Rozseknout - synonyma

rozsoudit (spor)

Rozsoudit znamená odstranit, vyřešit nebo rozhodnout spor.

určit (osud)

Urcení osudu je myšlenka, že lidé nemají volnou vůli, ale jsou ovládáni některými věcmi, které jsou již dány.

rozřešit

Vyřešit, vyřídit, prokázat, dokázat, vyřídit, prokázat, vyřešit.

rozštípnout (poleno)

Rozštípnout znamená rozdělit, rozpůlit nebo rozříznout například poleno.

roztít

Roztít je proces, který se používá k oddělení pevných částic z kapalného roztoku.

rozpoltit

Rozpoltit znamená rozdělit na menší části nebo rozdíly.

rozřešit (problém)

Rozřešit: vyřešit, udělat řešení, nalézt správnou cestu.

určit (cenu)

Stanovení ceny, která je vhodná pro obě strany v obchodu.

neřešitelný (problém)

Problém, který nelze vyřešit; jehořešení představuje nadlidský úkol.

rozštípnout

Rozštípnout znamená rozdělit něco na dvě nebo více částí.

spor

Boj, bitva nebo soutěž o něčem; jedna strana se snaží porazit druhou, aby dosáhla svého cíle.

určit

Určit znamená stanovit, definovat nebo identifikovat rozsah, hranice nebo parametry něčeho.

nerozřešený (problém)

Neřešený problém nebo otázka, která zůstává nezodpovězená nebo nevyřešená.

problém

Problém je situace nebo úkol, který je složitý a vyžaduje řešení.

určit <co>

Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.

určit <co komu>

Určit : určit, co komu patří nebo co konkrétní osobě vyplývá z dané situace či okolností.

vleklý spor

Dlouhotrvající spory nebo nesouhlas, který se protáhne na dlouhou dobu.

řešit (spor)

Řešit: vyřešit, najít řešení, smířit se, urovnat spor.

neodvratný (osud)

Neodvratný osud je situace, kterou nelze zvrátit nebo změnit. Je to nevyhnutelný konec.

osud

Osud je souhrn okolností, které určují budoucnost. Jde o shodu dějů, které mohou být naším rozhodnutím ovlivňovány, ale které nakonec nemůžeme kontrolovat.

osud (předurčený)

Osud je předurčená cesta, kterou člověk musí následovat - nezávisle na své vlastní volbě.

vyřešit (problém)

Vyřešit znamená najít řešení pro daný problém, poskytnout hořejší stav než původní.

určit <koho>

Určit: rozhodnout, vybrat; odlišit od ostatních nebo stanovit meze.