Rozseknout - synonyma

rozsoudit (spor)

Rozsoudit znamená odstranit, vyřešit nebo rozhodnout spor.

určit (osud)

Urcení osudu je myšlenka, že lidé nemají volnou vůli, ale jsou ovládáni některými věcmi, které jsou již dány.

rozřešit

Vyřešit, vyřídit, prokázat, dokázat, vyřídit, prokázat, vyřešit.

rozštípnout (poleno)

Rozštípnout znamená rozdělit, rozpůlit nebo rozříznout například poleno.

roztít

Roztít je proces, který se používá k oddělení pevných částic z kapalného roztoku.

rozpoltit

Rozpoltit znamená rozdělit na menší části nebo rozdíly.

rozřešit (problém)

Rozřešit: vyřešit, udělat řešení, nalézt správnou cestu.

problém

Problém je situace, která vyžaduje řešení nebo vyřešení.

spor

Spor: konfliktní vztah, ve kterém se účastníci snaží dosáhnout nějakého výsledku pomocí slovních nebo fyzických argumentů.

spoléhat se (na osud)

určit

Určit znamená stanovit, definovat nebo identifikovat rozsah, hranice nebo parametry něčeho.

vést spor <s kým>

Vést spor je proces hádání se, diskutování a obhajování něčeho, co oba zúčastněné strany považují za správné.

rozsuzovat (spor)

Rozsuzovat znamená prohlížet a zvažovat údaje, argumenty a důkazy, aby se dospělo k závěru ve sporu.

určit <co komu>

Určit : určit, co komu patří nebo co konkrétní osobě vyplývá z dané situace či okolností.

vleklý spor

Dlouhotrvající spory nebo nesouhlas, který se protáhne na dlouhou dobu.

přisuzovat <komu> (osud)

Přisuzovat osud : odpovídat za výsledky činů nebo určitých událostí.

přesně určit

Přesně určit: uvést něco s jistotou, odpovídající skutečnosti; provést přesnou identifikaci.

rozřešit <co>

Vyřešit, uskutečnit, projednat, analyzovat.

přemáhat (osud)

Bořit překážky a přemáhat osud; bojovat, abych dosáhl lepšího osudu.

určit (předem) <co>

Určit: Určit znamená stanovit nebo vymezit přesnou hodnotu, pořadí nebo rozsah.

rozseknout (poleno)

Rozseknout poleno znamená rozříznout jej na menší kousky pomocí sekery nebo jiného nástroje.

rozštípnout

Rozštípnout: Rozdělit na menší části; rozdělit na dvě nebo více částí.

osud (předurčený)

Osud je předurčená cesta, kterou člověk musí následovat - nezávisle na své vlastní volbě.

rozřešit (spor)

Rozřešit: najít řešení, vyřešit spor, usmířit strany.

osud

Osud je všeobecně přijímaný pojem pro nevyhnutelný výsledek, který nelze změnit. Je to nezměnitelná skutečnost, která člověka omezuje.