Určovat - synonyma
Celkem nalezeno 16 synonym ke slovu určovat.
Význam: Udělení konkrétního významu, definování; stanovit, rozhodnout, přidělit.
stanovovat <co>
Ustanovení čeho nebo čeho hodnoty; předepsání čeho nebo čeho pravidel.
vymezovat
Určovat hranice, omezovat či stanovit podmínky.
vytyčovat
Určovat hranice, meze nebo pozice; stanovit nebo definovat pomocí značek nebo čar.
vytýkat
Vytýkat je polemizovat, poukazovat na nedostatky nebo výtky; vyčítat; kritizovat.
jmenovat <koho>
Jmenovat znamená ustanovit někoho do určitého postavení nebo funkce.
ustanovovat
Ustanovovat znamená oficiálně stanovit, nastavit nebo vytvořit.
nominovat
Nominovat znamená oficiálně navrhnout někoho nebo něco pro určitou úlohu, funkci nebo vyznamenání.
zjišťovat <co>
Zjišťovat znamená objevovat informace nebo skutečnosti o něčem.
rozpoznávat
Rozpoznávat znamená identifikovat či poznat něco, co je již známé.
determinovat
Determinovat znamená určit, stanovit nebo vymezit určité hranice či pravidla.
přidělovat <co komu>
Přidělovat znamená rozdělovat či přiřazovat něco komu.
kárat <koho>
Kárat znamená připomínat někomu jeho chyby nebo nesprávné chování a očekávat, že se to už nebude opakovat.
vyčítat <co komu>
Vyčítat: kritizovat, vytýkat někomu jeho chyby nebo selhání.
stanovovat (cíl)
Stanovovat znamená definovat cíl nebo určit nějaké hodnoty.
zdůrazňovat <co>
Zdůrazňovat znamená přidávat důležitost nebo význam něčemu.
vyčleňovat
Oddělit, odlišit či rozdělit něco od ostatních, oddělit něco (prostor, činnost, dovednost atd.) od jiného.
Podobná synonyma
vděčit <komu za co>
Vděčit je vyjádření poděkování někomu za jeho činy, služby nebo podporu.
přisuzovat <co komu>
Přisuzovat: dávat někomu nebo něčemu určité vlastnosti, kvality nebo funkce.
nevražit <na koho>
Nevražit na někoho znamená jednat s ním bez předsudků a nepřátelství, i když se s ním nesouhlasí.
zamilovat si <koho>
Projevit velkou lásku a náklonnost k osobě; zažít silné city a emoce; čerpat z lásky nesmírnou radost.
trpět <co komu>
Trpět je prožívat bolest, utrpení nebo útrapy.
navádět <koho k čemu>
Navádět znamená pomáhat někomu s orientací při činnosti nebo postupu, aby dosáhl požadovaného cíle.
vyhubovat <koho>
Vyhubovat
dotírat <na koho>
Dotírat se znamená trvalé naléhání, obtěžování či vytrvalé dotazy na někoho, aby udělal něco, co nechce.
osvobodit <koho>
Osvobodit: uvolnit někoho z vězení, z otroctví, z nějakého omezujícího prostředí nebo postavení.
připisovat <co komu>
Připisovat znamená přiřazovat nebo přičítat nějakou vlastnost, činnost nebo odpovědnost komukoliv.
vybavit <koho čím>
Vybavit: pamatovat si; dodat někomu informace nebo předměty potřebné pro jeho činnost.
pustit se <do koho>
Pustit se do něčeho znamená začít se něčím zabývat nebo se do toho zapojit.
kárat
Kárat znamená přiměřené tresty pro nedostatečné chování, aby se dosáhlo lepšího správání.
udávat <koho>
Udávat: představovat někoho jako příklad, odhalovat jeho zločiny, činy nebo chování.
pálit <do koho>
Pálit
zadržovat <koho> (policie)
Zadržovat = chytit, vzít do vazby; Policie zadržuje osoby podezřelé ze spáchání trestného činu.
vyjevit <co komu>
Vyjevit
poslat obsílku <komu>
Poslat poštou obálku s obsahem určeným pro určitého adresáta.
útočit <na koho>
Napadat, útočit na někoho fyzicky nebo verbálně, aby se dosáhlo nějakého cíle.
ordinovat <co komu>
Ordinovat znamená předepisovat léky nebo léčbu pro konkrétního pacienta.
přepustit <komu> (byt)
Udělit nájemci nebo uživateli právo na užívání bytu s vymezenou dobou trvání.
povídat <co komu>
Mluvit s někým o čemkoli, obvykle o zážitcích, plánech nebo názorech.
umučit <koho>
Umučit znamená přísně trestat nebo trýznit fyzickým nebo psychickým způsobem, až do smrti.
zdravit <koho>
Zdravit
rozmlouvat <co komu>
Rozmlouvat = mluvit, diskutovat o něčem s někým, aby se dosáhlo dohody.
být nevěrný <komu>
Neukázněné jednání v rámci partnerského vztahu, kdy jedna strana zahýbá se svými city k jiné osobě.
zbít <koho>
Zbít koho znamená fyzicky napadnout a ublížit mu fyzicky nebo psychicky, často mluvíme o bití nebo bicí.
odvolávat <koho>
Odvolávat znamená požádat o ukončení činnosti, např. funkce, práce, mandátu, odpovědnosti apod.
odvrátit <koho od čeho>
Odvrátit znamená zabránit tomu, aby se něco stalo, například odvrátit někoho od nějakého jednání.
jmenovat (zástupce)
Jmenovat znamená udělit někomu úřad, funkci nebo právo jménem nějakého subjektu.