Stanovovat <co> - synonyma

vymezovat

Určovat hranice, omezovat či stanovit podmínky.

vytyčovat

Určovat hranice, meze nebo pozice; stanovit nebo definovat pomocí značek nebo čar.

vytýkat

Vytýkat je polemizovat, poukazovat na nedostatky nebo výtky; vyčítat; kritizovat.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená ustanovit někoho do určitého postavení nebo funkce.

ustanovovat

Ustanovovat znamená oficiálně stanovit, nastavit nebo vytvořit.

nominovat

Nominovat znamená oficiálně navrhnout někoho nebo něco pro určitou úlohu, funkci nebo vyznamenání.

zjišťovat <co>

Zjišťovat znamená objevovat informace nebo skutečnosti o něčem.

rozpoznávat

Rozpoznávat znamená identifikovat či poznat něco, co je již známé.

determinovat

Determinovat znamená určit, stanovit nebo vymezit určité hranice či pravidla.

přidělovat <co komu>

Přidělovat znamená rozdělovat či přiřazovat něco komu.

přitěžovat <komu>

Přitěžovat znamená přidělovat nebo přikládat nějakou zátěž nebo úkol, který má být vykonán.

pomáhat <komu>

Pomáhat znamená poskytovat někomu pomoc, aby mohl dosáhnout cíle, který si stanovil.

vykrádat <koho n. co>

Vykrádat: ukrást cizí věci násilím či neoprávněně.

uvidět <koho n. co>

Uvidět: spatřit, objevit, zaznamenat, pozorovat; znamená vidět něco/někoho nebo něco pozorovat.

znavit <koho>

Znavit je schopnost najít a pochopit něčí specifickou potřebu nebo situaci a přizpůsobit se jí.

pochlebovat <komu>

Pochlebovat znamená vyjadřovat pochvalu nebo obdiv.

odloudit <komu> (ženu)

Odloudit někoho znamená unést ho nebo ho násilím odvést. Nejčastěji se týká odloudění ženy.

vykázat <koho odkud>

Vykázat znamená donutit někoho odejít z určitého místa.

pobízet <koho k čemu>

Pobízet znamená vyzývat k činu, aby se někdo snažil k dosažení určitého cíle.

zmocnit se <koho>

Zmocnit se: získat/osvojit si moc nad něčím/někým.

zrazovat <koho od čeho>

Zrazovat znamená vzbuzovat odpor k něčemu, od něčeho odrazovat, od něčeho odvracet, naléhat na to, aby se člověk vyhnul něčemu.

vybízet <koho>

Vybízet znamená pobízet či vyzývat k činu, jednání nebo k názoru.

uzdravit <koho>

Vrátit komu zdraví, zotavit se z nemoci.

oslavovat <koho n. co>

Slavit a vyjadřovat radost nad úspěchem, výročím nebo událostí, které je třeba ocenit.

očekávat <koho>

Očekávat znamená čekat na někoho nebo něco s očekávanou radostí nebo touhou.

překvapit <koho>

Překvapit znamená příjemně překonat jeho očekávání a udělat něco neočekávaného.

zaklít <koho n. co>

Zaklít znamená zamknout nebo uzamknout někoho nebo něco.

uškrtit <koho>

Uškrtit znamená fyzicky zabít ho tím, že se přitiskne krk k oběšení, přehnutí nebo stlačení.

svěřit <co komu>

Svěřit znamená předat někomu moc, odpovědnost nebo výsadu nad něčím.

laskat <koho> (rukou)

Hladit či jemně šimrat rukou druhého, aby udělalo radost nebo aby se cítilo uvolněně.

oslnit <koho>

Oslnit znamená ohromit nečekaným nebo neuvěřitelným výkonem, počinem nebo dovedností.

vážit si <koho n. čeho>

Uctívat někoho či něco; vyjádřit úctu a ocenění.

darovat <co komu>

Darovat znamená poskytnout něčemu nebo někomu něco zcela bez nároku na náhradu.

vystát <koho>

Vystát někoho znamená trpělivě trvat na jeho straně, podporovat ho a být s ním v dobrém i zlém.

ohlásit <koho n. co>

Ohlásit: oznámit, ohlášením dát najevo něčí přítomnost nebo zprávu o něčem.

zneužít <koho n. co>

Zneužít znamená použít někoho nebo něco k vlastnímu prospěchu bez souhlasu druhé strany.

vzdálit se <komu> (duševně)

Vzdálit se znamená uvolnit emocionální vazby a začít se vzdalovat jeho životu.

unavit <koho>

Unavit znamená vyvést někoho z sil, zbavit energie.

přepadnout <koho>

Přepadnout znamená napadnout, útočit nebo se dopustit násilí na někom v nečekaném útoku.

upozornit <koho na co>

Upozornit znamená udělit informaci nebo varování někomu o čemkoli.