čára - synonyma
Celkem nalezeno 16 synonym ke slovu čára.
Význam: Čára je přímka nebo čára vymezující plochy nebo se používá pro znázornění pozice, směru nebo hranic.
linie
Linie je čára, která je dlouhá a má jasný počátek a konec. Je to geometrický tvar, který může být rovný nebo křivý.
linka
Linka je liniový prvek, který může být použit pro vymezení oblastí, značení cest nebo pro vytvoření grafických prvků.
tah
Tah je pohyb nebo činy, které mají na cíl dosáhnout nějakého výsledku.
rýha
Rýha je vyhloubená drážka nebo jáma v pevném materiálu, obvykle kovu, která byla vytvořena mechanickým nebo chemickým procesem.
vryp
Vryp je slangové slovo pro vyrytí, či zdrsnění povrchu.
škrábanec
Škrábanec je povrchové poškození pokožky způsobené mechanickým třením.
rys
Rys je charakteristický znak nebo vlastnost, která něco odlišuje od jiných.
obrys (hlavy)
Obrys je výraz pro obecnou formu něčeho, obzvláště pro nejasný nebo neostrý obraz nebo vnímání. Obvykle se používá k popisu hlavy nebo obličeje.
rýha (na dlani)
Rýha je hluboká jizva, která se tvoří na kůži, obvykle na dlani.
vráska
Vráska je malý hluboký záhyb na povrchu kůže, obvykle v důsledku stárnutí, vrásky mohou být také způsobeny výrazem tváře.
sled (první)
Sledování, zaznamenávání a zajišťování informací o poloze nebo pohybu osob, věcí nebo jiných objektů.
řada
Řada je pořadí nebo série, která může zahrnovat souvislé nebo nepřerušené položky.
směr
Směr je pojem označující orientaci, např. směr cesty nebo určité činnosti.
orientace (politická)
Politická orientace je směr, ve kterém se určitá skupina nebo osoba orientuje v politických otázkách.
pokolení
Pokolení je generace lidí současně žijících ve stejném období.
rod
Rod je sociální skupina lidí, kteří jsou spojeni biologicky nebo adopcí. Jsou propojeni soudními vztahy, kulturními a náboženskými tradicemi.
Podobná synonyma
zadní část hlavy
Zadní část hlavy je oblast za ušima a kolem krku; tato oblast je obvykle měkčí a citlivější než čelo.
obrys
Obrys je obecný pojem pro nejzákladnější tvary objektů a jejich kontury, označující nejvnější okraje.
první
První je nejdůležitější, nejstarší nebo nejvíce oceňovaný člen určité skupiny nebo série.
měnit směr
Měnit směr znamená změnit předem stanovenou trasu nebo cestu, přeorientovat se na nový směr.
první stupeň (klasifikace)
První stupeň je nejnižší úroveň klasifikace, která se obvykle vztahuje k základním nebo elementárním konceptům.
směr (výtvarný)
Směr je koncept, který se vztahuje k výtvarnému umění a říká se, že určuje, jak bude umělecké dílo vypadat.
orientace
Orientace je proces, při kterém se člověk snaží orientovat ve svém okolí, získat si přehled o situaci a nalézt nejlepší možné řešení.
sled
Sled je souvislý sled částí, které jsou spojeny postupností, například událostí, činností nebo pohybů.
sled (událostí)
Sled je pořadí událostí, které se staly nebo mají nastat.
první část, díl, oddíl
Část: část celku; část předmětu, činnosti nebo myšlenky; část jednotky.
první stupeň
První stupeň je nejnižší úroveň v systému vzdělávání, která se obvykle týká základního vzdělávání.
řada (aut)
Řada je souvislý seznam položek, které jsou uspořádány podle nějakého klíče nebo seřazení.
orientace na sebe
Orientace na sebe je proces, který zahrnuje sebepoznávání a sebereflexi, ve kterém se člověk zabývá vlastními hodnotami, postoji a přesvědčeními.
z hlavy
Z hlavy znamená vyhýbat se přemýšlení a používat vnitřní schopnosti pamatovat si informace a uvažovat o nich.
řada čísel
Souvislá posloupnost čísel, která je pravidelně uspořádaná, často ve stejném intervalu.
řada (dopravních prostředků)
Řada je pojem označující sérii dopravních prostředků, které jsou navzájem spojené a plní stejnou či podobnou službu.
levá orientace (politická)
Levá orientace je politický směr, který se snaží prosadit spravedlivější společnost, zaměřenou na zlepšení životních podmínek chudších vrstev a na prosazování lidských práv.
sekat (hlavy)
Sečení hlav = odstranění hlavy, často prováděné jako forma trestu, popravy nebo válečného zločinu.
první pád
První pád je gramatický čas, ve kterém se hovoří o někom nebo něčem jako o předmětu věty.
urážet <komu> (hlavy)
Urážet