Určovat - synonyma

stanovovat <co>

Ustanovení čeho nebo čeho hodnoty; předepsání čeho nebo čeho pravidel.

vymezovat

Určovat hranice, omezovat či stanovit podmínky.

vytyčovat

Určovat hranice, meze nebo pozice; stanovit nebo definovat pomocí značek nebo čar.

vytýkat

Vytýkat je polemizovat, poukazovat na nedostatky nebo výtky; vyčítat; kritizovat.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená ustanovit někoho do určitého postavení nebo funkce.

ustanovovat

Ustanovovat znamená oficiálně stanovit, nastavit nebo vytvořit.

nominovat

Nominovat znamená oficiálně navrhnout někoho nebo něco pro určitou úlohu, funkci nebo vyznamenání.

zjišťovat <co>

Zjišťovat znamená objevovat informace nebo skutečnosti o něčem.

rozpoznávat

Rozpoznávat znamená identifikovat či poznat něco, co je již známé.

determinovat

Determinovat znamená určit, stanovit nebo vymezit určité hranice či pravidla.

přidělovat <co komu>

Přidělovat znamená rozdělovat či přiřazovat něco komu.

kárat <koho>

Kárat znamená připomínat někomu jeho chyby nebo nesprávné chování a očekávat, že se to už nebude opakovat.

vyčítat <co komu>

Vyčítat: kritizovat, vytýkat někomu jeho chyby nebo selhání.

stanovovat (cíl)

Stanovovat znamená definovat cíl nebo určit nějaké hodnoty.

zdůrazňovat <co>

Zdůrazňovat znamená přidávat důležitost nebo význam něčemu.

vyčleňovat

Oddělit, odlišit či rozdělit něco od ostatních, oddělit něco (prostor, činnost, dovednost atd.) od jiného.

odložit <co komu>

Odložit : uskutečnit později, přesunout časově na později.

dohnat <koho>

Dohnat = doběhnout k někomu nebo něčemu, dostihnout, dohnat ztrátu.

ironizovat <koho>

Ironizovat znamená činit si legraci z někoho nebo něčeho a ukazovat na jeho nedostatky s humorem.

poslat <koho kam>

Poslat: posunout člověka/věc z jednoho místa na druhé; přepravit.

tupit <koho n. co>

Tupit: potlačovat, zeslabovat účinky něčeho, postupně oslabovat.

vyhovět <komu>

Vyhovět znamená splnit požadavek nebo přání druhé osoby.

vytrhovat <koho>

Vytrhovat znamená vyřazovat nebo oddělovat, obvykle od skupiny ostatních.

navštěvovat <koho>

Navštěvovat znamená pravidelně se zastavovat u někoho nebo někam jít, abyste se setkali s danou osobou nebo navštívili místo.

dát se <do koho>

Zaměřit se na někoho/něco; přijmout (či odmítnout) jeho/jeho požadavky.

ohlídat <koho n. co>

Ohlídat znamená dohlížet na něco nebo na někoho a mít o to pečlivý dohled.

označit <koho>

Označit znamená označit nebo identifikovat někoho nebo něco jako určitou osobu, věc nebo místo.

představit <koho>

Představit znamená prezentovat někoho jinému, ukázat jeho kvality a schopnosti.

nepřiznat <co komu>

Nepřiznat - odmítnout něco přiznat; neuznat, že se něco stalo/nebo že je někdo vinný.

telefonovat <komu>

Volat/mluvit po telefonu s někým.

vypravovat <co komu>

Vypravovat znamená rámci ústní komunikace vyprávět něco druhé osobě.

sledovat <koho>

Sledovat znamená pozorovat a věnovat pozornost člověku nebo jeho činům po dlouhou dobu.

dostat <koho>

Dostat: obdržet, získat (něco/někoho).

odcizovat <co komu>

Ukrást něčí majetek nebo práva.

ztlouci <koho>

Ztlouci znamená fyzicky či psychicky zneužívat, ponižovat nebo omezovat člověka.

poručit <komu>

Poručit znamená dát jim příkaz nebo rozkaz, aby něco udělali.

vytlačit <koho> (z řady)

Vytlačit někoho z řady znamená vyřadit ho z nízké pozice a přesunout ho do vyšší pozice.

soužit <koho>

Soužití je forma harmonického spolužití dvou nebo více osob, které si navzájem vyhovují a respektují se.

oplatit <co komu>

Zaplatit někomu za něco, co on/ona udělal/a pro vás.

zastavit <koho n. co>

Zastavit znamená ukončit činnost, kterou člověk nebo věc dělá.

domluvit <komu>

Domluvit znamená dojít k dohodě nebo uzavřít smlouvu s druhou stranou.

navést <koho k čemu>

Navést znamená pomoci někomu směřovat k určitému cíli.

podlézat <komu>

Podlézat je vyjadřovat úctu k někomu, případně se mu přizpůsobovat, aby získal jeho přízeň.

zaujmout <koho> (plně)

Zaujmout znamená přitáhnout jeho pozornost a udělat na něj dojem.

napodobit <koho>

Napodobit znamená převzít/zopakovat něčí jednání, vzhled nebo způsob jednání.

zmocnit se <koho> (strach)

Zmocnit se strachu: obávat se něčeho nebo někoho a vzít to do vlastních rukou.