Určovat - synonyma

stanovovat <co>

Ustanovení čeho nebo čeho hodnoty; předepsání čeho nebo čeho pravidel.

vymezovat

Určovat hranice, omezovat či stanovit podmínky.

vytyčovat

Určovat hranice, meze nebo pozice; stanovit nebo definovat pomocí značek nebo čar.

vytýkat

Vytýkat je polemizovat, poukazovat na nedostatky nebo výtky; vyčítat; kritizovat.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená ustanovit někoho do určitého postavení nebo funkce.

ustanovovat

Ustanovovat znamená oficiálně stanovit, nastavit nebo vytvořit.

nominovat

Nominovat znamená oficiálně navrhnout někoho nebo něco pro určitou úlohu, funkci nebo vyznamenání.

zjišťovat <co>

Zjišťovat znamená objevovat informace nebo skutečnosti o něčem.

rozpoznávat

Rozpoznávat znamená identifikovat či poznat něco, co je již známé.

determinovat

Determinovat znamená určit, stanovit nebo vymezit určité hranice či pravidla.

přidělovat <co komu>

Přidělovat znamená rozdělovat či přiřazovat něco komu.

kárat <koho>

Kárat znamená připomínat někomu jeho chyby nebo nesprávné chování a očekávat, že se to už nebude opakovat.

vyčítat <co komu>

Vyčítat: kritizovat, vytýkat někomu jeho chyby nebo selhání.

stanovovat (cíl)

Stanovovat znamená definovat cíl nebo určit nějaké hodnoty.

zdůrazňovat <co>

Zdůrazňovat znamená přidávat důležitost nebo význam něčemu.

vyčleňovat

Oddělit, odlišit či rozdělit něco od ostatních, oddělit něco (prostor, činnost, dovednost atd.) od jiného.

osvobodit <koho>

Uvolnit koho z pout, vysvobodit ho z nevolnictví, násilí a jiných form otroctví.

vštěpovat <co komu>

Vštěpovat znamená učit, dávat někomu naučené znalosti a dovednosti.

obveselovat <koho>

Udělat někomu radost, potěšit ho; způsobit mu příjemný pocit.

napravit <koho>

Napravit: udělat opravu či opatření pro nápravu něčí chyby, nedostatku nebo poškození.

pouštět se <do koho>

Vžít se do něčeho/někoho, přijmout riziko a zkusit to.

ukrást <co komu>

Ukrást znamená vzít cizí věc bez souhlasu vlastníka.

uvědomit <koho o čem>

Uvědomit si něco: pochopit, uvědomit si důležitost, význam, existenci čeho/koho.

pochlebovat <komu>

Pochlebovat znamená lichotit nebo oslavovat člověka, aby se mu zalíbilo nebo aby se získalo jeho přízeň.

obviňovat <koho>

Obviňovat znamená říci, že je někdo vinen z něčeho, činu, či trestného činu.

polepšit <koho n. co>

Zlepšit vzhled, postavení nebo jiný stav člověka nebo věci.

vykrást <koho n. co>

Vykrást někoho nebo něco znamená ukrást věci nebo peníze silou nebo násilím.

překvapit <koho čím>

Překvapit: přivést někoho nečekaně do stavu šoku či nadšení pomocí neočekávaného jednání či akce.

odjet <komu>

Odjet znamená odejít z místa, kde se někdo nachází, jinam.

pošoustat <koho>

Pohrávat si s někým nebo s něčím, hravě jej občas popichovat nebo napomínat.

přepsat <na koho> (majetek)

Přepsat majetek: převést vlastnictví majetku na jinou osobu.

pomluvit <koho>

Pomluvit někoho znamená vyprávět o něm zlé a nepravdivé informace, obvykle s cílem poškodit jeho reputaci.

štvát <koho co>

Štvát znamená provokovat a vyvolávat negativní reakce.

trestat <koho>

Trestat je postihovat osobu za provedení určitého zločinu, obecně za porušení zákona.

zaujmout <koho čím>

Zaujmout: Vzbudit pozornost; získat pozornost.

vyhodit <koho>

Vyhodit znamená propustit nebo odejmout někoho z původního místa nebo situace.

zkrotit <koho n. co>

Zkrotit znamená přimět koho nebo něco k poslušnosti, ovládnout jeho nebo jeho činnost.

pomlouvat <koho> (v tisku)

Pomlouvat znamená šířit nepravdivé nebo neúplné informace o druhých, které jim mohou uškodit.

následovat <koho>

Jít za někým, činit to, co on/ona dělá; dodržovat jeho/její pokyny a postupy.

uchylovat se <ke komu>

Vyhýbat se komu, aby se zabránilo konfrontaci.

dloubat <do koho>

Dloubat je vystupňovaná forma útoku člověka na člověka, kdy se snaží druhému ublížit rány do jeho těla.

naléhat <na koho>

Vyžadovat po někom okamžité jednání silným způsobem; nutit někoho aby udělal něco bez odkladu.

docházet <co komu>

Docházet znamená dostat se někam, dosahovat něčeho nebo přítomnost v určitém místě.

vyloučit <koho>

Vyloučením se rozumí odstranění osoby z nějakého procesu nebo situace.

chválit <koho n. co>

Chválit: oceňovat, zdůrazňovat pozitivní vlastnosti, hodnoty a činy druhých lidí.

ztrpčovat <co komu>

Ztrpčovat je činit něco, co komplikuje život druhé osobě.