Přikázat - synonyma

nařídit

Nařídit: dát příkaz, povinnost nebo zákaz; uskutečnit/vykonat něco oficiálním rozhodnutím.

rozkázat

Rozkázat znamená nařídit či přikázat něco k provedení, často je to forma příkazu.

nakázat

Nakázat znamená nařídit, dekretovat nebo přikázat něco, co má být provedeno.

poručit

Poručit znamená dát někomu příkaz nebo rozkaz k provedení něčeho.

uložit

Uložit znamená uchovat či zaznamenat něco do databáze, souboru nebo jiného úložiště.

přidělit (byt)

Přidělení bytu: Vymezení bytu pro určitého uživatele (např. nájemníka) v souladu se smluvními podmínkami.

určit (úředně)

Stanovení či vymezení požadavků, pravidel nebo definicí podle zákona nebo předpisu.

určit <koho>

Určit: rozhodnout, vybrat; odlišit od ostatních nebo stanovit meze.

stanovit

Stanovit znamená určit, definovat a vymezit.

jmenovat <koho> (ředitelem)

Jmenovat (koho) znamená udělit oficiální postavení a pověřit někoho něčím; nejčastěji se jedná o ředitele.

nominovat

Nominovat znamená navrhnout někoho nebo něco jako kandidáta pro nějakou funkci nebo udělení ceny.

svěřit <komu> (funkci)

Předat někomu konkrétní odpovědnost a pravomoci pro správu úkolu nebo funkce.

hledat <koho n. co>

Hledat: vyhledávat, shánět informace nebo věci, aby byly nalezeny.

dívat se <na koho>

Vnímat pozorně a zkoumat pohledem, obzvláště na někoho nebo něco.

štvát <proti komu>

Štvát je verbální či fyzické napadání někoho na základě jeho názorů, víry nebo pohlaví.

vyhotovit <komu> (pas)

Vyhotovit pas pro někoho = vyřídit pas pro osobu.

pohnout <koho k čemu>

Pohnout: přimět k pohybu, změnit stávající situaci; vyvolat jednání nebo změnu.

usadit <koho>

Usadit znamená ustálit jeho pozici, případně zajistit jeho trvalé bydlení.

zasáhnout <proti komu>

Zasáhnout znamená postavit se proti němu a vyjádřit nesouhlas s jeho jednáním.

odcházet <od koho>

Odejít od někoho; opustit jeho přítomnost.

jmenovat se

Jmenovat se znamená mít označení, jméno nebo titul, který poskytuje identitu.

pustit se <do koho>

Pustit se do čeho: znamená začít se něčím zabývat, jít do toho s plným nasazením.

svěřit (úkol)

Předat někomu odpovědnost za plnění úkolu nebo za vyřízení činnosti.

dát dohromady <koho s kým>

Sblížit lidi, propojit je a vytvořit tak vztah nebo spolupráci.

získávat <koho pro co>

Získávat znamená získat něco, někoho nebo nějakou výhodu pro sebe, jako by bylo vyhlédnuto, usilovně vybojováno nebo získáno.

opřít se <komu>

Opřít se znamená odmítnout nebo odporovat něčemu, co říká nebo dělá.

ukolébávat <koho>

Ukolébávat znamená uspávat, uklidňovat a uvolňovat například dítě, aby usnulo.

podstrčit <co komu>

Podstrčit znamená podat (něco komu), nechat si podstrčit nebo někomu podstrčit (něco).

znesvářit <koho s kým>

Vyvolat mezi lidmi napětí a nevraživost, například skrze ostré slovní výměny nebo rozepře.

vyléčit <koho>

Vyléčit znamená učinit ho zdravým a zbavit ho jakéhokoli trápení nebo nemoci.

poslat <co komu>

Poslat: předat (něco) komu; předat (něco) z jednoho místa na druhé.

odměnit se <komu čím>

Odměnit se: dát někomu něco jako poděkování za úspěšnou práci.

upozornit <koho> (předem)

Upozornit znamená varovat ho předem o něčem.

přemlouvat <koho>

Přemlouvat: usilovat o to, aby člověk učinil něco, co by jinak neudělal, přesvědčováním.

zpucovat <koho>

Zpucovat znamená zneuctívat, pošpinit, znemožnit, znehodnotit, poškodit, zneužít či zdevastovat.

pomlouvat <koho>

Pomlouvat znamená šířit o někom zlé drby nebo nepravdivé informace.

mít <koho k čemu>

Mít znamená vlastnit nebo užívat nějakou věc nebo osobu k určitému účelu.

ukládat <komu> (úkoly)

Ukládat úkoly znamená přidělovat jim úkoly nebo je přiřazovat a připomínat jejich splnění.

podezírat <koho>

Podezírat znamená vyvozovat předpoklady, že se něco zlého nebo nepravdivého děje u dané osoby.

překazit <co komu>

Zabránit komu v uskutečnění jeho cílů, plánů nebo úmyslů.

hledět <na koho n. co>

Hledět na něco/koho: sledovat s pečlivostí, pozorností, věnovat pozornost.

podařit se <co komu>

Úspěšně dokončit něco, co bylo zamýšleno.