Prokázat - synonyma

zdůvodnit

Zdůvodnit - obhájit, vysvětlit proč je něco tak jak je.

opodstatnit

Doložit fakty nebo důvody, které podporují názor či stanovisko.

ospravedlnit

Ospravedlnit znamená formálně se omluvit a/nebo vysvětlit důvod nesplnění nějaké povinnosti či neschopnosti k něčemu se zavázat.

doložit

Doložit znamená podat důkaz nebo důkazy, které podporují skutečnost nebo tvrzení.

dosvědčit

Potvrdit pravdivost něčeho, udělit důkaz nebo svědectví o něčem.

dovodit

Dovodit znamená odvodit logické závěry z již známých informací.

projevit (odvahu)

Odvážit se jednat nebo mluvit, i když je to obtížné nebo nebezpečné.

osvědčit

Potvrdit pravdivost, správnost nebo pravost něčeho.

ukázat

Ukázat: předvést, zobrazit, ukázat někomu cestu, vysvětlit.

dokázat (vinu)

Prokázat, že se někdo dopustil určitého činu, a potvrdit tak jeho vinu.

odvodit

Odvodit znamená vyvodit, vyčíst a extrahovat něco ze zdroje, jako například závěry nebo conclusion z logického příkladu.

podat důkaz

Předložit důkaz na potvrzení něčeho; doložit fakta, aby bylo zjištěno, zda je něco pravdivé.

udělat (službu)

Udělat službu: provést něco pro ostatní, obětovat čas nebo úsilí, aby jim bylo užitečné.

učinit <co pro koho>

Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.

podpořit <koho>

Podpořit znamená pomoci mu, aby dosáhl jeho cílů a úspěchu.

udělat úpadek

Rapidní pokles, snížení nebo pád hodnoty, zisku nebo úspěchu.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky útočit, například kopnutím, udeřením nebo pěstmi.

umučit <koho>

Umučit znamená přísně trestat nebo trýznit fyzickým nebo psychickým způsobem, až do smrti.

dotírat <na koho>

Dotírat je trvalé a obtěžující připomínání, přesvědčování nebo vyžadování něčeho od někoho.

známkovat <koho>

Dávat známky, hodnotit úroveň výkonu, známkovat výkon konkrétní osoby.

vyrozumět <koho>

Pochopit, porozumět, uvědomit si, co dotyčná osoba říká nebo myslí.

přidržet se <koho n. čeho>

Držet se čeho/koho: zůstat věrný názoru/činu/osobě, nezměnit jej/ho, dodržet jej/ho.

deportovat <koho kam>

Deportovat je zákonný proces, který se vztahuje na vyhoštění někoho z jednoho státu do jiného.

pobízet <koho k čemu>

Pobízet znamená vyzývat k činu, aby se někdo snažil k dosažení určitého cíle.

usměrňovat <koho>

Usměrňovat znamená vychovávat někoho tak, aby se správně choval a dodržoval pravidla.

disgustovat <koho>

Vyvolávat odpor, vzbuzovat rozčarování, náladu ošklivosti nebo znechucení u někoho.

podarovat <koho čím>

Podarovat znamená darovat někomu něco, být užitečným a ukázat lásku.

přistihnout <koho>

Uvidět někoho při něčem nepovoleném nebo protizákonném a mít toto pozorování potvrzené.

vrtat <do koho>

Vrtat (do koho/čeho) znamená buďto fyzicky vrtat do materiálu, nebo figurativně dotazovat se, dotazovat se někoho na něco.

učinit tučným

Učinit tučným znamená zvýraznit slova nebo části textu silnějším řezem a tmavší barvou.

polít <koho n. co>

Polít znamená provádět dlouhodobou a systematickou politickou činnost, uplatňovat politické postupy, akty a opatření.

nevážit si <koho>

Nevážit si někoho znamená považovat ho za méněcenného, nevážit si jeho názoru, přínosu nebo zásluh.

spasit <koho>

Zachránit člověka nebo situaci z nebezpečí nebo nežádoucího stavu.

opojit <koho>

Opojit znamená učinit někoho tak opilým, že jeho smysly jsou ochromeny.

předstihnout <koho>

Předstihnout znamená udělat něco dříve než oni a být tak o krok napřed.

stísnit <koho>

Stísnit znamená omezit pohyb, jednání či svobodu člověka.

přesvědčovat <koho o čem>

Přesvědčovat: přinutit někoho, aby uvěřil nebo udělal něco skrze argumenty a vysvětlení.

intervenovat <za koho>

Intervenovat znamená zasáhnout do něčí situace nebo záležitosti, aby se změnila nebo zlepšila.

vytrénovat <koho>

Vytrénovat: získat, rozvíjet a zdokonalovat určité dovednosti, schopnosti nebo znalosti cvičením a tréninkem.

oslavovat <koho>

Projevovat úctu k někomu, veřejně ho chválit a oslavovat.

vyplašit <koho n. co>

ukázat se <co>

Ukázat se jako něco, stát se veřejně viditelným, přijít na veřejnost.

nevyhovující (důkaz)

Nevyhovující důkaz je důkaz, který není dostatečný pro jakýkoliv účel, např. pro doložení tvrzení nebo prokázání skutečnosti.