Prokázat - synonyma

zdůvodnit

Zdůvodnit - obhájit, vysvětlit proč je něco tak jak je.

opodstatnit

Doložit fakty nebo důvody, které podporují názor či stanovisko.

ospravedlnit

Ospravedlnit znamená formálně se omluvit a/nebo vysvětlit důvod nesplnění nějaké povinnosti či neschopnosti k něčemu se zavázat.

doložit

Doložit znamená podat důkaz nebo důkazy, které podporují skutečnost nebo tvrzení.

dosvědčit

Potvrdit pravdivost něčeho, udělit důkaz nebo svědectví o něčem.

dovodit

Dovodit znamená odvodit logické závěry z již známých informací.

projevit (odvahu)

Odvážit se jednat nebo mluvit, i když je to obtížné nebo nebezpečné.

osvědčit

Potvrdit pravdivost, správnost nebo pravost něčeho.

ukázat

Ukázat: předvést, zobrazit, ukázat někomu cestu, vysvětlit.

dokázat (vinu)

Prokázat, že se někdo dopustil určitého činu, a potvrdit tak jeho vinu.

odvodit

Odvodit znamená vyvodit, vyčíst a extrahovat něco ze zdroje, jako například závěry nebo conclusion z logického příkladu.

podat důkaz

Předložit důkaz na potvrzení něčeho; doložit fakta, aby bylo zjištěno, zda je něco pravdivé.

udělat (službu)

Udělat službu: provést něco pro ostatní, obětovat čas nebo úsilí, aby jim bylo užitečné.

učinit <co pro koho>

Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.

ukázat se (jasně)

Zjevit se, objevit se; být viděn, prezentovat se; být známý, projevit se.

zmást <koho>

Zmást = působit na někoho tak, aby nevěděl, co má dělat, nebo aby nerozuměl situaci.

svádět <koho>

Svádět vyjadřuje úmyslnou snahu přesvědčit někoho o něčem nebo ho přimět k něčemu.

zrovnoprávnit <koho n. co>

Zrovnoprávnit znamená dát stejná práva nebo stejný status těm, kteří byli obecně považováni za nedostateční.

zaplést <koho do čeho>

Zaplést znamená provázat nebo přímo spojit někoho nebo něco s něčím jiným. Například dobytím nebo závazkem.

žalovat <koho>

Žalovat znamená stěžovat si někomu na něco, obvykle s cílem dosáhnout nápravy.

navrhovat <koho>

Navrhovat je představovat někomu názor nebo návrh, aby se mohl rozhodnout.

utrápit <koho>

Utrápit = způsobit nadměrnou bolest, utrpení nebo trápení.

vypravit <koho n. co>

Vypravit znamená odeslat, dopravit nebo doručit něco nebo někoho na určené místo.

pohnout <koho k čemu>

Pohnout: přimět k pohybu, změnit stávající situaci; vyvolat jednání nebo změnu.

ukázat se

Ukázat se znamená projevit se, objevit se nebo se zjevit ve veřejnosti.

přinutit <koho k čemu>

Učinit někoho nuceným k nějakému činu či akci; donutit někoho k něčemu.

udělat

Udělat: vykonat, zrealizovat, provést; připravit nebo dokončit činnost.

zdržovat <koho>

Zdržovat se znamená provádět činnosti, které oddalují cíl nebo zpomalují proces. Často se používá k popisu odkládání nebo odkládání činností nebo povinností.

vzrušit <koho> (smyslně)

Vzbudit smyslnou touhu, vášeň nebo vzrušení ve vztahu k někomu.

zaučit <koho>

Zaučit znamená provést někoho trénováním nebo výukou na určitou úroveň znalostí a dovednosti.

pohřbít <koho>

Pohřbít znamená provést rituál pohřbu, kterým se zemřelý uctí a jeho tělo se pohřbí do hrobu.

uvrhovat <koho kam>

Uvrhovat znamená přemístit někoho nebo něco do jiného prostředí, často odlišného od toho původního.

uspokojit <koho>

Splnit požadavky, potřeby nebo očekávání někoho, aby byl/a spokojen/a.

seznámit <koho s čím>

Seznámit se znamená dozvědět se o něčem nebo někom novém a zároveň informovat ostatní.

znepřátelit si <koho>

Znepřátelit si koho: získat si nepřítele, způsobit mezi sebou vzájemné nepřátelství a vůči sobě nevraživost.

upozornit <koho> (předem)

Upozornit znamená varovat ho předem o něčem.

učinit

Učinit: provést, uskutečnit, realizovat.

trápit <koho> (svědomí)

Způsobovat někomu vnitřní utrpení a vztek při přemýšlení o svých skutcích/chybách.

ostouzet <koho>

Ostouzet znamená zesměšnit nebo vyčítat; používá se k ukázání nespokojenosti s jeho jednáním.

zahánět <koho>

Zahánět: vymýtit, odstranit, zbavit se (něčeho/někoho).

udělat <co>

Provést požadovanou činnost, aby se dosáhlo požadovaného výsledku.

vystát <koho>

Vystát koho znamená trpělivě čekat, vydržet nebo snášet jeho chování.

zburcovat <koho>

Zburcovat znamená vzbudit někoho k činnosti, obyčejně k akci nebo k aktivitě.

denuncovat <koho>

Denuncovat znamená oznámit něčí protiprávní činy autoritám.