Souhlasit - synonyma

vychvalovat <koho n. co>

Vychvalovat znamená hodnotit něco nebo někoho pozitivně, oslavovat a chválit.

vynášet

Vynášet znamená požadovat, nebo prosit někoho o něco. Také to může znamenat odsoudit, nebo vyhlásit nějaký verdikt.

velebit

Velebit je nejvyšší pohoří v Chorvatsku. Jeho nejvyšší vrchol je Maglić, který dosahuje výšky 2.169 metrů nad mořem.

oslavovat

Projevovat radost a uznání nad něčím nebo někým tím, že se bavíte, děkujete nebo vyjadřujete úctu.

hanět

Hanět znamená kritizovat, odsoudit nebo opovrhovat někým nebo něčím.

ostouzet

Ostouzet znamená dělat něco, čímž ostatní lidé jsou znechuceni nebo rozčarováni.

uznávat <koho n. co>

Přiznat existenci či vážnost čeho či koho; uznat její hodnotu či důležitost.

oceňovat

Vyjádřit uznání a uznání člověku nebo skupině lidí za jejich činy, práci, výsledky nebo míru úspěchu.

schvalovat

Schvalovat znamená schopnost přijímat nebo potvrzovat něco jako správné nebo relevantní.

spokojit se

Spokojit se znamená být s něčím uspokojený a přestat se usilovně snažit o lepší výsledek.

shodovat se

Shodovat se znamená mít stejný názor nebo stejnou myšlenku; souhlasit, být ve shodě.

odpovídat

Odpovídat znamená dávat odpověď na otázku nebo říct něco, co je požadováno.

korespondovat

Korespondovat znamená odpovídat, odpovídat na dopisy nebo jiné formy komunikace.

vést <koho k čemu>

Vést znamená vést někoho někam, pomoci mu v jeho cestě, být jeho průvodcem.

potupit <koho>

Potupit znamená učinit toho člověka poníženým a podřadným, očerňovat ho a ponižovat.

uhodit <koho>

Uhodit (někoho) znamená fyzicky napadnout a zasáhnout (někoho) rukou nebo jiným předmětem.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzickou či psychickou agresi bez souhlasu oběti.

zprdávat <koho>

Zprdávat = opouštět nebo opustit někoho; opouštět danou situaci; nerespektovat druhé.

vystrčit <na koho> jazyk

Říct/ukázat někomu svůj nesouhlas, vyjádřit svou nespokojenost.

uvést <koho>

Uvést: dát do pohybu nebo přítomnosti, představit, zahrnout do plánu nebo zákona.

svést <koho>

Svést = donutit jeho/ji k něčemu, co nechtěl/a, přesvědčit jeho/ji o něčem, co není pravda.

vytlačit <koho n. co>

Odsunout, vyhnat, vyhnout, vyřadit.

tížit <koho co>

Tížit: působit příkoří, být pro někoho zátěží; činit něčí život obtížným, zatěžovat někoho fyzicky i psychicky.

uznávat

Uznávat znamená respektovat a přijímat něčí pravdu, postoj, názor, autoritu nebo něčí úspěch.

proklínat <koho n. co>

Proklínat znamená mluvit něco zlého o někom nebo něčem, aby se způsobilo neštěstí nebo bolest.

zaujmout <koho čím>

Zaujmout: vzbudit pozornost, získat pozornost, přitáhnout pozornost.

ukrýt <koho n. co>

Ukrýt znamená skrýt, odkrýt nebo zamaskovat, aby se neukázalo, co skrývá.

vyhnat <koho>

Vyhnat: odstranit násilím/silou, vyžadovat odchod, vyvést z nějakého místa.

vycvičit <koho> (přísně)

Vycvičit (přísně) znamená naučit člověka či zvíře vykonávat určité činnosti a chovat se podle předem stanovených pravidel.

nasytit <koho>

Nasytit znamená zaplnit do sytosti, aby byl/a plně uspokojen/a.

uspat <koho>

Uspat znamená uspat osobu, aby byla v bezvědomí, obvykle pomocí léku.

připravit <koho oč>

Připravit oč: předem si naplánovat a zorganizovat činnosti, které jsou nezbytné pro dosáhnutí úspěchu.

vyrazit <koho>

Vyrazit znamená rychle a výrazně odejít nebo odstranit něco nebo někoho.

zdržet <koho n. co>

Zdržet se znamená odložit nebo zabránit něčemu, odmítnout, odložit nebo odříci něco nebo někoho.

poslat <koho ke komu>

Poslat = odeslat, zaslat; ke komu = k cílovému adresátovi.

častovat <koho>

Častovat znamená oslovovat někoho s úctou, často ve formě titulů nebo titulovaných oslovení.

zpucovat <koho>

Zpucovat znamená zneuctívat, pošpinit, znemožnit, znehodnotit, poškodit, zneužít či zdevastovat.

obtěžovat <koho>

Pokoušet se oslovit, obtěžovat nebo rušit bez jeho souhlasu.

trýznit <koho>

Trýznit = fyzicky nebo psychicky týrat, mučit, zneužívat autoritou či mocí.

přemluvit <koho>

Přimět ke změně názoru; přesvědčit o něčem; usilovat o svolání.

honit <koho>

Honit je vyjádření pro pronásledování druhé osoby, aby dosáhla/zabránila něčemu nebo unikla/dostala se do něčeho.

pochvalovat si <koho n. co>

Pochvalovat si něco/někoho: oslavovat sám sebe za úspěch či dobrý výkon.

přinutit <koho k čemu>

Učinit někoho nuceným k nějakému činu či akci; donutit někoho k něčemu.