Zmizet - synonyma

sestoupit (z hory)

Sestoupit z hory znamená jít dolů po jejím svahu, buď pěšky nebo na jiné dopravní prostředky.

vystoupit (na vrchol)

Vystoupit znamená dosáhnout vrcholu, dojít na nejvyšší bod.

odbočit (z cesty)

Odbočit: změnit směr, opustit původní cestu a jít jiným směrem.

odchýlit se

Odchýlit se znamená změnit dosavadní směr, způsob či postup, odlišit se od očekávaného běžného chování.

zabloudit

Zabloudit znamená, že se někdo ztratí a neví, jak se dostat zpět na známou cestu.

zeslábnout

Zeslábnout znamená ztratit sílu nebo svoji energii, zeslabnout.

zhubnout

Zhubnout znamená snížit svou tělesnou hmotnost prostřednictvím redukce kalorií a cvičení.

zchátrat

Zchátrat: uvadnout, zhoršovat se, zhoršovat se fyzicky i psychicky, stárnout.

zvetšet

Zvetšet znamená zvětšit velikost nebo objem něčeho.

zpustnout

Zpustnout znamená ztratit či znehodnotit se svou podstatou, kvalitou nebo vzhledem.

ztratit se

Ztratit se znamená se ocitnout v místě nebo situaci, kde nevíte, jak se dostat dál.

prochodit

Projít, zvládnout, absolvovat; prochodit znamená zdolat něco fyzicky nebo intelektuálně.

projít

Projít znamená dosáhnout požadovaného cíle, projít procesem nebo projít něčím (např. testem).

odejít

Odejít: opustit místo, na kterém se právě nacházíme, a zamířit jinam.

vzdálit se

Odejít nebo se od něčeho či někoho vzdálit; dostat se do větší vzdálenosti, rozestupu nebo odloučení.

podít se <kam>

Podít se znamená zamířit tam, kam se člověk chystá.

zaniknout

Zaniknout znamená zmizet, být zrušeno nebo zapomenuto.

rozplynout se

Rozplynout se znamená zmizet, ztratit se, rozpustit se, nebo se vypařit.

rozptýlit se

Rozptýlit se znamená rozdělit se nebo se roztroušit do různých směrů.

odchýlit <co>

Odchýlit se: změnit směr, zabrzdit, udělat odbočku, změnit původně plánovaný postup.

ztratit se (pochybnosti)

Ztratit se znamená být nejistý a zmatený ohledně situace nebo názoru; ztratit orientaci a směr.

projít (roštem)

Projít (roštem) znamená překonat nějaký úkol nebo překážku, obvykle se ziskem pozitivního výsledku.

projít cestu (poprvé)

Dojít od počátku až do cíle, zažít cestu a prožít ji.

vystoupit (nahoru)

Vystoupit je postupně se zvedat, jít nahoru.

ztratit (na vážnosti)

Ztratit znamená zmeškat, zahodit nebo zapomenout na něco.

projít (lhůta)

Projít znamená dokončit něco, nebo plnit nějakou povinnost během určité doby, lhůta.

ztratit působivost (metafora)

Ztratit působivost je jako slábnout a mizet, jako mít mizivou naději.

ztratit (nervy)

Ztratit nervy znamená projevit známky úzkosti, únavy, vyčerpání nebo strachu.

vystoupit

Opustit místo, zastavit se na něčem, vyjít z něčeho.

odejít (nenápadně)

Opustit/zmizet; rozloučit se a odejít.

rozptýlit

Rozptýlit znamená rozdělit, rozdělit něco na menší části, nebo rozptýlit pozornost.

ztratit

Ztratit: ztrácet, zbavit se; přestat mít, nedokázat najít nebo získat.

rozptýlit se (mlha)

Rozptýlit se znamená rozpouštět se do průhlednosti, jako mlha.

vzdálit se (myšlenkově)

Odstřihnutí se od všeho, co nás obklopuje, a uvědomit si, co je pro nás nejlepší.

zvedat se (vrchol)

Zvedat se znamená dosáhnout vrcholu, dosáhnout nejvyšší úrovně nebo stavu.

vzdálit

Odstoupit nebo se vzdalovat od čeho nebo od někoho; být dál, být vzdálen.

vyjít (na vrchol)

Vyjít: dostat se na vrchol, dosáhnout nejvyššího bodu.

sestoupit

Sestoupit znamená poklesnout nebo klesnout na nižší úroveň, místo nebo stav.

postavit (do cesty)

Udělat nebo vytvořit překážku, která brání dalšímu postupu.

odchýlit se (od okna)

Odejít/oddálit se (od okna), nezůstat u něj.

projít <čím>

Projít <čím> znamená procházet, přecházet nebo projíždět skrz něco.

rozptýlit (vápno)

Rozptýlit vápno znamená rozdělit je na menší částice nebo kousky.

odchýlit se <od čeho>

Odchýlit se od čeho znamená činit něco odlišného či jiného, než je obvyklé či očekávané.

vrchol

Vrchol je nejvyšší bod, část nebo činnost. Může označovat nejvyšší bod fyzické geografické struktury, nejvyšší bod úspěchu, schopnosti nebo činnosti.

odejít (s nepořízenou)

Odejít = opustit místo, situaci nebo osobu bez vyřízení všeho, co bylo plánováno.

odbočit

Odbočení znamená změnu směru, odchýlení se od původního směru nebo od původního plánu.