Určovat - synonyma

stanovovat <co>

Ustanovení čeho nebo čeho hodnoty; předepsání čeho nebo čeho pravidel.

vymezovat

Určovat hranice, omezovat či stanovit podmínky.

vytyčovat

Určovat hranice, meze nebo pozice; stanovit nebo definovat pomocí značek nebo čar.

vytýkat

Vytýkat je polemizovat, poukazovat na nedostatky nebo výtky; vyčítat; kritizovat.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená ustanovit někoho do určitého postavení nebo funkce.

ustanovovat

Ustanovovat znamená oficiálně stanovit, nastavit nebo vytvořit.

nominovat

Nominovat znamená oficiálně navrhnout někoho nebo něco pro určitou úlohu, funkci nebo vyznamenání.

zjišťovat <co>

Zjišťovat znamená objevovat informace nebo skutečnosti o něčem.

rozpoznávat

Rozpoznávat znamená identifikovat či poznat něco, co je již známé.

determinovat

Determinovat znamená určit, stanovit nebo vymezit určité hranice či pravidla.

přidělovat <co komu>

Přidělovat znamená rozdělovat či přiřazovat něco komu.

kárat <koho>

Kárat znamená připomínat někomu jeho chyby nebo nesprávné chování a očekávat, že se to už nebude opakovat.

vyčítat <co komu>

Vyčítat: kritizovat, vytýkat někomu jeho chyby nebo selhání.

stanovovat (cíl)

Stanovovat znamená definovat cíl nebo určit nějaké hodnoty.

zdůrazňovat <co>

Zdůrazňovat znamená přidávat důležitost nebo význam něčemu.

vyčleňovat

Oddělit, odlišit či rozdělit něco od ostatních, oddělit něco (prostor, činnost, dovednost atd.) od jiného.

rozrušit <koho>

Rozrušit znamená vyvolat v někom stres, úzkost nebo nepokoj.

denuncovat <koho>

Denuncovat znamená oznámit něčí protiprávní činy autoritám.

obklíčit <koho>

Oblastí nebo skupinou obklíčit koho znamená obklopit ho nebo zablokovat jeho pohyb tím, že obklíčíte jeho pohyb jinou skupinou nebo oblastí.

doprovodit <koho>

Doprovodit znamená provázet někoho, aby se dostal tam, kam potřebuje.

mít se <ke komu>

Mít se ke komu je výraz pro vztah, kdy se můžete spolehnout na druhou osobu a cítit se s ní v bezpečí.

dopisovat <komu>

Psát dopisy někomu; sdělovat mu své myšlenky či pocity prostřednictvím písemného tisku.

zprostit <koho>

Odstranit něčí závazky nebo vinu.

odporovat <komu>

Odporovat znamená jednat proti jeho přání nebo názoru; projevovat nesouhlas nebo odpor.

zmást <koho>

Zmást = působit na někoho tak, aby nevěděl, co má dělat, nebo aby nerozuměl situaci.

vykázat <koho>

Vykázat: odejmout někoho z místa bez práva se do něj vrátit.

zapudit <koho>

Zapudit znamená vyhnat nebo odstranit někoho nebo něco.

potrestat <koho>

Potrestat znamená udělit trest za nějaký čin nebo jednání.

pustit se <do koho>

Pustit se do něčeho znamená začít s něčím pracovat nebo s něčím začít.

vyloudit <co z koho>

Vyloudit z někoho něco: vyžadovat nebo donutit někoho, aby něco udělal nebo něco odevzdal.

dráždit <koho>

Dráždit: vzbuzovat nepříjemné pocity, vyvolávat vztek, rozčilovat, vyprovokovat.

způsobit <komu> škodu

Uškodit někomu; ohrozit jeho zdraví, majetek nebo dobré jméno.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky nebo psychicky zaútočit na někoho.

napodobovat <koho n. co>

Napodobovat znamená opakovat kroky, slova nebo chování někoho jiného.

zamilovat se <do koho>

Zamilovat se do někoho znamená projevit silnou lásku a náklonnost, často s hlubokou touhou být s touto osobou.

porobovat <koho>

Porobovat znamená páchat násilí nebo vydírání na někom, aby vám poskytl majetek nebo peníze.

ztlouci <koho>

Ztlouci znamená fyzicky či psychicky zneužívat, ponižovat nebo omezovat člověka.

zaměstnávat <koho>

Zaměstnávat znamená přijmout někoho do pracovního poměru a zaplatit mu pravidelné mzdové odměny za práci.

vymlouvat <co komu>

Vymlouvat se znamená udávat záminky nebo vyhýbat se odpovědnosti, aby člověk nemusel plnit to, co by měl.

obviňovat <koho z čeho>

Obvinovat znamená obžalovat někoho z provedení deliktu či protiprávního jednání.

jmenovat

Jmenovat je proces označení něčeho jménem, získání titulu nebo funkce.

ukřivdit <komu>

Ukřivdit znamená ublížit jemu nebo jeho majetku nebo jeho dobré pověsti.

uvolnit <koho z čeho>

Uvolnit znamená odstranit zábrany, překážky a nedostupnost: uvolnit člověka z moci, ze strachu, z omezení.

dát výstrahu <komu>

Udělit varování člověku jako předzvěst potenciálního trestu za jeho jednání.

útočit <na koho>

Napadat, útočit na někoho fyzicky nebo verbálně, aby se dosáhlo nějakého cíle.

probudit <koho>

Probudit znamená vzbudit někoho z jeho spánku nebo ospalosti.