Zapálit - synonyma
Celkem nalezeno 16 synonym ke slovu zapálit.
Význam: Zapálit = zapnout, rozdmýchat oheň; nebo něco zapálit, tj. přivést do pohybu, rozdmýchat.
rozžehnout <co>
Rozžehnout znamená rozpálit či naředit, aby bylo možné použít k ohřevu, svícení nebo jiným účelům.
zažehnout
Zažehnout znamená "urobit čin, aby byla nějaká situace vyřešena nebo se zabránilo jejímu vzniku".
zhasit
Zhasit znamená vypnout nebo ztlumit světlo, hořící svíčku nebo jiný zdroj světla.
podpálit (dům)
Podpálit znamená zapálit dům, často úmyslně, aby se způsobil požár.
roznítit
Roznítit znamená zapálit, zapálit oheň; případně se může použít i pro vyvolání nějakého pocitu nebo představy.
uhasit
Uhasit znamená zcela zastavit hoření, zhasnout oheň.
zanítit <koho>
Zanítit znamená vyvolat zánět nebo infekci v těle člověka nebo zvířete.
nadchnout
Silně motivovat, ohromit nebo inspirovat.
zaujmout
Zaujmout znamená získat pozornost, oslovit, upoutat.
uchvátit
Uchvátit znamená zaujmout, okouzlit, oslnit, uvést do úžasu.
zapálit (svíčku)
Zapálit znamená zapnout plamen nebo oheň, jako například zapálení svíčky.
rozžehnout
Zapálit, rozpálit, rozžhavit; rozžehnout také znamená začít činnost nebo proces.
rozsvítit
Rozsvítit znamená obnovit světlo, zapálit světlo nebo zahřát atmosféru.
roznítit (cit)
Roznítit znamená vyvolat silnou emoci nebo vášnivou reakci.
vyvolat
Vyvolat znamená vzbudit, rozproudit nebo vyprovokovat.
vzbudit
Vzbudit znamená probudit, budit, stimulovat, probouzet, aktivovat.
Podobná synonyma
věznit <koho>
Věznit znamená uvěznit někoho a držet ho v zajetí, nebo zabránit mu v přístupu k určitým aktivitám.
zohavit <koho>
Zohavit znamená změnit vzhled někoho z lepšího na horší nebo ho oslabit.
útočit <na koho>
Útočit je cílené použití síly nebo nátlaku na někoho, aby se dosáhlo nějakého cíle.
znemožnit <koho>
Znemožnit
rýt <do koho>
Rýt znamená vyrytí čehosi (např. nápisu, obrázku) do něčeho (např. dřeva, kamene).
vzít <koho> do práce
Vzít někoho do práce znamená zaměstnat ho na trvalý či dočasný úvazek a přizpůsobit mu pracovní podmínky.
dovést <koho kam>
Dovést: převést někoho nebo něco z jednoho místa na jiné, ať už fyzicky nebo metaforicky.
ustanovit <koho> (náčelníkem)
Jmenovat někoho náčelníkem; udělit mu autoritu a odpovědnost.
obírat <koho>
Obírat znamená okrádat nebo oklamat kohokoliv o to, co mu právem náleží.
ošetřit <koho>
Ošetřit = pečovat o, léčit a starat se o někoho.
vystrojit <koho>
Vystrojit znamená obléknout člověka do ozdobného oblečení pro slavnostní příležitost.
hněvat <koho>
Hněvat se míní projevovat velkou nebo silnou nespokojenost a zlost, zejména na někoho.
najít <koho n. co>
Najít: hledat a objevit požadovanou věc nebo osobu.
zbavit <koho> (funkce)
Zbavit: Odebrat člověku něco, čím se něco řídí nebo ho činí schopným.
splést <koho>
Splést
bít <koho>
Bít
pohřbívat <koho>
Pohřbívat znamená provádět pohřební obřad a uložit zesnulou osobu do hrobu.
navštívit <koho>
Navštívit = udělat návštěvu, vyplnit čas ve společnosti někoho jiného.
zesměšňovat <koho>
Zesměšňovat znamená ponižovat a očerňovat někoho, aby jeho sebeúcta byla poškozena.
odnaučit <koho co>
Rozvázat člověka od dřívějšího učení či návyku, nahradit jej novými znalostmi a dovednostmi.
nazvat <koho jak>
Nazvat: definovat nebo popsat určitou věc nebo osobu tak, aby byl její význam, charakter nebo identita jasné.
pronásledovat <koho>
Pronásledovat znamená systematicky sledovat a obtěžovat kohokoliv nebo něco.
připravovat <koho oč>
Připravovat oč: vybavit někoho informacemi a znalostmi, aby byl schopen čelit situaci nebo úkolu.
zničit <koho n. co>
Zničit: způsobit trvalou ztrátu či poškození člověka nebo věci.
dovléci <koho kam>
Dovléci znamená dovést někoho nebo něco na nebo do určitého místa.
pohnout <koho k čemu>
Pohnout znamená změnit pozici, směr nebo postoj.
vystrašit <koho>
Vystrašit znamená vyvolat u někoho strach a úzkost.
ošetřovat <koho>
Ošetřovat znamená poskytovat péči, léčit a starat se o někoho, aby dosáhl nebo udržel dobrou fyzickou, duševní a emocionální pohodu.
připravit <koho o co>
Připravit: předem udělat nebo dokončit vše potřebné pro úspěšný průběh něčeho.
zmocňovat se <koho>
Využívat bez oprávnění právní moci nebo autority k ovládnutí a vykořisťování někoho nebo něčeho.