Určovat - synonyma

stanovovat <co>

Ustanovení čeho nebo čeho hodnoty; předepsání čeho nebo čeho pravidel.

vymezovat

Určovat hranice, omezovat či stanovit podmínky.

vytyčovat

Určovat hranice, meze nebo pozice; stanovit nebo definovat pomocí značek nebo čar.

vytýkat

Vytýkat je polemizovat, poukazovat na nedostatky nebo výtky; vyčítat; kritizovat.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená ustanovit někoho do určitého postavení nebo funkce.

ustanovovat

Ustanovovat znamená oficiálně stanovit, nastavit nebo vytvořit.

nominovat

Nominovat znamená oficiálně navrhnout někoho nebo něco pro určitou úlohu, funkci nebo vyznamenání.

zjišťovat <co>

Zjišťovat znamená objevovat informace nebo skutečnosti o něčem.

rozpoznávat

Rozpoznávat znamená identifikovat či poznat něco, co je již známé.

determinovat

Determinovat znamená určit, stanovit nebo vymezit určité hranice či pravidla.

přidělovat <co komu>

Přidělovat znamená rozdělovat či přiřazovat něco komu.

kárat <koho>

Kárat znamená připomínat někomu jeho chyby nebo nesprávné chování a očekávat, že se to už nebude opakovat.

vyčítat <co komu>

Vyčítat: kritizovat, vytýkat někomu jeho chyby nebo selhání.

stanovovat (cíl)

Stanovovat znamená definovat cíl nebo určit nějaké hodnoty.

zdůrazňovat <co>

Zdůrazňovat znamená přidávat důležitost nebo význam něčemu.

vyčleňovat

Oddělit, odlišit či rozdělit něco od ostatních, oddělit něco (prostor, činnost, dovednost atd.) od jiného.

nařídit <co komu>

Nařídit: přikázat něco konkrétnímu člověku, aby to udělal; příkaz; pověřit někoho něčím.

pomluvit <koho>

Pomluvit znamená šířit o něm nepravdivé informace.

převézt <koho>

Převézt: přenést někoho nebo něco z jednoho místa na druhé.

zasáhnout <proti komu>

Zasáhnout znamená postavit se proti němu a vyjádřit nesouhlas s jeho jednáním.

difamovat <koho n. co>

Difamovat znamená zpochybňovat či očerňovat něčí čest, slávu nebo jméno.

předat vzkaz <komu>

Předat vzkaz : předat informaci, sdělení, zprávu, myšlenku nebo názor někomu jinému.

překážet <co komu>

Překážet znamená zabránit někomu v dosahování cíle nebo realizaci úkolu.

okrášlit <koho n. co>

Zkrášlit; přidat na kráse, kouzlu a vzhledu.

zanechat <co komu>

Zanechat: dát něco komu, odjet nebo odejít a nechat něco po sobě.

blahoslavit <koho>

Blahoslavit znamená oslavovat či chválit někoho.

udávat <koho>

Udávat znamená informovat autority o činnosti nebo konání dotyčné osoby.

upíjet <koho>

Upíjet znamená konzumovat nějakou tekutinu (např. alkohol) nezdravě často a ve velkých množstvích.

kárat

Kárat znamená přiměřené tresty pro nedostatečné chování, aby se dosáhlo lepšího správání.

vynutit <co z koho>

Vynutit: donutit někoho k činu nebo akci, kterou by jinak neučinil.

uškrtit <koho>

Uškrtit znamená fyzicky zabít ho tím, že se přitiskne krk k oběšení, přehnutí nebo stlačení.

ztlouci <koho>

Ztlouci znamená fyzicky či psychicky zneužívat, ponižovat nebo omezovat člověka.

vykrádat <koho n. co>

Vykrádat: ukrást cizí věci násilím či neoprávněně.

vynadat <komu>

Vynadat znamená jít proti někomu s otevřeným nebo skrytým napomenutím či kritikou.

podrobit <koho> výslechu

Podrobit koho výslechu znamená vyptávat se ho na konkrétní otázky, aby se získaly informace.

přimykat se <ke komu n. čemu>

Přimykat se: projevovat úctu a respekt; přenášet vážnost a úctu k někomu nebo něčemu.

sežehnout <koho n. co>

Sežehnout znamená potrestat, ukázat někomu nebo něčemu svůj hněv a nespokojenost.

vybavovat <koho čím>

Vybavovat znamená vybavit někoho nebo něco informacemi, vzpomínkami nebo schopnostmi.

sdělovat <komu>

Předávat informace, zprávy, myšlenky nebo vyjádření druhé osobě.

dodávat <komu> (sil)

Poskytnout někomu sílu, kterou potřebuje k uskutečnění úkolů nebo cílů.

přemlouvat <koho>

Přemlouvat: usilovat o to, aby člověk učinil něco, co nechtěl, pomocí argumentů a vyjednávání.

ztrestat <koho>

Ztrestat: udělit někomu trest za provedenou nezákonnou činnost, nebo za porušení pravidel.

vykrást <komu> (byt)

Vykrást byt někoho: odcizit majetek z cizího domu silou nebo podvodem.

nazvat <koho n. co jak>

Nazvat = určit jméno nebo popis pro něco/koho.

nezastihovat <koho>

Nestýkat se s někým, nepotkat ho; nezastihnout = nezahledět, neobjevit.