Dostát - synonyma

obdržet

Dostat, získat, nabyt; obdržet znamená získat, dostat nebo nabyt něco.

získat

Získat znamená získat něco, co neexistovalo předtím, nebo získat přístup k něčemu, co již existuje.

nabýt

Nabýt znamená získat, získat vlastnictví, výsadu nebo právo.

utržit (ránu)

Utržit ránu znamená dostat fyzickou bolest, obvykle způsobenou úderem, ranou nebo pádem.

utrpět

Utrpět znamená zažít bolest nebo strádat, obvykle fyzickou nebo psychickou bolest, způsobenou úrazem, nemocí nebo útrapami.

chytit (vraha)

Zajmout, dopadnout, zadržet, uvěznit, zatknout osobu podezřelou ze spáchání trestného činu.

lapit

Lapit znamená chytit nebo uchopit něco rychle nebo násilím.

dopadnout

Dopadnout znamená dosáhnout určitého výsledku, který představuje cíl, očekávaný výsledek nebo následek.

zmocnit se

Zmocnit se znamená převzít kontrolu nad něčím, co náleží někomu jinému.

přivést <koho k čemu>

Přivést znamená přinést nebo dopravit někoho nebo něco na určité místo.

přimět

Přimět znamená donutit nebo vybízet k činu, aby bylo něco provedeno.

přinutit

Přinutit: donutit někoho konat určitou činnost, kterou by jinak neudělal.

vypudit <koho>

Vypudit znamená násilně a nenávratně odstranit nebo vyhnat.

vyhnat

Vyhnat znamená přinutit někoho k odchodu, vyslat jej pryč.

vystrnadit

Vystrnadit: vymýtit, vysídit, zbavit se něčeho nežádoucího nebo nežádoucích lidí.

dosáhnout (na strop)

Dosáhnout na strop znamená dosáhnout určité výšky nebo mezní hodnoty.

dohmátnout <na co>

Uhodnout, dojít správným způsobem k závěru; např. dohmátnout odpověď.

dotknout se <čeho>

Dotknout se: fyzicky se dotknout, emotivně se prožít, intelektuálně pochopit, aby se dosáhlo porozumění.

dodržet (slovo)

Dodržet: plnit, respektovat, uposlechnout; dodržovat zákony, pravidla, smlouvy.

splnit (slib)

Splnit znamená uskutečnit, provést, dodržet nebo plnit slib.

vyhovět <komu>

Vyhovět znamená uspokojit požadavky nebo přání toho druhého.

stačit <na co>

Být dostatečný pro něco; postačovat; být dostatečně silný pro něco.

posloužit <komu>

Posloužit znamená vyhovět jeho výzvě nebo potřebě a být jím užitečným.

rozhodnout se <k čemu>

Udělat jasné rozhodnutí o tom, co je třeba udělat.

nechat <čeho>

Nechat: ponechat, zanechat, přenechat; dopustit, aby se něco stalo, nepřekážet.

blahopřát <komu>

Blahopřát znamená vyjádřit gratulaci a podporu pro činnost nebo událost.

předbíhat <koho>

Předbíhat znamená předstihnout ostatní, být před nimi a dosáhnout něčeho dříve než ostatní.

snést <co od koho>

Snést: přijmout, trpět či unést břemeno, úkol nebo následky činu od někoho.

postoupit <co komu>

Postoupit znamená předat to co komu na základě nějakého rozhodnutí či dohody.

urazit <koho>

Urazit znamená dát najevo nelibost, naštvání, neúctu vůči někomu verbálně nebo fyzicky.

zaměstnávat <koho>

Zaměstnávat znamená přijmout někoho do pracovního poměru a zaplatit mu pravidelné mzdové odměny za práci.

zasypat <koho>

Zasypat znamená obklopit někoho (nebo něco) velkým množstvím něčeho, nejčastěji písku, sněhu nebo prachu.

vázat se <na koho n. co>

Vázat se znamená poutat se k něčemu nebo někomu: uzavírat smlouvu, zavazovat se k činům nebo jen být pevně spojeni.

vyzvat <koho k čemu>

Vyzvat: požádat někoho o čin, často s naléhavostí.

nevražit <na koho>

Nevražit: nesouhlasit s někým, nemít pro něj úctu a zůstat neutrální během výměny názorů.

nalákat <koho>

Nalákat: přitáhnout (někoho) slibem čehosi, aby učinil to, co se po něm požaduje.

brát <komu> (povolení)

Brát (povolení): prosazovat si právo vyžadované od někoho jiného, aby mohlo být použito.

zbavit <čeho>

Odstranit, vyřadit, zbavit čeho.

zbavit se <čeho>

Odstranit se čeho; odstranit se čehokoliv.

odepsat <koho n. co>

Odepsat znamená oficiálně ukončit nebo převést nějakou smluvní nebo finanční závazek.

dovést <koho kam>

Dovést: převést někoho nebo něco z jednoho místa na jiné, ať už fyzicky nebo metaforicky.

dbát <čeho>

Dbát <čeho> znamená dbát pozornosti, přísně se řídit a věnovat čemu pozornost.

nedovolit <co komu>

Nedovolit: označuje tak zakázat něco komu nebo něčemu.

uklouznout (slovo)

Nenápadný, rychlý pád nebo pohyb, který vede k náhlé změně pozice nebo k nehřešení.

dát <komu> ránu

Udeřit fyzicky člověka, aby došlo k bolesti a zranění.

vybízet <koho k čemu>

Vybízet znamená nabádat někoho k něčemu, napomínat ho k činu nebo činnosti.

zneuctívat <koho n. co>

Zneuctívat znamená poškodit něčí čest, důstojnost a důvěru.

zmocnit

Zmocnit se něčeho znamená získat právo, schopnost nebo moc nad něčím.

strašit <koho>

Strašit: děsit, vyděšovat, vyvolávat strach u ostatních.

dát ránu

Dát ránu znamená fyzicky napadnout někoho tak, aby to způsobilo bolest, modřiny nebo jiné zranění.

uvrhovat <koho kam>

Uvrhovat znamená přemístit někoho nebo něco do jiného prostředí, často odlišného od toho původního.