Prokázat - synonyma
Celkem nalezeno 14 synonym ke slovu prokázat.
Význam: Prokázat znamená doložit skutečnost, že něco je pravdivé či správné.
zdůvodnit
Zdůvodnit - obhájit, vysvětlit proč je něco tak jak je.
opodstatnit
Doložit fakty nebo důvody, které podporují názor či stanovisko.
ospravedlnit
Ospravedlnit znamená formálně se omluvit a/nebo vysvětlit důvod nesplnění nějaké povinnosti či neschopnosti k něčemu se zavázat.
doložit
Doložit znamená podat důkaz nebo důkazy, které podporují skutečnost nebo tvrzení.
dosvědčit
Potvrdit pravdivost něčeho, udělit důkaz nebo svědectví o něčem.
dovodit
Dovodit znamená odvodit logické závěry z již známých informací.
projevit (odvahu)
Odvážit se jednat nebo mluvit, i když je to obtížné nebo nebezpečné.
osvědčit
Potvrdit pravdivost, správnost nebo pravost něčeho.
ukázat
Ukázat: předvést, zobrazit, ukázat někomu cestu, vysvětlit.
dokázat (vinu)
Prokázat, že se někdo dopustil určitého činu, a potvrdit tak jeho vinu.
odvodit
Odvodit znamená vyvodit, vyčíst a extrahovat něco ze zdroje, jako například závěry nebo conclusion z logického příkladu.
podat důkaz
Předložit důkaz na potvrzení něčeho; doložit fakta, aby bylo zjištěno, zda je něco pravdivé.
udělat (službu)
Udělat službu: provést něco pro ostatní, obětovat čas nebo úsilí, aby jim bylo užitečné.
učinit <co pro koho>
Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.
Podobná synonyma
propouštět <koho>
Propouštět znamená ukončit pracovní poměr a odvolat někoho z práce.
zaútočit <na koho>
Zaútočit
dotknout se <koho>
Dotknout se
uplatit <koho>
Uplatnit znamená prosadit něčí názor, potřebu nebo právo.
zdržet <koho n. co>
Zdržet se znamená odložit nebo zabránit něčemu, odmítnout, odložit nebo odříci něco nebo někoho.
zpucovat <koho>
Zpucovat znamená zneuctívat, pošpinit, znemožnit, znehodnotit, poškodit, zneužít či zdevastovat.
poslat <koho ke komu>
Poslat = odeslat, zaslat; ke komu = k cílovému adresátovi.
instalovat <koho> (do funkce)
Instalovat - dosadit někoho do funkce; ustanovit někoho do určité funkce.
intervenovat <za koho>
Intervenovat znamená zasáhnout do něčí situace nebo záležitosti, aby se změnila nebo zlepšila.
hanět <koho>
Hanět znamená kritizovat a odsoudit něčí chování, jednání nebo činy.
oslavit <koho>
Oslavit: projevit někomu uznání a pozornost; vyjádřit radost a úctu.
vystrašit <koho>
Vystrašit znamená vyvolat u někoho strach a úzkost.
oprostit <koho od čeho>
Oprostit znamená odstranit něčí vinu nebo odpovědnost, například omlouvou či odpouštěním.
tupit <koho n. co>
Tupit = otupovat, omezovat, snižovat citlivost.
ošetřovat <koho>
Ošetřovat znamená poskytovat péči, léčit a starat se o někoho, aby dosáhl nebo udržel dobrou fyzickou, duševní a emocionální pohodu.
vmísit se <mezi koho>
Vmísit se mezi koho znamená připojit se k někomu nebo k něčemu, být součástí či začlenit se do skupiny.
odpudit <koho>
Odpudit
udávat <koho>
Udávat znamená informovat autority o činnosti nebo konání dotyčné osoby.
uchvátit <koho čím>
Uchvátit: uspokojit silnou touhou, ovládnout, získat nad něčím kontrolu.
řadit <koho k čemu>
Řadit znamená uspořádat něco do určitého pořádku nebo podle určitého klíče.
trestat <koho>
Trestat je postihovat osobu za provedení určitého zločinu, obecně za porušení zákona.
postihnout <koho> (zákon)
Postihnout
bít <koho>
Bít
zbít <koho>
Zbít znamená fyzicky napadnout člověka, který je úmyslně a silou zraněn.
ospravedlnit <koho>
Ospravedlnit
působit <na koho>
Působit
ztotožňovat <koho s kým>
Ztotožňovat znamená spojovat nebo srovnávat dvě věci, aby vyjadřovaly stejnou myšlenku nebo měly stejný účel.
vymámit <co z koho>
Vymámit: donutit někoho, aby se vzdal něčeho.
zaškrtit <koho>
Zaškrtit
uznávat <koho n. co>
Přiznat existenci či vážnost čeho či koho; uznat její hodnotu či důležitost.