Rozseknout - synonyma

rozsoudit (spor)

Rozsoudit znamená odstranit, vyřešit nebo rozhodnout spor.

určit (osud)

Urcení osudu je myšlenka, že lidé nemají volnou vůli, ale jsou ovládáni některými věcmi, které jsou již dány.

rozřešit

Vyřešit, vyřídit, prokázat, dokázat, vyřídit, prokázat, vyřešit.

rozštípnout (poleno)

Rozštípnout znamená rozdělit, rozpůlit nebo rozříznout například poleno.

roztít

Roztít je proces, který se používá k oddělení pevných částic z kapalného roztoku.

rozpoltit

Rozpoltit znamená rozdělit na menší části nebo rozdíly.

rozřešit (problém)

Rozřešit: vyřešit, udělat řešení, nalézt správnou cestu.

určit

Určit znamená stanovit, zjistit nebo vybrat definitivní možnost.

spor

Spor je diskuse nebo konfliktní jednání mezi dvěma nebo více stranami, které se snaží dosáhnout vlastního vítězství.

složitý (osud)

Náročný, zapeklitý, často zmatený, nevyzpytatelný, obtížně pochopitelný.

rozštípnout

Rozštípnout: Rozdělit na menší části; rozdělit na dvě nebo více částí.

určit si

Určit si znamená vybrat si, stanovit si nebo zvolit si něco jako cíl nebo řešení.

rozřešit (příklad)

Vyřešit, dokončit, vyřídit, zvládnout.

neřešitelný (problém)

Problém, který nelze vyřešit; jehořešení představuje nadlidský úkol.

mírnit (spor)

Mírnit znamená přirozeně a diplomaticky snižovat intenzitu napětí nebo případného sporu.

určit <co komu>

Určit : určit, co komu patří nebo co konkrétní osobě vyplývá z dané situace či okolností.

rozřešit <co>

Vyřešit, uskutečnit, projednat, analyzovat.

rozhodnout (spor)

Rozhodnout znamená vydat definitivní a konečné rozhodnutí o sporu.

mít spor <s kým>

Mít spor je hádka nebo konflikt mezi dvěma lidmi nebo skupinami.

rozřešit (spor)

Rozřešit: najít řešení, vyřešit spor, usmířit strany.

osud

Osud je nevyhnutelná nebo nepředvídatelná událost, která je předurčena nebo ovládána silou, která je vyšší než člověk.

problém

Problém je obtížný problém nebo situace, kterou je třeba vyřešit.

určit (viníka)

Ustanovit viníka, zjistit, kdo je odpovědný za něco špatného nebo nezákonného.

osud (předurčený)

Osud je předurčená cesta, kterou člověk musí následovat - nezávisle na své vlastní volbě.