Vystoupit (na vrchol) - synonyma

sestoupit (z hory)

Sestoupit z hory znamená jít dolů po jejím svahu, buď pěšky nebo na jiné dopravní prostředky.

odbočit (z cesty)

Odbočit: změnit směr, opustit původní cestu a jít jiným směrem.

odchýlit se

Odchýlit se znamená změnit dosavadní směr, způsob či postup, odlišit se od očekávaného běžného chování.

zabloudit

Zabloudit znamená, že se někdo ztratí a neví, jak se dostat zpět na známou cestu.

zeslábnout

Zeslábnout znamená ztratit sílu nebo svoji energii, zeslabnout.

zhubnout

Zhubnout znamená snížit svou tělesnou hmotnost prostřednictvím redukce kalorií a cvičení.

zchátrat

Zchátrat: uvadnout, zhoršovat se, zhoršovat se fyzicky i psychicky, stárnout.

zvetšet

Zvetšet znamená zvětšit velikost nebo objem něčeho.

zpustnout

Zpustnout znamená ztratit či znehodnotit se svou podstatou, kvalitou nebo vzhledem.

ztratit se

Ztratit se znamená se ocitnout v místě nebo situaci, kde nevíte, jak se dostat dál.

zmizet

Zmizet znamená zmizet ze scény nebo z dohledu, ztratit se nebo zaniknout.

prochodit

Projít, zvládnout, absolvovat; prochodit znamená zdolat něco fyzicky nebo intelektuálně.

projít

Projít znamená dosáhnout požadovaného cíle, projít procesem nebo projít něčím (např. testem).

projít (knihovnu)

Projít knihovnu: procházet knihovnu, zkoumat její regály a knihy, hledat knihy a informace.

ztratit krev

Ztratit krev znamená ztratit část krve ze svého těla, často kvůli úrazu nebo nemoci.

odbočit

Odbočit znamená změnit směr, případně místo, oproti původnímu plánu, trase nebo cíli.

ztratit (hlas)

Ztratit hlas znamená nemít schopnost mluvit nebo zpívat, kvůli nemoci nebo únavě.

nechat projít (světlo)

Povolit světlo aby prošlo skrz něco, čímž se tvoří odraz nebo stíny.

konat cesty

Cestování, putování; získávat zkušenosti a poznávat nová místa.

projít nepozorovaně

Projít nepozorovaně znamená přejít nezaznamenaní a nepostřehnutí.

ztratit (nervy)

Ztratit nervy znamená projevit známky úzkosti, únavy, vyčerpání nebo strachu.

postavit (do cesty)

Udělat nebo vytvořit překážku, která brání dalšímu postupu.

odbočit <kam>

Odbočit znamená změnit směr cesty a odklánět se od hlavní trasy k jinému místu.

ztratit působivost (metafora)

Ztratit působivost je jako slábnout a mizet, jako mít mizivou naději.

sejít (z cesty)

Sejít znamená opustit cestu, vystoupit z ní nebo se s ní odpojit.

ztratit se <co>

Ztratit se: zapomenout se v něčem ztratit, přestat být schopný pochopit situaci nebo život.

ztratit (zajímavost)

Ztratit znamená zapomenout nebo ztratit kontrolu nad něčím, co máte, nebo ztratit příležitost, kterou jste měli.

ztratit <nad čím> kontrolu

Ztratit kontrolu znamená nedobrovolně přestat ovládat situaci nebo proces.

projít (lhůta)

Projít znamená dokončit něco, nebo plnit nějakou povinnost během určité doby, lhůta.

zabloudit (v lese)

Zabloudit znamená v lese se ztratit a najít se v neznámém prostředí.

ztratit <co>

Ztratit: ztrácet, přijít o, nepřijít k úplnému nebo částečnému zániku nebo odejmutí (čehokoli).

ztratit (čas)

Ztratit čas znamená promarnit čas, který by mohl být využit k dosažení cílů nebo splnění úkolů.

náčrt cesty

Náčrt cesty je předběžný plán nebo popis trasy, kterou někdo bude následovat.

sestoupit z (ligy)

Sestoupit z ligy znamená, že tým nezískal dostatečný počet bodů a propadl do nižší soutěže.

ztratit odvahu

Ztratit odvahu znamená ztratit odhodlání, sebedůvěru a schopnost čelit náročným situacím.

ztratit (matku)

Ztratit matku: zemřít, nebo být odloučen; ztráta nejbližšího člověka.

ztratit hlavu

Ztratit hlavu znamená neopatrně reagovat, začít se chovat hystericky, ztratit kontrolu nad situací.

ztratit rozum

Ztratit rozum znamená přestat se chovat normálně, být zmatený a ztratit soudnost.

ztratit

Ztratit: ztrácet, zbavit se; přestat mít, nedokázat najít nebo získat.

projít cestu (poprvé)

Dojít od počátku až do cíle, zažít cestu a prožít ji.

dělit se (cesty)

Dělit se o cestu znamená sdílet dopravní prostředky k cíli, aby byly ušetřeny čas i peníze.

postavit se (do cesty)

Odmítnout nebo se postavit do cesty něčemu/někomu; odporovat, akceptovat riziko nebo bojovat za svou myšlenku.

vrchol (hory)

Vrchol (hory) je nejvyšší část hory, jejíž nadmořská výška je nejvyšší.