Facebook

Prokázat - synonyma

Celkem nalezeno 14 synonym ke slovu prokázat.

Význam: Prokázat znamená doložit skutečnost, že něco je pravdivé či správné.

zdůvodnit

Zdůvodnit - obhájit, vysvětlit proč je něco tak jak je.

opodstatnit

Doložit fakty nebo důvody, které podporují názor či stanovisko.

ospravedlnit

Ospravedlnit znamená formálně se omluvit a/nebo vysvětlit důvod nesplnění nějaké povinnosti či neschopnosti k něčemu se zavázat.

doložit

Doložit znamená podat důkaz nebo důkazy, které podporují skutečnost nebo tvrzení.

dosvědčit

Potvrdit pravdivost něčeho, udělit důkaz nebo svědectví o něčem.

dovodit

Dovodit znamená odvodit logické závěry z již známých informací.

projevit (odvahu)

Odvážit se jednat nebo mluvit, i když je to obtížné nebo nebezpečné.

osvědčit

Potvrdit pravdivost, správnost nebo pravost něčeho.

ukázat

Ukázat: předvést, zobrazit, ukázat někomu cestu, vysvětlit.

dokázat (vinu)

Prokázat, že se někdo dopustil určitého činu, a potvrdit tak jeho vinu.

odvodit

Odvodit znamená vyvodit, vyčíst a extrahovat něco ze zdroje, jako například závěry nebo conclusion z logického příkladu.

podat důkaz

Předložit důkaz na potvrzení něčeho; doložit fakta, aby bylo zjištěno, zda je něco pravdivé.

udělat (službu)

Udělat službu: provést něco pro ostatní, obětovat čas nebo úsilí, aby jim bylo užitečné.

učinit <co pro koho>

Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.

Podobná synonyma

okrást <koho>

Okrást znamená ukrást o majetek nebo peníze násilím nebo lstí.

projevit se

Projevit se znamená dát najevo své myšlenky, city nebo pocity.

polekat <koho>

Polekat znamená někoho vtipně a nevinně vystrašit.

nevražit <na koho>

Nevražit na někoho znamená nemít k němu zvláštní náklonnost ani odpor, být neutrální.

zbavit <koho> (funkce)

Zbavit člověka něčeho: odstranit něčí právo, titul, postavení, odpovědnost nebo vlastnictví.

inicializovat <koho>

Inicializovat je proces nastavení počátečních hodnot pro něco, např. program, systém nebo objekt.

uvidět <koho n. co>

Uvidět znamená spatřit někoho nebo něco pomocí zrakového smyslu.

dloubat <do koho>

Dloubat je vystupňovaná forma útoku člověka na člověka, kdy se snaží druhému ublížit rány do jeho těla.

naléhat <na koho>

Vyžadovat po někom okamžité jednání silným způsobem; nutit někoho aby udělal něco bez odkladu.

zpravovat <koho o čem>

Zpravovat = poskytovat informace nebo sdělení o čemkoli.

vyhodit <koho>

Vyhodit: odstranit, vyloučit, vyřadit, vyřídit, poslat pryč.

ponoukat <koho k čemu>

Vybízet k úkonu, motivovat.

zahubit <koho>

Zahubit znamená fyzicky usmrtit nebo zničit.

ostouzet <koho>

Ostouzet: zesměšnit nebo ponižovat někoho veřejně.

mírnit <koho>

Mírnit znamená omezovat, potlačovat nebo utlumovat něčí chování, názory nebo emoce.

známkovat <koho>

Dávat známky, hodnotit úroveň výkonu, známkovat výkon konkrétní osoby.

seřvat <koho>

Agresivně křičet na někoho, hrubě mu nadávat nebo ho urážet.

držet <koho kde>

Držet = pevně sevřít a držet koho nebo něco ve stanoveném místě.

ukázat se

Ukázat se znamená ukázat se jako něco nebo někdo, prezentovat se nebo se objevit.

zbít <koho>

Zbít znamená fyzicky napadnout někoho a způsobit mu zranění.

oslyšet <koho>

Vyslechnout, případně poslouchat, někoho.

přezírat <koho>

Přezírat znamená posuzovat jej s nadřazeností a povýšeností.

osvědčit se

Prokázat schopnosti, znalosti nebo umění; vykonat úkol nebo činnost dobře a úspěšně.

důkaz

Důkaz je jakýkoli fakt, informace nebo argument, který poskytuje důvodnou jistotu o tom, že tvrzení je pravdivé.

prohlašovat <koho za koho>

Prohlašovat znamená vyhlásit nebo oznámit někoho jako někoho jiného.

odradit <koho od čeho>

Odradit - vyvolat odpor, odehnat od činnosti, odvrátit pozornost.

usměrňovat <koho>

Usměrňovat znamená vytvářet a udržovat řád a disciplínu, aby se zabránilo chaosu nebo porušování pravidel.

dokazovat (vinu)

Dokazovat vinu je proces, při kterém se předkládají důkazy, které naznačí, že se osoba dopustila určitého činu.

osopit se <na koho>

Osopit se znamená vyjádřit nenávist, zlost a odpor vůči někomu.

hledět <na koho n. co>

Hledět na něco/koho: sledovat s pečlivostí, pozorností, věnovat pozornost.