Křičet - synonyma
Celkem nalezeno 14 synonym ke slovu křičet.
Význam: Křičet: vydávat nahlas výkřiky, výrazně a hlasitě mluvit nebo volat.
rozkřikovat se
Hlasitě volat, křičet; vyslovovat nahlas příkazy, požadavky nebo pouze své názory.
řvát
Řvát: hlasitě a násilně vyjádřit své emoce, například štěstí, bezmoc, rozčilení.
povykovat
Povykovat znamená vyslovovat hlasité zvuky, vyjadřující radost nebo rozrušení.
hulákat
Hulákat je vyjadřovat se nahlas, křičet a volat.
halekat
Halekat je slovo sloužící k popisu rychlého pohybu nebo jednoduššího úkonu. Často se používá pro rychlé chůze nebo vyřizování úkonů.
mlčet
Mlčet znamená nemluvit, držet jazyk za zuby a nevyslovovat názor nebo myšlenky.
domáhat se <čeho>
Domáhat se: prosazovat požadavek, nárokovat si něco.
volat <po čem>
Volat po čem znamená vyjádřit žádost, naléhavou touhu nebo výzvu po něčem.
horlit
Horlit znamená rozhodně a silně se vyjadřovat k něčemu, případně se něčemu vyhýbat.
být nápadný
Být nápadný znamená vymezit se z ostatních, být viditelný a upoutat pozornost.
být křiklavý
Být křiklavý znamená být velmi výrazný, neobvyklý a nápadný.
být výstřední
Být výstřední znamená zdůraznit svou osobnost a odlišit se od ostatních pomocí neobvyklého chování nebo vzhledu.
hřmotit
Hřmotit znamená hlasitě rámusit, dunět nebo hlučet.
lomozit
Lomozit znamená špatně se pohybovat, klopýtat nebo tahat se s něčím.
Podobná synonyma
ujídat <komu čeho n. co>
Ujídat: konzumovat části čeho/čeho a odebírat části druhému.
těžit <z čeho>
Těžit znamená vybírat, sbírat nebo získávat něco, obvykle přírodní suroviny, energetické zdroje nebo zisk.
upravovat <podle čeho>
Úprava: změnit něco, aby vyhovovalo požadavkům.
vtlačovat <co do čeho>
Vtlačovat je tlačit věc do něčeho, aby se vešla nebo aby se do ní zasunula.
štítit se <čeho>
Bránit se čemu, chránit se před něčím.
odpadávat <od čeho>
Odpadávat znamená postupně se vzdalovat od něčeho; opouštět to, přestat se toho účastnit nebo se toho vzdát.
nabýt <čeho>
Získat, získat, získat právní účinky nebo vlastnictví.
křiklavý (barva)
Křiklavý = velmi intenzivní barva, která je jasná a silná a září.
vyvolávání <čeho>
Vyvolávání je proces, který spouští vyvolávání reakce, při kterém se očekávaný výsledek dosáhne pomocí určitého podnětu.
volat (poplachem)
Volat znamená volat o pomoc, volat o záchranu nebo upozornit na nouzovou situaci; používá se k vyvolání poplachu.
dbát <čeho n. na co>
Dbát na co znamená pečlivě sledovat a dodržovat něčí pokyny, rady nebo principy.
využívat <čeho>
Využívat: využívat čeho/čeho se týká, znamená používat nějaký zdroj, možnosti nebo výhody k dosažení určitého cíle.
vytrhnout <co z čeho>
Vytrhnout: odtrhnout či odebrat něco z něčeho nebo někoho silou.
nedbat <čeho>
Nedbat znamená ignorovat nebo přehlížet něco; zanedbat, nevěnovat pozornost nebo ignorovat danou situaci.
vyplývat <co z čeho>
Vyplývat znamená dospět k závěru či pochopit něco z určitého předpokladu či skutečnosti.
ukázka <čeho>
Ukázka je vzorek či příklad určitého druhu, např. produktu, procesu nebo schopnosti, který je použit pro demonstrování či zkoušení.
týkat se <čeho>
Týkat se znamená být související s něčím, podílet se na něčem nebo být zaměřeným na něco.
zbavit se <čeho>
Odstranit, zbavit se čeho; opustit; zřeknout se; zbavit se účasti.
pocházet <co z čeho>
Pocházet znamená vycházet z něčeho, být odvozeno z něčeho, mít původ v něčem.
nakukovat <do čeho>
Nakukovat znamená pozorovat něco nebo někoho skrytě, z dálky nebo diskrétně.
vzniknout <co z čeho>
Vzniknout: vytvořit se z ničeho, stvořit se.
nabývat <čeho>
Nabývat znamená získat, přivlastnit si, stát se vlastníkem či získat nějakou vlastnost.
dostat se <komu čeho>
Dostat se: dosáhnout (určitého stavu, cíle); obdržet, získat.
dovtípit se <čeho>
Uhodnout, co druhá osoba myslí, nebo má na mysli.
zatlačit <do čeho>
Fyzicky nebo psychicky tlačit/tlouct něco/někoho do něčeho.
natlačit <co do čeho>
Natlačit znamená zmáčknout nebo stlačit něco do menšího prostoru.
neobejít se <bez čeho>
Neobejít se bez čeho: bez toho se neobejít, nutné pro uskutečnění.
pouštět se <do čeho> (bezhlavě)
Pouštět se: bezhlavě se vrhnout do něčeho, s nezváženým rizikem a bez zohlednění následků.
oprostit <koho od čeho>
Oprostit znamená odstranit něčí vinu nebo odpovědnost, například omlouvou či odpouštěním.