Zastavit - synonyma
Celkem nalezeno 20 synonym ke slovu zastavit.
Význam: Zastavit znamená ukončit činnost, pohyb či proces.
zůstat stát (s autem)
Zůstat stát s autem znamená zastavit se s autem na místě a čekat.
přimět <koho> k zastavení
Vyvinout tlak, aby kdokoli zastavil.
zadržet (útok)
Zadržet útok znamená zastavit jeho průběh a zamezit dalšímu pokračování.
zarazit
Zarazit znamená zastavit se, uskutečnit rychlou změnu směru nebo zmírnit rychlost.
zablokovat
Zablokovat znamená zastavit nebo omezit přístup, použití nebo funkci.
stopnout
Zastavení činnosti, procesu nebo aktivity; zastavení činnosti, aby se dosáhlo cíle.
přerušit (práci)
Ukončit nebo prerušit činnost, práci, proces nebo akci.
ustat
Ustat znamená zastavit se, přestat činit činnost, ukončit, zbavit se aktivity.
přestat
Přestat znamená ukončit nebo zastavit činnost, aktivitu nebo výkon.
zůstat stát
Zůstat stát znamená setrvat na stejném místě a nechat situaci být, nezměnit ji a neučinit žádný pohyb.
zastavět <co>
Zastavět znamená vybudovat stavbu na daném místě.
obestavět
Ohradit, obklopit, oplocením, zabezpečit.
zatarasit <co>
Uzavřít, zabránit průchodu; blokovat, nechat neprostupným.
zahradit
Zahradit znamená ohraničit plochu, například pomocí plotu nebo stěnou, a tím vytvořit oplocené místo pro pěstování plodin nebo jiných rostlin.
dát do zástavy
Dát do zástavy znamená poskytnout jedinci nebo instituci formu záruky za finanční závazek.
odstranit <co>
Odstranit: odebrat, zbavit se, odstranit.
zlikvidovat
Ukončit, odstranit, zneplatnit.
odvolat
Odvolat znamená zrušit, anulovat nebo změnit předchozí rozhodnutí, příkaz nebo postup.
anulovat
Anulovat znamená zrušit nebo zcela zrušit platnost.
stornovat
Stornovat znamená formálně odvolat či zrušit nějakou dohodu, smlouvu nebo jinou závaznou činnost.
Podobná synonyma
udávat <koho>
Udávat znamená informovat autority o činnosti nebo konání dotyčné osoby.
pustit se <do koho>
Pustit se do něčeho znamená začít se něčím zabývat nebo se do toho zapojit.
odvracet se <od koho>
Vyhýbat se člověku nebo situaci; vytvářet si odstup.
přilákat <koho>
Přilákat: vyvolat zájem a přitáhnout pozornost, vyvolat účast či zájem.
přimět
Přimět znamená nutit někoho k něčemu nebo donutit jej k činu.
předstihnout <koho>
Předstihnout
odprásknout <koho>
Odprásknout: přísně a energicky odehnat, vyhodit.
hubovat <koho>
Vyjadřovat se vysmívavě, ponižujícím způsobem nebo kritizovat někoho.
opatřit <koho>
Zajistit komu potřebné věci či služby; zajistit komu potřebné finanční prostředky.
zasáhnout <koho>
Zasáhnout znamená ovlivnit situaci či člověka silou, aby se události vyvinuly do požadovaného směru.
ustat (v činnosti)
Ustat znamená přestat činnost, ukončit činnost, zastavit se.
odloučit se <od koho n. od čeho>
Odejít nebo se oddělit od někoho/čeho.
dráždit <koho>
Dráždit: vzbuzovat nepříjemné pocity, vyvolávat vztek, rozčilovat, vyprovokovat.
uchvátit <koho čím>
Uchvátit: přivést někoho do úžasu či údivu; oslnit; okouzlit; ohromit.
odstranit
Odstranit znamená zbavit se něčeho, odstranit něco, co je nežádoucí nebo zbytečné.
dívat se <na koho>
Vnímat pozorně a zkoumat pohledem, obzvláště na někoho nebo něco.
usmrtit <koho>
Usmrtit
poučovat <koho>
Poučovat znamená vést druhého k novému poznání a dávat jim znalosti a dovednosti.
balamutit <koho>
Balamutit koho znamená ponižovat, urážet, očerňovat a podráždit toho člověka.
proklínat <koho>
Proklínat = přát někomu neštěstí nebo věcím zla, aby trpěli újmou nebo poklesem.
začlenit <koho n. co kam>
Začlenit znamená umístit kohosi (nebo něco) do již existující struktury nebo systému.
odmítnout <koho n. co>
Odmítnout znamená zamítnout, zrušit nebo zavrhnout žádost, návrh nebo požadavek.
získávat <koho>
Získávat: dosahovat, získat, získat kontrolu nad něčím nebo něčím.
okouzlovat <koho>
Okouzlovat: vyvolávat u druhých očarování přítomností a slovy.
uvěznit <koho>
Uvěznit
posazovat <koho kam>
Posazovat znamená usazovat nebo umísťovat někoho do nějakého místa nebo situace.
sledovat <koho>
Sledovat
požadovat výkon <od koho>
Žádat, aby se někdo zavázal dodržovat určité standardy či požadavky.
ustanovit <koho> (náčelníkem)
Jmenovat někoho náčelníkem; udělit mu autoritu a odpovědnost.
znetvořit <koho n. co>
Znetvořit: deformovat, poškodit vzhled něčího/čeho.