Křičet - synonyma

rozkřikovat se

Hlasitě volat, křičet; vyslovovat nahlas příkazy, požadavky nebo pouze své názory.

řvát

Řvát: hlasitě a násilně vyjádřit své emoce, například štěstí, bezmoc, rozčilení.

povykovat

Povykovat znamená vyslovovat hlasité zvuky, vyjadřující radost nebo rozrušení.

hulákat

Hulákat je vyjadřovat se nahlas, křičet a volat.

halekat

Halekat je slovo sloužící k popisu rychlého pohybu nebo jednoduššího úkonu. Často se používá pro rychlé chůze nebo vyřizování úkonů.

mlčet

Mlčet znamená nemluvit, držet jazyk za zuby a nevyslovovat názor nebo myšlenky.

domáhat se <čeho>

Domáhat se: prosazovat požadavek, nárokovat si něco.

volat <po čem>

Volat po čem znamená vyjádřit žádost, naléhavou touhu nebo výzvu po něčem.

horlit

Horlit znamená rozhodně a silně se vyjadřovat k něčemu, případně se něčemu vyhýbat.

být nápadný

Být nápadný znamená vymezit se z ostatních, být viditelný a upoutat pozornost.

být křiklavý

Být křiklavý znamená být velmi výrazný, neobvyklý a nápadný.

být výstřední

Být výstřední znamená zdůraznit svou osobnost a odlišit se od ostatních pomocí neobvyklého chování nebo vzhledu.

hřmotit

Hřmotit znamená hlasitě rámusit, dunět nebo hlučet.

lomozit

Lomozit znamená špatně se pohybovat, klopýtat nebo tahat se s něčím.

křiklavý

Výraz "křiklavý" se užívá k popisu velmi silného, výrazného a nápadného zvuku nebo barvy.

nápadný

Nápadný znamená snadno pozorovatelný, upoutávající pozornost.

vyzouvat se <z čeho>

Odstranit obuv, boty, oděv nebo jinou část oděvu z těla.

dopracovat se <čeho>

Dopracovat se čeho znamená dosáhnout požadovaného výsledku, dokončit úkol nebo proces do jeho konečné fáze.

dostat se <z čeho>

Dostat se: dosáhnout daného cíle/místa; dosáhnout výsledku/stavu.

vytahovat <z čeho> (krev)

Vytahovat krev znamená odebírat krev pro diagnostiku nebo léčbu.

vzdát se <čeho>

Opustit, přestat se něčeho držet a odevzdat se čemukoliv; ztratit se ve prospěch čehosi jiného.

třískat <do čeho>

Třískat: rychle a silně rozbíjet, drtit, rozmístit.

dokonání <čeho>

Dokonání je proces, při kterém je něco dokončeno nebo dokončeno.

zabrat se <do čeho>

Zabrat se: začít intenzivně a s plnou energií pracovat na něčem.

zbavovat se <čeho>

Odstranit či odložit či se zříci čeho/čeho.

zbavit se <čeho>

Odstranit se čeho, zbavit se čeho; užít si volnost po odstranění něčeho.

pustit se <do čeho>

Pustit se do čeho: začít se něčím zabývat, zahájit určitou činnost nebo proces.

zmocnit se <čeho>

Zmocnit se čeho: získat či uchopit jakousi moc, či kontrolu nad čím, co předtím nebylo pod kontrolou.

dotýkat se <čeho>

Dotýkat se čeho - fyzicky kontaktovat, případně se dotýkat částí těla; obecně, prožívat něčí přítomnost či zkušenost.

oprostit <koho od čeho>

Oprostit znamená odstranit něčí vinu nebo odpovědnost, například omlouvou či odpouštěním.

radovat se <z čeho>

Radovat se znamená prožívat vnitřní radost a štěstí kvůli něčemu zvláštnímu.

týkat se <čeho>

Týkat se znamená být související s něčím, podílet se na něčem nebo být zaměřeným na něco.

oddělit <co od čeho>

Oddělit znamená rozdělit, rozlišit nebo od sebe oddělit jednu věc od druhé.

dožadovat se <čeho>

Žádat něco přísně nebo naléhavě; chtít něco dosáhnout s vytrvalostí.

zříkat se <čeho>

Zříkat se čeho: odmítnout, nevzít na sebe odpovědnost, neuznat.

upadnout <do čeho>

Upadnout = ztratit vlastní stabilitu a pád do čeho (např. do bezvědomí, do země).

oddálit <co od čeho>

Oddálit znamená vzdálit se, odložit na později, odvrátit se od čeho.

ústit <do čeho>

Ústit znamená vyústit, přecházet z jednoho stavu do jiného.

vyváznout <z čeho>

Vyváznout: získat úlevu z nebezpečí či potíží; najít řešení.

výstřední

Výstřední znamená odlišný, neobvyklý, nesourodý, extravagatní.

odradit <koho od čeho>

Odradit - vyvolat odpor, odehnat od činnosti, odvrátit pozornost.

osvobozený <od čeho>

Osvobozený je stav, kdy člověk je zbaven něčeho, co ho omezuje.

vklad <do čeho>

Vklad je peněžní nebo jiná hodnota vložená do finančního ústavu či na účet, která je použita jako základ pro poskytování úvěrů nebo jiných finančních služeb.

hlava (čeho)

Hlava je vrchol nebo vrcholová část těla, obvykle omezená krkem a obklopená čelistmi a čelistmi.