Právo - synonyma

oprávnění

Oprávnění je právo nebo povolení něco dělat, vyžadované zákonem nebo jinou autoritou.

požadavek

Požadavek je žádost o něco, co je považováno za nezbytné nebo žádoucí.

přání (v mn.č.)

Přání jsou vyjádřením prožitku štěstí, touhy po dobrém a touze po lepším.

nárok

Nárok je právo nebo požadavek, který někdo nebo něco má na něco jiného.

ustanovení

Ustanovení: stanovisko nebo pravidlo, které je určeno k dodržování.

předpis

Předpis je formální právní předpis, zavedený státem nebo jinou veřejnou institucí, který stanoví povinnosti nebo zákazy.

norma (právní)

Norma je právní předpis, který stanovuje základní pravidla a určuje, jak se má člověk chovat.

práva

Práva jsou soubor pravidel, která mají chránit základní lidská práva a svobody.

právnická fakulta

Právnická fakulta je fakulta na vysoké škole, která se zabývá výukou a výzkumem v oblasti právních věd.

norma

Norma je obecně přijímané standardní norem pro určitou činnost, obecně akceptovaný požadavek nebo kritérium.

splňovat <komu> (přání)

Splnit něčí přání znamená, že člověk nebo skupina lidí uspokojí očekávání druhých.

podle práva

Právní význam slova je definice určitého pojmu s právními důsledky.

uplatnit nárok <na co>

Uplatnit nárok znamená vyžádat si právo na něco, co člověk má podle zákona nebo smlouvy.

požadavek (etický)

Požadavek (etický) je princip, který vyžaduje, aby lidé jednali spravedlivě, slušně a odpovídajícím způsobem.

přání

Přání je touha, kterou si přejeme splnit.

nárok (přednostní)

Nárok je právo člověka na něco, co mu náleží nebo co má nárok očekávat. Nárok může znamenat i přednostní právo, kdy má člověk výsadu v něčem před ostatními.

uplatňovat nárok

Uplatňovat nárok znamená vyžadovat si práva nebo požadavky, které vám náleží.

mít (přání)

Mít: uspokojit potřebu/požadavek, získat či získat/mít schopnost/pozici/majetek.

právní zástupce

Právní zástupce je osoba, která jedná jménem jiné osoby a zastupuje její práva a zájmy.

zrušit (právní poměr)

Zrušit znamená zcela zlikvidovat právní poměr, čímž se zaniká všechny jeho účinky.

rušit (právní poměr)

Rušit znamená přerušit, ukončit nebo zrušit platnost právního vztahu.

právní

Právní: vztahující se k právu; týkající se právních předpisů, principů a předpisů, které regulují lidské jednání a vztahy.

nabýt práva (držením)

Získat právo (nebo práva) prostřednictvím držení, které poskytuje zákonné právo jednotlivci a/nebo skupině.

naplnit se (přání)

Naplnit se znamená uskutečnit se, splnit se, dosáhnout svého cíle.

mít přání

Mít přání znamená toužit po něčem, po čem toužíme, a snažit se to dosáhnout.

znalec práva

Znalec práva je osoba s odbornými znalostmi práva, která poskytuje právní poradenství a konzultace.

popřít (nárok)

Odmítnout nárok, zamítnutí; odmítnutí žádosti nebo nároku.

zachovat (předpis)

Zachovat = dodržet, uchovat, respektovat, udržet.

popírat práva

Popírat práva je odmítat nebo zpochybňovat něčí právo na svobodu, stejné zacházení nebo jiné základní lidské právo.

právní důvod

Právní důvod je důvod, který poskytuje zákonnou ochranu nebo oprávnění k určité činnosti.

předpisy (právní)

Předpisy jsou právní předpisy, které stanovují pravidla, zákony a nařízení pro vládu, občany a organizace.

vyplnit (přání)

Vyplnit přání znamená jeho uskutečnění.

nárok (peněžní)

Nárok (peněžní) je právo na určitou finanční náhradu za jistou službu, výdaj nebo ztrátu.