Určovat - synonyma

stanovovat <co>

Ustanovení čeho nebo čeho hodnoty; předepsání čeho nebo čeho pravidel.

vymezovat

Určovat hranice, omezovat či stanovit podmínky.

vytyčovat

Určovat hranice, meze nebo pozice; stanovit nebo definovat pomocí značek nebo čar.

vytýkat

Vytýkat je polemizovat, poukazovat na nedostatky nebo výtky; vyčítat; kritizovat.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená ustanovit někoho do určitého postavení nebo funkce.

ustanovovat

Ustanovovat znamená oficiálně stanovit, nastavit nebo vytvořit.

nominovat

Nominovat znamená oficiálně navrhnout někoho nebo něco pro určitou úlohu, funkci nebo vyznamenání.

zjišťovat <co>

Zjišťovat znamená objevovat informace nebo skutečnosti o něčem.

rozpoznávat

Rozpoznávat znamená identifikovat či poznat něco, co je již známé.

determinovat

Determinovat znamená určit, stanovit nebo vymezit určité hranice či pravidla.

přidělovat <co komu>

Přidělovat znamená rozdělovat či přiřazovat něco komu.

kárat <koho>

Kárat znamená připomínat někomu jeho chyby nebo nesprávné chování a očekávat, že se to už nebude opakovat.

vyčítat <co komu>

Vyčítat: kritizovat, vytýkat někomu jeho chyby nebo selhání.

stanovovat (cíl)

Stanovovat znamená definovat cíl nebo určit nějaké hodnoty.

zdůrazňovat <co>

Zdůrazňovat znamená přidávat důležitost nebo význam něčemu.

vyčleňovat

Oddělit, odlišit či rozdělit něco od ostatních, oddělit něco (prostor, činnost, dovednost atd.) od jiného.

navléci <co komu>

Navléci = obléci na tělo, obléknout.

mít za zlé <co komu>

Mít za zlé znamená vyjadřovat nespokojenost nebo naštvání někomu za jeho čin, slovo nebo jednání.

poučit <koho o čem>

Poučit: vysvětlit a poskytnout informace (někomu) týkající se určitého tématu.

pojmout zášť <ke komu>

Pojmout zášť ke komu znamená projevit nenávist nebo odpor k dané osobě.

dohlížet <na koho>

Dohlížet znamená být učitelem nebo dozorcem nad tím, koho se to týká, a zajišťovat, aby byly dodržovány určité normy a postupy.

vyhovět <komu>

Vyhovět znamená splnit požadavek nebo přání druhé osoby.

vrazit <komu> (facku)

Fyzicky napadnout člověka a dát mu facku.

vyčerpat <koho>

Vyčerpat znamená fyzicky nebo psychicky vyčerpat někoho, aby už neměl sílu nebo energii.

vyhlašovat <komu> (válku)

Vyhlašovat válku znamená oznámit bojový stav mezi dvěma zeměmi nebo skupinami.

požehnávat <koho>

Požehnávat znamená dávat někomu naději, milost či štěstí; vyjadřuje se to modlitbou, požehnáním nebo dobrou přání.

pochlebovat <komu>

Pochlebovat znamená vyjadřovat pochvalu nebo obdiv.

zapsat <koho kam>

Zapsat je vyjádřením příkazu nebo přání někomu něco zapsat, například do seznamu, do knihy nebo do počítače.

prohlížet <koho>

Prohlížet: pozorovat, pečlivě zkoumat nebo se zabývat vyšetřováním.

obdařit <koho čím>

Obdařit někoho čím je dát mu něco, co jim pomůže v jejich životě nebo aktivitě.

zatáhnout <koho do čeho>

Zatáhnout znamená fyzicky či metaforicky přitáhnout nebo přivést někoho do něčeho.

zamilovat se <do koho>

Zamilovat se do někoho znamená projevit silnou lásku a náklonnost, často s hlubokou touhou být s touto osobou.

překážet <co komu>

Překážet znamená zabránit někomu v dosahování cíle nebo realizaci úkolu.

upozornit <koho na co>

Upozornit znamená udělit informaci nebo varování někomu o čemkoli.

znít <komu> (v uších)

Být slyšen jako zvuk, zaznít v uších.

nabodávat <koho n. co>

Nabodávat znamená zasouvat či vhánět něco do něčeho, případně i do někoho.

obsluhovat <koho>

Obsluhovat znamená poskytovat služby a pomoc člověku nebo organizaci.

zanítit <koho>

Zanítit znamená vyvolat zánět nebo infekci v těle člověka nebo zvířete.

odepřít <co komu>

Odmítnout či zamítnout žádost či prosbu někomu.

posadit <koho kam>

Posadit: usadit někoho na místo, např. ve voze, na židli, na trůn apod.

zkrotit <koho n. co>

Zkrotit znamená přimět koho nebo něco k poslušnosti, ovládnout jeho nebo jeho činnost.

vyřadit <koho n. co>

Vyřadit: odejmout, odstranit, vyjmout z hry.

vystrojit <koho>

Vystrojit znamená obléci/ospravit (oděv) někoho (nebo sebe sama) v oblečení, které je vhodné pro určitou událost nebo účel.

vybudit <koho n. co>

Vybudit: probudit (z postele, z letargie); probudit/rozproudit/vyvolat/rozdmýchat činnost, city apod.

znemožnit <koho>

Znemožnit znamená omezit jeho možnosti nebo schopnosti konat něco.

navlékat <co komu>

Navlékat znamená oblékat někomu něco nebo něčímu neco připínat, připevňovat, vkládat.