Dostát - synonyma

obdržet

Dostat, získat, nabyt; obdržet znamená získat, dostat nebo nabyt něco.

získat

Získat znamená získat něco, co neexistovalo předtím, nebo získat přístup k něčemu, co již existuje.

nabýt

Nabýt znamená získat, získat vlastnictví, výsadu nebo právo.

utržit (ránu)

Utržit ránu znamená dostat fyzickou bolest, obvykle způsobenou úderem, ranou nebo pádem.

utrpět

Utrpět znamená zažít bolest nebo strádat, obvykle fyzickou nebo psychickou bolest, způsobenou úrazem, nemocí nebo útrapami.

chytit (vraha)

Zajmout, dopadnout, zadržet, uvěznit, zatknout osobu podezřelou ze spáchání trestného činu.

lapit

Lapit znamená chytit nebo uchopit něco rychle nebo násilím.

dopadnout

Dopadnout znamená dosáhnout určitého výsledku, který představuje cíl, očekávaný výsledek nebo následek.

zmocnit se

Zmocnit se znamená převzít kontrolu nad něčím, co náleží někomu jinému.

přivést <koho k čemu>

Přivést znamená přinést nebo dopravit někoho nebo něco na určité místo.

přimět

Přimět znamená donutit nebo vybízet k činu, aby bylo něco provedeno.

přinutit

Přinutit: donutit někoho konat určitou činnost, kterou by jinak neudělal.

vypudit <koho>

Vypudit znamená násilně a nenávratně odstranit nebo vyhnat.

vyhnat

Vyhnat znamená přinutit někoho k odchodu, vyslat jej pryč.

vystrnadit

Vystrnadit: vymýtit, vysídit, zbavit se něčeho nežádoucího nebo nežádoucích lidí.

dosáhnout (na strop)

Dosáhnout na strop znamená dosáhnout určité výšky nebo mezní hodnoty.

dohmátnout <na co>

Uhodnout, dojít správným způsobem k závěru; např. dohmátnout odpověď.

dotknout se <čeho>

Dotknout se: fyzicky se dotknout, emotivně se prožít, intelektuálně pochopit, aby se dosáhlo porozumění.

dodržet (slovo)

Dodržet: plnit, respektovat, uposlechnout; dodržovat zákony, pravidla, smlouvy.

splnit (slib)

Splnit znamená uskutečnit, provést, dodržet nebo plnit slib.

vyhovět <komu>

Vyhovět znamená uspokojit požadavky nebo přání toho druhého.

stačit <na co>

Být dostatečný pro něco; postačovat; být dostatečně silný pro něco.

nadávat <komu>

Nadávat znamená vykřikovat na někoho urážky nebo vulgární slova.

oslepit <koho>

Oslepit znamená udělat toho člověka nebo zvíře slepým nebo oslabeným zrakovou schopností.

vymlouvat <co komu>

Odmítat něčemu vyhovět nebo plnit nějaký úkol ze záminky, které nesouvisejí s skutečným důvodem.

divit se <čemu>

Divit se <čemu> znamená být překvapen a udiven nad něčím, co se stalo, nebo co se řeklo.

potrestat <koho>

Potrestat: udělit trest nebo postih za nějakou provinění; trestat za porušení norem.

porazit <koho>

Zvítězit nad někým, zvládnout, zdolat něco, co vyžaduje vytrvalost, schopnosti nebo dovednosti.

značkovat <koho>

Značkovat znamená označit někoho nebo něco určitými předem stanovenými znaky nebo značkami.

zmocnit se <čeho>

Získat pro sebe kontrolu nad něčím; opanovat, získat moc.

obklíčit <koho>

Oblastí nebo skupinou obklíčit koho znamená obklopit ho nebo zablokovat jeho pohyb tím, že obklíčíte jeho pohyb jinou skupinou nebo oblastí.

předejít <čemu>

Předejít: zabránit; předcházet; zabránit vzniku; předvídat a přijmout opatření k ochraně.

poskytnout <komu> výhodu

Dát něco, co mu přinese výhodu nebo užitek.

znepřátelit si <koho>

Znepřátelit si koho: získat si nepřítele, způsobit mezi sebou vzájemné nepřátelství a vůči sobě nevraživost.

investovat <do čeho>

Investovat: vložit peníze do něčeho s cílem dosáhnout zisku nebo jiného výnosu.

upozornit <koho> (na nebezpečí)

Varovat o možném nebezpečí; předat informace týkající se ohrožení.

zastihnout <koho>

Zastihnout někoho znamená narazit či potkat ho náhodou, když se právě nachází na určitém místě.

odpustit <komu> (trest)

Odpustit (trest) znamená zmírnit nebo zrušit trest pro danou osobu.

vyvléci se <z čeho>

Vyvléci se: odstranit oblečení, obuvi či jiného předmětu z těla nebo z části těla.

doléhat <co na koho>

Doléhat – přenášet se (např. zvuk, vůně) na větší vzdálenost, často v pomalém a nenápadném tempu.

napadat <koho>

Napadat: přímo nebo nepřímo útočit na někoho fyzicky, verbálně nebo psychicky.

vévodit <čemu>

Vévodit znamená být vedoucí, vést nebo vládnout nad něčím.

rozzlobit <koho>

Rozzlobit znamená rozčílit; vyvolat v někom zlost nebo rozhořčení.

hledat (řešení čeho)

Hledat znamená vyhledávat něco nebo řešit problém, aby se dosáhlo cíle.

uvěznit <koho>

Uvěznit znamená omezit jeho svobodu pohybu a vzít jeho práva.

usmrtit <koho>

Usmrtit je spáchat vraždu, způsobit zabití jiného člověka.

překážet <komu>

Bránit někomu v dosahování cílů nebo v jeho činnosti.

obelhávat <koho>

Obelhávat znamená využívat jeho důvěru k tomu, aby se do jeho majetku dostalo něco, co nepatří vám.

nechat <čeho>

Nechat: ponechat, zanechat, přenechat; dopustit, aby se něco stalo, nepřekážet.

uniknout <čemu>

Uniknout <čemu> znamená uprchnout, vyhnout se něčemu, vyváznout z něčeho.

nepřihlédnout <k čemu>

Nepřihlédnout: nevzít v úvahu, nezohlednit.

odvracet se <od koho>

Vyhýbat se člověku nebo situaci; vytvářet si odstup.