škrtit - synonyma
Celkem nalezeno 19 synonym ke slovu škrtit.
Význam: Snížit, zredukovat, osekat, odříznout část něčeho.
rdousit (oběť)
Udusit, zastřelit, zabít, zneškodnit.
dávit
Dávit znamená dýchat rychle a hluboce, obvykle kvůli strachu, úzkosti nebo bolesti.
dusit
Dusit je proces vaření pokrmů, kdy se používá malé množství tuku, teplého vzduchu a páry k rychlému změkčení pokrmu.
svírat (límeček)
Svírat znamená stisknout kolem čehosi nebo něčeho sevřít, uchopit pevně a držet.
tísnit
Tísnit znamená stlačovat nebo stísnit za účelem dosáhnout něčeho, obvykle, aby se něco změnilo.
trápit <koho> (strach)
Trápit (strachem): vyvolat strach, obavy, úzkost u druhé osoby.
trýznit
Trýznit znamená působit tělesnou či psychickou bolest, často za účelem zastrašování nebo ovládání.
potlačovat <co>
Potlačovat: tlumit nebo omezovat něčí jednání nebo vyjadřování.
rušit
Rušit znamená způsobovat rušení, rušit signál, zákony, zvyky nebo dokonce narušovat klid nebo pořádek.
skrblit
Skrblit je slovní spojení, které znamená příliš zabývat se něčím, starat se o maličkosti nebo kritizovat.
škudlit
Činit opatrné kroky, aby se zabránilo něčemu nežádoucímu nebo příliš velkému riziku.
lakotit
Lakotit znamená projevovat nedostatek přístupu k něčemu nebo někomu; být neochotný sdílet nebo dávat.
omezovat (rozpočet)
Omezovat znamená stanovit hranice nebo limity; obvykle se to týká finančních prostředků (rozpočetu).
tížit
Tížit znamená zatěžovat, způsobovat únavu, být přítěží, vyvíjet tlak.
skličovat
Skličovat znamená přimět k činnosti, donutit, vybízet k činům, nutit.
trápit
Trápit znamená způsobovat bolest, starosti nebo trápení někomu nebo něčemu.
soužit
Soužití je společný život dvou nebo více lidí, kteří si vzájemně poskytují podporu a pomoc.
tlačit (boty)
Tlačit boty znamená utáhnout šněrování boty, aby vyhovovala a pasovala konkrétnímu nošení.
svírat
Svírat znamená uchopit a pevně stisknout, obvykle kolem něčeho, aby se udrželo pohromadě.
Podobná synonyma
zneužít <koho> (pohlavně)
Zneužít koho pohlavně znamená vykonávat pohlavní styk bez jeho souhlasu či násilím.
oblbovat <koho>
Oblbovat
instalovat <koho> (do funkce)
Instalovat - dosadit někoho do funkce; ustanovit někoho do určité funkce.
bít <koho>
Bít
hněvat se <na koho>
Hněvat se: projevovat silnou nelibost, rozčilovat se, vyjadřovat zlost
představovat <koho>
Představovat
zdravit <koho>
Zdravit
zvolit si <koho n. co>
Vybrat si, označit nebo určit někoho nebo něco, co je vhodné pro danou situaci.
svést <koho>
Svést
preferovat <koho>
Preferovat znamená upřednostnit něčí názor nebo konkrétní něčí postoj před jinými.
rozpočet
Rozpočet je finanční plán pro určité období, který stanoví, jak má být hospodařeno s finančními prostředky.
polidštit <koho n. co>
Polidštit znamená usměrňovat někoho nebo něco a dávat jim/tomu lepší vzhled.
odstěhovat <koho kam>
Přestěhovat se z jednoho místa na jiné.
obelstít <koho>
Obelstít znamená vymanit se nebo dostat se přes něčí blokádu nebo překážku.
přimět <koho k čemu>
Přimět znamená donutit někoho k určitému činu nebo jednání.
vyrušovat <koho>
Vyrušovat
nevražit <na koho n. co>
Nevražit - nesouhlasit a nevykazovat sympatie k něčímu, čemu nebo komu.
uvěznit <koho>
Uvěznit
zmocnit se <koho>
Zmocnit se: získat/osvojit si moc nad něčím/někým.
napodobovat <koho>
Imitovat; dělat to samé jako někdo jiný, pozorovat a kopírovat jeho postupy.
obveselovat <koho>
Udělat někomu radost, potěšit ho; způsobit mu příjemný pocit.
usměrňovat <koho>
Usměrňovat znamená vychovávat někoho tak, aby se správně choval a dodržoval pravidla.
mít <koho za co>
Mít za co znamená vyjádřit podporu nebo souhlas s něčím nebo někým.
rýpat <do koho>
Rýpat (do někoho) znamená kritizovat či soudit někoho nebo něco.
podávat žalobu <na koho>
Podávat žalobu znamená podat stížnost nebo návrh v soudním řízení proti komukoli.
rozchodit (boty)
Rozchodit boty znamená zahřát je, aby se lépe přizpůsobily noze a zlepšily pohodlí.
zničit <koho>
Zničit
živit <koho>
Živit: zajišťovat pravidelnou potřebnou péči a podporu, aby bylo zachováno zdraví a životní úroveň.
ovládnout <koho n. co>
Ovládnout znamená získat nad něčím moc nebo kontrolu.
vylučovat <koho n. co>
Vylučovat znamená odstranit, vyloučit či vyřadit někoho nebo něco.