Obhajovat - synonyma

hájit

Hájit znamená obhajovat, bránit nebo chránit.

ochraňovat

Chránit, obhajovat, stát se záštitou, zabránit škodě, udržet a zachovat.

útočit <na koho n. co>

Útočit je vystupování proti někomu nebo něčemu, aby byl způsoben fyzický nebo psychický útok.

závodit o udržení (titulu)

Bořit se o titul; usilovat o udržení pozice nebo postavení; snažit se udržet si vedoucí pozici.

soutěžit

Soutěžit znamená bojovat o nějakou cenu nebo výhru ve srovnání s ostatními.

stavět se (do cesty)

Připravovat se na cestu; balit, připravovat věci, zásoby a přípravné kroky na cestu.

nahrazovat <koho>

Vyměňovat někoho nebo něco jiným, aby se dosáhlo určitého cíle.

být zástupcem

suplovat

Suplovat znamená zastoupit někoho jiného v jeho povinnostech, úkolech nebo roli.

představovat <koho>

Představovat znamená ukázat, představit někoho nebo něco ostatním lidem.

reprezentovat

Reprezentovat znamená zastupovat někoho nebo něco, ukazovat jeho postavení, představovat ho nebo stát za ním.

hájit <koho> (u soudu)

Bránit práva a zájmy člověka před soudem, obhajovat ho a podporovat ho v jeho obraně.

vybavit <koho čím>

Vybavit: pamatovat si; dodat někomu informace nebo předměty potřebné pro jeho činnost.

stupeň jistoty soudu

Stupeň jistoty soudu je míra jistoty, s jakou soud výsledek spravedlivého procesu přijímá.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky nebo psychicky zaútočit na někoho.

postihovat <koho>

Postihovat znamená trestat, udílet sankce a vynucovat dodržování pravidel.

zhanobit <koho n. co>

Zhanobit = dehonestovat, ponížit, osočit.

uctívat <koho n. co>

Uctívat znamená vyznávat úctu, oslavovat, věnovat pozornost nebo chválit.

unudit <koho>

Unudit je nudit jeho neustálými otravnými požadavky nebo otázkami až do neúnosné míry.

nalákat <koho>

Nalákat: přitáhnout (někoho) slibem čehosi, aby učinil to, co se po něm požaduje.

oceňovat <koho n. co>

Oceňovat znamená projevovat cenu, uznání a obdiv k něčemu či někomu.

vytrhnout <koho> (ze snění)

Vytrhnout někoho ze snění znamená probudit ho z představivosti a začít se soustředit na to, co se děje ve skutečnosti.

škádlit <koho>

Škádlit: dráždit (někoho) legračními poznámkami či dotazy s cílem vyvolat smích nebo pobavení.

dojímat <koho> (melodie)

Dojímat = hladit, objímat nebo mazlit se s někým, aby se cítil milovaný a bezpečný.

pochovat <koho kam>

Pochovat znamená uložit osobu do hrobu nebo jiného vhodného místa.

ochránit <koho n. co>

Zabránit poškození nebo újmě člověka či věci.

přitlačit <koho> (ke zdi)

Fyzicky donutit osobu, aby se dostala co nejblíže ke zdi.

porazit <koho>

Zvítězit nad někým, zvládnout, zdolat něco, co vyžaduje vytrvalost, schopnosti nebo dovednosti.

oprostit <koho od čeho>

Oprostit znamená odstranit něčí vinu nebo odpovědnost, například omlouvou či odpouštěním.

zpodobovat <koho n. co>

Zpodobovat je vyjadřovat něčí nebo něčího vlastnosti nebo význam prostřednictvím obrazů, příběhů nebo symbolů.

zkritizovat <koho>

Zkritizovat znamená upřímně a konstruktivně vyjádřit svůj názor na jeho činnosti, postoje a myšlenky.

buzerovat <koho>

Buzerovat znamená ponižovat někoho fyzickým nebo psychickým tlakem a obviňovat ho z nedostatků.

povolat <koho>

Povolat znamená najmout někoho na určitou práci, případně k něčemu pozvat.

zaměstnat <koho>

Zaměstnat znamená přijmout někoho do práce s formální pracovní smlouvou.

dostat <koho z čeho>

Dostat: obdržet něco od někoho; získat, obdržet, dostávat.

klamat <koho>

Klamat znamená lhát, vymýšlet si věci nebo podvádět ostatní lidi.

poškozovat <koho>

Poškozovat znamená ublížit jim fyzicky nebo psychicky, způsobit jim újmu nebo škodu.

uklidnit <koho>

Uklidnit: umírnit emoce, usmířit, uvolnit napětí, učinit klidnějším.

vrazit <do koho>

Vrazit do koho znamená fyzicky napadnout nebo vtlačit někoho do něčeho s cílem způsobit nemoc nebo bolest.

zlehčovat <koho n. co>

Zlehčovat znamená snižovat důležitost, vážnost nebo váhu něčího.

zanítit <koho>

Zanítit znamená vyvolat zánět nebo infekci v těle člověka nebo zvířete.

deportovat <koho kam>

Deportovat je zákonný proces, který se vztahuje na vyhoštění někoho z jednoho státu do jiného.