Dostát - synonyma

obdržet

Dostat, získat, nabyt; obdržet znamená získat, dostat nebo nabyt něco.

získat

Získat znamená získat něco, co neexistovalo předtím, nebo získat přístup k něčemu, co již existuje.

nabýt

Nabýt znamená získat, získat vlastnictví, výsadu nebo právo.

utržit (ránu)

Utržit ránu znamená dostat fyzickou bolest, obvykle způsobenou úderem, ranou nebo pádem.

utrpět

Utrpět znamená zažít bolest nebo strádat, obvykle fyzickou nebo psychickou bolest, způsobenou úrazem, nemocí nebo útrapami.

chytit (vraha)

Zajmout, dopadnout, zadržet, uvěznit, zatknout osobu podezřelou ze spáchání trestného činu.

lapit

Lapit znamená chytit nebo uchopit něco rychle nebo násilím.

dopadnout

Dopadnout znamená dosáhnout určitého výsledku, který představuje cíl, očekávaný výsledek nebo následek.

zmocnit se

Zmocnit se znamená převzít kontrolu nad něčím, co náleží někomu jinému.

přivést <koho k čemu>

Přivést znamená přinést nebo dopravit někoho nebo něco na určité místo.

přimět

Přimět znamená donutit nebo vybízet k činu, aby bylo něco provedeno.

přinutit

Přinutit: donutit někoho konat určitou činnost, kterou by jinak neudělal.

vypudit <koho>

Vypudit znamená násilně a nenávratně odstranit nebo vyhnat.

vyhnat

Vyhnat znamená přinutit někoho k odchodu, vyslat jej pryč.

vystrnadit

Vystrnadit: vymýtit, vysídit, zbavit se něčeho nežádoucího nebo nežádoucích lidí.

dosáhnout (na strop)

Dosáhnout na strop znamená dosáhnout určité výšky nebo mezní hodnoty.

dohmátnout <na co>

Uhodnout, dojít správným způsobem k závěru; např. dohmátnout odpověď.

dotknout se <čeho>

Dotknout se: fyzicky se dotknout, emotivně se prožít, intelektuálně pochopit, aby se dosáhlo porozumění.

dodržet (slovo)

Dodržet: plnit, respektovat, uposlechnout; dodržovat zákony, pravidla, smlouvy.

splnit (slib)

Splnit znamená uskutečnit, provést, dodržet nebo plnit slib.

vyhovět <komu>

Vyhovět znamená uspokojit požadavky nebo přání toho druhého.

stačit <na co>

Být dostatečný pro něco; postačovat; být dostatečně silný pro něco.

uznávat <koho n. co>

Přiznat existenci či vážnost čeho či koho; uznat její hodnotu či důležitost.

nestačit <komu>

Nestačit znamená nedostávat se k úrovni požadované nebo očekávané druhou stranou.

přiznávat se <k čemu>

Přiznávat se k něčemu: otevřeně přiznat, že jste se dopustili něčeho nebo udělali něco špatného.

mávat <na koho>

Mávat znamená rukou zdravit nebo naznačit pozdrav, vítání, zájem nebo souhlas.

připisovat <komu> (vinu)

Uvalovat na někoho vinu, obviňovat ho z něčeho.

vytlačit <koho> (z řady)

Vytlačit někoho z řady znamená vyřadit ho z nízké pozice a přesunout ho do vyšší pozice.

nepřihlédnout <k čemu>

Nepřihlédnout: nebrat v úvahu, ignorovat.

upomínat <koho>

Upomínat znamená vyžadovat, aby se někdo držel svých slibů nebo aby dodržel nějaké povinnosti.

týkat se <čeho>

Týkat se: být související s čím, dotýkat se čeho, být relevantní k čemu.

zpravovat <koho o čem>

Zpravovat = poskytovat informace nebo sdělení o čemkoli.

napadat <koho co>

Napadat znamená fyzicky nebo psychicky útočit na někoho nebo něco.

rozmazlovat <koho>

Rozmazlovat znamená dávat někomu neustálou pozornost a přízeň, obdarovávat ho dárky a laskavostmi.

vyčerpávat <koho> (nervově)

Vyčerpávat se znamená vyčerpat fyzickou či psychickou sílu, čímž člověk trpí únavou a vyčerpáním.

nutit <koho> (do práce)

Nutit (do práce) znamená vyžadovat od někoho, aby vykonával danou práci, případně aby ji vykonával v daném čase nebo délce.

přistihnout <koho>

Uvidět někoho při něčem nepovoleném nebo protizákonném a mít toto pozorování potvrzené.

škrtit <koho>

Škrtit znamená omezovat, odebírat či snižovat určitou část, např. náklady, čas či počet osob.

nasadit <komu> (pouta)

Nasadit (pouta) znamená uvázat pevně pouty.

prokázat <komu> (službu)

Prokázat službu znamená poskytnout mu výhody, pomoc či podporu.

obeznámit <koho s čím>

Seznámit se s něčím/někým, získat o něm/ní podrobné informace a zkušenosti.

umučit <koho>

Umučit znamená přísně trestat nebo trýznit fyzickým nebo psychickým způsobem, až do smrti.

naučit se <čemu>

Získat schopnost a dovednost zvládnout nějakou činnost či dovednost.

dovolit <co komu>

Dovolit je umožnit někomu provést něco nebo něčemu se vyhnout.

upustit <od čeho>

Upustit : přestat se věnovat, zanechat, odmítnout.

pokropit <koho n. co>

Pokropit: rozprostřít co, padnout na něco (např. kapky nebo prášek).

litovat <čeho>

Litovat čeho znamená litovat, litovat nebo litovat čeho, co již bylo uděláno a nelze to změnit; projevuje se to lítostí a žalem.

pustit se <do čeho>

Začít se něčím zabývat, uchopit něco nového a pustit se do toho.

trestat <koho>

Trestat je postihovat osobu za provedení určitého zločinu, obecně za porušení zákona.

naléhat <na koho>

Naléhat znamená vyžadovat něco intenzivně a trvalou formou. Něco, na co je někdo vyzýván, jehož požadavky jsou silně zdůrazňovány.

vytýkat <co komu>

Vytýkat znamená stížnostmi nebo kritikou upozorňovat na něčí chybu, nedostatek nebo pochybení.