Facebook

Nařídit - synonyma

Celkem nalezeno 13 synonym ke slovu nařídit.

Význam: Nařídit: dát příkaz, rozkaz, závaznou instrukci; stanovit; povýšit; založit.

poručit <co komu>

Poručit: rozkázat někomu, aby něco udělal.

přikázat

Přikázat znamená oficiálně nařídit nebo nařídit; dát příkaz, aby se něco udělalo.

rozkázat

Dát někomu příkaz, aby udělal něco určitého; příkaz, který musí být splněn.

uložit

Uložit znamená uschovat nebo zaznamenat danou informaci na nějakém místě.

předepsat

Předepsat znamená přikázat, určit nebo přímo nařídit něco nebo někomu.

nadiktovat

Nadiktovat znamená formálně a oficiálně něco nahlas číst a určenou osobu nebo osoby poučit nebo instruovat.

seřídit (hodiny)

Seřídit znamená upravit a přizpůsobit časový mechanismus hodin tak, aby zobrazoval správný čas.

zregulovat

Zregulovat znamená učinit něco přesnějším, přizpůsobit něco stanoveným pravidlům nebo standardům.

vyjádřit <co>

Vyjádřit znamená vyjádřit své myšlenky, názory nebo pocity slovy nebo jiným způsobem.

pronést

Vyřčet, prohlásit, říci nahlas, vyslovit nahlas, přednést.

proslovit

Proslovit znamená vyslovit nahlas slova s výrazem, aby byly slyšet.

ustanovit

Ustanovit znamená stanovit, zavést či předepsat něco jako oficiální, např. pravidla, postupy apod.

vyhlásit

Vyhlásit znamená oznámit něco veřejně; oznámení může být jakékoliv povahy.

Podobná synonyma

překazit <co komu>

Zabránit komu v uskutečnění jeho cílů, plánů nebo úmyslů.

uznat <komu> (zkoušku)

Uznat (zkoušku) znamená přiznat, že dotyčná osoba získala potřebné znalosti a schopnosti, aby splnil požadavky zkoušky.

kořit se <komu n. čemu>

Kořit se znamená urychleně unikat nebo utíkat, obvykle před nebezpečím.

napovědět <komu>

Dát člověku nápovědu, aby odpověděl na otázku nebo se vyznal ve složité situaci.

dát <komu> (titul)

Udělit někomu titul či jinou poctu.

tkvět <komu> v mysli

Tkvět v mysli znamená být vyrytý hluboko v mysli, zůstat i po dlouhou dobu v paměti.

ulevit <komu>

Ulevit znamená pomoci k osvobození od bolesti, úzkosti nebo jiného nepříjemného stavu.

vyčítat <co komu>

Vyčítat: kritizovat, vytýkat někomu jeho chyby nebo selhání.

ustanovit se

Ustanovit se znamená usadit se, usídlit se na nějakém místě, založit si domácnost.

vštěpovat <co komu>

Vštěpovat znamená učit, dávat někomu naučené znalosti a dovednosti.

nařídit <co komu>

Přikázat (někomu), aby něco udělal; předat (někomu) rozkaz, aby něco provedl.

nepřát <komu>

Nepřát znamená projevovat nesympatie, odmítat, odporovat či odmítnout.

vzít <komu> (pas)

Vzít někomu pas znamená odebrat mu dočasně právo cestovat do jiných zemí.

přitížit <komu>

Přitížit znamená přimět jej, aby dělal nebo čelil něčemu obtížnému či nepříjemnému.

telefonovat <komu>

Volat/mluvit po telefonu s někým.

poslat dopis <komu>

Poslat dopis někomu: odeslat dopis konečnému adresátovi.

nabít <komu>

Poskytnout někomu něco, co je potřebné nebo vhodné; občas také nabídnout někomu (např. pomoc, radu, zastání apod.).

odepřít <co komu>

Odmítnout či zamítnout žádost či prosbu někomu.

půjčit <co komu>

Půjčit: dát komu něco na dočasné použití, za úplatu nebo zdarma, s tím, že to půjde vrátit.

představit <koho komu>

Představit znamená předložit někomu informace o někom jiném nebo o čemkoli jiném.

oznámit <co komu>

Oznámit komu co: sdělit informace, udělat něco známým.

odplatit <komu čím>

Odplatit je vrátit stejnou měrou - poskytnout protihodnotu jako odměnu či trest.

dát <komu> odměnu

Udělit někomu odměnu jako uznání či poděkování za jeho úspěchy nebo dobrou práci.

vytmavit <co komu>

Umlčet nebo zeslabit někoho, aby nebyl schopen mluvit nebo se projevovat.

povídat <co komu>

Mluvit s někým o čemkoli, obvykle o zážitcích, plánech nebo názorech.

zasáhnout <proti komu>

Zasáhnout znamená postavit se proti němu a vyjádřit nesouhlas s jeho jednáním.

naznačovat <co komu>

Naznačovat znamená dávat náznaky, či napovídat druhé osobě, že se něco děje nebo má dělat.

zastavit činnost <komu>

Přerušit činnost komu nebo čemu.

přislíbit <co komu>

Slovo "přislíbit" znamená slíbit něco konkrétního druhé osobě.

svěřit <komu> (provedení)

Předat (někomu) správu, úkol nebo zodpovědnost; dát (někomu) plnou moc a důvěru.