Určovat - synonyma
Celkem nalezeno 16 synonym ke slovu určovat.
Význam: Udělení konkrétního významu, definování; stanovit, rozhodnout, přidělit.
stanovovat <co>
Ustanovení čeho nebo čeho hodnoty; předepsání čeho nebo čeho pravidel.
vymezovat
Určovat hranice, omezovat či stanovit podmínky.
vytyčovat
Určovat hranice, meze nebo pozice; stanovit nebo definovat pomocí značek nebo čar.
vytýkat
Vytýkat je polemizovat, poukazovat na nedostatky nebo výtky; vyčítat; kritizovat.
jmenovat <koho>
Jmenovat znamená ustanovit někoho do určitého postavení nebo funkce.
ustanovovat
Ustanovovat znamená oficiálně stanovit, nastavit nebo vytvořit.
nominovat
Nominovat znamená oficiálně navrhnout někoho nebo něco pro určitou úlohu, funkci nebo vyznamenání.
zjišťovat <co>
Zjišťovat znamená objevovat informace nebo skutečnosti o něčem.
rozpoznávat
Rozpoznávat znamená identifikovat či poznat něco, co je již známé.
determinovat
Determinovat znamená určit, stanovit nebo vymezit určité hranice či pravidla.
přidělovat <co komu>
Přidělovat znamená rozdělovat či přiřazovat něco komu.
kárat <koho>
Kárat znamená připomínat někomu jeho chyby nebo nesprávné chování a očekávat, že se to už nebude opakovat.
vyčítat <co komu>
Vyčítat: kritizovat, vytýkat někomu jeho chyby nebo selhání.
stanovovat (cíl)
Stanovovat znamená definovat cíl nebo určit nějaké hodnoty.
zdůrazňovat <co>
Zdůrazňovat znamená přidávat důležitost nebo význam něčemu.
vyčleňovat
Oddělit, odlišit či rozdělit něco od ostatních, oddělit něco (prostor, činnost, dovednost atd.) od jiného.
Podobná synonyma
dávat přednost <komu n. čemu>
Dávat přednost znamená preferovat, upřednostňovat nebo dát přednost někomu nebo něčemu.
spílat <komu>
Spílat znamená ponižovat, urážet nebo kritizovat někoho.
vysázet <komu> (na zadek)
Plácnout/uhodit někoho.
chlácholit <koho>
Chlácholit znamená uklidňovat a ujišťovat koho.
škádlit <koho>
Škádlit: dráždit (někoho) legračními poznámkami či dotazy s cílem vyvolat smích nebo pobavení.
hnát <koho> odkud
Hnát znamená násilím donutit někoho k opuštění místa nebo stavu.
sočit <na koho>
Sočit na někoho znamená vyjadřovat nespokojenost nebo nesouhlas s jeho činy nebo postoji.
jmenovat
Jmenovat je proces označení něčeho jménem, získání titulu nebo funkce.
podporovat <koho>
Podporovat
vrátit čest <komu>
Vrátit čest někomu znamená obnovit jeho dobrou pověst a uznání od ostatních.
vybídnout <koho k čemu>
Pozvat, aby se daná osoba zapojila do něčeho, co jí je nabídnuto.
smířit <koho>
Smířit se znamená přijmout skutečnost, že něco se už nemůže změnit, a najít klid v urovnání vztahu s druhou stranou.
docházet <ke komu>
Docházet k někomu znamená přijít na návštěvu nebo ke konání jiného společného účelu.
vyhubovat <komu>
Vyhubovat
učinit <co pro koho>
Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.
dát <co komu> (pod nátlakem)
Dát někomu něco pod nátlakem znamená použít donucovací prostředky, aby člověk poskytl to, co se od něj požaduje.
pochvalovat si <koho n. co>
Pochvalovat si něco/někoho: oslavovat sám sebe za úspěch či dobrý výkon.
nakopávat <koho>
Nakopávat znamená verbálně či fyzicky napadat, urážet nebo obtěžovat někoho.
velebit <koho>
Velebit znamená vyjadřovat nadšení a obdiv k někomu nebo něčemu. Je to vyjádření úcty a uznání.
propustit z práce <koho>
Propustit z práce - ukončit pracovní poměr s někým, obvykle z důvodu nezpůsobilosti nebo nevyhovujícího chování.
zmocňovat <koho k čemu>
Zmocňovat se vyjadřuje k pověření někoho konat určité úkony a jednání, čímž dochází k delegování právních úkonů.
zaujmout <koho čím>
Zaujmout: Vzbudit pozornost; získat pozornost.
vyčítat
Vyčítat znamená vyčíslit nebo vytknout někomu chybu či špatné jednání.
vysvětlovat <co komu>
Vysvětlovat
napadnout <koho>
Napadnout
zmocnit <koho k čemu>
Zmocnit se čeho/koho: udělit někomu oprávnění k činům nebo získat právo na něco.
odvděčit se <komu čím>
Vrátit někomu laskavost či projevenou podporu; projevit vděčnost a odměnu za pomoc.
přimět <koho k čemu>
Přimět: donutit k něčemu, vynutit si (čin, poslušnost).
vyhlásit <komu> (válku)
Vyhlásit válku znamená oznámit stav války mezi jednotlivými státy nebo skupinami.