Oddělit se - synonyma
Celkem nalezeno 17 synonym ke slovu oddělit se.
Význam: Oddělit se znamená ukončit společnou cestu, rozdělit se, vzdálit se od někoho nebo něčeho.
vzdálit se
Vzdálit se znamená oddálit se od něčeho nebo někoho, fyzicky či psychicky, buď dobrovolně nebo nedobrovolně.
odloučit se
Odtrhnout se; odpojit se; oddělit se; zříci se; vzdálit se; odloučit se od něčeho/někoho.
odbočit
Odbočit: změnit směr jízdy, odchýlit se od původního směru.
odštěpit se
Odštěpit se znamená odtrhnout se, oddělit se od něčeho nebo někoho, odmítnout něco nebo se vzdálit.
odpadnout
Odpadnout znamená neúspěšně se rozhodnout nebo nezvládnout nějakou činnost, úkol nebo zkoušku.
připojit se
Připojit se znamená přidat se k něčemu, jako například k síti nebo k skupině.
vydělit se
Vydělit se znamená rozdělit se do dvou nebo více částí; od sebe oddělit se; rozdělit se na skupiny, části nebo členy.
vyčlenit se
Vyčlenit se znamená oddělit se nebo od sebe odlišit, aby se dalo pozorovat nebo identifikovat.
přičlenit se
Přičlenit se znamená vstoupit do skupiny nebo organizace a stát se jejím součástí.
odtrhnout se (lavina)
Odtrhnout se znamená, že se něco oddělí od zbytku a pohybuje se samostatně. Například, když se odtrhne lavina, odlomí se od skály a sama se pohybuje.
osopit se <na koho>
Osopit se znamená vyjádřit nenávist, zlost a odpor vůči někomu.
obořit se
Obořit se znamená zaútočit na někoho s úmyslem způsobit mu újmu nebo ho zničit.
rozkřiknout se
Rozkřiknout se znamená hlasitě a nahlas vyjádřit svůj názor nebo vztek, křičet.
pustit se <do koho>
Začít se něčím zabývat, pustit se do činnosti, kterou provádí dotyčný.
utéci
Utéci: rychle se vzdálit, uniknout nebezpečí nebo problému.
získat volnost
Získat volnost znamená poznat svobodu a nezávislost, kterou dává volba dělat, co člověk chce, kdy chce a jak chce.
začít řádit
Začít řádit znamená začít vše řídit, organizovat, pořádek dělat.
Podobná synonyma
krmit <koho> (mateřským mlékem)
Dávat kojencům jídlo, nejčastěji mateřské mléko.
připravit <koho o co>
Připravit: předem udělat nebo dokončit vše potřebné pro úspěšný průběh něčeho.
ukrýt <koho>
Ukrýt
vážit si <koho n. čeho>
Uctívat někoho či něco; vyjádřit úctu a ocenění.
vybízet <koho k čemu>
Vybízet znamená vyzývat někoho něco udělat, například změnit postoj nebo vykonat nějakou činnost.
odbočit <kam>
Odbočit
podat žalobu <na koho>
Podat žalobu: formální žádost o soudní rozhodnutí vůči někomu.
vychovat <koho>
Vychovat znamená kultivovat, připravovat člověka na dospělost, vytvářet určité návyky a postoje.
oblomit <koho>
Oblomit znamená fyzicky přinutit někoho k přístupu, který je v rozporu s jeho vůlí.
zprdnout <koho>
Zprdnout se dá použít k popisu toho, když se někdo ztrapní, zesměšní nebo se stane předmětem posměchu.
zastoupit <koho>
Zastoupit
dostat <koho>
Dostat: přijmout, obdržet; získat nebo obdržet (něco) od někoho jiného.
obejít se <bez koho>
Vyhnout se komukoli/něčemu; obcházet; vyvarovat se.
pobízet <koho k čemu>
Pobízet znamená vyzývat k činu, aby se někdo snažil k dosažení určitého cíle.
zatknout <koho>
Zatknout
odbýt <koho>
Odbýt znamená odstranit či odmítnout někoho nebo něco. To může být odmítnutí návrhu, názoru nebo žádosti.
uspat <koho>
Uspat
napadnout <koho co>
Napadnout znamená fyzicky nebo verbálně útočit na někoho nebo něco.
získat (úsilím)
Získat: obdržet po úsilí nebo snaze.
začít zpívat
Začít zpívat: začít intonovat melodii, hlasitě zpívat text písně nebo jenom slova.
dobírat si <koho>
Dobírat si znamená přidávat, dotvářet nebo prohlubovat vztah k někomu s úmyslem získat jeho přízeň.
vyklešťovat <koho n. co>
Vyklešťovat znamená rychle a násilně odstranit někoho či něco z veřejného prostranství.
přemluvit <koho>
Přesvědčit
napadat <koho co>
Napadat znamená útočit, fyzicky nebo slovně, na někoho nebo něco.
obrátit se <na koho>
Obrátit se na někoho znamená vyžádat si jeho pomoc nebo poradit se s ním.
dotírat <na koho>
Dotírat se znamená trvalé naléhání, obtěžování či vytrvalé dotazy na někoho, aby udělal něco, co nechce.
napadat <koho>
Napadat
rozdrtit <koho>
Rozdrtit znamená fyzicky přemoci člověka silou nebo jeho psychiku.
ovládnout <koho n. co>
Ovládnout znamená získat nad něčím moc nebo kontrolu.