Prokázat - synonyma

zdůvodnit

Zdůvodnit - obhájit, vysvětlit proč je něco tak jak je.

opodstatnit

Doložit fakty nebo důvody, které podporují názor či stanovisko.

ospravedlnit

Ospravedlnit znamená formálně se omluvit a/nebo vysvětlit důvod nesplnění nějaké povinnosti či neschopnosti k něčemu se zavázat.

doložit

Doložit znamená podat důkaz nebo důkazy, které podporují skutečnost nebo tvrzení.

dosvědčit

Potvrdit pravdivost něčeho, udělit důkaz nebo svědectví o něčem.

dovodit

Dovodit znamená odvodit logické závěry z již známých informací.

projevit (odvahu)

Odvážit se jednat nebo mluvit, i když je to obtížné nebo nebezpečné.

osvědčit

Potvrdit pravdivost, správnost nebo pravost něčeho.

ukázat

Ukázat: předvést, zobrazit, ukázat někomu cestu, vysvětlit.

dokázat (vinu)

Prokázat, že se někdo dopustil určitého činu, a potvrdit tak jeho vinu.

odvodit

Odvodit znamená vyvodit, vyčíst a extrahovat něco ze zdroje, jako například závěry nebo conclusion z logického příkladu.

podat důkaz

Předložit důkaz na potvrzení něčeho; doložit fakta, aby bylo zjištěno, zda je něco pravdivé.

udělat (službu)

Udělat službu: provést něco pro ostatní, obětovat čas nebo úsilí, aby jim bylo užitečné.

učinit <co pro koho>

Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.

hostit <koho>

Hostit znamená poskytovat pohostinství, přijímat a ubytovávat návštěvníky.

ukázat se <co>

Ukázat se jako něco, stát se veřejně viditelným, přijít na veřejnost.

upíjet <koho>

Upíjet znamená konzumovat nějakou tekutinu (např. alkohol) nezdravě často a ve velkých množstvích.

vážit si <koho n. čeho>

Uctívat někoho či něco; vyjádřit úctu a ocenění.

unavit <koho>

Unavit znamená vyvést někoho z sil, zbavit energie.

dokázat <co>

Dokázat = prokázat, že je něco skutečné nebo správné; potvrdit nebo udělat něco schopně.

urazit <koho>

Urazit znamená dát najevo nelibost, naštvání, neúctu vůči někomu verbálně nebo fyzicky.

potrestat <koho>

Potrestat znamená udělit někomu trest nebo trestní postih za provinění.

pomlouvat <koho>

Pomlouvat: šířit nepravdivé informace o někom s úmyslem ublížit.

vystěhovat <koho>

Vystěhovat znamená přestěhovat se s osobou či skupinou lidí z jednoho místa do jiného.

nastěhovat <koho kam>

Přestěhovat se do jiného místa a trvale se usadit tam.

zastoupit <koho>

Zastoupit znamená nahradit jej jinou osobou, např. nahradit někoho v práci nebo na nějakou dobu převzít jeho roli.

zradit <koho od čeho>

Zradit znamená udělat něco, co je v rozporu s příslibem, který je daný osobě či skupině, a poškodit je tím.

poškodit <koho> (neprávem)

Ublížit někomu fyzicky nebo psychicky, narušit jeho práva, majetek nebo cti.

ukázat (rohy)

Ukázat rohy = vyvinout rohy, případně je zobrazit, aby bylo vidět, že jsou přítomny.

usměrňovat <koho>

Usměrňovat znamená vytvářet a udržovat řád a disciplínu, aby se zabránilo chaosu nebo porušování pravidel.

vyčerpávat <koho>

Vyčerpávat znamená vyčerpat fyzickou, psychickou nebo materiální energii někoho.

napadat <koho>

Napadat znamená útočit či fyzicky napadat někoho nebo cokoli jiného úmyslně.

polekat <koho>

Polekat znamená někoho vtipně a nevinně vystrašit.

bít <koho>

Bít znamená fyzicky napadat nebo tlouci člověka nebo zvíře.

uhájit <koho n. co>

Uhájit: bránit, obhájit, ochránit, zachovat.

odepsat <koho n. co>

Odepsat znamená oficiálně ukončit nebo převést nějakou smluvní nebo finanční závazek.

požehnávat <koho>

Požehnávat znamená dávat někomu naději, milost či štěstí; vyjadřuje se to modlitbou, požehnáním nebo dobrou přání.

navádět <koho k čemu>

Navádět znamená pomáhat někomu s orientací při činnosti nebo postupu, aby dosáhl požadovaného cíle.

oklamat <koho>

Oklamat znamená uvést ho v omyl, zmást ho lží nebo podvodem.

zaměstnat <koho>

Zaměstnat znamená přijmout někoho do pracovního poměru s finanční odměnou za práci.

zmocnit se <koho>

Zmocnit se: získat/osvojit si moc nad něčím/někým.

parodovat <koho n. co>

Parodovat znamená vytvářet humornou imitaci něčeho či někoho.

pomlátit <koho>

Pomlátit znamená fyzicky napadnout a násilně zbít jeho.

přesvědčivý (důkaz)

Přesvědčivý: schopnost udělat něco tak, aby to bylo věřitelné a přesvědčivé.