Prokázat - synonyma

zdůvodnit

Zdůvodnit - obhájit, vysvětlit proč je něco tak jak je.

opodstatnit

Doložit fakty nebo důvody, které podporují názor či stanovisko.

ospravedlnit

Ospravedlnit znamená formálně se omluvit a/nebo vysvětlit důvod nesplnění nějaké povinnosti či neschopnosti k něčemu se zavázat.

doložit

Doložit znamená podat důkaz nebo důkazy, které podporují skutečnost nebo tvrzení.

dosvědčit

Potvrdit pravdivost něčeho, udělit důkaz nebo svědectví o něčem.

dovodit

Dovodit znamená odvodit logické závěry z již známých informací.

projevit (odvahu)

Odvážit se jednat nebo mluvit, i když je to obtížné nebo nebezpečné.

osvědčit

Potvrdit pravdivost, správnost nebo pravost něčeho.

ukázat

Ukázat: předvést, zobrazit, ukázat někomu cestu, vysvětlit.

dokázat (vinu)

Prokázat, že se někdo dopustil určitého činu, a potvrdit tak jeho vinu.

odvodit

Odvodit znamená vyvodit, vyčíst a extrahovat něco ze zdroje, jako například závěry nebo conclusion z logického příkladu.

podat důkaz

Předložit důkaz na potvrzení něčeho; doložit fakta, aby bylo zjištěno, zda je něco pravdivé.

udělat (službu)

Udělat službu: provést něco pro ostatní, obětovat čas nebo úsilí, aby jim bylo užitečné.

učinit <co pro koho>

Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.

dokázat <co>

Dokázat = prokázat, že je něco skutečné nebo správné; potvrdit nebo udělat něco schopně.

vystěhovat <koho>

Vystěhovat znamená přestěhovat se s osobou či skupinou lidí z jednoho místa do jiného.

dráždit <koho>

Dráždit znamená provokovat nebo stupňovat jeho emoce nebo podrážděnost.

chytit <koho n. co>

Získat nebo uchopit, často fyzicky, někoho nebo něco.

odsoudit <koho>

Odsoudit znamená udělit jim trest nebo potrestat za jejich činy nebo chování.

přemluvit <koho>

Přimět ke změně názoru; přesvědčit o něčem; usilovat o svolání.

dohlížet <na koho>

Dohlížet znamená být učitelem nebo dozorcem nad tím, koho se to týká, a zajišťovat, aby byly dodržovány určité normy a postupy.

zpravit <koho>

Zpravit někoho znamená informovat ho o něčem.

přilákat <koho>

Přilákat: vyvolat zájem a přitáhnout pozornost, vyvolat účast či zájem.

ošatit <koho>

Ošatit znamená obléci nebo obléknout do něčeho nového nebo elegantního.

pobláznit <koho>

Pobláznit znamená udělat z něj něco jiného než jeho normální stav, například z něj udělat blázna.

zpravit <koho o čem>

Zpravit znamená sdělit někomu informace o nějaké události nebo vývoji.

utěšovat <koho>

Utěšovat znamená poskytovat útěchu, podporu a útěchu osobě, která je v nouzi.

persekvovat <koho>

ukázat se

Ukázat se znamená objevit se, ukázat se na veřejnosti nebo jiným lidem.

usmrtit <koho>

Usmrtit znamená způsobit úmrtí někoho tím, že jej fyzicky zlikvidujete.

vyplísnit <koho>

Vyplísnit znamená trestat někoho způsobem, který je nepřiměřený nebo přehnaný.

zapsat <koho kam>

Zapsat je vyjádřením příkazu nebo přání někomu něco zapsat, například do seznamu, do knihy nebo do počítače.

přistihnout <koho>

Uvidět někoho při něčem nepovoleném nebo protizákonném a mít toto pozorování potvrzené.

uvrhovat <koho kam>

Uvrhovat znamená přemístit někoho nebo něco do jiného prostředí, často odlišného od toho původního.

bít <koho>

Bít znamená fyzicky napadnout nebo udeřit člověka.

učit <koho>

Učit se rozumí jako poskytnout někomu informace, znalosti nebo dovednosti tím, že se s ním tráví společný čas.

zarmoutit <koho>

Zarmoutit znamená vyvolat smutek nebo trápení, obvykle skrze zklamání nebo tragickou událost.

učinit

Učinit znamená provedení činnosti nebo akce, aby se dosáhlo nějakého cíle.

naléhat <na koho>

Naléhat znamená vyvíjet na něj silný tlak, aby splnil něco, co se od něj vyžaduje.

učinit tučným

Učinit tučným znamená zvýraznit slova nebo části textu silnějším řezem a tmavší barvou.

učinit nedotknutelným

Zaručit absolutní imunitu, ochránit před zákonem, nebo porušením.

zmocnit <koho>

Zmocnit se: udělit někomu moc, autoritu, právo nebo povolení konat určité činnosti.

připravit <koho o co>

Připravit: předem udělat nebo dokončit vše potřebné pro úspěšný průběh něčeho.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odmítnout žádost nebo návrhy. Je to způsob, jak se vyhnout nepříjemné situaci nebo omezit přístup druhé osoby ke svému životu.