Uběhnout - synonyma

uplynout (doba)

Uplynout znamená projít časem, dojít ke konci nebo vypršet.

utéci

Utéci je rychlý pohyb z místa, kdy se člověk snaží uniknout nebo utečou z nebezpečné situace.

ustat (déšť)

Ustat: udělat si přestávku od déště, zastavit se a užívat si příjemného klidu.

přestat

Ukončit, zastavit, nedělat.

ztratit se

Ztratit se znamená ztratit orientaci a nevědět, kde se nacházíte anebo jak se dostat tam, kam potřebujete.

zaniknout

Zaniknout znamená zmizet, být zapomenuto nebo zrušeno.

minout

Minout znamená projít kolem či obcházet něco, či někoho, aniž by se dotklo nebo zachytilo.

nevšimnout si <čeho>

Nepozorně přehlédnout; nezaregistrovat; nevšimnout si něčeho.

přejít <co>

Přejít znamená překonat, projít nebo přestoupit něco (např. cestu, úsek, výzvu).

opominout

Opominout znamená zapomenout, neuvědomit si nebo nezahrnout něco, co je důležité.

vynechat

Vynechat znamená opustit, nezahrnout nebo nezobrazit.

urazit (dráhu)

Urazit dráhu znamená porušit pravidla předepsaná pro trénink nebo závod, včetně křížení čáry nebo porušení omezení rychlosti.

zdolat (trať)

Dosáhnout konce trati, projít ji úspěšně až do konce.

uplynout (rok)

Uplynout znamená dokončit svůj cyklus, obvykle jeden rok.

vypršet

Vypršet znamená dojít časové platnosti nebo skončení něčeho, např. smlouvy nebo právního účinku.

odtéci

Odtéci: pomalu, nezadržitelně ubývat, vytrácet se; plynout, odtečet.

odplynout

Odplynout znamená opustit místo, odejít nebo opustit přístav pomocí lodi nebo jiného plavidla.

pocházet <co z čeho>

Pocházet znamená vycházet z něčeho, být odvozeno z něčeho, mít původ v něčem.

doba

Doba je časový úsek spojený s určitou lidskou činností, obdobím nebo epochou.

uzobnout <čeho>

Uzobnout čeho znamená sníst toho či onoho, zejména rychle a větším množstvím.

účastnit se <čeho>

Spoluúčastnit se na něčem, být součástí či se podílet na činnosti nebo procesu.

všimnout si <čeho>

Všimnout si čeho: zpozornět, všimnout si detailů, pozorovat, vnímat, zaznamenat.

odradit <koho od čeho>

Odradit - vyvolat odpor, odehnat od činnosti, odvrátit pozornost.

pustit se <do čeho>

Pustit se do čeho: začít se něčím zabývat, zahájit určitou činnost nebo proces.

dostat se <z čeho>

Dostat se: dosáhnout daného cíle/místa; dosáhnout výsledku/stavu.

vtlačovat <co do čeho>

Vtlačovat je tlačit věc do něčeho, aby se vešla nebo aby se do ní zasunula.

oddělovat <co od čeho>

Rozdělovat, odlišovat nebo od sebe odloučit.

pouštět se <do čeho>

Pouštět se do čeho znamená začít se něčím zabývat, vydat se na něco nového nebo vyzkoušet něco nového.

dožadovat se <čeho>

Žádat něco přísně nebo naléhavě; chtít něco dosáhnout s vytrvalostí.

zbavit se <čeho>

Odstranit, zbavit se čeho; opustit; zřeknout se; zbavit se účasti.

přestát (zimu)

Přestát zimu znamená přečkat ji s minimálními škodami a újmami.

ponořit se <do čeho>

Ponořit se: hluboce vstoupit do čeho; zapojit se do čehokoli intenzivně.

pouštět se <do čeho> (bezhlavě)

Pouštět se: bezhlavě se vrhnout do něčeho, s nezváženým rizikem a bez zohlednění následků.

dotýkat se <čeho>

Dotýkat se: fyzicky se přiblížit k určité věci, udělat kontakt mezi dvěma objekty nebo osobami.

vytáhnout <z čeho> (vodu)

Odstranit vodu z určitého prostoru odebíráním.

být součástí <čeho>

Být součástí čeho je zapojit se do činnosti nebo procesu, který je již zahájen.

dostat <koho z čeho>

Dostat: obdržet něco od někoho; získat, obdržet, dostávat.

dát se <do čeho>

Dát se: začít se něčím zabývat, aplikovat něco do praxe.

rýt <do čeho>

Rýt znamená vytvářet zářezy nebo drážky do povrchu materiálu pomocí mechanických nebo elektrických nástrojů.

plést se <do čeho>

Plést se znamená míchat se nebo se mezi něčím zamotat, obvykle do něčeho komplikovaného.

být <vedle čeho>

Být vedle něčeho znamená být blízko toho, být součástí nebo být v něčí přítomnosti.

vyvolávání <čeho>

Vyvolávání je proces, který spouští vyvolávání reakce, při kterém se očekávaný výsledek dosáhne pomocí určitého podnětu.

přestat <co> (dělat)

Ukončit činnost, prestavit (co).

urazit se

Urazit se je vyjádření zraněného sebevědomí člověka, který je zklamán něčím, co bylo řečeno nebo uděláno.

bušit <do čeho>

Bušit je tlouci do něčeho, jako je dveře nebo kladivo do hřebíků.