Dostát - synonyma

obdržet

Dostat, získat, nabyt; obdržet znamená získat, dostat nebo nabyt něco.

získat

Získat znamená získat něco, co neexistovalo předtím, nebo získat přístup k něčemu, co již existuje.

nabýt

Nabýt znamená získat, získat vlastnictví, výsadu nebo právo.

utržit (ránu)

Utržit ránu znamená dostat fyzickou bolest, obvykle způsobenou úderem, ranou nebo pádem.

utrpět

Utrpět znamená zažít bolest nebo strádat, obvykle fyzickou nebo psychickou bolest, způsobenou úrazem, nemocí nebo útrapami.

chytit (vraha)

Zajmout, dopadnout, zadržet, uvěznit, zatknout osobu podezřelou ze spáchání trestného činu.

lapit

Lapit znamená chytit nebo uchopit něco rychle nebo násilím.

dopadnout

Dopadnout znamená dosáhnout určitého výsledku, který představuje cíl, očekávaný výsledek nebo následek.

zmocnit se

Zmocnit se znamená převzít kontrolu nad něčím, co náleží někomu jinému.

přivést <koho k čemu>

Přivést znamená přinést nebo dopravit někoho nebo něco na určité místo.

přimět

Přimět znamená donutit nebo vybízet k činu, aby bylo něco provedeno.

přinutit

Přinutit: donutit někoho konat určitou činnost, kterou by jinak neudělal.

vypudit <koho>

Vypudit znamená násilně a nenávratně odstranit nebo vyhnat.

vyhnat

Vyhnat znamená přinutit někoho k odchodu, vyslat jej pryč.

vystrnadit

Vystrnadit: vymýtit, vysídit, zbavit se něčeho nežádoucího nebo nežádoucích lidí.

dosáhnout (na strop)

Dosáhnout na strop znamená dosáhnout určité výšky nebo mezní hodnoty.

dohmátnout <na co>

Uhodnout, dojít správným způsobem k závěru; např. dohmátnout odpověď.

dotknout se <čeho>

Dotknout se: fyzicky se dotknout, emotivně se prožít, intelektuálně pochopit, aby se dosáhlo porozumění.

dodržet (slovo)

Dodržet: plnit, respektovat, uposlechnout; dodržovat zákony, pravidla, smlouvy.

splnit (slib)

Splnit znamená uskutečnit, provést, dodržet nebo plnit slib.

vyhovět <komu>

Vyhovět znamená uspokojit požadavky nebo přání toho druhého.

stačit <na co>

Být dostatečný pro něco; postačovat; být dostatečně silný pro něco.

zvykat <komu n. čemu>

Zvykat - učit se očekávat, že se něco bude opakovat, nebo vyžadovat trvalou přítomnost něčeho.

vyvést <koho> (ven)

Vyvést osobu ven, fyzicky ji vytáhnout z místa, kde se nachází.

přizpůsobit <čemu>

Přizpůsobovat se, předvídat potřeby a způsoby, jak změnit něco, aby vyhovovalo požadavkům nebo okolnostem.

odcizovat <co komu>

Ukrást něčí majetek nebo práva.

splnit (termín)

Splnit znamená dokončit úkol, či plnit požadavek daný časovým limitem.

přenechat <co komu>

Přenechat: dát něčemu druhému do vlastnictví, do péče, do užívání.

opatřit <co komu>

Opatřit: dát/poskytnout něco komu.

být důsledkem <čeho>

Být důsledkem čeho: vyplývat logicky z něčeho, být výsledkem čeho.

odvléci <koho kam>

Odvléci: přesunout někoho nebo něco jinam; přenést někoho nebo něco někam jinam.

věřit <komu>

Věřit znamená důvěřovat toho člověka, věřit v jeho schopnosti a v jeho slova, vyjadřovat důvěru a očekávat, že bude dělat to, co slíbí.

chopit se <čeho>

Chopit se: zaměřit se na, vzít na sebe, začít pracovat na čemkoli.

uzpůsobený <k čemu>

Uzpůsobený: upravený tak, aby odpovídal požadavkům nebo okolnostem.

obveselovat <koho>

Udělat někomu radost, potěšit ho; způsobit mu příjemný pocit.

podléhat <komu n. čemu>

Podléhat znamená plnit přikázání nebo předpisy někoho nebo něčeho.

pohnout <koho>

Pohnout znamená vzbudit k činnosti nebo změnit názor nebo postoj.

nutit <koho> (do práce)

Nutit (do práce) znamená vyžadovat od někoho, aby vykonával danou práci, případně aby ji vykonával v daném čase nebo délce.

čelit <čemu>

Čelit: postavit se čelem k něčemu, činit nebo zažívat něco těžkého, přijmout čelit odpovědnost za něco.

chytit

Chytit znamená držet něco nebo někoho silou ruky nebo jinou částí těla, nebo zachytit něco v pohybu.

nezabránit <čemu>

Nezabránit znamená nedokázat zabránit či neumět zabránit něčemu, co se událo nebo se má stát.

zbít <koho>

Zbít koho znamená fyzicky napadnout a ublížit mu fyzicky nebo psychicky, často mluvíme o bití nebo bicí.

vynutit <co z koho>

Vynutit: donutit někoho k činu nebo akci, kterou by jinak neučinil.

odhalit <koho n. co>

Odhalit: odkrýt, zjistit, objasnit informace nebo skutečnosti o něčem či někom.

upozorňovat <koho>

Upozorňovat znamená vyjadřovat varování nebo upozornění druhé osobě na něco, co by mohlo mít nežádoucí důsledky.

vzrušit <koho>

Vzrušit znamená vzbudit silné emoce nebo touhu u druhé osoby.

zpravit <koho o čem>

Informovat někoho o něčem.

očistit <koho>

Očistit znamená odstranit nečistoty a nepořádek z jeho těla, oblečení nebo prostředí.

dopravovat <koho n. co> (s eskortou)

Dopravovat znamená převést osobu nebo věc z místa na místo s eskortou.

vzpírat se <čemu>

Vzpírat se znamená odmítat nebo se bránit, nepřistoupit na něco, čeho se někdo snaží dosáhnout.

určovat <co komu>

Určovat je stanovit, vymezit nebo rozhodnout co patří komu.

vyslýchat <koho>

Vyslýchat označuje postup prováděný policií, státními orgány nebo jinými autoritami, kdy se snaží získat informace od někoho.