Křičet - synonyma

rozkřikovat se

Hlasitě volat, křičet; vyslovovat nahlas příkazy, požadavky nebo pouze své názory.

řvát

Řvát: hlasitě a násilně vyjádřit své emoce, například štěstí, bezmoc, rozčilení.

povykovat

Povykovat znamená vyslovovat hlasité zvuky, vyjadřující radost nebo rozrušení.

hulákat

Hulákat je vyjadřovat se nahlas, křičet a volat.

halekat

Halekat je slovo sloužící k popisu rychlého pohybu nebo jednoduššího úkonu. Často se používá pro rychlé chůze nebo vyřizování úkonů.

mlčet

Mlčet znamená nemluvit, držet jazyk za zuby a nevyslovovat názor nebo myšlenky.

domáhat se <čeho>

Domáhat se: prosazovat požadavek, nárokovat si něco.

volat <po čem>

Volat po čem znamená vyjádřit žádost, naléhavou touhu nebo výzvu po něčem.

horlit

Horlit znamená rozhodně a silně se vyjadřovat k něčemu, případně se něčemu vyhýbat.

být nápadný

Být nápadný znamená vymezit se z ostatních, být viditelný a upoutat pozornost.

být křiklavý

Být křiklavý znamená být velmi výrazný, neobvyklý a nápadný.

být výstřední

Být výstřední znamená zdůraznit svou osobnost a odlišit se od ostatních pomocí neobvyklého chování nebo vzhledu.

hřmotit

Hřmotit znamená hlasitě rámusit, dunět nebo hlučet.

lomozit

Lomozit znamená špatně se pohybovat, klopýtat nebo tahat se s něčím.

emancipovaný <od čeho>

Emancipovaný člověk je osoba, která získala plnou svobodu a práva, zbavila se omezujících předsudků a získala nezávislost.

vzdát se <čeho>

Vzdát se čeho znamená odmítnout, přestat se o něco snažit nebo se zbavit něčeho.

vyjmout <co z čeho>

Odstranit co z čeho, odpojit co od čeho, vyjmout co z čeho.

obviňovat <koho z čeho>

Obvinovat znamená obžalovat někoho z provedení deliktu či protiprávního jednání.

oprostit <koho od čeho>

Oprostit znamená odstranit něčí vinu nebo odpovědnost, například omlouvou či odpouštěním.

uvolnit <koho z čeho>

Uvolnit znamená odstranit zábrany, překážky a nedostupnost: uvolnit člověka z moci, ze strachu, z omezení.

prožít <čeho> (hodně)

Prožít <čeho> (hodně) znamená zažít to <čeho> intenzivně a naplno.

distancovat se <od čeho>

Odstoupit a zůstat ve fyzické nebo emocionální vzdálenosti od čeho.

poznání <čeho>

Proces objevování, porozumění a učení se o daném tématu nebo jevu.

zařízení <čeho>

Zařízení: předmět, nástroj nebo systém sloužící k provádění konkrétní funkce.

nabýt <čeho>

Získat, stát se vlastníkem čehosi.

zbavit se <čeho>

Odstranit, opustit, zbavit se čeho.

nápadný

Nápadný: okamžitě upozornění, pozornost vzbuzující, výrazný, zřetelný.

vložit <co do čeho>

Vložit znamená umístit něco dovnitř něčeho jiného.

dožadovat se <čeho>

Příst o což, domáhat se čeho.

vyrvat <co z čeho>

Vyrvat: odtrhnout silou nebo prudkým pohybem, oddělit co z čeho.

odstoupení <od čeho>

Odstoupení je proces, při kterém se někdo odvolává od smlouvy nebo závazku.

těžit <z čeho>

Těžit znamená vybírat, sbírat nebo získávat něco, obvykle přírodní suroviny, energetické zdroje nebo zisk.

upouštět (od čeho)

Odcházet, opouštět, vzdávat se; přestat s něčím/někým spojeným, zanevřít na to.

vznikat <z čeho>

Vznikat: objevovat se, být zdrojem počátku; získávat postupně existenci či sílu.

pozbývat <čeho>

Pozbývat: ztrácet, opouštět, vzdávat se, odcházet.

účastnit se <čeho>

Být součástí čehosi; dělat něco společně s ostatními nebo se na něm podílet.

házet <co do čeho>

Házet znamená hodit něco z místa na místo, např. míč, hřebík, kamen apod.

vstřebat se <do čeho>

Vstřebat se do čeho znamená plně si osvojit, porozumět, začlenit do svého života.

dotknout se <čeho>

Dotknout se <čeho>: zasáhnout a ovlivnit, změnit nebo oživit něco.

nacpat <co do čeho>

Nacpat znamená vměstnat co nejvíce něčeho do čeho se to vejde.

cpát <co do čeho>

Cpát znamená vhánět něco do něčeho, například vhánět jídlo do úst, vháňet něco do prostoru nebo vháňet informace do mozku.

zříkat se <čeho>

Zříkat se čeho: odmítnout, nevzít na sebe odpovědnost, neuznat.

být důsledkem <čeho>

Být důsledkem čeho: vyplývat z předchozího, být výsledkem čeho.