Zatlouci - synonyma

vrazit <co kam>

Vrazit znamená narazit či násilně zasunout něco do čeho. Například: "Vrazil klíč do zámku".

zaseknout

Zaseknout se znamená uvíznout, nebo být zablokováno a nemoci se pohnout.

zabodnout

Zabodnout znamená dosáhnout něčeho, čímž se získá významná převaha.

vetknout

Vetknout znamená upevnit něco sponou, špendlíkem nebo jiným řemínkem.

vsunout <co kam>

Vsunout znamená vložit co do čeho.

zastrčit

Zastrčit znamená vložit něco do úzkého otvoru a pevně tam zašroubovat nebo zacvaknout.

zastavit <koho n. co>

Zastavit znamená ukončit činnost, kterou člověk nebo věc dělá.

přerušit

Přerušit znamená prerušit činnost, časový průběh nebo kontakt.

překvapit <koho>

Překvapit znamená příjemně překonat jeho očekávání a udělat něco neočekávaného.

uvést do rozpaků

Uvést do rozpaků: způsobit nejistotu a zmatení; způsobit, že se člověk cítí trapně nebo nejistě.

překazit <co komu>

Zabránit komu v uskutečnění jeho cílů, plánů nebo úmyslů.

zabouchat (na vrata)

Zabouchat znamená zavřít a zajistit vrata silným zaklepáním.

zabušit

Zabušit znamená silně bušit nebo udeřit - např. do dveří, křesla atd. nebo do nějakého předmětu.

zarazit (hřebík)

Zarazit hřebík je fyzická činnost, při které se hřebík pomocí kladívka zasune do materiálu a upevní jej.

přitlouci <co>

Přitlouci znamená přišroubovat nebo přišroubovat, aby se pevně upevnilo.

přibít

Přibít znamená upevnit něco pomocí hřebíků nebo šroubů na pevnou podklad.

zabušit <komu> (srdce)

Zabušit srdce znamená silně zasáhnout, znejistit, zastrašit nebo obecně vyvolat silný negativní emoční prožitek.

zatepat

Zatepat je český výraz pro zachování ticha po zesnulém, jako symbol smutku a úcty.

předběhnout <koho>

Předběhnout je vyřešit nebo dokončit něco dříve než někdo jiný.

opatřit <koho>

Zajistit komu potřebné věci či služby; zajistit komu potřebné finanční prostředky.

odbýt <koho> (vtipně)

Odbýt = odepřít někomu pozornost a respekt a předstírat, že nejsi doma.

nastěhovat <koho kam>

Přestěhovat se do jiného místa a trvale se usadit tam.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky či psychicky útočit, napadající člověk je agresor.

zaseknout (sekyru)

Zaseknout sekyru znamená zarazit ji do dřeva a uvíznout tam.

znemožnit <koho>

Znemožnit znamená omezit jeho schopnost provádět určitou činnost nebo dosáhnout cíle.

půjčit <komu> (kolo)

Poskytnout někomu kolo na dobu určitou, aby ho mohl používat.

dávat <komu> výpověd

Dávat výpověď znamená propustit zaměstnance a ukončit pracovní vztah.

uznávat <komu> (zkoušku)

Uznávat zkoušku znamená potvrdit jeho schopnosti a dovednosti a přiznat mu odpovídající způsob ocenění pro úspěšné dokončení.

prověřit <koho n. co>

Prověřit znamená zjistit si důvěryhodnost nebo pravdivost koho nebo čeho.

utrápit <koho>

Utrápit znamená fyzicky či psychicky mu ublížit, trápit ho, způsobit mu bolest a utrpení.

nabít <komu>

Nabít znamená poskytnout někomu informace, znalosti nebo sílu.

upozornit <koho> (předem)

Upozornit znamená varovat ho předem o něčem.

očarovat <koho>

Učinit někoho nadšeným nebo fascinovaným svou přítomností či jednáním.

utrhovat se <na koho>

Utrhovat se znamená účelově vyhledávat osobu, s níž chceme mít kontakt.

oslnit <koho>

Oslnit znamená ohromit nečekaným nebo neuvěřitelným výkonem, počinem nebo dovedností.

hřebík (krátký)

Malý kovový předmět se zakřiveným hrotem, který slouží k upevňování věcí.

vládnout <komu>

Vládnout znamená mít kontrolu nad něčím nebo někým a rozhodovat o jeho činnosti.

zpravovat <koho o čem>

Zpravovat = poskytovat informace nebo sdělení o čemkoli.

přerušit (rozmluvu)

Přerušit: zastavit nebo prerušit rozmluvu či konverzaci.

svatořečit <koho>

Svatořečit znamená vyzdvihovat někoho jako svatého nebo posvátného.

soužit <koho>

Soužití je forma harmonického spolužití dvou nebo více osob, které si navzájem vyhovují a respektují se.

ostouzet <koho>

Ostouzet: zesměšnit nebo ponižovat někoho veřejně.

hnát <koho> odkud

Hnát znamená násilím donutit někoho k opuštění místa nebo stavu.

položit <koho> (nemoc)

Položit (nemoc) znamená diagnostikovat a léčit nemoc.

unavit <koho>

Unavení: vyčerpání, únava, únavou dosáhnout vyčerpání, oslabit.

porazit <koho>

Porazit: vyhrát nad někým, porazit ho ve výzvě, souboji nebo zápase.

obejít se <bez koho>

Vyhnout se komukoli/něčemu; obcházet; vyvarovat se.

zavřít <komu> hubu

Umlčet kohokoliv, něco nebo někoho zastavit v jejich nebo jeho mluvení.