Prokázat - synonyma

zdůvodnit

Zdůvodnit - obhájit, vysvětlit proč je něco tak jak je.

opodstatnit

Doložit fakty nebo důvody, které podporují názor či stanovisko.

ospravedlnit

Ospravedlnit znamená formálně se omluvit a/nebo vysvětlit důvod nesplnění nějaké povinnosti či neschopnosti k něčemu se zavázat.

doložit

Doložit znamená podat důkaz nebo důkazy, které podporují skutečnost nebo tvrzení.

dosvědčit

Potvrdit pravdivost něčeho, udělit důkaz nebo svědectví o něčem.

dovodit

Dovodit znamená odvodit logické závěry z již známých informací.

projevit (odvahu)

Odvážit se jednat nebo mluvit, i když je to obtížné nebo nebezpečné.

osvědčit

Potvrdit pravdivost, správnost nebo pravost něčeho.

ukázat

Ukázat: předvést, zobrazit, ukázat někomu cestu, vysvětlit.

dokázat (vinu)

Prokázat, že se někdo dopustil určitého činu, a potvrdit tak jeho vinu.

odvodit

Odvodit znamená vyvodit, vyčíst a extrahovat něco ze zdroje, jako například závěry nebo conclusion z logického příkladu.

podat důkaz

Předložit důkaz na potvrzení něčeho; doložit fakta, aby bylo zjištěno, zda je něco pravdivé.

udělat (službu)

Udělat službu: provést něco pro ostatní, obětovat čas nebo úsilí, aby jim bylo užitečné.

učinit <co pro koho>

Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.

přiznat (vinu)

Přiznat (vinu) znamená uznat, že jste se dopustili chyby a přiznat si svou odpovědnost.

urazit <koho>

Urazit znamená dát najevo nelibost, naštvání, neúctu vůči někomu verbálně nebo fyzicky.

vyrozumívat <koho>

Vyrozumívat znamená přenést informaci či sdělení od jednoho člověka druhému.

dorážet <na koho>

Stále napadat a útočit na někoho nebo se do někoho oboustranně opakovat.

osvědčit se

Prokázat schopnosti, znalosti nebo umění; vykonat úkol nebo činnost dobře a úspěšně.

snažit se nepotkat <koho>

Vyhýbat se někomu, aby se nestalo něco nepříjemného nebo nepříjemných situací.

přejet <koho>

Přejet znamená vyjádřit někomu přání štěstí a úspěchu. Je to jedna z nejstarších form lidského přátelství a dobré vůle.

přinutit <koho k čemu>

Učinit někoho nuceným k nějakému činu či akci; donutit někoho k něčemu.

osopit se <na koho>

Osopit se na někoho znamená vyjádřit silnou nelibost nebo zlobu na danou osobu.

zastihnout <koho kde>

Zastihnout znamená náhle narazit na někoho či něco, často nečekaně.

podpořit <koho>

Podpořit znamená pomoci někomu, aby dosáhl cíle, případně mu poskytnout podporu, aby byl úspěšný.

donutit <koho k čemu>

Donutit znamená násilným způsobem přinutit někoho k činu či akci.

podat (návrh)

Podat návrh znamená předložit nápad, návrh či myšlenku k diskusi, schválení nebo realizaci.

zabít <koho>

Zabít: způsobit smrt násilím, fyzickou či psychickou silou.

zasednout si <na koho>

Usednout si na někoho (nebo něco) znamená dosáhnout pozice nebo místa, kde se budete moci cítit pohodlně a být schopni vykonávat potřebnou práci.

dráždit <koho>

Dráždit znamená vyvolávat v druhém silné emoce, např. rozčílení, rozrušení, nespokojenost, zlost.

odsoudit <koho>

Odsoudit znamená udělit jim trest nebo potrestat za jejich činy nebo chování.

odhalit <koho n. co>

Odhalit: odkrýt, zjistit, objasnit informace nebo skutečnosti o něčem či někom.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky nebo psychicky útočit, aby se způsobil újma nebo strach.

infikovat <koho čím>

Infikovat znamená proniknout něčím (např. bakteriemi) do těla, organismu nebo systému a způsobit nemoc, poruchu nebo škodu.

oblomit <koho>

Oblomit znamená fyzicky přinutit někoho k přístupu, který je v rozporu s jeho vůlí.

ochránit <koho n. co>

Zabránit poškození nebo újmě člověka či věci.

hněvat se <na koho>

Hněvat se: projevovat silnou nelibost, rozčilovat se, vyjadřovat zlost .

zaměstnat <koho>

Zaměstnat znamená přijmout do práce a uzavřít s ním pracovní smlouvu.

očividný (důkaz)

Očividný: viditelný, okamžitě zřetelný; důkaz, který je jednoznačný a jasný.

znevážit <koho n. co>

Znevážit znamená vyjádřit nesouhlas či nedůvěru, nízce hodnotit člověka nebo věc.

uklidnit <koho n. co>

Uklidnit znamená zmírnit napětí a stres, kterým člověk či věc čelí.

vyslyšet <koho>

Vyslyšet: vyslechnout někoho; poslouchat a řídit se jeho žádostí/přáními.

umučit <koho>

Umučit znamená přísně trestat nebo trýznit fyzickým nebo psychickým způsobem, až do smrti.

týrat <koho>

Týrat znamená fyzicky nebo psychicky ubližovat nebo ponižovat komu.