Opravdový - synonyma

skutečný (svět)

Skutečný svět je realita, ve které žijeme, věci, které existují a které jsou reálné.

pravý

Pravý znamená opravdový, skutečný, autentický a správný. Označuje něco, co je skutečné, bez záměny či imitace.

pravdivý

Pravdivý = skutečný, správný, autentický, přesný; odpovídající pravdě.

upřímný (cit)

Upřímný je příznačný pro osobu, která je otevřeně pravdivá, ukazuje skutečné emoce a činy s úctou a ohleduplností.

hluboký

Hluboký je přídavné jméno označující hluboké hloubky, myšlenky, prožitky nebo vztahy.

věrný

Věrný znamená odhodlaný a oddaný, dbát na své závazky a sliby. Člověk věrný je ochotný obětovat svůj čas a energii pro ostatní.

ryzí

Ryzí znamená čistý, nezkažený, nedotčený nebo nezáměněný.

vážný (člověk)

Člověk vážný je zralý, odpovědný a zodpovědný, jehož chování je seriózní, vážené a respektované.

seriózní

Seriózní se obvykle vztahuje k chování, jednání nebo vystupování, které je odpovědné, vážné a profesionální.

povrchní

Povrchní označuje něco, co je pouze vnější a bez hlubšího porozumění.

zasmušilý

Zasmušilý se vztahuje k náladě, která je smutná, tíživá až depresivní.

smutný

Smutný znamená beznadějný, zklamaný, nešťastný, depresivní, zarmoucený nebo smutný.

chmurný

Chmurný je melancholický, smutný, depresivní, tmavě náladový až sklíčený.

veselý

Radostný, veselý, šťastný; slovo veselý označuje optimistickou náladu a šťastnou atmosféru.

kritický

Kritický znamená posuzovat něco nebo někoho velmi pečlivě a přísně, často s názorem, že to nemusí být dobré.

nebezpečný

Nebezpečný je popisovaný jako potenciálně škodlivý nebo způsobující újmu nebo újmu na zdraví nebo majetku.

závažný

Vážný, závažný: vážnost, závažnost; důležitý, vážený, významný, klíčový.

důležitý

Důležitý: Mající velký význam; klíčový; nezbytný; důležitý; kritický; zásadní.

značný

Značný znamená velký, důležitý, rozsáhlý nebo mírně nadprůměrný.

podstatný

Podstatné je to, co je důležité, zásadní; nepostradatelná část něčeho, co je nutné.

rozhodující

Rozhodující je adjektivum, které odkazuje na akt jednání, který je konečný a uzavírající. Označuje činnost, která je rozhodující, tj. Schopnost určit výsledek něčeho.

svobodný člověk

Člověk, který je svobodný, je osoba, která je nezávislá a má právo konat podle svého uvážení.

podezřelý člověk

Osoba, která se zdá být podezřelá, je někdo, koho lze podezírat o spáchání nezákonného činu.

ten člověk

Osoba, která je charakterizována jejími schopnostmi, kvality a vlastnostmi.

opustit tento svět

Umřít; odejít na věčnost; opustit tento svět; přestat existovat.

šikovný člověk

Člověk s dovedností, inteligencí, schopností a zkušenostmi pro úspěšné zvládání úkolů.

podstatný (omyl)

Podstatné je to, co je zásadní nebo významné; je to základní část, princip nebo myšlenka.

člověk (vůbec)

Člověk je vysoce inteligentní druh hominidů, kterým se často připisuje velké schopnosti komunikace, používání zbraní a schopnost vytvářet civilizace.

člověk (bezohledný)

Člověk bezohledný je někdo, kdo nerespektuje druhé, je egoistický a má snahu dělat věci bez ohledu na druhé.

skutečný

Skutečný znamená opravdový, reálný, skutečně existující nebo pravdivý.

dobrácký (člověk)

Lidé s dobráckou povahou jsou přátelští, vlídní a něžní. Mají sklon loajálně pomáhat ostatním a jsou ochotni obětovat část svého času, úsilí nebo peněz pro dobro druhých.

příkop (hluboký)

Příkop je hluboká, vyhloubená jamka, obvykle používaná k ochraně před nepřáteli, k odvodňování nebo k obraně před povodněmi.

člověk (jen v mn.č.)

Lidé jsou bytosti schopné inteligence, lásky, cítění a sebeuvědomování, kteří jsou schopni vytvářet a udržovat kulturu, společnost a civilizaci.

vážný

Vážný znamená seriózní, důležitý nebo závažný. Představuje vážnost, vážnost situace nebo osoby.

bezcharakterní člověk

Člověk bezcharakterní je ten, který nemá vlastní vůli, nerozhodnost, slabost, odhodlanost nebo morální hodnoty.

člověk (špatný)

Člověk, označení pro individuum s negativními vlastnostmi, např. závist, lhostejnost, nespravedlnost.

smyslný člověk

Člověk, který se vyznačuje pozitivními emocemi a vnímáním svého okolí prostřednictvím citů a smyslů.

zlý (člověk)

Člověk zlý je nespravedlivý, sobecký a zákeřný; jeho činy jsou proti etickým principům a mohou způsobit značnou újmu.

slabomyslný člověk

Slabomyslný člověk je někdo, kdo má nízké sebevědomí, je nejistý, často se cítí bezmocný a bezradný.

člověk

Člověk je Homo sapiens, inteligentní bytost schopná myšlení, rozumu a vytváření kultury.

upřímný

Upřímný znamená, že člověk je otevřený, poctivý a přímý ve svých slovech a činech.

prázdný člověk

Prázdný člověk je jedinec, který nemá smysl pro sebeúctu ani pro hodnotu vlastního života. Je to člověk, který nemá žádný směr.

odporný člověk

Osoba, která je nezdvořilá a neslušná, nespravedlivá a hrubá, způsobuje odpor a rozčarování.