Facebook

Určovat - synonyma

Celkem nalezeno 16 synonym ke slovu určovat.

Význam: Udělení konkrétního významu, definování; stanovit, rozhodnout, přidělit.

stanovovat <co>

Ustanovení čeho nebo čeho hodnoty; předepsání čeho nebo čeho pravidel.

vymezovat

Určovat hranice, omezovat či stanovit podmínky.

vytyčovat

Určovat hranice, meze nebo pozice; stanovit nebo definovat pomocí značek nebo čar.

vytýkat

Vytýkat je polemizovat, poukazovat na nedostatky nebo výtky; vyčítat; kritizovat.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená ustanovit někoho do určitého postavení nebo funkce.

ustanovovat

Ustanovovat znamená oficiálně stanovit, nastavit nebo vytvořit.

nominovat

Nominovat znamená oficiálně navrhnout někoho nebo něco pro určitou úlohu, funkci nebo vyznamenání.

zjišťovat <co>

Zjišťovat znamená objevovat informace nebo skutečnosti o něčem.

rozpoznávat

Rozpoznávat znamená identifikovat či poznat něco, co je již známé.

determinovat

Determinovat znamená určit, stanovit nebo vymezit určité hranice či pravidla.

přidělovat <co komu>

Přidělovat znamená rozdělovat či přiřazovat něco komu.

kárat <koho>

Kárat znamená připomínat někomu jeho chyby nebo nesprávné chování a očekávat, že se to už nebude opakovat.

vyčítat <co komu>

Vyčítat: kritizovat, vytýkat někomu jeho chyby nebo selhání.

stanovovat (cíl)

Stanovovat znamená definovat cíl nebo určit nějaké hodnoty.

zdůrazňovat <co>

Zdůrazňovat znamená přidávat důležitost nebo význam něčemu.

vyčleňovat

Oddělit, odlišit či rozdělit něco od ostatních, oddělit něco (prostor, činnost, dovednost atd.) od jiného.

Podobná synonyma

přisoudit <co komu>

Přisoudit: dát někomu nebo něčemu něco (např. odpovědnost, právo, jméno).

nasadit <komu> (pouta)

Nasadit (pouta) znamená uvázat pevně pouty.

přemlouvat <koho>

Přemlouvat: vyjednávat s někým a přesvědčovat ho o něčem.

pustit <koho kam>

Pustit: umožnit někomu jít, opustit místo nebo situaci; propustit, uvolnit, odpustit.

utrápit <koho>

Utrápit znamená fyzicky či psychicky trýznit, zneužívat, ubližovat nebo znepříjemňovat život.

dát komu za vyučenou

Dát komu za vyučenou znamená ukončit vztah, s někým se rozloučit a uzavřít s tím kapitolu.

vtisknout <co komu> (do ruky)

Vtisknout: dát něco do ruky druhé osobě.

jít <komu> (klobouk)

Jít komu klobouk je vyjádření úcty, obdivu nebo poděkování.

dohlížet <na koho>

Dohlížet znamená pečovat o něj, dohlížet na něj, dbát na to, aby dělal to, co má.

zaútočit <na koho>

Zaútočit znamená fyzicky napadnout nebo útočit na někoho.

hlasovat <pro koho>

Hlasovat znamená vybrat kandidáta a dát mu svůj hlas ve volbách.

ohodnotit <koho n. co>

Vystavit hodnocení, posoudit, analyzovat a vyhodnotit kvalitu či výsledek něčeho/někoho.

dávat <komu> (rady)

Dávat rady je udělování porad nebo rad k něčemu konkrétnímu komu.

zdolat <koho>

Zdolat : dosáhnout vítězství nad , porazit a ukončit jeho nadvládu.

propouštět <koho>

Propouštět znamená ukončit pracovní poměr a odvolat někoho z práce.

zbít <koho>

Zbít koho znamená fyzicky napadnout a ublížit mu fyzicky nebo psychicky, často mluvíme o bití nebo bicí.

osvobodit <koho od> (poplatků)

Osvobodit někoho od poplatků znamená, že ho učiníte volnými od finančních závazků.

vyloudit <co z koho>

Vyloudit z někoho něco: vyžadovat nebo donutit někoho, aby něco udělal nebo něco odevzdal.

dohonit <koho>

Dohonit znamená doběhnout nebo dostihnout někoho, kdo vám uniká nebo je o krok napřed.

nutit <koho> (do práce)

Nutit (do práce) znamená vyžadovat od někoho, aby vykonával danou práci, případně aby ji vykonával v daném čase nebo délce.

chytit <koho n. co>

Získat nebo uchopit, často fyzicky, někoho nebo něco.

poučovat <koho>

Výukou informovat a vychovávat člověka, aby pochopil nějaké principy, zásady či informace.

ponoukat <koho k čemu>

Vybízet k úkonu, motivovat.

sehrát <komu> (scénu)

Hrát někomu scénu, předvést jeho roli nebo představení.

obírat <koho>

Obírat znamená okrádat nebo oklamat kohokoliv o to, co mu právem náleží.

napovídat <co komu>

Napovídat znamená dát náznaky nebo rady, aby se někdo mohl dobrat k onému výsledku.

klást odpor <komu n. čemu>

Oponovat, odporovat, namítat; odmítat, stavět se proti čemu/komu.

odplatit <co komu>

Odplatit: vykonat stejný čin jako druhému, aby se vyrovnala skládka nebo ztráta.

uvěznit <koho>

Uvěznit znamená zavřít někoho do vězení, aby nemohl odejít.