Mít přesvědčení - synonyma

mít názor

Mít názor znamená mít vlastní pohled na věc nebo situaci.

být přesvědčen (o pravdivosti)

Být přesvědčen (o pravdivosti): mít silnou víru v správnost, pravdivost či oprávněnost něčeho.

důvěřovat <komu>

Věřit někomu, dát mu projevy své důvěry, být přesvědčen o jeho kvalitách a schopnostech.

spoléhat <na koho>

Spoléhat se znamená doufat, že se něco stane, a spoléhat se znamená doufat, že dotyčná osoba nebo skupina nám pomůže.

doufat

Doufat je příznivě očekávat výsledek něčeho, co není jisté; vyjádření víry, že se něco stane.

přesvědčovat <koho o čem>

Přesvědčovat znamená přesvědčit ostatní o něčem prostřednictvím argumentů a důkazů.

přimět <koho k čemu>

Přimět (někoho) k něčemu: vybídnout, donutit, nutit (někoho) k činu nebo jednání.

předpisovat <co komu>

Předpisovat znamená dávat někomu příkaz, nařízení nebo zákon.

představit <koho>

Představit znamená prezentovat někoho jinému, ukázat jeho kvality a schopnosti.

vzpružit <koho>

Vzpružit znamená obnovit energii, nadšení nebo odhodlání u osoby.

ochlazovat <koho n. co>

Ochlazovat znamená snižovat teplotu něčeho nebo někoho.

darovat <co komu>

Darovat znamená dát něco někomu, aniž byste čekali něco na oplátku.

dát výplatu <komu>

Poskytnout někomu peněžní odměnu za práci, kterou odvedli.

uvidět <koho n. co>

Uvidět: spatřit člověka nebo věc pohledem, fyzicky je vyvodit z temnoty nebo neznámého stavu.

splést <koho>

Splést znamená míchat, pomíchat nebo zaměňovat informace, názory nebo úsudky o určité osobě.

udávat <koho>

Udávat: představovat někoho jako příklad, odhalovat jeho zločiny, činy nebo chování.

názor

Názor je mínění či stanovisko osoby k určitému tématu nebo situaci.

prověřovat <koho>

Prověřovat znamená důkladně zkoumat/vyšetřovat něčí minulost, pověst či přítomnost, aby bylo možné posoudit jeho/její spolehlivost.

hnusit se <co komu>

Hnusit se: představovat si něco odporuplného, nechutného nebo odpudivého o někom nebo něčem.

vyhánět <koho>

Vyhánět znamená donutit někoho odejít nebo opustit místo.

zahýbat <komu>

Zahýbat znamená použít sílu nebo nátlak k donucení někoho k něčemu.

tupit <koho n. co>

Tupit = otupovat, omezovat, snižovat citlivost.

stát se <co komu>

Stát se = získat status, stát se čím/kým.

dělat <komu> místo

Dělat místo někomu znamená zastoupit jeho práci a povinnosti, aby mohl být nepřítomen.

sugerovat <co komu>

Sugerovat znamená naznačovat něčemu, co je vhodné nebo žádoucí.

zkarikovat <koho n. co>

Zkarikovat znamená vyjádřit něčí či něčího vlastnosti či charakter či názor formou obrazu či kresby.

vést <koho k čemu>

Vést znamená vést někoho někam, pomoci mu v jeho cestě, být jeho průvodcem.

nabít <komu>

Poskytnout někomu něco, co je potřebné nebo vhodné; občas také nabídnout někomu (např. pomoc, radu, zastání apod.).

přinutit <koho k čemu>

Učinit někoho nuceným k nějakému činu či akci; donutit někoho k něčemu.

ukrást <co komu>

Ukrást znamená vzít cizí věc bez souhlasu vlastníka.

potlačovat <koho>

Potlačovat znamená bránit něčímu nebo něčemu, aby se neprojevovalo, mluvilo nebo prosazovalo.

odvléci <koho kam>

Odvléci: přesunout někoho nebo něco jinam; přenést někoho nebo něco někam jinam.

nedovolit <co komu>

Zabránit někomu v činu; nedopustit, aby se něco stalo.

pečovat <o koho>

Starat se o někoho s láskou a péčí; dbát na jeho potřeby a potěšit jej.

osopit se <na koho>

Osopit se znamená vyjádřit nenávist, zlost a odpor vůči někomu.