Křičet - synonyma

rozkřikovat se

Hlasitě volat, křičet; vyslovovat nahlas příkazy, požadavky nebo pouze své názory.

řvát

Řvát: hlasitě a násilně vyjádřit své emoce, například štěstí, bezmoc, rozčilení.

povykovat

Povykovat znamená vyslovovat hlasité zvuky, vyjadřující radost nebo rozrušení.

hulákat

Hulákat je vyjadřovat se nahlas, křičet a volat.

halekat

Halekat je slovo sloužící k popisu rychlého pohybu nebo jednoduššího úkonu. Často se používá pro rychlé chůze nebo vyřizování úkonů.

mlčet

Mlčet znamená nemluvit, držet jazyk za zuby a nevyslovovat názor nebo myšlenky.

domáhat se <čeho>

Domáhat se: prosazovat požadavek, nárokovat si něco.

volat <po čem>

Volat po čem znamená vyjádřit žádost, naléhavou touhu nebo výzvu po něčem.

horlit

Horlit znamená rozhodně a silně se vyjadřovat k něčemu, případně se něčemu vyhýbat.

být nápadný

Být nápadný znamená vymezit se z ostatních, být viditelný a upoutat pozornost.

být křiklavý

Být křiklavý znamená být velmi výrazný, neobvyklý a nápadný.

být výstřední

Být výstřední znamená zdůraznit svou osobnost a odlišit se od ostatních pomocí neobvyklého chování nebo vzhledu.

hřmotit

Hřmotit znamená hlasitě rámusit, dunět nebo hlučet.

lomozit

Lomozit znamená špatně se pohybovat, klopýtat nebo tahat se s něčím.

oprošťovat <koho od čeho>

Oprošťovat znamená osvobozovat, uvolňovat nebo odstraňovat něco, co je jinak omezující či zatěžující.

odloučit se <od koho n. od čeho>

Odejít nebo se oddělit od někoho/čeho.

dát se <do čeho>

Dát se: začít se něčím zabývat, aplikovat něco do praxe.

zahalovat <co do čeho>

Zahalovat znamená pokrýt nebo zakrýt něčím co je dostatečně silné na to, aby neprozradilo to, co je skryto.

zatlačit <do čeho>

Fyzicky nebo psychicky tlačit/tlouct něco/někoho do něčeho.

dopracovat se <čeho>

Dopracovat se čeho znamená dosáhnout požadovaného výsledku, dokončit úkol nebo proces do jeho konečné fáze.

elektrické schéma <čeho>

Grafická reprezentace elektrických obvodů a součástek, které jsou propojeny a které tvoří systém.

plést se <komu do čeho>

Plést se znamená vměšovat se do něčí práce, zasahovat nezvaně do čehokoliv, co nás nezajímá.

chránit se <čeho>

Bránit se nebezpečí, škodlivým vlivům nebo poškození.

vyrvat <co z čeho>

Vyrvat je vytrhat nebo vytáhnout něco z něčeho silou nebo vytrvalostí.

být důsledkem <čeho>

Být důsledkem čeho: vyplývat z předchozího, být výsledkem čeho.

týkat se <čeho>

Týkat se znamená být související s něčím nebo nějakou situací.

používat <čeho n. co>

Používat znamená využívat nebo aplikovat něco pro nějaký účel.

zmocnit se <čeho>

Získat plnou moc a kontrolu nad něčím.

odvážit se <čeho>

Odvážit se je vyjádření pro odhodlání projevit odvahu a jít do něčeho s vědomím nebezpečí, co může nastat.

třískat <do čeho>

Třískat: rychle a silně rozbíjet, drtit, rozmístit.

využít <čeho> (negativně)

Využít negativně znamená činit zneužití, využívat nezákonně, či bez souhlasu.

vyprostit <koho z čeho>

Vyprostit znamená osvobodit někoho z něčeho, osvobodit ho z omezení, z nějakého problému či nesnází.

nápadný

Výraz "nápadný" označuje něco, co je velmi výrazné, co se vymyká běžnému a okamžitě upoutá pozornost.

domýšlet se <čeho>

Předvídat a dopočítat si výsledek, vyvozovat za sebou logicky navazující závěry.

zanechat <čeho>

Zanechat: ponechat, pozůstat po, zůstat v účinnosti, předat něco dál.

zatáhnout <koho do čeho>

Zatáhnout: přitáhnout někoho do čehosi, přimět někoho, aby se zapojil do něčeho.

strkat nos <do čeho>

Strkat nos do čehokoliv: znamená zasahovat do cizích záležitostí, zasahovat do čehokoliv nezvaně a bez souhlasu.

vycházet <z čeho>

Vycházet znamená získat myšlenky, informace nebo předpoklady z čehož/čeho.

vkládat <co do čeho>

Vkládat znamená zařazovat, vložit něco do něčeho.

odhlédnout <od čeho>

Odhlédnout: nevšímat si něčeho, učinit kompromis a odpustit věc.

distancovat se <od čeho>

Odstoupit a zůstat ve fyzické nebo emocionální vzdálenosti od čeho.

nevážit si <čeho>

Nevážit si <čeho> znamená nerespektovat, nebrat v úvahu nebo zneužívat něčí úsilí nebo schopnosti.

zařízení <čeho>

Zařízení: předmět, nástroj nebo systém sloužící k provádění konkrétní funkce.