Namluvit (hodně) - synonyma

nahovořit

Nahovořit: vyslovit zvukem, mluvit.

nažvanit

Nažvanit se rozumí mluvit dlouze a mnoho o ničem, zbytečně se rozepisovat.

nakecat

Nakecat znamená mluvit nebo řečnit dlouze, neustále a často bez smyslu.

naznačovat <co komu>

Naznačovat znamená dávat náznaky, či napovídat druhé osobě, že se něco děje nebo má dělat.

nadhazovat

Nadhazovat znamená představovat něco nového nebo nápaditě odpovídat na otázku či představu.

nakusovat

Nakusovat znamená ochutnávat nebo ořezávat jídlo, aniž byste jídlo zcela snědli.

nalhat <co komu>

Nalhat je slovní spojení, které znamená lhát někomu nebo něčemu. Jde o úmyslné lhaní k tomu, aby byla získána výhoda.

předříkávat (hercům)

Předříkávání je technika, která umožňuje hercům získat lepší porozumění a připravenost před zahájením natáčení.

dát komu za vyučenou

Dát komu za vyučenou znamená ukončit vztah, s někým se rozloučit a uzavřít s tím kapitolu.

dávat přednost <komu n. čemu>

Dávat přednost znamená preferovat, upřednostňovat nebo dát přednost někomu nebo něčemu.

vydat <co komu>

Vydat: dodat něco komu; podat; poskytnout; dát do vlastnictví.

vysmívat se <komu>

Vysmívat se : posmívat se, házet urážky, ponižovat.

přisoudit <co komu>

Přisoudit: přiřadit někomu právo, úkol nebo odpovědnost.

reptat <proti komu n. čemu>

Reptat: protestovat, vyjadřovat nesouhlas proti komu nebo čemu.

předhodit <co komu>

Předhodit znamená poskytnout něco někomu; dát ho mu nebo ho předat.

vynadat <komu>

Vynadat je projevit nespokojenost nebo hněv někomu slovním projevem.

tvrdit <co komu>

Tvrdit znamená vyjádřit něco s pevnou vírou, nebo jednostranně prohlásit.

přisuzovat <komu> (osud)

Přisuzovat osud : odpovídat za výsledky činů nebo určitých událostí.

vytmavit <co komu>

Umlčet nebo zeslabit někoho, aby nebyl schopen mluvit nebo se projevovat.

namlouvat <co komu>

Namlouvat = vyjednávat, domlouvat, dojednávat, snažit se o uzavření dohody.

nařizovat <komu>

Nařizovat znamená dávat příkazy nebo přikazovat druhým, aby něco udělali.

zběhnout <ke komu>

Ujít rychle, bez ohlášení, běžet pryč z místa, nebo od někoho.

podařit se <co komu>

Úspěšně dokončit něco, co bylo zamýšleno.

škodit <komu>

Ublížit, způsobit škodu, způsobit újmu někomu.

ulehčit <komu>

Ulehčit znamená snížit či odstranit tíhu nebo zátěž, aby se mohla cítit lépe.

vzepřít se <komu>

Vzepřít se komu znamená odmítnout či se postavit proti něčemu, co někdo navrhuje nebo žádá.

přepustit <komu> (byt)

Udělit nájemci nebo uživateli právo na užívání bytu s vymezenou dobou trvání.

dopřát sluchu <komu>

Dopřát sluchu někomu znamená poskytnout mu příležitost slyšet něco, co by jinak nemohl.

provést cunnilingus <komu>

Provést cunnilingus je orální sexuální akt, při kterém se partner líbá, olizuje a sáňkuje po ženském genitálu.

zošklivit <co komu>

Znehodnotit vzhled někoho nebo něčeho.

dát <co komu>

Dát někomu: poskytnout mu cokoliv, co má; předat, přenechat, zaslat či zapůjčit.

nařídit <co komu>

Nařídit komu něco: přikázat někomu, aby udělal něco, co je po něm požadováno.

prospívat <komu> (pohyb)

Prospívat znamená poskytnout mu pohybovou výhodu a pomoci mu dosáhnout úspěchu.

nabít <komu>

Nabít (komu): dát člověku příležitost, případně podporu, aby mohl/a dosáhnout úspěchu.

působit <komu> bolest

Fyzicky či psychicky trápit člověka, vyvolávat u něj bolest.

zaručit <co komu>

Zaručit je poskytnout někomu jistotu, že splní své závazky a povinnosti.

předat <co komu>

Předat: přenést něco na někoho; přenést informace, zkušenosti, moc, dovednosti, vědomosti, zodpovědnost.

vzít <komu> (papíry)

Vzít (papíry) znamená převzít do vlastnictví papíry, které byly původně vlastněné jinou osobou.