Jenom - synonyma

jedině

Jedině znamená jako jediný, nejvyšší, nejdůležitější nebo nejlepší.

toliko

Toliko znamená omezení, omezení na sebe nebo na jiné. Znamená to, že něco je omezené, zastavené nebo ukončené.

pouze

Pouze je adverb znamenající výhradně, pouze jediný, nic jiného; nesdílet, nesouhlasit, nebo jinak.

výhradně

Výhradně: úplně, výhradně, pouze, jedině, výslovně.

výlučně

Výlučně: pouze, jedině, jako jediné, bez výjimky, beze zbytku.

leda

Leda je část slova, která označuje maximální, nejvyšší stupeň nebo úroveň něčeho. Zpravidla se používá ve větách, kde je předpokládáno, že daná situace je nejlepší a nejvýznamnější možná.

ledaže

Ledaže znamená "pouze tehdy, když".

až

Až je předložka, která se používá k označení času, bodu nebo místa; také vyjadřuje srovnání nebo úplnost.

téměř

Téměř znamená blízko, ale ne úplně.

skoro

Skoro znamená téměř, ale ne úplně. Používá se pro naznačení, že něco není úplně jisté, ale blízko k tomu.

takřka

Takřka znamená skoro, téměř, blízko, v podstatě, něco jako, obvykle s náznakem mírně nižší úrovně nebo jistoty.

přímo

Přímo: Přímý, bezprostřední, přímý, přímý, bez zprostředkování.

sotva

Sotva = těsně, o něco později než očekávané, s minimálním časovým odstupem.

jakmile

Jakmile: okamžitě po nastání určité události; ihned; co nejdříve.

nuže

Nuže je slovo, které označuje naléhavost, nebo se používá při zdůraznění věty. Označuje, že je čas jednat.

jen

Jen je předložka, která znamená jediný, nebo pouze. Používá se k vyjádření, že něco je jediné nebo jediné, co je relevantní.

téměř ne

Téměř ne: velmi málo, téměř žádný, skoro není.

přímo před

Přímo: Přímý, nezprostředkovaný, nezkreslený, přímý, bezprostřední.

postoupit (sotva)

Předat, převést nebo přenést (např. odpovědnost, moc, právo, úkol) na jinou osobu nebo skupinu.

přímo k jádru věci

Přímo k jádru věci: vyřešit hlavní problém, vyřčený nebo skrytý, co nejrychleji a efektivněji.

téměř nový

Téměř nový: krátce použitý, v dobrém stavu, nevyužitý nebo mírně poškozený.

výlučné právo

Výlučné právo je právo, které uděluje výhradní právo k provozování určité činnosti, které se nedá vykonávat jinak.

sotva postačující

Sotva postačující: ne zcela dostačující, nedostatečné, neúplné.