Prokázat - synonyma

zdůvodnit

Zdůvodnit - obhájit, vysvětlit proč je něco tak jak je.

opodstatnit

Doložit fakty nebo důvody, které podporují názor či stanovisko.

ospravedlnit

Ospravedlnit znamená formálně se omluvit a/nebo vysvětlit důvod nesplnění nějaké povinnosti či neschopnosti k něčemu se zavázat.

doložit

Doložit znamená podat důkaz nebo důkazy, které podporují skutečnost nebo tvrzení.

dosvědčit

Potvrdit pravdivost něčeho, udělit důkaz nebo svědectví o něčem.

dovodit

Dovodit znamená odvodit logické závěry z již známých informací.

projevit (odvahu)

Odvážit se jednat nebo mluvit, i když je to obtížné nebo nebezpečné.

osvědčit

Potvrdit pravdivost, správnost nebo pravost něčeho.

ukázat

Ukázat: předvést, zobrazit, ukázat někomu cestu, vysvětlit.

dokázat (vinu)

Prokázat, že se někdo dopustil určitého činu, a potvrdit tak jeho vinu.

odvodit

Odvodit znamená vyvodit, vyčíst a extrahovat něco ze zdroje, jako například závěry nebo conclusion z logického příkladu.

podat důkaz

Předložit důkaz na potvrzení něčeho; doložit fakta, aby bylo zjištěno, zda je něco pravdivé.

udělat (službu)

Udělat službu: provést něco pro ostatní, obětovat čas nebo úsilí, aby jim bylo užitečné.

učinit <co pro koho>

Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.

učinit zdravým

Uzdravit, obnovit zdraví, obnovit zdravé stavy.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.

líbat <koho>

Líbat se označuje pro dotek rtů, obvykle ve výrazu lásky nebo náklonnosti.

dopadnout <na koho> (práce)

Dopadnout znamená vyvinout na danou osobu určitý vliv jejího jednání, činů, rozhodnutí nebo výsledků.

nevražit <na koho>

Nevražit na někoho znamená jednat s ním bez předsudků a nepřátelství, i když se s ním nesouhlasí.

hněvat se <na koho>

Hněvat se: projevovat silnou nelibost, rozčilovat se, vyjadřovat zlost .

dohonit <koho>

Dohonit znamená doběhnout nebo dostihnout někoho, kdo vám uniká nebo je o krok napřed.

představit <koho>

Představit znamená prezentovat někoho jinému, ukázat jeho kvality a schopnosti.

zahřívat <koho n. co>

Zahřívat znamená ohřívat, zahřát; zvyšovat teplotu něčeho nebo někoho.

preferovat <koho n. co>

Vybrat si, upřednostnit, dát přednost.

vystrčit <na koho> jazyk

Říct/ukázat někomu svůj nesouhlas, vyjádřit svou nespokojenost.

postihnout <koho> (neštěstí)

Postihnout (neštěstí) znamená způsobit jeho přítomnost, projevit, zažít nebo trpět.

udělat chybu

Přestupek; udělat chybu znamená provedení nedokonalého činu, který je proti zákonu nebo pravidlu.

shodit <koho>

Shodit je časté slovní spojení, které znamená odstranit nebo vyhodit někoho z místa nebo pozice.

pokárat <koho>

Pokárat znamená udělit někomu napomenutí nebo trest za prohřešek.

likvidovat <koho>

Likvidovat znamená bez milosti zničit, zrušit, zlikvidovat.

požádat <koho o co>

Požádat: oslovit někoho s prosbou o něco; nabídnout někomu něco.

dát dohromady <koho s kým>

Sblížit lidi, propojit je a vytvořit tak vztah nebo spolupráci.

ztrácet odvahu

Ztrácet odvahu znamená mít strach, bát se nebo pochybovat o své schopnosti a schopnosti dosáhnout cíle.

utrápit <koho>

Utrápit = způsobit nadměrnou bolest, utrpení nebo trápení.

sklíčit <koho>

Sklíčit znamená zklamat či zarmoutit člověka tím, že se mu nedaří dosáhnout jeho cílů.

vykázat <koho>

Vykázat: odejmout někoho z místa bez práva se do něj vrátit.

zohyzdit <koho n. co>

Zohyzdit je vyjadřovací slovo, které znamená ošklivit, znehodnotit, zhoršit či zneuctít.

vmísit se <mezi koho>

Vmísit se mezi koho znamená připojit se k někomu nebo k něčemu, být součástí či začlenit se do skupiny.

vybízet <koho k čemu>

Vybízet znamená nabádat někoho k něčemu, napomínat ho k činu nebo činnosti.

ostouzet <koho>

Ostouzet znamená zesměšnit nebo vyčítat; používá se k ukázání nespokojenosti s jeho jednáním.

vyklidit <koho>

Vyklidit: opustit místo, umístit osobu mimo dosah.

ozbrojit <koho>

Ozbrojit (koho) znamená dodat mu zbraně a výzbroj, aby byl schopen chránit sebe nebo jiné.

obírat <koho>

Obírat znamená vykrást, okrást, zneužít nebo využít za účelem obohacení se na jeho úkor.

osvobodit <koho>

Osvobodit: uvolnit někoho z vězení, z otroctví, z nějakého omezujícího prostředí nebo postavení.