Ovládat - synonyma
Celkem nalezeno 16 synonym ke slovu ovládat.
Význam: Mít pod kontrolou nebo řídit; mít sílu nebo moc nad něčím.
panovat <komu>
Panovat
vládnout
Vládnout znamená mít moc a autoritu nad osobami, skupinami nebo zeměmi.
mít moc <nad kým>
Mít moc znamená mít autoritu, kontrolu a vliv nad někým nebo něčím.
řídit (stroj)
Řídit stroj znamená ovládat nebo spravovat jeho funkce, aby dosáhlo požadovaných výsledků.
vést
Vést znamená převzít odpovědnost a vedení, případně někoho jiného. Může také znamenat řídit sebe nebo něčí jednání.
kontrolovat
Kontrolovat znamená prověřovat údaje, zda jsou správné, a ověřovat dodržování pravidel, norem a postupů.
umět (jazyk)
Umět je schopnost pochopit a používat jazyk; komunikovat, vyslovovat slova, psát a číst.
znát
Být informován, obeznámen nebo znát něco nebo někoho; mít informace o něčem; mít porozumění nebo pochopení.
vyznat se <v čem>
Vyznat se: zorientovat se, porozumět situaci, dosáhnout pochopení.
rozumět <čemu>
Chápat, pochopit, vnímat (co je řečeno nebo napsáno).
spravovat
Správa znamená provádět úkoly spojené s plánováním, organizováním, řízením, koordinací, kontrolou a dohledem.
regulovat
Regulovat znamená stanovit, omezit nebo kontrolovat něčí činnost nebo vývoj.
nařizovat (hodiny)
Nařizovat znamená přikazovat, určovat, stanovovat či předepisovat nějaké úkoly nebo činnosti.
seřizovat
Seřizovat znamená provést úpravu a nastavení mechanických částí nebo systému, aby byl schopný splnit stanovené požadavky.
upravovat
Přizpůsobovat něco tak, aby odpovídalo požadovaným parametrům nebo stávajícím podmínkám.
šoférovat
Šoférovat znamená řídit motorové vozidlo, např. auto, autobus, traktor.
Podobná synonyma
vést <kam> (vodu)
Vést znamená přivést nebo vést něco (např. vodu) kamkoli, kam by se jinak nedostalo.
pomoci <komu>
Pomoci někomu znamená věnovat čas nebo úsilí k uspokojení jeho potřeb.
poručit <co komu>
Poručit: rozkázat někomu, aby něco udělal.
vyrovnat se <komu>
Vyrovnat se s někým znamená najít způsob, jak se smířit s jeho činy nebo postojem.
nařizovat
Nařizovat znamená přikazovat někomu něco, co má udělat nebo se od něčeho zdržet.
poddat se <čemu>
Poddat se znamená odevzdat se vlivu čehosi nebo někomu a podřídit se jeho vůli.
odpustit <co komu>
Odpustit někomu je vyjádření odpuštění jeho chyb nebo ublížení, které vám způsobil. Znamená to, že se rozhodnete uznat a přijmout dřívější činy, aniž byste si přáli odvetu.
postoupit <co komu>
Postoupit
ubrat <komu> (ze mzdy)
Ubrat (ze mzdy) znamená snížit část výplaty.
uznávat <komu> (zkoušku)
Uznávat
uniknout <čemu>
Uniknout čemu znamená uprchnout, vymanit se z čeho nebo se vyhnout čemu.
závidět <komu>
Závidět
žehnat <komu>
Žehnání je projev přání štěstí, zdraví nebo úspěchu komu nebo něčemu.
řídit
Řídit znamená provádět úkony zajišťující dosažení cílů a naplnění účelu.
nabít <komu>
Nabít znamená poskytnout někomu informace, znalosti nebo sílu.
vydávat <co komu>
Vydávat: dávat k dispozici, distribuovat, přidělovat.
umět
Umět znamená mít schopnost, dovednost nebo zkušenost vykonávat nějakou činnost.
vnuknout <co komu>
Vnuknout
být podobný <komu n. čemu>
Být stejný jako někdo/něco jiného; mít stejné vlastnosti, rysy nebo vzhled.
lát <komu>
Lát se používá jako výraz pro dělení, zužování nebo štěpení něčeho na menší části.
začít vládnout
Začít vládnout znamená nastolit vládu nebo jiný druh autority a mít nad daným územím plnou kontrolu.
zaslat <co komu>
Poslat něco někomu; max. 120 znaků: Odeslat něco k někomu prostřednictvím pošty nebo jiného způsobu.
zabránit <čemu>
Zabránit znamená předejít či vyhnout se čemu.
znát se <k čemu>
Být obeznámeni s něčím/někým; mít osobní zkušenost s člověkem/věcí.
dojít <k čemu>
Dosáhnout cíle, získat pochopení či výsledek.
dvacet čtyři hodiny
24 hodin = jeden den; období trvající 24 hodin od jedné do druhé hodiny.
povstávat <proti komu>
Povstávat proti někomu znamená vzdorovat mu, vzbouřit se a bojovat proti němu.
padnout <komu> (šaty)
Padnout komu: dobře sedět, skvěle vypadat, být přesně na míru.
sehrát <komu> (scénu)
Hrát někomu scénu, předvést jeho roli nebo představení.
donutit <koho k čemu>
Donutit: násilím, vynucením nebo tlakem vyžadovat od někoho, aby učinil něco, co nechce.