Rozpálit - synonyma
Celkem nalezeno 22 synonym ke slovu rozpálit.
Význam: Rozpálit znamená zapálit oheň nebo zvýšit teplotu až na přiměřenou hranici.
rozehřát (kamna)
Rozehřát kamna znamená zvýšit teplotu v kamnech na požadovanou úroveň.
roztopit
Roztopit znamená změnit pevnou látku na tekutou (např. led na vodu).
rozžhavit
Zahřát něco natolik, aby dosáhlo určité teploty.
nažhavit
Nažhavit znamená zahřát na požadovanou teplotu, připravit, motivovat nebo vyburcovat.
ochladit
Snížit teplotu nebo intenzitu čeho.
pobouřit <koho>
Pobouřit
rozčilit
Rozčilit znamená vyvolat vztek nebo rozhořčení, způsobit, že se někdo naštve.
rozohnit
Rozohnit znamená vyvolat vztek nebo náhlou zlost.
rozvášnit
Rozvášnit znamená rozrušit, zvednout náladu, přivést do vzrušeného stavu.
spálit (vesnici)
Vyhladit vesnici ohněm a ničit ji.
zpustošit
Zpustošit znamená zničit, poškodit, zdevastovat, zničit nebo zničit.
spálit (uhlí)
Spálit uhlí znamená přeměnit ho na energii, kouř a odpadní produkty.
spotřebovat (pálením)
Vyčerpat fyzickou energii, hmotné zdroje nebo materiály prostřednictvím použití.
vpálit (znamení)
Vpálit znamení znamená zanechat trvalou nebo dočasnou stopu, např. vytvořit vyrytím nebo použít tavnou pistoli.
vtisknout (žárem)
Vtisknout žárem znamená ohřát kov tak, aby do něj bylo možné vtisknout nějaký obrazec nebo logo.
vydestilovat
Vydestilovat znamená odfiltrovat nežádoucí složky a získat čistý, koncentrovaný produkt.
vystřelit (z pistole)
Vystřelit znamená vypustit z pistole střelu.
dát ránu
Udeřit druhého fyzicky, aby obdržel bolest nebo zranění.
vyběhnout
Vyběhnout znamená rychle se pohybovat z jednoho místa do druhého nebo vystartovat s rychlým pohybem.
utéci
Utéci znamená rychle se pohybovat z místa, abyste unikli nebezpečí.
odcizit
Odcizit znamená ukrást, neoprávněně zmocnit se majetku druhého či odcizit/oddělit druhého od jeho majetku.
ukrást
Ukrást je nezákonně odebrat cizí věc.
Podobná synonyma
zastoupit <koho>
Zastoupit
odepsat <koho n. co>
Odepsat znamená oficiálně ukončit nebo převést nějakou smluvní nebo finanční závazek.
otravovat <koho>
Pokoušet se zasáhnout někoho, aby se cítili špatně nebo byli obtěžováni nebo poškozováni.
vyloučit <koho> (z evidence)
Vyloučit
nutit <koho> (do práce)
Nutit
vyhubovat <koho>
Vyhubovat znamená formálně a bez náhrady propustit z místa zaměstnání, často v důsledku porušení pracovních povinností.
oslavovat <koho n. co>
Slavit a vyjadřovat radost nad úspěchem, výročím nebo událostí, které je třeba ocenit.
narazit <na koho>
Narazit na někoho znamená setkat se s ním nečekaně, být si blízko.
hledat <koho n. co>
Hledat: vyhledávat, shánět informace nebo věci, aby byly nalezeny.
zpozorovat <koho n. co>
Pozorovat: vyhledávat, zaznamenávat a analyzovat pozorovatelné jevy.
spotřebovat <co>
Spotřebovat: použít něco úplně bez využití, obvykle v rekreačním či domácím účelu.
snést <co od koho>
Snést: přijmout, trpět či unést břemeno, úkol nebo následky činu od někoho.
rozohnit se
Rozohnit se znamená: být rozhořčený, naštvaný, vyjádřit nespokojenost a odpor.
prověřit <koho n. co>
Prověřit znamená zjistit si důvěryhodnost nebo pravdivost koho nebo čeho.
tísnit <koho>
Tísnit = nutit někoho do stísněných podmínek; omezovat ho v jeho svobodě a příležitostech.
rozdírat (ránu)
Rozdírat znamená způsobit, že se rána zvětší, zhorší, rozšíří nebo prohloubí.
obírat <koho>
Obírat znamená okrádat nebo oklamat kohokoliv o to, co mu právem náleží.
přimět <koho k čemu>
Přimět znamená donutit někoho k určitému činu nebo jednání.
zřídit <koho> (nemoc)
Zřídit koho: přiřadit diagnózu a přijmout opatření k léčbě nemoci.
přinutit mlčet <koho>
Umlčet někoho, donutit ho mlčet.
ošetřit <koho>
Ošetřením se rozumí poskytnutí lékařské, léčebné nebo rehabilitace péče o člověka, zvíře nebo věc.
dolehnout <co na koho>
Dolehnout je přenášené významem dopadu, vlivu, tlaku či nátlaku na někoho.
oblíbit si <koho>
Udělat si k někomu příjemné pocity, mít ho rád nebo ho obdivovat.
doběhnout <koho>
Doběhnout
uznávat <koho n. co>
Přiznat existenci či vážnost čeho či koho; uznat její hodnotu či důležitost.
odprásknout <koho>
Odprásknout: přísně a energicky odehnat, vyhodit.
odrazovat <koho od čeho>
Odrazovat znamená působit proti něčímu cíli či snaze, bránit jeho dosahování.
vyrušovat <koho>
Vyrušovat
oslnit <koho>
Oslnit
zmučit <koho>
Zmučit