Opravdový - synonyma

skutečný (svět)

Skutečný svět je realita, ve které žijeme, věci, které existují a které jsou reálné.

pravý

Pravý znamená opravdový, skutečný, autentický a správný. Označuje něco, co je skutečné, bez záměny či imitace.

pravdivý

Pravdivý = skutečný, správný, autentický, přesný; odpovídající pravdě.

upřímný (cit)

Upřímný je příznačný pro osobu, která je otevřeně pravdivá, ukazuje skutečné emoce a činy s úctou a ohleduplností.

hluboký

Hluboký je přídavné jméno označující hluboké hloubky, myšlenky, prožitky nebo vztahy.

věrný

Věrný znamená odhodlaný a oddaný, dbát na své závazky a sliby. Člověk věrný je ochotný obětovat svůj čas a energii pro ostatní.

ryzí

Ryzí znamená čistý, nezkažený, nedotčený nebo nezáměněný.

vážný (člověk)

Člověk vážný je zralý, odpovědný a zodpovědný, jehož chování je seriózní, vážené a respektované.

seriózní

Seriózní se obvykle vztahuje k chování, jednání nebo vystupování, které je odpovědné, vážné a profesionální.

povrchní

Povrchní označuje něco, co je pouze vnější a bez hlubšího porozumění.

zasmušilý

Zasmušilý se vztahuje k náladě, která je smutná, tíživá až depresivní.

smutný

Smutný znamená beznadějný, zklamaný, nešťastný, depresivní, zarmoucený nebo smutný.

chmurný

Chmurný je melancholický, smutný, depresivní, tmavě náladový až sklíčený.

veselý

Radostný, veselý, šťastný; slovo veselý označuje optimistickou náladu a šťastnou atmosféru.

kritický

Kritický znamená posuzovat něco nebo někoho velmi pečlivě a přísně, často s názorem, že to nemusí být dobré.

nebezpečný

Nebezpečný je popisovaný jako potenciálně škodlivý nebo způsobující újmu nebo újmu na zdraví nebo majetku.

závažný

Vážný, závažný: vážnost, závažnost; důležitý, vážený, významný, klíčový.

důležitý

Důležitý: Mající velký význam; klíčový; nezbytný; důležitý; kritický; zásadní.

značný

Značný znamená velký, důležitý, rozsáhlý nebo mírně nadprůměrný.

podstatný

Podstatné je to, co je důležité, zásadní; nepostradatelná část něčeho, co je nutné.

rozhodující

Rozhodující je adjektivum, které odkazuje na akt jednání, který je konečný a uzavírající. Označuje činnost, která je rozhodující, tj. Schopnost určit výsledek něčeho.

upřímný

Upřímnost je kvalita, při které člověk mluví a jedná otevřeně a pravdivě bez skrytých motivů.

ten člověk

Osoba, která je charakterizována jejími schopnostmi, kvality a vlastnostmi.

vážný

Vážný znamená seriózní, zodpovědný, vážený nebo vážný. Představuje závažnost, úctu a respekt.

být smutný

Být smutný znamená cítit se osaměle, bezradně a truchlivě; prožívat hlubokou bolest a zklamání.

škodolibý člověk

Člověk, který se raduje z jiných lidí cítících se špatně, často se mstí a má sklon k ironickým komentářům.

pravdivý názor

Názor, který je založen na faktech a je pravdivý.

skutečný

Skutečný se odkazuje na to, co je skutečné, pravdivé a uznávané.

bezohledný člověk

Bezohledný člověk je osoba, která ignoruje pocity či potřeby druhých a jedná bez zábran nebo lítosti.

povrchní (vtip)

Povrchní se obvykle používá pro popis někoho, kdo nemá zájem o hlubší pochopení věcí, jen se zajímá o vnější záležitosti.

sešlý člověk

Sešlý člověk je vyčerpaný, oslabený, vyčerpaný, bez energie a sil.

nepříčetný (člověk)

Člověk nepříčetný je ve stavu silného psychického napětí, který mu brání racionálně uvažovat.

povrchní (zábava)

Povrchní je adjektivum označující něco, co je jen málo hluboké nebo detailní, často s ohledem na zábavu.

bezcharakterní (člověk)

Bezcharakterní člověk je někdo, kdo má nedostatek morálních hodnot a jeho jednání je bez váhy a míry.

rozhodující činitel

Rozhodující činitel je osoba nebo skupina, která má na výsledek situace nebo události významný vliv.

vynikající člověk

Člověk, který je vynikající, je to, kdo je inteligentní, pracovitý, charakterní, kreativní, milující a nápomocný.

světský člověk

Člověk, který je zaměřen na materiální a světské věci, nezávislý na náboženských hodnotách a filozofii.

životně důležitý

Životně důležitý: nezbytný pro život, nutný pro přežití, nepostradatelný.

v pravý čas

V pravý čas znamená včas, nebo vhodný čas; činění něčeho správně a vhodně ve správnou dobu.

zakřiknutý (člověk)

Osoba zakřiknutá je ta, která se bojí sdělit svůj názor nebo svou myšlenku - ztrácí schopnost mluvit, je tichá.