Dostát - synonyma

obdržet

Dostat, získat, nabyt; obdržet znamená získat, dostat nebo nabyt něco.

získat

Získat znamená získat něco, co neexistovalo předtím, nebo získat přístup k něčemu, co již existuje.

nabýt

Nabýt znamená získat, získat vlastnictví, výsadu nebo právo.

utržit (ránu)

Utržit ránu znamená dostat fyzickou bolest, obvykle způsobenou úderem, ranou nebo pádem.

utrpět

Utrpět znamená zažít bolest nebo strádat, obvykle fyzickou nebo psychickou bolest, způsobenou úrazem, nemocí nebo útrapami.

chytit (vraha)

Zajmout, dopadnout, zadržet, uvěznit, zatknout osobu podezřelou ze spáchání trestného činu.

lapit

Lapit znamená chytit nebo uchopit něco rychle nebo násilím.

dopadnout

Dopadnout znamená dosáhnout určitého výsledku, který představuje cíl, očekávaný výsledek nebo následek.

zmocnit se

Zmocnit se znamená převzít kontrolu nad něčím, co náleží někomu jinému.

přivést <koho k čemu>

Přivést znamená přinést nebo dopravit někoho nebo něco na určité místo.

přimět

Přimět znamená donutit nebo vybízet k činu, aby bylo něco provedeno.

přinutit

Přinutit: donutit někoho konat určitou činnost, kterou by jinak neudělal.

vypudit <koho>

Vypudit znamená násilně a nenávratně odstranit nebo vyhnat.

vyhnat

Vyhnat znamená přinutit někoho k odchodu, vyslat jej pryč.

vystrnadit

Vystrnadit: vymýtit, vysídit, zbavit se něčeho nežádoucího nebo nežádoucích lidí.

dosáhnout (na strop)

Dosáhnout na strop znamená dosáhnout určité výšky nebo mezní hodnoty.

dohmátnout <na co>

Uhodnout, dojít správným způsobem k závěru; např. dohmátnout odpověď.

dotknout se <čeho>

Dotknout se: fyzicky se dotknout, emotivně se prožít, intelektuálně pochopit, aby se dosáhlo porozumění.

dodržet (slovo)

Dodržet: plnit, respektovat, uposlechnout; dodržovat zákony, pravidla, smlouvy.

splnit (slib)

Splnit znamená uskutečnit, provést, dodržet nebo plnit slib.

vyhovět <komu>

Vyhovět znamená uspokojit požadavky nebo přání toho druhého.

stačit <na co>

Být dostatečný pro něco; postačovat; být dostatečně silný pro něco.

plést se <do čeho>

Plést se je obecný výraz pro komplikované situace, kdy se člověk dostane do zmatku a nedokáže se z něj dostat.

zbavit se <čeho>

Zbavit se: odstranit, odepřít, zbýt se, zbavit se odpovědnosti.

pálit <do koho>

Pálit = působit někomu bolest, trápení, utrpení, ponižování nebo útisk.

uznávat <komu> (zkoušku)

Uznávat zkoušku znamená potvrdit jeho schopnosti a dovednosti a přiznat mu odpovídající způsob ocenění pro úspěšné dokončení.

přitěžovat <komu>

Přitěžovat znamená přidělovat nebo přikládat nějakou zátěž nebo úkol, který má být vykonán.

stačit <komu v čem>

Stačit znamená být dostatečným pro něčí potřeby, požadavky nebo očekávání.

utrpět porážku

Utrpět porážku znamená prohrát, zažít neúspěch. Je to situace, kdy se nám nedaří dosáhnout cíle, po kterém jsme toužili.

odhodlat se <k čemu>

Odhodlat se k čemukoliv znamená odvážit se překonat strach, obavy a nejistotu a udělat to, co je třeba.

být důsledkem <čeho>

Být důsledkem čeho: vyplývat logicky z něčeho, být výsledkem čeho.

trápit <koho s čím>

Trápit: působit fyzickou nebo psychickou bolest, utrpení nebo úzkost jiné osobě.

zlořečit <komu>

Zlořečit znamená hanlivě a nadávat na někoho.

odstěhovat <koho kam>

Přestěhovat se z jednoho místa na jiné.

domáhat se <čeho>

Domáhat se: naléhat na někoho, aby se přiměl splnit požadavek.

přidat trochu <čeho>

Přidat trochu: dát něco navíc, aby se zlepšila kvalita nebo množství.

přitlačit <koho> (ke zdi)

Fyzicky donutit osobu, aby se dostala co nejblíže ke zdi.

obléci <koho>

Připojit oděv k tělu. Například: obléci se, obléci koho.

porazit <koho>

Porazit: vyhrát nad někým, porazit ho ve výzvě, souboji nebo zápase.

domlouvat <komu>

Domlouvat znamená s někým probírat, dohodnout a vyjednat podmínky, aby obě strany dosáhly dohody.

překonávat <koho>

Překonávat znamená dosahovat lepších výsledků než někdo jiný nebo sebe samého předtím.

ztrestat <koho>

Ztrestat znamená udělit trest nebo potrestat za provinění.

vymlouvat <co komu>

Odmítat něčemu vyhovět nebo plnit nějaký úkol ze záminky, které nesouvisejí s skutečným důvodem.

stačit

Stačit: být dostatečný, vyhovovat či plnit požadavky; být dostatečně silný či dostatečně velký.

svědčit <komu> (zdraví)

Svědčit znamená potvrdit něčí zdraví, tj. potvrdit, že se osoba cítí dobře a je zdráva.

odhánět <koho>

Odhánět znamená vyhnat, vyvést nebo odstranit někoho nebo něco.

vzpírat se <čemu>

Vzpírat se znamená odporovat, protestovat nebo odmítat činit něco nebo souhlasit s něčím.

uklidnit <koho>

Uklidnit znamená zmírnit jeho/její úzkost, hněv nebo vztek, aby se cítili lépe.

pouštět se <do koho>

Vžít se do něčeho/někoho, přijmout riziko a zkusit to.

dolehnout <co na koho>

Dolehnout je přenášené významem dopadu, vlivu, tlaku či nátlaku na někoho.

vtisknout <co komu> (do ruky)

Vtisknout: dát něco do ruky druhé osobě.

konfiskovat <komu> (majetek)

Konfiskovat znamená zabavit (majetek) někomu.