Prokázat - synonyma

zdůvodnit

Zdůvodnit - obhájit, vysvětlit proč je něco tak jak je.

opodstatnit

Doložit fakty nebo důvody, které podporují názor či stanovisko.

ospravedlnit

Ospravedlnit znamená formálně se omluvit a/nebo vysvětlit důvod nesplnění nějaké povinnosti či neschopnosti k něčemu se zavázat.

doložit

Doložit znamená podat důkaz nebo důkazy, které podporují skutečnost nebo tvrzení.

dosvědčit

Potvrdit pravdivost něčeho, udělit důkaz nebo svědectví o něčem.

dovodit

Dovodit znamená odvodit logické závěry z již známých informací.

projevit (odvahu)

Odvážit se jednat nebo mluvit, i když je to obtížné nebo nebezpečné.

osvědčit

Potvrdit pravdivost, správnost nebo pravost něčeho.

ukázat

Ukázat: předvést, zobrazit, ukázat někomu cestu, vysvětlit.

dokázat (vinu)

Prokázat, že se někdo dopustil určitého činu, a potvrdit tak jeho vinu.

odvodit

Odvodit znamená vyvodit, vyčíst a extrahovat něco ze zdroje, jako například závěry nebo conclusion z logického příkladu.

podat důkaz

Předložit důkaz na potvrzení něčeho; doložit fakta, aby bylo zjištěno, zda je něco pravdivé.

udělat (službu)

Udělat službu: provést něco pro ostatní, obětovat čas nebo úsilí, aby jim bylo užitečné.

učinit <co pro koho>

Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.

uvěznit <koho>

Uvěznit znamená omezit jeho svobodu pohybu a vzít jeho práva.

vyrozumívat <koho>

Vyrozumívat znamená přenést informaci či sdělení od jednoho člověka druhému.

přemluvit <koho>

Přesvědčit někoho, aby udělal něco, co by jinak neudělal.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odmítnout žádost nebo návrhy. Je to způsob, jak se vyhnout nepříjemné situaci nebo omezit přístup druhé osoby ke svému životu.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená ustanovit někoho do určitého postavení nebo funkce.

sočit <na koho>

Sočit na někoho znamená vyjadřovat nespokojenost nebo nesouhlas s jeho činy nebo postoji.

zmocnit <koho>

Zmocnit se: udělit někomu moc, autoritu, právo nebo povolení konat určité činnosti.

očividný (důkaz)

Očividný: viditelný, okamžitě zřetelný; důkaz, který je jednoznačný a jasný.

očekávat <koho>

Očekávat znamená čekat na někoho nebo něco s očekávanou radostí nebo touhou.

donutit <koho k čemu>

Donutit znamená násilným způsobem přinutit někoho k činu či akci.

vystřídat <koho>

Vystřídat znamená, že někdo nahradí někoho jiného ve funkci nebo činnosti.

týrat <koho>

Fyzické či psychické týrání druhého jedince, které ve výsledku způsobuje útrapy a trápení.

připravit <koho o co>

Připravit: předem se připravit na něco, co má nastat, což zahrnuje přípravu materiálů, času, prostoru a očekávání.

uzdravit <koho>

Vrátit komu zdraví, zotavit se z nemoci.

podrobit <koho> výslechu

Podrobit koho výslechu znamená vyptávat se ho na konkrétní otázky, aby se získaly informace.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky či psychicky útočit, napadající člověk je agresor.

získávat si <koho>

Získávat si někoho znamená budovat trvalé důvěrné vztahy, vytvářet si společné vzpomínky a vytrvale udržovat kontakt.

ztýrat <koho>

Násilně přivodit poškození člověku nebo věci; zneužívat člověka nebo jeho práva.

štvát <koho co>

Štvát znamená provokovat a vyvolávat negativní reakce.

pomlouvat <koho>

Pomlouvat znamená šířit o někom nepravdivé, často záměrně nepříjemné informace, které mohou poškodit jeho dobré jméno.

povolat <koho>

Povolat znamená najmout někoho na určitou práci, případně k něčemu pozvat.

otírat se <o koho> (v řeči)

Otírat se o koho znamená uctívat, často se sklánět, aby člověk projevil úctu.

vyobrazit <koho n. co>

Vyobrazit: vyjádřit nějakou myšlenku/ideu/pocit pomocí obrazu/kresby/fotografie.

vyslechnout <koho>

Vyslechnout: poslouchat a vnímat řeč druhého člověka, naslouchat a vnímat jeho názor.

zastihnout <koho>

Zastihnout někoho znamená náhodně potkat ho nebo být současně na stejném místě.

naléhat <na koho>

Naléhat znamená vyžadovat okamžité jednání od konkrétní osoby; trvat na tom, aby se udělalo něco i přes odpor.

chlácholit <koho>

Chlácholit znamená uklidňovat a ujišťovat koho.

poučovat <koho>

Výukou informovat a vychovávat člověka, aby pochopil nějaké principy, zásady či informace.

obhájit <koho>

Obhájit: předložit argumenty a důkazy pro potvrzení správnosti (svých tvrzení, názorů, činů atd.) člověka/skupiny.

osvobodit <koho>

Uvolnit koho z pout, vysvobodit ho z nevolnictví, násilí a jiných form otroctví.