Rozseknout - synonyma

rozsoudit (spor)

Rozsoudit znamená odstranit, vyřešit nebo rozhodnout spor.

určit (osud)

Urcení osudu je myšlenka, že lidé nemají volnou vůli, ale jsou ovládáni některými věcmi, které jsou již dány.

rozřešit

Vyřešit, vyřídit, prokázat, dokázat, vyřídit, prokázat, vyřešit.

rozštípnout (poleno)

Rozštípnout znamená rozdělit, rozpůlit nebo rozříznout například poleno.

roztít

Roztít je proces, který se používá k oddělení pevných částic z kapalného roztoku.

rozpoltit

Rozpoltit znamená rozdělit na menší části nebo rozdíly.

rozřešit (problém)

Rozřešit: vyřešit, udělat řešení, nalézt správnou cestu.

určit

Určit: stanovit správnou identitu nebo charakter čeho nebo koho.

rozsoudit

Rozsoudit: učinit konečné rozhodnutí o sporné věci; uznat něčí právo; dojít k soudnímu rozhodnutí.

spor

Spor je diskuse mezi dvěma nebo více stranami o nesouhlasu nebo nesprávné interpretaci.

problém

Problém je situace, kdy je potřeba nalézt řešení nebo vyřešit konflikt.

rozhodovat (spor)

Rozhodovat znamená vyřešit spor pomocí učinění rozhodnutí.

rozsuzovat (spor)

Rozsuzovat znamená prohlížet a zvažovat údaje, argumenty a důkazy, aby se dospělo k závěru ve sporu.

urovnat (spor)

Urovnat spor znamená najít vhodné řešení, které uspokojí obě strany.

určit (světové strany)

Určit znamená přesně stanovit, identifikovat nebo vymezit hranice nebo charakteristiky.

rozhodnout (spor)

Rozhodnout znamená vydat definitivní a konečné rozhodnutí o sporu.

určit (viníka)

Ustanovit viníka, zjistit, kdo je odpovědný za něco špatného nebo nezákonného.

analyzovat (problém)

Analyzovat znamená podrobně studovat a zkoumat problém, aby byl správně pochopen a byla nalezena vhodná řešení.

rozštípnout

Rozštípnout: Rozdělit na menší části; rozdělit na dvě nebo více částí.

osud

Osud znamená to, co je předurčeno pro nás nebo pro naši budoucnost, a může to být dobré nebo špatné.

rozřešit (záhadu)

Rozřešit znamená najít řešení, nalézt odpověď, vyřešit záhadu.

osud (předurčený)

Osud je předurčená cesta, kterou člověk musí následovat - nezávisle na své vlastní volbě.

určovat (osud)

Určovat osud znamená rozhodovat o budoucnosti, řídit, měnit a zkoumat, co bude následovat.

naléhavý (problém)

Naléhavý problém je situace, která vyžaduje okamžité řešení.

určit <koho>

Určit: rozhodnout, vybrat; odlišit od ostatních nebo stanovit meze.