Prokázat - synonyma

zdůvodnit

Zdůvodnit - obhájit, vysvětlit proč je něco tak jak je.

opodstatnit

Doložit fakty nebo důvody, které podporují názor či stanovisko.

ospravedlnit

Ospravedlnit znamená formálně se omluvit a/nebo vysvětlit důvod nesplnění nějaké povinnosti či neschopnosti k něčemu se zavázat.

doložit

Doložit znamená podat důkaz nebo důkazy, které podporují skutečnost nebo tvrzení.

dosvědčit

Potvrdit pravdivost něčeho, udělit důkaz nebo svědectví o něčem.

dovodit

Dovodit znamená odvodit logické závěry z již známých informací.

projevit (odvahu)

Odvážit se jednat nebo mluvit, i když je to obtížné nebo nebezpečné.

osvědčit

Potvrdit pravdivost, správnost nebo pravost něčeho.

ukázat

Ukázat: předvést, zobrazit, ukázat někomu cestu, vysvětlit.

dokázat (vinu)

Prokázat, že se někdo dopustil určitého činu, a potvrdit tak jeho vinu.

odvodit

Odvodit znamená vyvodit, vyčíst a extrahovat něco ze zdroje, jako například závěry nebo conclusion z logického příkladu.

podat důkaz

Předložit důkaz na potvrzení něčeho; doložit fakta, aby bylo zjištěno, zda je něco pravdivé.

udělat (službu)

Udělat službu: provést něco pro ostatní, obětovat čas nebo úsilí, aby jim bylo užitečné.

učinit <co pro koho>

Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.

propouštět <koho>

Propouštět znamená ukončit pracovní poměr a odvolat někoho z práce.

zaútočit <na koho>

Zaútočit znamená fyzicky nebo psychicky napadnout osobu nebo skupinu.

dotknout se <koho>

Dotknout se znamená fyzicky nebo emocionálně tohoto člověka oslovit nebo se s ním setkat.

uplatit <koho>

Uplatnit znamená prosadit něčí názor, potřebu nebo právo.

zdržet <koho n. co>

Zdržet se znamená odložit nebo zabránit něčemu, odmítnout, odložit nebo odříci něco nebo někoho.

zpucovat <koho>

Zpucovat znamená zneuctívat, pošpinit, znemožnit, znehodnotit, poškodit, zneužít či zdevastovat.

poslat <koho ke komu>

Poslat = odeslat, zaslat; ke komu = k cílovému adresátovi.

instalovat <koho> (do funkce)

Instalovat - dosadit někoho do funkce; ustanovit někoho do určité funkce.

intervenovat <za koho>

Intervenovat znamená zasáhnout do něčí situace nebo záležitosti, aby se změnila nebo zlepšila.

hanět <koho>

Hanět znamená kritizovat a odsoudit něčí chování, jednání nebo činy.

oslavit <koho>

Oslavit: projevit někomu uznání a pozornost; vyjádřit radost a úctu.

vystrašit <koho>

Vystrašit znamená vyvolat u někoho strach a úzkost.

oprostit <koho od čeho>

Oprostit znamená odstranit něčí vinu nebo odpovědnost, například omlouvou či odpouštěním.

tupit <koho n. co>

Tupit = otupovat, omezovat, snižovat citlivost.

ošetřovat <koho>

Ošetřovat znamená poskytovat péči, léčit a starat se o někoho, aby dosáhl nebo udržel dobrou fyzickou, duševní a emocionální pohodu.

vmísit se <mezi koho>

Vmísit se mezi koho znamená připojit se k někomu nebo k něčemu, být součástí či začlenit se do skupiny.

odpudit <koho>

Odpudit : odmítnout, zbavit se, zbavit se osoby nebo věci; vyhnout se.

udávat <koho>

Udávat znamená informovat autority o činnosti nebo konání dotyčné osoby.

uchvátit <koho čím>

Uchvátit: uspokojit silnou touhou, ovládnout, získat nad něčím kontrolu.

řadit <koho k čemu>

Řadit znamená uspořádat něco do určitého pořádku nebo podle určitého klíče.

trestat <koho>

Trestat je postihovat osobu za provedení určitého zločinu, obecně za porušení zákona.

postihnout <koho> (zákon)

Postihnout znamená uložit trest nebo sankci za porušení zákona.

bít <koho>

Bít znamená fyzicky napadat člověka, ubližovat mu fyzicky a psychicky.

zbít <koho>

Zbít znamená fyzicky napadnout člověka, který je úmyslně a silou zraněn.

ospravedlnit <koho>

Ospravedlnit znamená vysvětlit, proč bylo něco uděleno nebo uděláno a omluvit se za to.

působit <na koho>

Působit znamená ovlivnit či mít vliv na danou osobu.

ztotožňovat <koho s kým>

Ztotožňovat znamená spojovat nebo srovnávat dvě věci, aby vyjadřovaly stejnou myšlenku nebo měly stejný účel.

vymámit <co z koho>

Vymámit: donutit někoho, aby se vzdal něčeho.

zaškrtit <koho>

Zaškrtit znamená potvrdit nebo schválit něčí přítomnost, příspěvek nebo účast.

uznávat <koho n. co>

Přiznat existenci či vážnost čeho či koho; uznat její hodnotu či důležitost.