Hromovat - synonyma

nadávat

Nadávat je vyjadřovat nespokojenost či rozčarování slovním útokem či urážkou.

klít

Klít je vulgární výraz pro pochvu ženy, nebo může být také použito jako eufemismus pro sexuální akt.

láteřit

Láteřit znamená řešit problémy, zabývat se něčím soustavně, pracovat na něčem, přemýšlet a diskutovat o tom.

hubovat

Hubovat je synonymum pro stísněnost, přílišnou opatrnost, obezřetnost nebo váhavost.

dunět

Dunět znamená hlasitě bušit nebo hřmotně rachotit, jako když je slyšet hrom nebo náraz vln.

hřmít

Hřmít znamená rázně hromovat, vydávat zvuk podobný hřmění bouřky.

hřmotit

Hřmotit znamená být hlučný a bušit do něčeho. Je to zvuk silného, hlasitého zvuku.

rachotit

Rachotit znamená hlasitě hlučet nebo dunět. Může se také odkazovat na zvuk, který vytváří letadlo, vlak nebo bouře.

sakrovat

Sakrovat znamená uchovávat, chránit, hlídat nebo udržovat něco v bezpečí.

spílat

Spílat znamená pomlouvat, urážet a kritizovat někoho nebo něco.

zlořečit

Zlořečit znamená vyčítat někomu nebo něčemu přímo nebo nepřímo, použít při tom urážlivé nebo neuctivé výrazy.

proklínat <koho>

Proklínat = přát někomu neštěstí nebo věcím zla, aby trpěli újmou nebo poklesem.

zatracovat

Zatracovat znamená silně odsoudit nebo kritizovat, nebo někoho či něco hodně pohrdat.

sledovat <koho>

Sledovat : pozorovat, vyhodnocovat činnost a změny v určitém časovém období.

najít <koho n. co>

Najít: hledat a objevit požadovanou věc nebo osobu.

líbat <koho>

Líbat je fyzická a obvykle romantická činnost, kdy se dva lidé dotýkají rty.

přimět <koho k čemu>

Přimět: donutit (někoho) k něčemu; přesvědčit; vynutit si.

přemluvit <koho>

Přimět ke změně názoru; přesvědčit o něčem; usilovat o svolání.

osopit se <na koho>

Osopit se na někoho znamená vyjádřit silnou nelibost nebo zlobu na danou osobu.

vykázat <koho odkud>

Vykázat znamená donutit někoho odejít z určitého místa.

zbít <koho>

Zbít: fyzicky napadnout a způsobit zranění nebo bolest.

zbavit <koho> (funkce)

Zbavit člověka něčeho: odstranit něčí právo, titul, postavení, odpovědnost nebo vlastnictví.

ostouzet <koho>

Ostouzet znamená zesměšnit nebo vyčítat; používá se k ukázání nespokojenosti s jeho jednáním.

dohnat <koho>

Dohnat = doběhnout k někomu nebo něčemu, dostihnout, dohnat ztrátu.

bít <koho>

Bít znamená fyzicky napadnout nebo udeřit někoho.

lákat <koho>

Lákat znamená přitahovat něco/někoho příjemnými slovy nebo jinými prostředky, aby se přiblížilo určitému cíli.

apelovat <na koho>

Apelovat znamená vyžadovat naléhavě, aby se někdo zamyslel nad problémem a učinil kroky k jeho řešení.

popudit si <koho>

Provokovat někoho verbálně nebo jiným způsobem, aby se rozzuřil, vyprovokovat někoho k činu.

dát k soudu <koho>

Předložit k soudu, aby byla posouzena jeho vina.

difamovat <koho n. co>

Difamovat znamená zpochybňovat či očerňovat něčí čest, slávu nebo jméno.

rýt <do koho>

Rýt znamená vyrytí čehosi (např. nápisu, obrázku) do něčeho (např. dřeva, kamene).

vrhnout se <na koho>

Vrhnout se na někoho znamená okamžitě se ho zhostit, například práce či úkol.

odstrašovat <koho>

Odstrašovat: stavět koho do nepříznivé pozice, vyvolávat strach, aby zabránil něčemu provést.

zaútočit <na koho>

Zaútočit znamená fyzicky nebo psychicky útočit na osobu, aby se jí ublížilo nebo aby se jí vzala její svoboda.

zapsat <koho kam>

Zapsat je vyjádřením příkazu nebo přání někomu něco zapsat, například do seznamu, do knihy nebo do počítače.

nachytat <koho na co>

Nachytat je mít schopnost získat člověka nebo zvíře na něco, co by jinak uniklo.

zkoušet <koho n. co>

Zkoušet znamená testovat schopnosti, znalosti nebo dovednosti někoho nebo něčeho.

přidržet se <koho n. čeho>

Držet se čeho/koho: zůstat věrný názoru/činu/osobě, nezměnit jej/ho, dodržet jej/ho.

propouštět <koho>

Propouštět znamená propustit zaměstnance z práce.

vyhodit <koho>

Vyhodit znamená odstranit, případně odmítnout či vyloučit někoho.

vytrhnout <koho> (ze snění)

Vytrhnout někoho ze snění znamená probudit ho z představivosti a začít se soustředit na to, co se děje ve skutečnosti.

vyslyšet <koho>

Vyslyšet: vyslechnout někoho; poslouchat a řídit se jeho žádostí/přáními.

probudit <koho>

Probudit znamená vzbudit někoho z jeho spánku nebo ospalosti.