovat <co>

Zdůrazňovat znamená přidávat důležitost nebo význam něčemu.

vyčleňovat

Oddělit, odlišit či rozdělit něco od ostatních, oddělit něco (prostor, činnost, dovednost atd.) od jiného.

oblbnout <koho čím>

Oblbnout: přesvědčit někoho, aby učinil něco, co není v jeho nejlepším zájmu, přesvědčením nebo tím, že jej něco oklamalo.

usmrtit <koho>

Usmrtit znamená způsobit úmrtí někoho tím, že jej fyzicky zlikvidujete.

docházet <ke komu>

Docházet k někomu znamená přijít na návštěvu nebo ke konání jiného společného účelu.

střídat <koho kým>

Střídat znamená měnit se v činnosti nebo funkci v určitém časovém interválu. Ve vztahu k lidem to znamená vyměňovat se v provedení určitých činností.

postoupit <co komu>

Postoupit znamená předat to co komu na základě nějakého rozhodnutí či dohody.

pošoustat <koho>

Pohrávat si s někým nebo s něčím, hravě jej občas popichovat nebo napomínat.

utlačovat <koho>

Utlačovat znamená přísně omezovat nebo zneužívat moc nad druhými lidmi, aby se zabránilo jejich svobodě, rovnosti nebo právům.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky či verbálně útočit na někoho, například při bitce nebo nařčením.

zkopat <koho>

Zkopat znamená přemoci někoho fyzicky a zasáhnout ho, obvykle s cílem způsobit bolest.

ošatit <koho>

Ošatit znamená obléci nebo obléknout do něčeho nového nebo elegantního.

odporovat <komu>

Odporovat znamená bránit se, mluvit proti, čelit nebo se postavit proti .

ztotožňovat <koho s kým>

Ztotožňovat znamená spojovat nebo srovnávat dvě věci, aby vyjadřovaly stejnou myšlenku nebo měly stejný účel.

odporovat <komu> (drze)

Odmítat příkazy nebo názory druhých, často s drzostí nebo odvahou.

prohlížet <koho>

Prohlížet: pozorovat, pečlivě zkoumat nebo se zabývat vyšetřováním.

namluvit <co komu>

Namluvit znamená říci to, co má být slyšet.

nepřipadat <co na koho>

Nepřipadat: nevyhovovat, nezapadat do dané situace nebo neodpovídat požadavkům.

odepsat <koho n. co>

Odepsat znamená oficiálně ukončit nebo převést nějakou smluvní nebo finanční závazek.

nalíčit <co na koho>

Nalíčení je způsob, jak se zvýraznit přirozený vzhled pomocí kosmetiky, aby vynikl a byl zdůrazněn.

zjišťovat

Zjišťovat znamená shromažďovat informace a činit kroky za účelem získání poznatků a odpovědí.

vyčerpat <koho>

Vyčerpat znamená fyzicky nebo psychicky vyčerpat někoho, aby už neměl sílu nebo energii.

dopravovat <koho n. co> (s eskortou)

Dopravovat znamená převést osobu nebo věc z místa na místo s eskortou.

přimět <koho k čemu>

Přimět znamená donutit někoho k určitému činu nebo jednání.

mírnit <koho>

Mírnit znamená omezovat, potlačovat nebo utlumovat něčí chování, názory nebo emoce.

pobídnout <koho k čemu>

Pobídnout znamená motivovat někoho k něčemu, aby se do toho pustil.

sočit <na koho>

Sočit na někoho znamená vyjadřovat nespokojenost nebo nesouhlas s jeho činy nebo postoji.

vyčinit <komu>

Vyčinit znamená napravit chybu, kterou dotyčný udělal, a přimět ho, aby se za ní omluvil.

vytknout <co komu>

Vytknout někomu něco je ukázat mu jeho chybu nebo ho za něco vyčítat.

vyloudit <co z koho>

Vyloudit z někoho něco: vyžadovat nebo donutit někoho, aby něco udělal nebo něco odevzdal.