Určovat - synonyma

stanovovat <co>

Ustanovení čeho nebo čeho hodnoty; předepsání čeho nebo čeho pravidel.

vymezovat

Určovat hranice, omezovat či stanovit podmínky.

vytyčovat

Určovat hranice, meze nebo pozice; stanovit nebo definovat pomocí značek nebo čar.

vytýkat

Vytýkat je polemizovat, poukazovat na nedostatky nebo výtky; vyčítat; kritizovat.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená ustanovit někoho do určitého postavení nebo funkce.

ustanovovat

Ustanovovat znamená oficiálně stanovit, nastavit nebo vytvořit.

nominovat

Nominovat znamená oficiálně navrhnout někoho nebo něco pro určitou úlohu, funkci nebo vyznamenání.

zjišťovat <co>

Zjišťovat znamená objevovat informace nebo skutečnosti o něčem.

rozpoznávat

Rozpoznávat znamená identifikovat či poznat něco, co je již známé.

determinovat

Determinovat znamená určit, stanovit nebo vymezit určité hranice či pravidla.

přidělovat <co komu>

Přidělovat znamená rozdělovat či přiřazovat něco komu.

kárat <koho>

Kárat znamená připomínat někomu jeho chyby nebo nesprávné chování a očekávat, že se to už nebude opakovat.

vyčítat <co komu>

Vyčítat: kritizovat, vytýkat někomu jeho chyby nebo selhání.

stanovovat (cíl)

Stanovovat znamená definovat cíl nebo určit nějaké hodnoty.

zdůrazňovat <co>

Zdůrazňovat znamená přidávat důležitost nebo význam něčemu.

vyčleňovat

Oddělit, odlišit či rozdělit něco od ostatních, oddělit něco (prostor, činnost, dovednost atd.) od jiného.

tupit <koho n. co>

Tupit = otupovat, omezovat, snižovat citlivost.

vyčerpat <koho>

Vyčerpat znamená vysát energii, silu nebo síly komu.

znevážit <koho n. co>

Znevážit znamená vyjádřit nesouhlas či nedůvěru, nízce hodnotit člověka nebo věc.

naštvat <koho>

Naštvat znamená rozzlobit někoho, rozčílit ho nebo dát najevo svůj rozhořčený postoj vůči němu.

přivádět <koho kam>

Přivádět = dopravit něco nebo někoho na místo určení.

znít <komu> (v uších)

Být slyšen jako zvuk, zaznít v uších.

napovídat <co komu>

Napovídat znamená dát náznaky nebo rady, aby se někdo mohl dobrat k onému výsledku.

utlouci <koho>

Utlouci znamená fyzicky nebo psychicky donutit někoho k něčemu.

buzerovat <koho>

Buzerovat znamená ponižovat někoho fyzickým nebo psychickým tlakem a obviňovat ho z nedostatků.

mentorovat <koho>

Mentorovat znamená poskytovat rady, podporu a vedení jiné osobě, aby mohla dosáhnout svého cíle.

nabodávat <koho n. co>

Nabodávat znamená zasouvat či vhánět něco do něčeho, případně i do někoho.

uklouznout <komu> (noha)

Uklouznout někomu nohou je vybočit z rovnováhy a našlápnout na něčí nohu.

odloučit se <od koho n. od čeho>

Odejít nebo se oddělit od někoho/čeho.

překazit <co komu>

Překazit: zabránit někomu v dosáhnutí jeho cílů, zmařit někomu jeho úmysly.

vytmavit <co komu>

Umlčet nebo zeslabit někoho, aby nebyl schopen mluvit nebo se projevovat.

bít <koho>

Bít znamená fyzicky napadnout nebo udeřit někoho.

nařídit <co komu>

Přikázat (někomu), aby něco udělal; předat (někomu) rozkaz, aby něco provedl.

zničit <koho n. co>

Zničit: způsobit trvalou ztrátu či poškození člověka nebo věci.

zbožňovat <koho>

Zbožňovat znamená projevovat velkou lásku a obdiv k někomu nebo něčemu.

útočit <na koho n. co>

Útočit je vystupování proti někomu nebo něčemu, aby byl způsoben fyzický nebo psychický útok.

splnit se <komu> (sen)

Realizovat/uskutečnit daný sen, dosáhnout cíle, který si daná osoba stanovila.

zaměstnat <koho>

Zaměstnat znamená přijmout někoho do pracovního poměru s finanční odměnou za práci.

obelhávat <koho>

Obelhávat znamená podvádět, ošidit, zmanipulovat, často za účelem získání prospěchu.

učinit <co pro koho>

Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.

zbít <koho>

Zbít koho znamená fyzicky napadnout ho, obvykle rány nebo údery, nebo jinými silnými způsoby, aby se mu ublížilo.

dát dohromady <koho s kým>

Sblížit lidi, propojit je a vytvořit tak vztah nebo spolupráci.

ztrpčovat <co komu>

Ztrpčovat je činit něco, co komplikuje život druhé osobě.

odplatit <co komu>

Odplatit: vykonat stejný čin jako druhému, aby se vyrovnala skládka nebo ztráta.

ovládnout <koho n. co>

Ovládnout znamená získat nad něčím moc nebo kontrolu.