Soudit - synonyma

rozsuzovat (spor)

Rozsuzovat znamená prohlížet a zvažovat údaje, argumenty a důkazy, aby se dospělo k závěru ve sporu.

odsuzovat (zločince)

Odsoudit, to je soudním procesem udělit trest konkrétnímu člověku za porušení zákonů.

posuzovat

Posuzovat znamená zhodnotit, zvážit, zkoumat, analyzovat a porovnávat informace.

mínit

Mínit znamená naznačovat, myslet si, mít na mysli, zamýšlet, zvažovat nebo navrhovat.

myslit

Myslit - proces uvažování, který vede k pochopení, vytváření pojmů a vyvozování závěrů.

smýšlet

Smýšlení je proces vytváření myšlenek, kombinování informací, racionálního uvažování a uvažování o nás samých a o světě kolem nás.

usuzovat

Usuzovat znamená vyvozovat závěry ze skutečností, důkazů nebo argumentů.

přisuzovat <komu> (osud)

Přisuzovat osud : odpovídat za výsledky činů nebo určitých událostí.

ubližovat <komu>

Ubližovat = Činit fyzické nebo psychické bolesti člověku nebo zvířeti.

zmařit <co komu>

Zmařit znamená neúspěšně dokončit, zrušit nebo znemožnit.

nařizovat <co komu>

Nařizovat je rozkazovat ostatním, aby udělali něco konkrétního.

věnovat se <komu>

Věnovat se znamená poskytnout čas a energii do toho, aby se pomohlo komu, nebo čemu.

dopřávat <komu čeho>

Dopřávat čemukoli znamená poskytnout něco, co je významné pro užitek, potěšení nebo užitek druhým.

rozhodnout (spor)

Rozhodnout znamená vydat definitivní a konečné rozhodnutí o sporu.

složitý (osud)

Náročný, zapeklitý, často zmatený, nevyzpytatelný, obtížně pochopitelný.

dát zprávu <komu>

Předat informaci nebo sdělení někomu.

nadržovat <komu>

Nadržovat znamená příznivě nakloněně jednat vůči někomu, často ve prospěch toho komu nadržujeme.

začít nadávat <komu>

Začít nadávat znamená začít s hrubými slovy obviňovat či urážet danou osobu.

poslat obsílku <komu>

Poslat poštou obálku s obsahem určeným pro určitého adresáta.

ukrást <co komu>

Ukrást znamená bez svolení odcizit někomu jeho vlastnictví.

osud

Osud je nevyhnutelná nebo nepředvídatelná událost, která je předurčena nebo ovládána silou, která je vyšší než člověk.

vyčinit <co komu>

Vyčinit: udělat někomu odplatu, pomstu nebo trest za něčí činy.

namlouvat <co komu>

Vyjednávat; prosazovat názor nebo požadavek, aby na něj druhá strana kývla.

odsuzovat

Odsoudit, kritizovat nebo vyčítat něčí jednání, činy nebo postoje.

panovat <komu>

Panovat znamená vládnout mu, být jim nadřazen a jejich jednání ovládat.

postoupit <co komu>

Postoupit znamená poskytnout něčemu nebo někomu něco, jako například postoupení něčího práva, moci nebo vlastnictví.

dovolit <co komu>

Dovolit je umožnit někomu provést něco nebo něčemu se vyhnout.

dodávat <komu> (sil)

Poskytnout někomu sílu, kterou potřebuje k uskutečnění úkolů nebo cílů.

odpustit <komu> (trest)

Odpustit (trest) znamená zmírnit nebo zrušit trest pro danou osobu.

smát se <komu>

Smát se znamená vyjádřit radost nad něčím, co daná osoba udělala či řekla.

zaručit <co komu>

Zaručit je poskytnout někomu jistotu, že splní své závazky a povinnosti.

dát <komu> (facku)

Udeřit fyzickou silou do obličeje, být agresivní.

překážet <komu>

Překážet: představovat přítěž nebo bránit činu, úkolu nebo cíli.

dodat zbraně <komu>

Předat určitému subjektu zbraně a další vybavení.

připadnout <co komu>

Připadnout znamená přidělit, přisoudit nebo přiřadit něco komu - například práci, úkol nebo odpovědnost.

vděčit <komu za co>

Vděčit je vyjádření poděkování někomu za jeho činy, služby nebo podporu.

závidět <komu>

Závidět znamená projevovat závist a touhu po čemkoliv, co někdo jiný má.

namluvit <co komu>

Namluvit znamená říci to, co má být slyšet.